1 / 16

Polykondenzace

Polykondenzace. Střední odborná škola Otrokovice. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Emil Vašíček Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

druce
Télécharger la présentation

Polykondenzace

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Polykondenzace Střední odborná škola Otrokovice Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Emil Vašíček Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.zlinskedumy.cz

  2. Charakteristika 1 DUM

  3. Náplň výuky: Polykondenzace Polymerní reakce Polykondenzace homopolykondenzace heteropolykondenzace Průběh polykondenzace Ukončení polykondenzace Materiály vyráběné polykondenzací

  4. Makromolekulární látky se vyrábějí z nízkomolekulárních látek tzv. polyreakcemi: • polymerací • polykondenzací • polyadicí • Nízkomolekulární látka vstupující do reakce je monomer, • výsledná makromolekula je polymer, • monomer uvnitř polymeru je mezomer. Polymerní reakce … … monomer mezomer mezomer mezomer mezomer polymer Obr. 1: polyreakce

  5. Vedle polymerace druhá nejdůležitější cesta přípravy polymerů. Spojení molekul monomeru zajistí reakce funkčních skupin za odštěpení jednoduchého vedlejšího produktu (nejčastěji vody). Aby vznikal polymerní řetězec, musí mít monomer nejméně dvě funkční skupiny. Příkladem takové reakce je esterifikace (organická kyselina+ zásada). Polykondenzace R – CO –OH + R´ – OH R – CO –O– R´ + H2O Obr. 2: esterifikace

  6. Funkční skupiny potřebné k reakci mohou být přítomny obě (A i B) v jedné molekule, nebo každá v jiné Homopolykondenzace– obě skupiny jsou v jednom monomeru Heteropolykondenzace – každá skupina je v jiné molekule Druhy polykondenzace Homo (stejný) jen jeden druh monomeru žádné problémy s dávkováním A–…–B + A–…–B Obr. 3: homopolykondenzace Hetero (rozdílný) dva odlišné druhy monomerů nutnost přesného dávkování B–…–B +A–…–A Obr. 4: heteropolykondenzace

  7. Polykondenzace začíná v celé hmotě naráz a probíhá postupně, vznikají krátké řetězce ze 2, 3, 4 monomerů, které se spojují ve větší celky. Reakci lze přerušit odstraněním monomeru. Jeho přidání reakci opět obnoví (stále jsou přítomny funkční skupiny). Průběh polykondenzace Při polykondenzaci se používají katalyzátory– silné kyseliny nebo zásady. Za kyselinu se považuje každá sloučenina schopná odštěpit vodíkový iont za zásadu sloučenina schopná jej přijmout. H+ H+ H+ H+ pH 02 Obr. 6: zásada Obr. 5: kyselina pH 12

  8. Použití dvoufunkčních monomerů vede ke vzniku lineární struktury. Stejně jako o polyadice trojfunkčnímonomer umožní v malé koncentraci větvení, ve vyšší koncentraci zesíťování. Struktura polykondenzátu Obr. 7: polykondenzát dikarbonová kyselina diol triol

  9. Polykondenzace končí: • zvýšením viskozity – je znemožněn pohyb funkčních skupin • reakcí funkčních skupin s jednofunkčními sloučeninami (záměrně přidané) • jinou reakcí funkční skupiny • vyčerpáním monomeru Ukončení polykondenzace Monomer 0,0 % Obr. 8: vyčerpání monomeru

  10. Při kyselé katalýze přechází proton (H+) z molekuly katalyzátoru na monomer Kyselá katalýza • Po skončení polykondenzace se H+ vrací – katalyzátor se regeneruje • Jako kyselé katalyzátory se používají: • anorganické kyseliny (sírová, chlorovodíková, fosforečná) • organické kyseliny (mléčná, šťavelová) • kysele reagující soli (chlorid amonný, síran hlinitý a chlorid hlinitý) H+ Katalyzátor Monomer Obr. 9: kyselá katalýza

  11. Při zásadité katalýze přechází proton (H+)z monomeru na katalyzátor • Po skončení polykondenzace se vrací zpět z katalyzátoru na polymer. Jako zásadité katalyzátory se používají: • amoniak, hydroxidy (hydroxid sodný, hydroxid draselný) • zásaditě reagující soli (octan sodný, uhličitan sodný) • organické sloučeniny zásadité povahy • Pokud monomery kondenzují v kyselém i zásaditém prostředí, mají produkty rozdílné vlastnosti– například fenol s formaldehydem (FFP) Zásaditá katalýza H+ Katalyzátor Monomer Obr. 10: zásaditá katalýza

  12. Makromolekulární látky vyráběné polykondenzací Příklady polymerů Obr. 9: materiály vzniklé polyadicí Obr. 11: polykondenzáty

  13. Kontrolní otázky: Čím je charakterizovaná polykondenzace? Jaký je rozdíl mezi homopolykondenzací a heteropolykondenzací? Jak lze ovlivnit prostorovou strukturu molekuly polykondenzátu?

  14. Seznam obrázků: Obr. 1: vlastní Obr. 2: vlastní Obr. 3: vlastní Obr. 4: vlastní Obr. 5: vlastní Obr. 6: vlastní Obr. 7: vlastní Obr. 8: vlastní Obr. 9: vlastní Obr. 10: vlastní Obr 11: vlastní

  15. Seznam použité literatury: [1] Vašíček Emil, ing., „Chemické suroviny“, učební texty, vydání druhé, Střední odborná škola Otrokovice, 2009

  16. Děkuji za pozornost

More Related