Členovci

1. Členovci

2. -nejpočetnější živočišný kmen • dosáhli nejvyššího stupně dokonalosti • typickým znakem je nestejnocenné článkování těla a končetin • tělo je rozlišeno na hlavu , hruď a zadeček • - mají pevný tělní pokryv – vnější kostru ( tvořena chitinovou kutikulou) • jednotlivé články jsou spojeny tenkou blankou • během života je krunýř několikrát svlékán a nahrazován • mají různě upravené dýchací orgány • mimořádný rozvoj nervové soustavy a instinktivního chování • vynikající adaptaci k životu ve všech biotopech Systém 4 podkmeny : • Trojlaločnatci 2. Klepítkatci 3. Žabernatí 4. Vzdušnicovci

3. Podkmen: Trojlaločnatci • rozšířeni v prvohorních mořích - jediná třída: Trilobiti Stavba těla • všechny končetiny stejné • první pár přeměněn na tykadla • tělo rozlišeno na hlavu, hruď a zadeček • hřbetní strana rozdělena na tři podélné laloky • tělní články stejné – každý nese dvouvětevné • končetiny • vnitřní větev = funkce pohybová • vnější větev = funkce dýchací Výchozí

5. Podkmen: Klepítkatci - cca 36 000 druhů -první pár končetin přeměněn v klepítka( chelicery) - druhý pár přeměněn v makadla ( pedipalpy) • hlava srůstá s hrudí v hlavohruď – nese 4 páry kráčivých končetin • zadeček nečlánkovaný bez končetin Systém: 3 třídy1. Hrotnatci 2. Pavoukovci 3. Nohatky 1.třída: Hrotnatci • 200 druhů vyhynulých kyjonožců • 5 žijících ostrorepů - zbytky starobylé skupiny z prvohor

6. Ostrorep americký - mělčiny při pobřeží Mexického zálivu Ostrorep molucký – jihovýchodní Asie

7. 2. třída: Pavoukovci • nejstarší suchozemští živočichové • všechny druhy dýchají vzdušný kyslík • zadeček vždy bez končetin Vnější stavba těla • hlavohruď a stopkou přirostlý • zadeček - 4 páry kráčivých končetin • v předu na hlavohrudi jednoduchá • očka • srpovitá klepítka ( chelicery) • jedové žlázy • makadla ( pedipalpy) – hmat • pomocné pářicí ústrojí - snovací bradavky ( tvorba pavučiny)

8. Vnitřní stavba - mimotělní trávení -střevo má vakovité výběžky – zásoba potravy • vylučovací ústrojí = malphigické • trubice ( vývod do střeva) - párové dýchací vaky • 4 snovací bradavky – 6 typů • snovacích žláz – několik odlišných • vláken s rozdílným funkčním určením • gonochoristé s zřetelným pohlavním • dimorfismem • častý manželský kanibalismus • samice ukládá oplozená vajíčka • do zámotku ( kokonu) • - vývoj přímý

9. - nervovou soustavu tvoří mohutná podhltanová zauzlina - cévní soustava otevřená-trubicovité srdce - haemocyanin • smyslové ústrojí = hlavně mechanoreceptory , chemoreceptory • jednoduchá očka – dobře vnímají okolí Pavoukovci mají velmi složité instinktivní chování

12. Systém : třída pavoukovci se rozděluje do 6 řádů – 1.- pavouci 2.- štíří 3.- štírci 4.- solifugy 5.- sekáči 6. roztoči Řád : Pavouci • cca 20 000 dravých živočichů • většina lapá kořist do sítí, jiné druhy skokem. nebo v běhu • kosmopolitní rozšíření • v ČR žije cca 1000 druhů Křižákovití • charakteristické svislé pavučiny ( staví výhradně samičky) • na zadečku charakteristická kresba

13. Křižák obecný

14. Pokoutnikovití Pokoutník domácí - husté vodorovné pavučiny v domácnostech

15. Sklípkanovití - žijí v tropech, v děrách v zemi , často mimořádná velikost ( 10 cm) Sklípkan huňatý - žije v Brazílii

16. Snovačkovití - kořist omotávají lepivým vláknem , výskyt hlavně v tropech Snovačka jedovatá - černá vdova ( nejjedovatější pavouk)

17. Skákavkovití • drobnější pestře zbarvené druhy, přepadají kořist skokem , výskyt v teplých • oblastech Skákavka pruhovaná

18. Slíďákovití . žijí v podzemních chodbičkách, na vlhkých místech, samičky nosí kokony s vajíčky na spodní straně zadečku Slíďák mokřadní – běžný druh

19. Běžníkovití • drobní pavouci , kořist loví skokem , často číhají v květu na hmyz,,koncem léta • vypouštějí mláďata unášivá vlákna „ babí léto“ Běžník květomilný

20. Vodouchovití Vodouch stříbřitý – je přizpůsoben životu ve stojatých vodách tůní . hnízdo staví pod vodou, kde také loví kořist

21. Řád : Štíři - starobylá skupina suchozemských pavoukovců - koncové články zadečku protažené s hrotem a jedovou žlázou - teplomilní a soumrační živočichové - obývají stepní biotopy, ale i vlhké pralesy - samičky jsou vejcoživorodé , o mláďata se stará – nosí je na svém těle Štír středomořský – evropský druh

23. Veleštír obrovský – žije v tropické západní Africe

25. Řád : Štírci • drobní živočichové , zploštělé tělo, • nemají protažený zadeček a jedové žlázy • živí se dravě roztoči a drobným hmyzem Štírek obecný - volně v přírodě , běžný Štírek knihový - v domácnostech

26. Řád : Solifugy • nezvykle členěná hlavohruď • suché teplé stepní biotopy • jedové žlázy nemají • noční dravci Solifuga egejská – Evropský druh – oblast středomoří

27. Řád :Sekáči • - kulovité tělo – zadeček nerozlišen od hlavohrudi • dlouhé kráčivé končetiny • dravci • schopnost autotomie = odvrhnutí končetiny • při podráždění upadnou do stavu strnulosti Sekáč domácí , Sekáč rohatý – rohovitý výrůstek na chelicerách

28. Řád : Roztoči - cca 10 000 druhů • hlavohruď zpravidla srůstá se zadečkem • ústní ústrojí kousavé nebo bodavě savé - larvy mají pouze 3 páry končetin ( dospělci 4 páry) - přemisťují se často forézií = na ochlupeném hmyzu • dýchají celým povrchem těla , nebo vzdušnicemi • základním smyslem je hmat Klíště obecné - vajíčka – larvy - parazité drobných obratlovců– dospělec –sání na savcích ( samička) zvětší objem až 320x

30. Čmelík kuří – ektoparazit slepic, v noci saje krev Sametka zarděnková – larvy i dospělci vyvolávají u člověka kožní vyrážku - trombidiozu

31. Zákožka svrabová – samičky vyvrtávají v pokožce chodbičky , úporné svědění

32. Prašivka hovězí – způsobuje prašivinu skotu Trudník lidský – žije v kožních mazových žlázách , nejčastěji v obličeji

33. Roztočík včelí – parazituje v hrudních vzdušnicích včel – vysává hemolymfu

34. Roztoč varroa – velmi nebezpečný, nemocvaroáza – parazituje na larvách včely medonosné . Představuje ohrožení včely medonosné jako druhu . Lupovka kuří – původcem nemoci drůbeže - vápenky

35. Vlnovníci a hálčivci - jsou parazité rostlin , rostliny chřadnou, nerostou , často vytvářejí novotvary - hálky Vlnovník révový – plstnatění révy vinné

36. Vlnovník švestkový – barevné hálky na listech švestky Vlnovník rybízový – zvětšené pupeny černého rybízu = hálky

38. Sviluška chmelová – vysává šťávu na listech mnoha rostlin

39. Pancířníci – půdní roztoči , mají značný význam pro tvorbu humusu

40. 3. třída : Nohatky • na dně moří až do hloubky 4000 m • tenké tělo, mohutné nohy – zasahují do nich i vnitřní orgány Nohatka pobřežní

41. 3. podkmen: Žabernatí - všechny druhy patří do jediné třídy: Korýši • dýchají vždy žábrami • dva páry tykadel – dlouhá tykadla ( antény) , krátká ( antenuly) • tři páry ústních končetin – 1 pár kusadel a dva páry čelistí • další končetiny rozeklané , vyrůstají i na zadečku - povrch těla kryt krunýřem- během vývoje svlékání • až na výjimky gonochoristé s vývojem nepřímým – larva = nauplius , zoea • pouze raci mají vývoj přímý • mimořádná rozmnožovací schopnost - velká tvarová rozmanitost těla - tvoří podstatnou složku vodní biomasy s nesmírným významem Systém : korýši nižší : perloočky, buchanky, žábronožky, lupenonožci,lasturnatky, kapřivci , svijonožci korýši vyšší : rakovci

42. Řád: Perloočky - velikost do 5 mm – významná součást zooplanktonu • zploštělé tělo – uloženo ve dvouchlopňové schránce • přílbovitá hlava s hrotitým výběžkem – rostrum • zadeček bez končetin - • první pár tykadel zakrnělý • druhý pár tvoří rozvětvená tykadla s veslovacími • brvami • nápadné černě pigmentované oko • na hrudi 5 párů rozeklaných nožek s žaberními • přívěsky – dýchání + filtrace mikr. potravy • na hřbetní straně plodová komůrka – zde se • vyvíjejí partenogeneticky zárodky a koncem • léta i oplozená vajíčka v obalech ( efipia) • na hřbetní části hrudi srdce • - žebříčkovitá gangliová soustava - pro perloočky je typická partenogeneze Hrotnatka obecná ( Daphnia pulex)

43. Čočkovec obecný – všeobecně rozšířený druh

44. Nosatička obecná - antenuly protažené do chobotku Hrbatka jezerní – kyselá voda chladných jezer

45. Řád : Buchanky - zpravidla mořské druhy , i ve sladkých vodách patří k nejhojnějším plankt. korýšům - ve vodách se vyskytují po celý rok ( i pod ledem) - tělo nemá žádnou skořápku - dýchají celým povrchem těla ( nemají žábra ani srdce) • na hlavě mohutné antenuly se smyslovými brvami • pohyb zajišťují plovací nožky • samičky po stranách zadečku nesou • hroznovité váčky s vajíčky Buchanka obecná

46. Řád. Žábronožky • ze stran zploštělí živočichové – cca 30 mm velcí • žijí v periodických tůních • mají nesmírně odolná životaschopná vajíčka Žábronožka sněžní - výskyt v ledové vodě tajícího sněhu

47. Řád : Lupenonožci • vodní dravci , periodické tůně • zploštělé tělo kryto hřbetním štítkem • vajíčka snášejí vyschnutí i vymrznutí Listonoh jarní

48. Řád : Kapřivci • ektoparaziti ryb • lupínkovitě zploštělé tělo , kryté oválným štítkem • bodec s jedovatou žlázou • dýchají celým povrchem těla Kapřivec plochý

49. Řád :Svijonožci • výhradně mořští korýši • pevně přisedlí k podkladu • tělo obaleno pláštěm • hermafroditi Vilejš stvolnatý - v mořích celého světa

50. Korýši vyšší ( cca 14 tis, tvarově velmi rozmanitých druhů ) Rakovci • tělo kryto pevným krunýřem • složené z 21 článků ( 6 článků hlava, 8 článků hruď, 7 zadeček) • na zadečkových článcích vyvinuty končetiny Rak říční • tělo rozlišeno na hlavohruď a • zadeček • krunýř je zpevněn vápenatými • solemi • - v předu vybíhá ve špičatý • výběžek = rostrum • krunýř je během života mnohokrát • svlékán – řízeno hormonálně • rakůvky ( vápencovitá tělíska) • doplnění vápníku při inkrustaci