GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271

1. GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271

2. Habsburská monarchie v 1. polovině 19. století • mnohonárodnostní stát • aktivní účast na protifrancouzských válkách → Rakousko upevnilo po Vídeňském kongresu své postavení v Evropě • zesílilo úsilí vlády tlumit jakékoliv pokrokové myšlenky nebo hnutí • reakcí na francouzskou revoluci a napoleonské války byl tzv. metternichovský absolutismus (1815-1848) – snaha upevnit centralistickou absolutní monarchii omezením jakýchkoliv emancipačních snah → cenzura tisku, činnost policie • v roce 1804 vzniklo Rakouské císařství • monarchii vládne František I. (poslední římský císař, první rakouský císař) a poté Ferdinand V. (poslední český korunovaný král) spolu s kancléřem Metternichem

3. František II. (I.) Ferdinand V. (I.)

4. kníže Metternich

5. Počátky a rozvoj českého národního obrození • národní obrození= období, v němž skupiny českých buditelů usilovaly o novou podobu spisovné češtiny a zrovnoprávnění české národní společnosti • cíle národního obrození: čelit germanizaci, zachránit a obnovit český jazyk, sestavit slovníky, gramatiky, probudit národní sebevědomí, psát kvalitní díla ve spisovném českém jazyce • mělo tři fáze

6. FÁZE = OBRANNÁ (konec 18. století) • činnost skupiny vědců a šlechticů se zájmem o český jazyk, české země a jejich historii počátky českého divadla, novin a jazykovědy • divadlo: bratři Thámové, Matěj Kopecký – loutkové divadlo • cíl: zajistit česká představení • noviny: Václav Matěj Kramerius – vydává Pražské poštovské noviny, vlastní nakladatelství Česká expedice • jazykověda: Josef Dobrovský – Česká mluvnice, vědecká díla psaná německy • počátky české historie – Gelasius Dobner • poezie: Antonín Jaroslav Puchmajer

7. FÁZE = OFENZIVNÍ (1. pol. 19. století) • získávání podpory a dalších stoupenců, širší účast literátů, jazykovědců a historiků (zájem o dějiny Slovanů a Čechů) historikové: P.J. Šafařík, F. Palacký jazykovědci: Josef Jungmann – Slovník česko-německý, Slovesnost • přírodovědci bratři Preslové • budování muzea s historickými a přírodovědnými sbírkami – K. Šternberk, F. Palacký • noviny a časopisy – K.H. Borovský, J. K. Tyl • zájem o lidovou tvorbu – B.Němcová, K.J.Erben • divadlo – J.K. Tyl

8. FÁZE (polovina 19. století) • vyvrcholení národního obrození • sestavení a zveřejnění prvního národního a demokratického programu v roce 1848

9. FÁZE (od 60. let 19. století) • hnutí s účastí všech vrstev národa

10. CENZURA • kontrola, dozor, dohled

11. Metodická poznámka: • Žákům lze zadat krátké referáty k tomuto tématu – zvolí si jednu z osobností národního obrození, kterou přiblíží svým spolužákům krátkým mluvním vystoupením. Požadavky: • Žák si vybere jednu osobnost národního obrození. • Připraví si povídání v rozsahu 1-5 minut se základními a podstatnými informacemi k vybrané osobnosti. • Připravené povídání se žák naučí a třídě jej přednese nazpaměť. • Žák bude po splnění krátkého referátu hodnocen známkou výborně.

12. Zdroje: • Mandelová, H., Kunstová, E., Pařízková, I. Dějiny novověku. Liberec: Dialog, 2003. ISBN 80-86761-04-5. s. 76-77, 86-89. Fotografie: • František I. – dostupná z WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/58/Francesco_I.jpg[cit. 2014-02-27]. • Ferdinand V. – dostupná z WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ab/Ferdinand_I%3B_Keizer_van_Oostenrijk.jpg[cit. 2014-02-27]. • Metternich – dostupné z WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6c/Prince_Klemens_Lothar_von_Metternich-Winneburg.jpghttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f2/Metternich_by_Lawrence.jpeg[cit. 2014-02-27].