Download
1 / 14
270 likes | 810 Vues
velikonoce. Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který je oslavou zmrtvých- vstání Ježíše Krista. Slovan- ský název svátku, Velikono- ce, se vztahuje na "velkou noc", v níž byl Kristus vzkříšen. Svatý týden nebo též Pašijový týden začíná Květnou nedělí.
E N D
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který je oslavou zmrtvých- vstání Ježíše Krista. Slovan- ský název svátku, Velikono- ce, se vztahuje na "velkou noc", v níž byl Kristus vzkříšen. • Svatý týden nebo též Pašijový týden začíná Květnou nedělí
a končí Velikonocemi. Tradiční názvy dnů ve Svatém týdnu:
Květná neděle nebo též Pašijová neděle připadá na neděli před Velikonocemi a připomíná vjezd Ježíše do Jeruzalé- ma. Název svátku je odvozen od květů, jimiž bývají kostely vyzdobeny a které mají připomínat palmo- vé větve, jimiž lid ví- tal Ježíše. Pašijová se neděli říká, neboť se o ní čtou pašije, tj. příběh o Kristově umučení ze synop- tických evangelií.
Škaredá středa nebo také sazometná středa. Jméno získala podle toho, že se tento den vymetaly komíny. Podle lidové pověry se v tento den lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce.
Zelený čtvrtek Podle pověry se v tento den jedla zelená strava, aby byl člověk celý rok zdravý. O Zeleném čtvrtku se naposledy rozeznívají kostelní zvony a na 2 dny utichají ("odlétají do Říma"), mezitím je jejich zvuk nahrazen řehtačkami a klapačkami. V tento
den se připomíná poslední Ježíšova večeře s jeho učedníky. • Velký pátek Tento den je připomínkou ukřižo- vání Ježíše Krista. V lidových pověrách je spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly své poklady a nemělo se nic půjčovat,
protože půjčená věc by mohla být očarovaná; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčené do Kristovy krve. • Bílá sobota Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Ježíš byl pochovaný a je zvykem konat tzv. "bdění u Božího hrobu". Svůj název den získal zřejmě z lido- vých zvyků velkého úklidu a bílení konaných tento den před nedělí Zmrtvýchvstání.
Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční, Zmrtvýchvstání Páně) V tento den se slaví Kristovo vzkříšení Bohem a vítězství nad smrtí. Říká se, že Ježíš byl Božím synem.
Velikonoční pondělí Křesťané v tento den prožívají radost ze vzkříšení Ježíše. V našem prostředí je spojen s nejrůznějšími tradicemi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara.
Velikonoční symboly jsou převážně přejaty od křesťanů: • beránek • vajíčko - symbol nového života, neboť samo zárodek život obsahuje. V souvislostí s lidovou tradicí vznikl zvyk vejce malovat.
V křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti. • zajíček představuje příchod jara • pomlázka, hodování, koledy - Pověst praví, že dívky mají být na Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly celý rok zdravé.
V některých oblastech ženy mohou pomlázku oplatit odpoledne, kdy vylívají na muže a chlapce kbelíky studené vody. Zvyk se napříč českými zeměmi mírně mění.
Pranostiky: • Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej! • Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu. • Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni. • Na Popeleční středu fouká-li vítr svěží, úrodný rok nato běží. • Velikonoce krásné úrodu nám dají. Jestli slunce hasne, louky sucho mají.
