Hromadné sebevraždy velryb

1. Hromadné sebevraždy velryb

2. CO JSOU VELRYBY ZA ŽIVOČICHY? • Patří mezi největší žijící živočichy na Zemi • Velryba je savec z řádu kytovců • Kytovci se dělí na dva podřády: ->kosticovci – např. keporkak, plejtvák obrovský ->ozubení – např. kosatka dravá, vorvaň, narval Největší dosud změřenou velrybou byla samice plejtváka obrovského, která měřila 33,59 m a vážila údajně 190 tun

3. velryba kEPORKAK

4. Echolokace: Kytovci (delfíni a velryby) jsou odkázáni ve svém prostředí pouze na sluch. Některé druhy jej používají také k vlastní orientaci v podmořském prostoru. Velryby produkují zvuk, který se odráží od objektů a tím jim umožňuje utvořit si přesný obrázek o tom, co se nalézá kolem nich,například jaká je pod nimi a nad nimi hloubka. Díky vysoce vyvinutému sluchu velryby zřejmě používají zvuk také při lákání partnera, odhánění rivalů, dorozumívání se uvnitř sociální skupiny nebo i mezi více skupinami, při navigaci a při hledání potravy. Jejich komunikace se prostřednictvím echolokace odehrává na obrovské vzdálenosti.

5. Každý, zejména hlasitý nízkofrekvenční hluk je masivním zásahem do jejich života. Ve vodním prostředí se šíří zvuk 4,3x rychleji, než ve vzduchu a jeho intenzita klesá se vzdáleností mnohem pomaleji. S využitím tzv. zvukových kanálů (vodní sloupec mezi hladinou a chladnější hlubší vodou) se může zvuk šířit na obrovské vzdálenosti.

6. Ze třinácti druhů velryb je dnes sedm vážně ohroženo. Proč? Za 80 let minulého století ulovili velrybáři více, než 2 miliony velryb. Japonci a Norové pro tzv. vědecké účely uloví přes tisíc velkých kytovců ročně a domáhají se zrušení zákazu o komerčním lovu kytovců. Tyto velryby lovené pro „vědecké účely“ často končí na talíři japonských gurmánů, kde se ročně sní 2000 tun velrybího masa, přitom chuťově jejich maso prý není vůbec dobré a stojí 500 dolarů za kilogram.

8. Další faktory vymírání velryb Existují i další aspekty, které napomáhají vymírání kytovců, například znečišťování moří a hlavně používání nových, různých vylepšených sonarů. Ty podle některých studií velryby dezorientují, nebo dokonce nevratně poškozují ústrojí, které jim umožňuje orientaci a komunikaci se stádem. Tím se také vysvětlují „sebevražedná“ uvíznutí velkých kytovců na mělčinách.

9. Sonarový systém lfA LFA( LowFrequencyActive Sonar) je nízkofrekvenční odposlouchávací podmořský systém s velkým dosahem, vyvinutý americkým válečným námořnictvem ke sledování supertichých ponorek, které se údajně vyrábí v Iránu. Základem a hlavním problémem užitím této technologie, která má v konečném důsledku z 80% pokrýt plochu světových moří, je produkce velmi hlasitých podvodních zvuků, které, jak tvrdí mnoho výzkumníků, mohou poškodit sluch velryb i ostatních mořských živočichů, nebo je zcela ohlušit či dokonce zabít. Jak konstatoval jeden z vědců zkoumajících mořské savce: “Hluchá velryba je mrtvá velryba.” 

10. Kytovci využívají nízkofrekvenčních zvuků na dorozumívání na velké vzdálenosti. Před zavedením sonarů produkovali kytovci nejhlasitější přirozené zvuky na světě. Studie prokázaly, že velryby ve svých zimovištích u Havaje, Báji i Japonska, "zpívají" všechny stejný nápěv, který všechny současně mění. To znamená, že se navzájem slyší, i když je dělí tisíce mil.(!) Několikrát silnější zvuk sonarů LFA překrývá dorozumívající signály kytovců. (500 Hz a více než 215 decibelů).

11. Výzkum studující účinky nízkofrekvenčních zvuků na kytovce Výzkum prokázal, že se kytovci začínají vyhýbat zvukům o síle 120decibelů. Proběhl test pouze s jedním zdrojem, produkujícím zvuk o síle menší, než 150dB. Přestože kytovci byli v testu podrobeni mnohem nižším(150dB), než skutečně užívaným zvukovým úrovním(přes 215dB), okamžitě změnily své chování. -Přes 70% zpívajících velryb přestalo zpívat.  -Přes 50 % modrých velryb a 30 % plejtváků přerušilo komunikaci.  -Stěhovavé šedé velryby změnily obvyklou trasu svého tahu, aby se zvuku vyhnuly. 

12. vÝSLEDEk Výzkumníci válečného námořnictva přesto vyslovili následující závěr: “Nebyla pozorována žádná biologicky významná reakce.” “Doporučujeme pokračovat v rozmisťování LFA sonarů”.

13. Účinky sonarů na kytovce Sonary znemožní využívání všech funkcí echolokace a sluchu u velryb. Jak se může cítit takové zvíře? Předně je vystaveno obrovskému stresu, (co zákony proti týrání zvířat?) nemůže se dorozumívat, orientovat se v prostředí, vyhledávat potravu, velryby se přestávají množit a přestávají se starat o své potomky. V březnu 2000 byl jeden z těchto sonarů LFA zkoušen na pobřeží Bahamských ostrovů. Tehdy způsobil smrt osmi velryb, které se v tomto prostoru náhodou objevily.

14. Christopher Fox, vědec z Pacific Marine Laboratory upozorňuje na to, že do poloviny 19. století byl oceán tichým místem. Dnes je doslova zavalen všudypřítomným hlukem produkovaným lidmi. Kromě vojenské techniky jsou světové oceány zaplavovány hlukem z dalších civilizačních zdrojů: Těžební plošiny, lodi, vzduchové kompresory a další. Zvláště pneumatická kladiva při těžbě ropy způsobují pro mořské živočichy nesnesitelný hluk.

15. V situaci, kdy většina kytovců stojí na seznamu ohrožených druhů, kdy je jejich přirozené prostředí tráveno průmyslovými jedy a odpady (jako jeden z vrcholů potravního řetězce nashromáždí do organismu velké množství toxických látek) je zavedení takovýchto zařízení krajně nezodpovědné.

16. Lidé z válečného námořnictva poukazují na to, že tyto závěry nejsou dostatečně vědecky podložené. Vědce, kteří v této problematice tápou, by možná napadlo spojit si dvě a dvě, kdyby nebyli závislí na vládních penězích. V případě velryb jediné, co je zřejmé, je to, že páchají „nevysvětlitelné“ sebevraždy. Tak dlouho budeme shánět důkazy, až nebude co dokazovat.