Práce s textem RVP ZUV Management tvorby ŠVP

1. Práce s textem RVP ZUVManagement tvorby ŠVP Malenovice 2009

3. Struktura ŠVP

4. 1. Identifikační údaje • název ŠVP (popř. motivační název): • předkladatel: • název školy • adresa školy • IČO • jméno a příjmení ředitele • kontakty • zřizovatel: • název • adresa • kontakty

5. 2. Popis školy • počet oborů, velikost • historie, současnost • charakteristika pedagogického sboru • dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce • vybavení školy a její podmínky

6. 3. Zaměření školy a její vize

7. 4. Výchovné a vzdělávací strategie • (společně uplatňované postupy na úrovni školy nebo uměleckého oboru pro utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků)

8. 5. Vzdělávací obsah uměleckých oborů • Název oboru (identický s názvem v RVP ZUV) • Studijní zaměření v daném oboru (název studijního zaměření případně charakteristika studijního zaměření – informace o tom, na základě jakých vzdělávacích obsahů toto zaměření vzniklo, z jakých vyučovacích předmětů se skládá apod.) • Učební plán • Tabulace učebního plánu (příp. poznámky k učebnímu plánu) –  uvedení názvů příslušných vyučovacích předmětů v daném studijním zaměření a hodinových dotací určených těmto předmětům

9. Učební osnovy vyučovacího/ích předmětu/ů • Název vyučovacího předmětu popřípadě jeho charakteristika (na základě jakých vzdělávacích oblastí, respektive vzdělávacích obsahů příp. modulů popsaných v RVP ZUV vyučovací předmět vznikl) • Vzdělávací obsah daného vyučovacího předmětu (rozpracované očekávané výstupy do jednotlivých ročníků, popřípadě delších časových celků s případným uvedením učiva, studijní literatury apod.)

10. 6. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

11. 7. Vzdělávaní žáků mimořádně talentovaných

12. 8. Hodnocení žáků • zásady a způsob hodnocení žáků 

13. 9. Platnost dokumentu • datum • podpis ředitele • razítko školy

14. Management tvorby ŠVP • Co? • Kdy a jak? • S kým? • Co k tomu potřebujeme?

15. „Myšlení má sice budoucnost, ale o to má bezmyšlenkovitost větší tradici“.

16. Stanovit cíle a poslání • Identifikovat problém • Provést WBS (workbreakdownstructure) - „rozpad produktů“

17. 1. Stanovit cíle a poslání vize » poslání » cíle » plánování • Vize – hlubší představa o budoucnosti • Poslání- doplňuje vizi, kterou podrobněji charakterizuje • Cíle - žádaný a očekávaný stav, kterého má být dosaženo (má obsah, rozsah a časové parametry) a řeší daný problém

18. 2. Identifikovat problém • Provést analýzu školy (využít např. VHŠ) • Strenghts(silná místa) • Weaknesses(slabá místa) • Opportunities(příležitosti) • Threats(hrozby)

19. Využít metodu - 5 Whys Učitelé neumí zařadit do výuky nové a moderní výukové metody Neznají tyto metody Neumí je používat Nepovažují je za důležité Nic a nikdo je k používání nemotivuje Nikdo je v této problematice nevzdělává Chybí systém vzdělávání v moderních metodách výuky Chybí motivační systém odměňování zohledňující moderní metody výuky

20. 3. Provést WBS „rozpad produktů“ • Prostudovat aktuální verzi dokumetu • Rozdat všem učitelům dokument RVP ZUV k prostudování • Zadat termín prostudování • Zpracovat SWOT analýzu školy • Seznámit kolegy učitele s principy reformy • ……………………………… • ……………………………… • ………………………………

21. Sestavit časovou osu jednotlivých činností • Určit postupy a taktiky, jak dosáhnout stanovených cílů

22. - na něž působí dopady vašich aktivit - kteří mohou jakkoli ovlivnit cíl a jednotlivé úkoly • Personálně zajistit hlavního koordinátora (ředitel ZUŠ) • Sestavit dílčí týmy • Vymezit odpovědnosti • Provést analýzu zainteresovaných (zájmových) skupin

23. Alokovat zdroje • Finanční • Materiální • Lidské JAK TO VŠECHNO DÁT DOHROMADY?

24. Strategické plánování podle„Ganttova schématu“

25. Henry Laurence Gantt (1861 – 1919)

27. Krizový management Krize pochází z řeckého “krisis” – nesnáze, rozhodná chvíle, samo rozhodnutí.

28. Tři fáze krize: • První fází je potenciální krize, ve které se nachází převážná část všech škol • Ve druhé fázi latentní krize se začínají projevovat příznaky krizových jevů • Poslední fází je akutní krize, která vzniká neřešením předchozí fáze

29. Nekvantifikovatelné symptomy krize (latentní krize): • Zhoršování klimatu, výskyt mobbingu • Váznutí spolupráce mezi pracovníky • Zhoršující se vnitroškolní kultura, odchody a výpovědi pracovníků • Odkládání řešení problémů, růst tolerance k nedostatkům a pokles pracovní morálky • Protěžování některých jedinců, nerovné zacházení • Snížení zájmu o iniciativu pracovníků, ignorování jejich návrhů na zlepšení práce a prosazování stereotypu • Zanedbávání prostředků stimulace pracovníků • Signály nespokojenosti zákazníků (rodiče, žáci)

30. Jak řešit konflikt? • Včas určit místo a vhodný čas • Řešení konfliktu neodkládat • Neřešit více věcí najednou • Přesně pojmenovat spor • Usměrňovat diskuzi k jádru problému • Řídící diskuze musí udržovat odstup • Závěr musí být vzájemná dohoda

31. „Ledovec nevědomosti“ aneb princip „Sidney Jóšido“ Ze 100 % problémů, o kterých vědí řadoví pracovníci, jich mistři znají jen 74 %, vedoucí pracovníci na středním článku řízení pak pouze 9 % a vrcholoví manažeři jen 4 %! (tzv. „provozní slepota“)

32. „Jsou-li lidé v situaci změny, stane se sedm věcí“K. Blanchard • Bojí se, že budou muset dělat něco, na co nejsou zvyklí • Myslí nejprve na to, čeho se musejí vzdát, a nikoliv na to, co získají • Cítí se osamělí, i když ostatní procházejí stejnou změnou • Bojí se, že nebudou mít sílu se vyrovnat s množstvím chystaných změn • Každý z nich má míru strachu a obav na jiné úrovni • Obávají se, že nebude dostatek zdrojů na změnu • Jakmile opadne váš tlak, ihned se vracejí k dřívějšímu jednání !

33. „10 receptů jak zkazit tvorbu ŠVP“ • Nedostatečná informovanost, uzavřená a špatná komunikace • Není zveřejněn podrobný harmonogram prací • Nejsou vytvořeny týmy a odpovědné osoby za termíny • Předpokládá se, že učitelé vše pochopí po prvním vysvětlení • Učitelé studují materiály dlouho, bez porad a konzultací • Text ŠVP tvoří uzavřená „skupinka oblíbenců“ • Neví se, kde najít informace, kde a u koho se poradit • Panuje organizační neschopnost, osobní antipatie, lokální zájmy • Nejsou průběžně proškolováni učitelé • Nedaří se pochopit rozdíl mezi RVP ZUV a ŠVP!

34. „10 receptů jak úspěšně napsat ŠVP“ • Důkladně nastudovat RVP ZUV a rozumět celkové koncepci i jednotlivým větám • Seznámit učitele s RVP ZUV formou úvodního výkladu • Dát každému učiteli samostatný výtisk k prostudování (a zadat termín!) • Na začátku společně provést analýzu (SWOT) • Sestavit raději více menších týmů, než jeden velký • Vždy v týmu určit odpovědnou osobu za splnění termínu • Zajistit učitelům informační zdroje (int.stránky VŮP, RVP ZUV, Metodický portál RVP atd.) • Nezapomenout na rozdíl v činnosti školy „dnes“ a podle ŠVP „zítra“ • Věřit v úspěch, veřejně ho deklarovat, neztrácet s lidmi trpělivost (málo kdo pochopil RVP ZUV po první přednášce) • Nebát se změn!

35. Klíčové kompetence RVP ZUV • Kompetence k umělecké komunikaci • Kompetence osobnostně sociální • Kompetence kulturní

36. Kompetence k umělecké komunikaci Žák: • disponuje vědomostmi a dovednostmi, které mu umožňují samostatně volit a užívat prostředky pro umělecké vyjádření, • proniká do struktury a obsahu uměleckého díla a je schopen rozeznat jeho kvalitu.

37. Kompetence osobnostně sociální Žák: • prostřednictvím soustavné umělecké činnosti disponuje pracovními návyky, které spoluutvářejí jeho morálně volní vlastnosti a hodnotovou orientaci, • se účelně zapojuje do společných uměleckých aktivit a uvědomuje si svoji odpovědnost za společné dílo.

38. Kompetence kulturní Žák: • je vnímavý k uměleckým a kulturním hodnotám a chápe je jako důležitou součást lidské existence, • aktivně přispívá k vytváření i uchování uměleckých hodnot a k jejich předávání dalším generacím.

39. Klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie

40. Výchovné a vzdělávací strategie Společně uplatňované postupy (metody a formy práce) na úrovni školy nebo uměleckého oboru pro utváření a rozvíjení klíčových kompetencížáků Kritéria pro tvorbu výchovných a vzdělávacích strategií: • musejí být zjistitelné a ověřitelné (konkrétní) • musejí být pozorovatelné a hodnotitelné (kontrolovatelné) • musejí být reálně aplikovatelné (splnitelné) • musejí být společně sdílené (odsouhlasené)

41. Cesta k výchovným a vzdělávacím strategiím • Klíčová kompetence:např.„proniká do struktury a obsahu uměleckého díla a je schopen rozeznat jeho kvalitu“. Co dělá žák, když ……………….? Text: - např. „žák dokáže rozpoznat různé hudební styly a žánry“

42. Text: - „žák dokáže rozeznat různé hudební styly a žánry“ Co já, jako učitel udělám proto, aby..… ? • „ studijní plán v daném roce nastavím tak, aby při výběru repertoáru byly zařazeny různé styly a žánry “ • „ ve škole zřídíme a budeme využívat multimediální knihovnu CD a DVD, seřazenou podle stylových období a žánrů“ • „ úpravy učiva (osnov) v předmětu, provádím vždy v souladu s aktuálním obsahem učiva v HN“

43. „ „ studijní plán v daném roce nastavím tak, aby při výběru repertoáru byly zařazeny různé styly a žánry “ • „ ve škole zřídíme multimediální knihovnu CD a DVD, seřazenou podle stylových období a žánrů“ • „ úpravy učiva (osnov) v předmětu, provádím vždy v souladu s aktuálním obsahem učiva v HN“ =VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE na úrovni oboru na úrovni oddělení na úrovni školy VVS ZUŠ ? ? KK

44. Klíčová kompetence:např.„žák se zapojuje do společných uměleckých aktivit a uvědomuje si odpovědnost za společné dílo“ Co dělá žák, když …………………? Texty - např. chodí včas na zkoušky… Co já, jako učitel udělám proto, aby ……………… ? Texty - společně s dětmi vypracuji psaná pravidla chování v orchestru a dbám o jejich dodržování = VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE na úrovni oboru na úrovni oddělení na úrovni školy „Cesta k výchovným a vzdělávacím strategiím“

45. A nejtěžší kapitolu máte hotovou! Děkuji za pozornost Jiří Stárek