1 / 8

VEDLEJŠÍ VĚTA PODMĚTNÁ, PŘÍSUDKOVÁ A PŘEDMĚTNÁ

VEDLEJŠÍ VĚTA PODMĚTNÁ, PŘÍSUDKOVÁ A PŘEDMĚTNÁ. Mgr. Michal Oblouk. VĚTA HLAVNÍ x VĚTA VEDLEJŠÍ. Vedlejší věta věta, která je začleněna do jiné věty jako její větný člen – můžeme ji tedy nahradit větným členem mluvnicky závislá na větě řídící (hlavní i vedlejší) odděluje se čárkou

easter
Télécharger la présentation

VEDLEJŠÍ VĚTA PODMĚTNÁ, PŘÍSUDKOVÁ A PŘEDMĚTNÁ

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. VEDLEJŠÍ VĚTA PODMĚTNÁ, PŘÍSUDKOVÁ A PŘEDMĚTNÁ Mgr. Michal Oblouk

  2. VĚTA HLAVNÍ x VĚTA VEDLEJŠÍ Vedlejší věta • věta, která je začleněna do jiné věty jako její větný člen – můžeme ji tedy nahradit větným členem • mluvnicky závislá na větě řídící (hlavní i vedlejší) • odděluje se čárkou • bývá připojena vztažnými zájmeny, příslovci, podřadícími spojkami, číslovkami • může být vložena do věty řídící Věta hlavní • mluvnicky nezávisí na jiné větě

  3. VV PODMĚTNÁ • ptáme se otázkami 1. pádu nebo JAKÁ VĚC? • vyjadřuje podmět hlavní věty • VH nemá podmět – bývá v ní odkazovací výraz TEN, TO • spojovací výrazy – ŽE, ABY, JAK, KDO, CO, KDE, KDY, KDYBY Žalobníčkové jsou ve škole vždy neoblíbení. Ti, kdo žalují, jsou ve škole vždy neoblíbení. Je směšné nemluvit spolu. Je směšné, když spolu nemluvíme.

  4. VV PODMĚTNÁ Bylo mi doporučeno, abych se nechal ostříhat. Kdo přišel na koncert včas, mohl si vybrat místo. Je nutné, aby ses jim omluvil. Je pozoruhodné, že se poměrně málo otázek týkalo techniky. Není nutné, abys tam šel. Co se vleče, neuteče. Kdo se bojí, nesmí do lesa. Kdo nechtěl odpočívat, mohl jít na zahradu. Je možné, že na dovolenou pojedeme do Krkonoš.

  5. VV PŘÍSUDKOVÁ • vyskytuje se zřídka • ptáme se JAK? JAKÝ? • VH končí na sponové sloveso – BÝT, BÝVAT, STÁT, STÁVAT SE • zastupuje jmenný přísudek VH • někdy na ni poukazuje ukazovací zájmeno – TEN, TAKOVÝ • spojovací výrazy – JAKO, JAK, ŽE, KDO, JAKÝ Nejsem nespolehlivý. Nejsem takový, aby se na mě nedalo spolehnout. Obloha byla jako vymetená. Obloha byla, jako by ji vymetl.

  6. VV PŘÍSUDKOVÁ Spižírna byla, jako když ji vymete. Byl Petr takový, jak ho viděli ostatní? Řeka byla, jako by ji postříbřil. Stromy byly, jako by je pozlatil. Nebyl jediný, kdo se zajímal o práci na počítači. Krajina kolem Sázavy je, jako by ji vymaloval. Josef Dobrovský byl z těch, kdo šířili myšlenky národního obrození.

  7. VV PŘEDMĚTNÁ • ptáme se pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu nebo JAKOU VĚC? • vyjadřuje předmět VH • VH má podmět, většinou nevyjádřený • závisí na slovese nebo přídavném jménu VH • často na ni odkazujeme zájmeny • spojovací výrazy – ŽE, ABY, JAK, KDO, CO, KDY, PROČ, AŽ, KDE, KAM, KDYŽ, KTERÝ, JAKÝ, ODKUD, KUDY Petr zkoumal příčinu neúspěchu. Petr zkoumal, co bylo příčinou neúspěchu. Všichni se zajímají o jeho včerejší vyprávění. Všichni se zajímají o to, co nám včera vyprávěl.

  8. VV PŘEDMĚTNÁ Zjistil, že nemá v kapse ani korunu. Pojďte se podívat, jak se na obloze objevila duha. Řekl, že k nám přijde. Věděl, že to neznám. Řekl, že si to rozmyslí. Řekla, že přijde později. Zeptej se, kudy se dostaneme k muzeu. Pro pláč ani nebyla schopna, aby mu poděkovala. Spoléhali jsme na to, že nám pomůžou.

More Related