Obnovitelné zdroje energie s důrazem na energetiku větrnou

1. Obnovitelné zdroje energie s důrazem na energetiku větrnou Zpracoval Radek Šilar

2. Úvod Moje jméno: Radek Šilar Bydliště: Horní Čermná, lanškrounsko Zaměstnání: reklamační oddělení AVX s.r.o. Kontakty: mobilní telefon: 736 406 930 e-mail: radek.silar@centrum.cz

3. Osnova • Obnovitelné zdroje energie (OZE) – definice • EU a obnovitelné zdroje energie • ČR a obnovitelné zdroje energie • Rozdělení obnovitelných zdrojů energie • Větrné elektrárny – úvod do problematiky • Větrné elektrárny – klady a zápory • Názor prezidenta ČR • Prostor pro dotazy

4. Obnovitelné zdroje energie (OZE)- definice- EU a obnovitelné zdroje energie - ČR a obnovitelné zdroje energie

5. Definice obnovitelných zdrojů energie Podle českého zákona o životním prostředí: „Obnovitelné přírodní zdroje jsou takové, které mají schopnost se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovovat, a to samy nebo za přispění člověka.“

6. EU a obnovitelné zdroje energie Evropská rada rozhodla, že „v roce 2020 bude 20% energií v zemích EU vznikat z obnovitelných zdrojů – vodních, větrných, slunečních a dalších alternativních elektráren.“ Někteří specialisté argumentují, že energie z některých obnovitelných zdrojů stojí několikrát víc, než třeba z Temelína. Rozdíl doplácí stát – tedy občané. Každý zchudne cca o 800Kč ročně.

7. ČR a obnovitelné zdroje energie Podle českého zákona o podpoře využívání OZE: Účelem zákona o OZE je vytvořit podmínky pro naplnění indikativního cíle podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v ČR ve výši 8% k roku 2010 a vytvořit podmínky pro další zvyšování tohoto podílu po roce 2010. Celé znění zákona je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu: http://www.mpo.cz/zprava6697.html

8. Rozdělení obnovitelných zdrojů energie

9. Rozdělení obnovitelných zdrojů Základními obnovitelnými zdroji jsou vodní, větrná a solární energie. Ty jsou skutečně obnovitelné sami a zcela. Většina odborníků však ještě dodává biomasu a energii jadernou. Těm už k obnovitelnosti musí dopomoci člověk.

10. Rozdělení obnovitelných zdrojů 1) Solární energie 2) Větrná energie 3) Vodní energie 4) Biomasa 5) Jaderná energie (Za obnovitelný zdroj se zde považuje vyhořelé jaderné palivo, ze kterého lze extrahovat plutonium a uran)

11. Jaderná energie (stručný popis) Zdrojem energie v jaderném reaktoru (např.: Dukovany a Temelín) je uran, ovšem přesněji jsou to štěpitelné izotopy uranu (U235 a další). Neutrony způsobují štěpení, při kterém dochází k uvolňování energie. Pokud se ovšem neutron "trefí" do neštěpitelného izotopu (např. U238), kterých je v jaderném palivu kolem 95%, dojde k záchytu a dalšími jadernými reakcemi se tento izotop přemění na izotop štěpitelný (např. Pu239).

12. Jaderná energie (stručný popis) Při využívání jaderné energie tedy vedle štěpení a uvolňování energie dochází i ke vzniku dalších štěpitelných materiálů. Jejich využití je technologicky zcela zvládnutý proces. Z vyhořelého paliva se separují štěpitelné izotopy, které se potom využijí při výrobě nového paliva. Tato technologie se v zemích, které vsadily na přepracovávání, využívá už řadu let.

13. Jaderná energie (stručný popis) Po přečtení výše uvedených faktů už nemůže objektivně uvažujícího člověka nechat nic na pochybách, že jaderná energie splňuje definici obnovitelných zdrojů energie bezezbytku.

14. Větrné elektrárny - úvod do problematiky

15. Větrné elektrárnyúvod do problematiky Větrné turbíny se staly ikonou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Po schválení garantovaných výkupních cen elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů v zákoně (č. 180/2005 Sb.) o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů ze dne 31. března 2005, začal v ČR velký zájem investorů o jejich výstavbu.

16. Větrné elektrárnyúvod do problematiky Investoři do OZE se soustřeďují z podstatné části do větrných turbín, např. jen ČEZ v následujících 15 letech plánuje investovat do OZE 30 mld. Kč, z toho 20 mld. Kč do větrných turbín, na všechny ostatní OZE tak zbývá pouhých 10 mld. Kč.

17. Větrné elektrárnyúvod do problematiky Využitelný potenciál ostatních obnovitelných zdrojů energie pro výrobu elektřiny na území ČR je přitom dle prognózy Ministerstva životního prostředí ČR (www.env.cz) 6x vyšší než u větrných turbín, i samotné spalování biomasy má využitelný potenciál 2,25x vyšší.

18. Větrné elektrárnyúvod do problematiky Dle názorů nevládních organizací (např. Hnutí Duha...) mají být větrnými turbínami vyráběny již před r. 2050 dokonce asi 4 TWh elektrické energie ročně. Počítá se s výstavbou větrných turbín o průměrném instalovaném výkonu 2MW. Při předpokládaném průměrném ročním využití výkonu větrných turbín v ČR na úrovni 14 % lze dovodit, že na území ČR by mělo být instalováno asi 1500 těchto strojů.

19. Větrné elektrárnyúvod do problematiky Dnes je v procesu výstavby v ČR asi 600 větrných turbín. Větrné turbíny o výkonu cca 2MW mají gondolu ve výšce 100 -105 m a průměr rotoru 90-100 m. Listy rotoru v horní úvrati dosahují výšky 150 m nad povrchem země. To je o 50 m výše, než dosahuje Velká (zvonová) věž chrámu sv. Víta na Pražském hradě a zároveň je to stejná výška, jakou mají chladící věže jaderné elektrárny Temelín. Dokonce již v ČR stojí i dvě turbíny s instalovaným výkonem 2,5 MW a celkovou výškou 160 metrů.

20. Větrné elektrárnyúvod do problematiky Viditelnost takovýchto větrných turbín pouhým okem dosahuje zhruba 30 km. Při teoretickém rovnoměrném rozmístění uvedeného počtu větrných turbín na území ČR by přitom bylo od jedné k druhé jen 7-8 km. Reálné rozmístění turbín by bylo ale patrně ve shlucích.

21. Větrné elektrárnyúvod do problematiky Výška větrných turbín (150 m) by tedy mohla konkurovat většině kopců a hřbetů. Naše kopce a návrší by se staly soklíky pod větrnými turbínami. Orientace v krajině by se změnila, menší kopce by se vedle větrných turbín opticky ztrácely a přestaly by být hlavními orientačními body. Místo kopců bychom se orientovali podle toho, kde bude mít která firma farmu větrných turbín a rozhodujícím orientačním kritériem by byl vzhled skupiny VE.

22. Větrné elektrárnyúvod do problematiky Vnímání estetiky větrných turbín je z větší části podmíněno tím, jak vnímáme jejich možný přínos - přínos pro energetickou bilanci státu případně jaký bude finanční zisk. Tyto faktory jsou také jednou z příčin rozdílného hodnocení dopadů výstavby VE.

23. Větrné elektrárnyúvod do problematiky Souvisejícím aspektem je dopad na turistiku a cestovní ruch. Zatímco v počátcích budování větrných turbín mají na návštěvnost oblasti pozitivní vliv jako nová neznámá dominanta v krajině, po zaplnění krajiny turbínami se podle odborníků stanou degradující přítěží.

24. Větrné elektrárnyúvod do problematiky Zatím není zpracován a vydán obecný prováděcí předpis k §12 zákona 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, tudíž tady jsme my, kdo má rozhodnout o vhodnosti, či nevhodnosti výstavby VE v místní krajině.

25. Větrné elektrárnyúvod do problematiky Jako problematické se zpravidla uvádějí stroboskopický efekt pohybujících se rotorů a vlnění nízkých frekvencí (infrazvuk a zvuk o frekvenci do 100 MHz). Infrazvuk vydávaný větrnými turbínami může způsobovat bolesti hlavy, problémy se spánkem a deprese. Míra dopadu na jednotlivé osoby je však silně individuální. Jiné studie významnějšímu vlivu infrazvuku oponují a spíše připouštějí vliv zvuku o nízké frekvenci.

26. Větrné elektrárnyúvod do problematiky „Jelikož zatím není hotová podrobná studie rizik spojených s větrnými turbínami, Akademie věd ČR doporučuje nebudovat větrné turbíny blíže než 1,5 km od obydlí."

27. Větrné elektrárnyúvod do problematiky Sdružení Krajina zhotovilo zprávu, kde píše v závěru následující: „Doporučujeme další výstavbu větrných turbín v ČR prozatím dále politicky nepodporovat, po vyhodnocení přínosů a záporů současné vlny výstavby větrných turbín rozhodnout o dalším postupu.“

28. Větrné elektrárny - Klady a zápory

29. Větrné elektrárny – klady a zápory KLADY • Příspěvek do obecního rozpočtu • Větrné elektrárny se některým lidem líbí

30. Větrné elektrárny – klady a zápory ZÁPORY • Monotónní hluk až 40dB na 600 metrech od VE • Nenávratné poškození zatím nedotčeného rázu zdejší krajiny • Pokles ceny nemovitostí • Nebezpečí pro ptáky a ostatní zvěř

31. Větrné elektrárny – klady a zápory ZÁPORY • Odletující kusy ledu z namrzlých lopatek elektrárny v zimním období • Stroboskopický efekt • Větrné elektrárny se některým lidem nelíbí

32. Větrné elektrárny – klady a zápory PROZATÍM SPORNÉ ARGUMENTY • Dlouhodobé ovlivnění zdraví občanů a hlavně dětí • Infrazvuk

33. Klady a zápory detailněji

34. Klady a zápory detailněji KLADY • Příspěvek do obecního rozpočtu: Rozpočet obce Rybná n. Z.: cca 6,3 mil.Kč/rok Příjem z VE/rok: 0,4-1,2 mil.Kč/rok Výstavba by tedy mohla navýšit obecní rozpočet až o 6-19% rozpočtu.

35. Klady a zápory detailněji KLADY • Větrné elektrárny se některým lidem líbí: Tento argument můžeme vyloučit, protože je jak v kladech, tak záporech.

36. Klady a zápory detailněji ZÁPORY • Monotónní hluk až 40dB na 600 metrech od VE: 40dB je připodobňováno k: 1) průměrnému hluku PC 2) polohlasitému hovoru dvou osob Tady by se hodilo uvést mou vlastní zkušenost o hluku. Hned po zasedání ohledně VE jsem měl možnost udělat si vlastní obrázek o síle hluku.

37. Klady a zápory detailněji ZÁPORY • Nenávratné poškození zatím nedotčeného rázu zdejší krajiny:

38. Klady a zápory detailněji ZÁPORY • Nenávratné poškození zatím nedotčeného rázu zdejší krajiny: Rybná n. Zdobnicí – cca 460 m.n.m. kopec Chlum – 603 m.n.m. Když by se VE postavila do Rybné nad Zdobnicí, celková výška by ještě o pár metrů kopec Chlum přesahovala.

39. Klady a zápory detailněji ZÁPORY • Pokles ceny nemovitostí: V blízkosti staveb VE klesá cena nemovitostí až o jednu třetinu (Tento fakt souvisí s právě zmiňovanými zápory VE.)

40. Klady a zápory detailněji ZÁPORY • Nebezpečí pro ptáky a ostatní zvěř: Bohužel se mi nepodařilo sehnat mapu tažení ptáků. Již několikrát se stalo, že VE svým neustálým zvukem o nízké frekvenci přilákali zvíře (naposledy jsem slyšel o praseti) a to u VE umřelo hladem.

41. Klady a zápory detailněji ZÁPORY • Odletující kusy ledu z namrzlých lopatek elektrárny v zimním období: Sami jste během letošní zimy mohli v televizi vidět několik případů, jak z lopatek VE odlétaly kusy ledu. Je až k nevíře, že žádná společnost, která VE postavila, tento problém nemínila řešit.

42. Klady a zápory detailněji ZÁPORY • Stroboskopický efekt: Stroboskopický efekt je kapitola sama pro sebe, ale bylo by dobré uvést alespoň příklad, abyste si mohli udělat představu, o co jde. Nejlepší by byla asi praktická ukázka.

43. Klady a zápory detailněji PROZATÍM SPORNÉ ARGUMENTY • Dlouhodobé ovlivnění zdraví občanů a hlavně dětí: Vlnění a zvuk o nízké frekvenci (do 100 MHz) může způsobovat bolesti hlavy, problémy se spánkem a deprese. Míra dopadu na jednotlivé osoby je silně individuální.

44. Klady a zápory detailněji PROZATÍM SPORNÉ ARGUMENTY • Infrazvuk: Tento argument je velice sporný. Jeho přítomnost nebo nepřítomnost se dokazuje jen hodně těžce. Infrazvuk znamená vlnění o nízkých frekvencích, které s velkou pravděpodobností větrné elektrárny produkují.

45. Názor prezidenta ČR

46. Názor prezidenta ČR Prezident republiky Václav Klaus nepřipojil svůj podpis k zákonu o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Důvody k jeho rozhodnutí ponechat zákon ze dne 31. března 2005, o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) bez podpisu jsou následující:

47. Názor prezidenta ČR Zákon se tváří jakoby byl čistou implementací původní evropské směrnice. Zákon jde ale zcela zbytečně a svévolně daleko za tuto směrnici. Je jejím velmi extenzívním rozvinutím, a to navzdory faktu, že sama tato směrnice obsahuje klauzuli, která České republice dovoluje, aby ji - s ohledem na své přírodní podmínky - nerespektovala. Naši tvůrci zákona tuto možnost nejen nevyužili, ale do zákona prosadili ještě více omezení, než které tato směrnice povinně předepisuje. To je první problém.

48. Názor prezidenta ČR Druhý je v tom, že je tento zákon vydáván za zákon ekologický, i když s ekologií nemá mnoho společného. Čistě ekologická argumentace zde také nepřichází v úvahu. Výčet "obnovitelných zdrojů" se vyhýbá jaderné energii, ač pro to není žádný racionální argument. Výčet "obnovitelných zdrojů" postrádá jakoukoli metodologii, není jasné, co je od ostatních odlišuje. Bude také velmi pravděpodobně obcházen.

49. Názor prezidenta ČR Zavádí dvojí ceny energie podle jejího původu. Na energii ale není poznat, jakého původu je. Poté, co tvůrci zákona museli ustoupit z tvrzení, že je výroba elektřiny z "obnovitelných zdrojů" efektivní a že ušetří pracovní síly, vydávají nyní za klad pravý opak - pracovních sil bude zapotřebí víc, a tím se bude bojovat s lokální nezaměstnaností. To je absurdní argumentace!

50. Názor prezidenta ČR Předkladatelé zákona nebyli schopni vyčíslit dopad na státní rozpočet. Je mnoho důvodů se domnívat, že půjde o miliardy ročně. Spotřebitel i ze svých daní bude doplácet na to, že bude mít dražší energii. Okamžikem platnosti tohoto zákona se rozběhnou devastující nevratné projekty, které zamoří Krušné hory a Vysočinu obřími stavbami vrtulí, vytvářejících hluk, ničících reliéf krajiny, zabíjejících ptáky a zatěžujících své okolí. Zákon má způsobit, že se u nás během pěti let zvýší produkce energie z větru 1550krát!!