230 likes | 534 Vues
Dihybridní křížení s úplnou dominancí. Sledujeme při něm 2 znaky každý monogenně podmíněný = tedy přenos dvou párů alel A/a B/b Při tomto křížení vzniká celkem 16 kombinací
E N D
Dihybridní křížení s úplnou dominancí Sledujeme při něm 2 znaky každý monogenně podmíněný = tedy přenos dvou párů alel A/a B/b Při tomto křížení vzniká celkem 16 kombinací z celkového teoretického počtu potomků je 9/16 dominantních v obou znacích, 3/16 potomků jsou dominantní v prvním a druhém znaku nebo obráceně a 1/16 potomků recesivní v obou znacích štěpné poměry fenotypů v F2 generaci: 9:3:3:1
3. Mendelův zákon = volné kombinovatelnosti alel Při vzájemném křížení vícenásobných heterozygotních hybridů (polyhybridů) vznikne mezi alelami sledovaných genů tolik kombinací, kolik je teoreticky možných matematických kombinací mezi vzájemně nezávislými veličinami.
Příklad křížení octomilky V – gameta nesoucí křídla E - dominantní pro červenou barvu v – gameta bez křídel e – černá
Křížení heterozygotních hybridů P: VVEE x vvee Gamety : VE VE x ve ve F1 : VvEeVvEe x VvEeVvEe Gamtety : VE VevEve
Křížení F 2 generaceVvEe x VvEe Úhlopříčka heterozygotů Úhlopříčka homozygotů
Fenotypický štěpný poměr 9 – VE – jedinec s křídly a je červený 3 – Ve – jedinec s křídly, černý 3 – vE – jedinec bez křídel, červený 1 – ve – jedinec bez křídel, černý 9 : 3 : 3 : 1
Genotypický štěpný poměr G = 1 : 2 : 2 : 4 : 1 : 2 : 1 : 2 : 1 1) VVEE – 1x 2) VVEe – 2x 3) VvEE – 2x 4) VvEe – 4x 5) VVee – 1x 6) Vvee – 2x 7) vvEE – 1x 8) vvEe – 2x 9) vvee – 1x 9 různých genotypů Mendlův zákon neplatí, pokud jsou geny ve vazbě
Gonozomální dědičnost dědičnost vázaná na pohlaví gonozomy = heterochromozomy ( X, Y) (somatické chromozomy = autozomy ) nacházejí ve všech buňkách organismu = heterochromozomy= nesou geny pro pohlaví a liší se tvarem a genovým vybavením netvoří stejné = homologní páry jako autozomy heterochromozomY není párový a je označen jako ALOZOM
Geny ležící na gonozmech geny ležící v heterologní části X( u člověka asi 50 genů ) = jsou významné !!! geny ležící na heterologní části ( proběhl CO) chromozomu X a Y jsou na pohlaví vázané geny ležící na homologní části X a Y = ( neproběhl CO) gonozomů X a Y = jsou na pohlaví neúplně vázaná projeví se u X i Y = řídí se pravidly pro autozomální dědičnost
Geny ležící na gonozomech geny ležící na heterologní části chromozomu Y se označují jako HEMIZIGOTNÍ a nemají párovou alelu - hemizygotní geny se ve fenotypu projeví jen u mužů dědičnost takového typu označujeme za PŘÍMOU DĚDIČNOST těchto genů není mnoho Leží-li vloha na heterologní části chromozomu X, znak vykazuje odchylky dědičnosti v závislosti ve směru křížení
Při jednom směru křížení je F1 stejnorodá a F2 se štěpí v poměru 3 :1 př. Octomilka - sledujeme barvu očí, kde W = červená barva, w = bílá barva rodiče P: samička XWXW x sameček XwY Gamety: XW XW x Xw Y F1 : XWXw XWY XWWw XWY Červené č čč samičky XWXw - červené, samečkové XWY - červení fenotypická stejnorodost = všichni potomci F1 generace mají červené oči
F 2 generace Gamety : XW Xw x XW Y F2 : XWXw x XWY XWXW XWY XWXwXwY Červené č č Bílé F: 3 : 1 Fenotypicky samičky mají červené oči polovina samečků má červené, polovina bílé oči
Závěr Při stejnorodém směru křížení je : F1 generace ve fenotypu stejnorodá, F2 generace se ve fenotypu štěpí v poměru 3:1
Reciproké = vzájemné křížení dochází ke štěpení již v F1 na dvě fenotypové kategorie znak otce přechází na dceru, znak matky na syna dědičnost křížem v F2 generaci dochází ke štěpení v poměru 1 : 1 u obou pohlaví
Příklad Rodiče P : samička XwXw x sameček XWY bílé oči x červené oči Gamety XwXwXW Y F1 : XWXwXwYXWXwXwY štěpení Červené č č Bílé
Příklady gonozomální dědičnosti geny lokalizovány vheterologické části gonozomu X Křížením budeme sledovat předávání barvy očí . Bělooký sameček WW červenooký sameček W+W bělooká samička homozygotní WW červenooká homozygotní W+W+ červenooká heterozygotní W+W
l. křížení bělookého samečka a homozygotně červenooké samičky dostaneme XY x XX -XXXX XY XY WW x W +W +=>W+W W+W W+WW+W - všichni jsou červení G = 1 ( všichni stejní W+W) F = 1 ( všichni stejní - červení )
2. křížení bělookého samečka a heterozygotně červenooké samičky XY x XX XXXX XY XY W W x W +WW+W WW W +W WW polovina potomstva je červenooká, polovina bělooká polovina dcer je červenooká, polovina bělooká polovina synů je červenooká, polovina bělooká G = 1 : 1 F = 1 : 1
3. křížení červenookého samečka a homozygotně červenookou samičkou XY x XX XXXX XY XY W +W x W +W+W+W+W+W+W+WW+W všichni potomci jsou červenoocí G = 1 : 1
4. křížení červenookého samečka a heterozygotní červenooká samička XY x XX XXXX XY XY W+W x W+WW+W+W+WW+W WW samičky jsou červenooké polovina samečků červenookých, polovina bělookých G = 1 : 2 : 1 F = 3 : 1
5. křížení červenookého samečka a bělooké samičky XY x XX XXXX XY XY W+W x WW W+WW+WWW WW samičky jsou červenooké, samečci běloocí G = 1 : 1 F = 1 : 1
Zdroje : HANČOVÁ, Hana. Biologie v kostce I: Obecná biologie, mikrobiologie, botanika, mykologie, ekologie, genetika. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 1997, 112 s. ISBN 80-720-0059-4.NEČÁSEK, Jan a Ivo CETL. Genetika. Praha, 1979. JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia: (teoretická a praktická část). 9. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2007, 575 s., [92] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7182-213-4. ŠMARDA, Jan. Biologie pro psychology a pedagogy. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007, 420 s. ISBN 978-80-7367-343-7. Nový přehled biologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 2003, xxii, 797 s. ISBN 80-718-3268-5. Genetika. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001-2013 [cit. 2013-06-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Genetika