1 / 17

Reaktivita a struktura

Reaktivita a struktura. PŘENOSOVÉ JEVY V PORÉZNÍCH LÁTKÁCH. aplikace: separační membránové procesy, katalytické a elektrochemické procesy Membránové separační procesy typy materiálů:

franz
Télécharger la présentation

Reaktivita a struktura

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Reaktivita a struktura

  2. PŘENOSOVÉ JEVY V PORÉZNÍCH LÁTKÁCH • aplikace: separační membránové procesy, katalytické a elektrochemické procesy Membránové separační procesy typy materiálů: oxidy (-Al2O3 +-Al2O3 keramika, SiO2, ZrO2 ), kovy (Pd, Pd-Ag slitiny), polymery (PTFE, polyimidy,..), iontoměniče • procesy v kapalných soustavách (např. mikrofiltrace, reverzní osmóza, dialýza, elektrodialýza) • procesy v soustavách kapalina-pára (pervaporace) • procesy v plynných systémech (separace plynů, katalýza).

  3. popis transportních jevů permeabilita složky, Pei Selektivita mebrány ij P1, yi1,T1 Ji M P2, yi2,T2 • Ji - hustota toku složky i (mol.m-2.s-1) membránou • S - plocha membrány (m2) • Fi - molární tok složky i membránou (mol.s-1) • M - tlouštka membrány (m)

  4. Mechanismus transportu v soustavách plyn-pevná látka Nejjednodušším modelem pro transport v porézní struktuře je kapilára délky L a poloměru ro Ci1 I___________________________________ I Ci2 T1 ________________ro_________________ T2 P1 I x ------> I P2 <----------------------L--------------------------------> Hustota toku složky i v kapiláře - transportní koeficienty, které jsou funkcemi teploty, tlaku a složení.

  5. Mechanismus transportu v soustavách plyn-pevná látka Isotermní soustava: ( = 0)  mechanismus transportu možné rozdělit do čtyř nezávislých příspěvků : 1) Knudsenovský nebo "free-molecule" tok, který bude převažovat ve velmi úzkých pórech nebo při nízkém celkovém tlaku. (Střední volná dráha molekuly složky i je podstatně větší než průměr póru) Transportní koeficient odpovídající tomuto mechanismu transportu je Knudsenův difusní koeficient Hustota toku pro Knudsenovu difuzi

  6. Mechanismus transportu v soustavách plyn-pevná látka 2) Viskózní (laminární, konvektivní) tok tekutiny jako celku, je vyvolán rozdílem tlaků na koncích kapiláry. (Dominujícím typem interakcí jsou srážky mezi molekulami v kapiláře.) Hustota viskózního toku je dána výrazem Hagen-Poiseuille

  7. Mechanismus transportu v soustavách plyn-pevná látka 3) Molekulární difuse: jednotlivé molekuly se pohybují nahodilým způsobem v prostoru póru a jejich pobyb není prakticky ovlivněn srážkami se stěnou póru. Hustota toku složky je určena: • koncentračními gradienty (koncentrační difuse) • teplotním gradientem (termální difuze) • vnějšími silami (gravitační, odstředivé, magnetické, elektrické pole) koncentrační difuze - Stefan-Maxwellovy rovnice

  8. Mechanismus transportu v soustavách plyn-pevná látka 4) Povrchová difuse, kdy se molekuly složky i pohybují v adsorbované vrstvě na povrchu póru. Povrchová koncentrace je určena adsorpční rovnováhou. K celkovému toku složky i přispívají ve větší či menší míře všechny výše zmíněné mechanismy.

  9. DUSTY – GAS MODEL • Směs plynů o N složkách je doplněna molekulami N+1 složky o velké molekulové hmotnosti, která představuje stěny porézní struktury. Interakce mezi molekulami plynné fáze a touto velkou molekoulou je obdobná, jako v případě pohybu molekul plynu v porézní struktuře. Změnou koncentrace "prachu" lze snadno modelovat změny v porozitě pevné látky. • Výsledná relace mezi hustotami toků a gradienty koncentrace v případě isotermní soustavy je ve tvaru:

  10. Příklad – dusty gas model Zjednodušený případ: současný transport a chemická reakce v porézní desce o tlouštce 2L pro dvousložkovou soustavu (i = A,B). Bilanční rovnici složky A: isobarický systém (dP/dx=0) tokové rovnice pro složky A a B

  11. Příklad – dusty gas model Vzhledem k platnosti yA + yB = 1 dostaneme Eliminací hustotu toku JB z první tokové rovnice

  12. Příklad – dusty gas model Relace mezi hustotou toku složky A a gradientem koncentrace (parciálního tlaku složky A). za předpokladu že: nebo yA << yB dostaneme: - tzv. Bosanquetova formule

  13. Příklad – dusty gas model Dosazením výrazu pro hustotu toku složky A do bilanční rovnice dostaneme V případě kinetiky 1. řádu ( ) a konstatního dostaneme Rovnice popisující rozdělení koncentrací v desce

  14. Příklad – dusty gas model okrajové podmínky Zavedením bezrozměrných proměnných převedeme rovnici na bezrozměrný tvar

  15. Příklad – dusty gas model Řešení je tedy závislé na jediném bezrozměrném parametru  - Thieleho modulu Řešením rovnice Konstanty A1 a A2 určíme z okrajových podmínek Úplné řešení rozdělení koncentrace v katalytické destičce o tlouštce 2L

  16. Příklad – dusty gas model Poměr mezi skutečnou rychlostí reakce, ovlivněnou vnitřním transportem, a rychlostí reakce v ideálním případě nazýváme účinnostním faktorem

  17. Příklad – dusty gas model Skutečná (měřitelná) rychlost spotřeby složky A v mol A/s je tedy Závislost účinnostního faktoru na Thieleho modulu pro isotermní nevratnou reakci 1.řádu pro destičku

More Related