1 / 94

Členovci

Členovci. -nejpočetnější živočišný kmen dosáhli nejvyššího stupně dokonalosti. typickým znakem je nestejnocenné článkování těla a končetin tělo je rozlišeno na hlavu , hruď a zadeček. - mají pevný tělní pokryv – vnější kostru ( tvořena chitinovou kutikulou)

elgin
Télécharger la présentation

Členovci

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Členovci

  2. -nejpočetnější živočišný kmen • dosáhli nejvyššího stupně dokonalosti • typickým znakem je nestejnocenné článkování těla a končetin • tělo je rozlišeno na hlavu , hruď a zadeček • - mají pevný tělní pokryv – vnější kostru ( tvořena chitinovou kutikulou) • jednotlivé články jsou spojeny tenkou blankou • během života je krunýř několikrát svlékán a nahrazován • mají různě upravené dýchací orgány • mimořádný rozvoj nervové soustavy a instinktivního chování • vynikající adaptaci k životu ve všech biotopech Systém 4 podkmeny : • Trojlaločnatci 2. Klepítkatci 3. Žabernatí 4. Vzdušnicovci

  3. Podkmen: Trojlaločnatci • rozšířeni v prvohorních mořích - jediná třída: Trilobiti Stavba těla • všechny končetiny stejné • první pár přeměněn na tykadla • tělo rozlišeno na hlavu, hruď a zadeček • hřbetní strana rozdělena na tři podélné laloky • tělní články stejné – každý nese dvouvětevné • končetiny • vnitřní větev = funkce pohybová • vnější větev = funkce dýchací Výchozí

  4. Podkmen: Klepítkatci - cca 36 000 druhů -první pár končetin přeměněn v klepítka( chelicery) - druhý pár přeměněn v makadla ( pedipalpy) • hlava srůstá s hrudí v hlavohruď – nese 4 páry kráčivých končetin • zadeček nečlánkovaný bez končetin Systém: 3 třídy1. Hrotnatci 2. Pavoukovci 3. Nohatky 1.třída: Hrotnatci • 200 druhů vyhynulých kyjonožců • 5 žijících ostrorepů - zbytky starobylé skupiny z prvohor

  5. Ostrorep americký - mělčiny při pobřeží Mexického zálivu Ostrorep molucký – jihovýchodní Asie

  6. 2. třída: Pavoukovci • nejstarší suchozemští živočichové • všechny druhy dýchají vzdušný kyslík • zadeček vždy bez končetin Vnější stavba těla • hlavohruď a stopkou přirostlý • zadeček - 4 páry kráčivých končetin • v předu na hlavohrudi jednoduchá • očka • srpovitá klepítka ( chelicery) • jedové žlázy • makadla ( pedipalpy) – hmat • pomocné pářicí ústrojí - snovací bradavky ( tvorba pavučiny)

  7. Vnitřní stavba - mimotělní trávení -střevo má vakovité výběžky – zásoba potravy • vylučovací ústrojí = malphigické • trubice ( vývod do střeva) - párové dýchací vaky • 4 snovací bradavky – 6 typů • snovacích žláz – několik odlišných • vláken s rozdílným funkčním určením • gonochoristé s zřetelným pohlavním • dimorfismem • častý manželský kanibalismus • samice ukládá oplozená vajíčka • do zámotku ( kokonu) • - vývoj přímý

  8. - nervovou soustavu tvoří mohutná podhltanová zauzlina - cévní soustava otevřená-trubicovité srdce - haemocyanin • smyslové ústrojí = hlavně mechanoreceptory , chemoreceptory • jednoduchá očka – dobře vnímají okolí Pavoukovci mají velmi složité instinktivní chování

  9. Systém : třída pavoukovci se rozděluje do 6 řádů – 1.- pavouci 2.- štíří 3.- štírci 4.- solifugy 5.- sekáči 6. roztoči Řád : Pavouci • cca 20 000 dravých živočichů • většina lapá kořist do sítí, jiné druhy skokem. nebo v běhu • kosmopolitní rozšíření • v ČR žije cca 1000 druhů Křižákovití • charakteristické svislé pavučiny ( staví výhradně samičky) • na zadečku charakteristická kresba

  10. Křižák obecný

  11. Pokoutnikovití Pokoutník domácí - husté vodorovné pavučiny v domácnostech

  12. Sklípkanovití - žijí v tropech, v děrách v zemi , často mimořádná velikost ( 10 cm) Sklípkan huňatý - žije v Brazílii

  13. Snovačkovití - kořist omotávají lepivým vláknem , výskyt hlavně v tropech Snovačka jedovatá - černá vdova ( nejjedovatější pavouk)

  14. Skákavkovití • drobnější pestře zbarvené druhy, přepadají kořist skokem , výskyt v teplých • oblastech Skákavka pruhovaná

  15. Slíďákovití . žijí v podzemních chodbičkách, na vlhkých místech, samičky nosí kokony s vajíčky na spodní straně zadečku Slíďák mokřadní – běžný druh

  16. Běžníkovití • drobní pavouci , kořist loví skokem , často číhají v květu na hmyz,,koncem léta • vypouštějí mláďata unášivá vlákna „ babí léto“ Běžník květomilný

  17. Vodouchovití Vodouch stříbřitý – je přizpůsoben životu ve stojatých vodách tůní . hnízdo staví pod vodou, kde také loví kořist

  18. Řád : Štíři - starobylá skupina suchozemských pavoukovců - koncové články zadečku protažené s hrotem a jedovou žlázou - teplomilní a soumrační živočichové - obývají stepní biotopy, ale i vlhké pralesy - samičky jsou vejcoživorodé , o mláďata se stará – nosí je na svém těle Štír středomořský – evropský druh

  19. Veleštír obrovský – žije v tropické západní Africe

  20. Řád : Štírci • drobní živočichové , zploštělé tělo, • nemají protažený zadeček a jedové žlázy • živí se dravě roztoči a drobným hmyzem Štírek obecný - volně v přírodě , běžný Štírek knihový - v domácnostech

  21. Řád : Solifugy • nezvykle členěná hlavohruď • suché teplé stepní biotopy • jedové žlázy nemají • noční dravci Solifuga egejská – Evropský druh – oblast středomoří

  22. Řád :Sekáči • - kulovité tělo – zadeček nerozlišen od hlavohrudi • dlouhé kráčivé končetiny • dravci • schopnost autotomie = odvrhnutí končetiny • při podráždění upadnou do stavu strnulosti Sekáč domácí , Sekáč rohatý – rohovitý výrůstek na chelicerách

  23. Řád : Roztoči - cca 10 000 druhů • hlavohruď zpravidla srůstá se zadečkem • ústní ústrojí kousavé nebo bodavě savé - larvy mají pouze 3 páry končetin ( dospělci 4 páry) - přemisťují se často forézií = na ochlupeném hmyzu • dýchají celým povrchem těla , nebo vzdušnicemi • základním smyslem je hmat Klíště obecné - vajíčka – larvy - parazité drobných obratlovců– dospělec –sání na savcích ( samička) zvětší objem až 320x

  24. Čmelík kuří – ektoparazit slepic, v noci saje krev Sametka zarděnková – larvy i dospělci vyvolávají u člověka kožní vyrážku - trombidiozu

  25. Zákožka svrabová – samičky vyvrtávají v pokožce chodbičky , úporné svědění

  26. Prašivka hovězí – způsobuje prašivinu skotu Trudník lidský – žije v kožních mazových žlázách , nejčastěji v obličeji

  27. Roztočík včelí – parazituje v hrudních vzdušnicích včel – vysává hemolymfu

  28. Roztoč varroa – velmi nebezpečný, nemocvaroáza – parazituje na larvách včely medonosné . Představuje ohrožení včely medonosné jako druhu . Lupovka kuří – původcem nemoci drůbeže - vápenky

  29. Vlnovníci a hálčivci - jsou parazité rostlin , rostliny chřadnou, nerostou , často vytvářejí novotvary - hálky Vlnovník révový – plstnatění révy vinné

  30. Vlnovník švestkový – barevné hálky na listech švestky Vlnovník rybízový – zvětšené pupeny černého rybízu = hálky

  31. Sviluška chmelová – vysává šťávu na listech mnoha rostlin

  32. Pancířníci – půdní roztoči , mají značný význam pro tvorbu humusu

  33. 3. třída : Nohatky • na dně moří až do hloubky 4000 m • tenké tělo, mohutné nohy – zasahují do nich i vnitřní orgány Nohatka pobřežní

  34. 3. podkmen: Žabernatí - všechny druhy patří do jediné třídy: Korýši • dýchají vždy žábrami • dva páry tykadel – dlouhá tykadla ( antény) , krátká ( antenuly) • tři páry ústních končetin – 1 pár kusadel a dva páry čelistí • další končetiny rozeklané , vyrůstají i na zadečku - povrch těla kryt krunýřem- během vývoje svlékání • až na výjimky gonochoristé s vývojem nepřímým – larva = nauplius , zoea • pouze raci mají vývoj přímý • mimořádná rozmnožovací schopnost - velká tvarová rozmanitost těla - tvoří podstatnou složku vodní biomasy s nesmírným významem Systém : korýši nižší : perloočky, buchanky, žábronožky, lupenonožci,lasturnatky, kapřivci , svijonožci korýši vyšší : rakovci

  35. Řád: Perloočky - velikost do 5 mm – významná součást zooplanktonu • zploštělé tělo – uloženo ve dvouchlopňové schránce • přílbovitá hlava s hrotitým výběžkem – rostrum • zadeček bez končetin - • první pár tykadel zakrnělý • druhý pár tvoří rozvětvená tykadla s veslovacími • brvami • nápadné černě pigmentované oko • na hrudi 5 párů rozeklaných nožek s žaberními • přívěsky – dýchání + filtrace mikr. potravy • na hřbetní straně plodová komůrka – zde se • vyvíjejí partenogeneticky zárodky a koncem • léta i oplozená vajíčka v obalech ( efipia) • na hřbetní části hrudi srdce • - žebříčkovitá gangliová soustava - pro perloočky je typická partenogeneze Hrotnatka obecná ( Daphnia pulex)

  36. Čočkovec obecný – všeobecně rozšířený druh

  37. Nosatička obecná - antenuly protažené do chobotku Hrbatka jezerní – kyselá voda chladných jezer

  38. Řád : Buchanky - zpravidla mořské druhy , i ve sladkých vodách patří k nejhojnějším plankt. korýšům - ve vodách se vyskytují po celý rok ( i pod ledem) - tělo nemá žádnou skořápku - dýchají celým povrchem těla ( nemají žábra ani srdce) • na hlavě mohutné antenuly se smyslovými brvami • pohyb zajišťují plovací nožky • samičky po stranách zadečku nesou • hroznovité váčky s vajíčky Buchanka obecná

  39. Řád. Žábronožky • ze stran zploštělí živočichové – cca 30 mm velcí • žijí v periodických tůních • mají nesmírně odolná životaschopná vajíčka Žábronožka sněžní - výskyt v ledové vodě tajícího sněhu

  40. Řád : Lupenonožci • vodní dravci , periodické tůně • zploštělé tělo kryto hřbetním štítkem • vajíčka snášejí vyschnutí i vymrznutí Listonoh jarní

  41. Řád : Kapřivci • ektoparaziti ryb • lupínkovitě zploštělé tělo , kryté oválným štítkem • bodec s jedovatou žlázou • dýchají celým povrchem těla Kapřivec plochý

  42. Řád :Svijonožci • výhradně mořští korýši • pevně přisedlí k podkladu • tělo obaleno pláštěm • hermafroditi Vilejš stvolnatý - v mořích celého světa

  43. Korýši vyšší ( cca 14 tis, tvarově velmi rozmanitých druhů ) Rakovci • tělo kryto pevným krunýřem • složené z 21 článků ( 6 článků hlava, 8 článků hruď, 7 zadeček) • na zadečkových článcích vyvinuty končetiny Rak říční • tělo rozlišeno na hlavohruď a • zadeček • krunýř je zpevněn vápenatými • solemi • - v předu vybíhá ve špičatý • výběžek = rostrum • krunýř je během života mnohokrát • svlékán – řízeno hormonálně • rakůvky ( vápencovitá tělíska) • doplnění vápníku při inkrustaci

More Related