1 / 13

Asie – fyzickogeografická sféra

Asie – fyzickogeografická sféra. Autor: Mgr. Marian Solčanský Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55 2012, září. Geologie. Asii tvoří Euroasijská, Turecká, Iránská, Arabská, Indicko-australská a Filipínská litosférická deska

gail-fowler
Télécharger la présentation

Asie – fyzickogeografická sféra

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Asie – fyzickogeografická sféra Autor: Mgr. Marian Solčanský Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55 2012, září

  2. Geologie • Asii tvoří Euroasijská, Turecká, Iránská, Arabská, Indicko-australská a Filipínská litosférická deska • s Asií dále sousedí Tichooceánská litosférická deska, která se pod Euroasijskou litosférickou desku podsouvá • seizmicky aktivní oblasti - Japonsko, Tchaj-wan, Sumatra, Malá Asie, Kavkaz, Írán, Sečuánská pánev • činné sopky především ve východní Asii – Kamčatka, Japonsko, Filipíny, Indonésie

  3. Sopka Krakatau 1

  4. Poloha • názory na hranici mezi Asií a Evropou a Afrikou se liší (Karské moře, pohoří Ural, řeka Emba, pobřeží Kaspického moře, pohoří Kavkaz, Azovské moře, Kerčský průliv, Černé moře, Marmarské moře, úžiny Bospor a Dardaneli) • od Afriky oddělena Suezským průplavem, dále je odděluje Rudé moře • hranici s Austrálií a Oceánií nelze snadno stanovit (území Indonésie zasahuje do obou světadílů) • od Severní Ameriky oddělena Beringovou úžinou (88 km široká)

  5. 2 Panorama Himálaje

  6. Povrch • pohoří: Altaj, Ural, Kavkaz, Taurus, Pamír, ŤanŠan, Kun Lun, Himálaj, Ghát, Hindúkuš, Zagros, Iránská vysočina • nejvyšší hory: Mount Everest, K2, NangaParvat, Kančendženga, Elbrus, Fudži • pouště: Syrská poušť, Gobi, Taklamakan, Rub al Chálí • poloostrovy: Arabský pol., Korejský pol., Malá Asie, Zadní Indie, Kamčatka, Kola, Tajmyr, Čukotka, Sinajský poloostrov • ostrovy: Velké a Malé Sundy, Cejlon, Tchaj-wan, Japonské ostrovy, Kurily, Nová Země • nížiny: Západosibiřská n., Mezopotámská n., Velká čínská n., Indoganžská n., Kaspická n.

  7. 3 Arabský poloostrov – největší poloostrov Asie

  8. Vodstvo • oceány: Severní ledový oceán, Tichý oceán, Indický oceán, Atlantský • moře: Arabské moře, moře Laptěvů, Ochotské moře, Beringovo moře, Celebeské moře, Černé moře, Rudé moře, Žluté moře, Egejské moře, Japonské moře, Středozemní moře • jezera: Bajkal, Mrtvé moře, Balchaš, Kaspické moře, Aralské jezero (vysychá), Issyk Kul, Urmijské jezero • jezera nejčastěji tektonického původu • jsou zde jedny z nejdelších a nejvodnatějších veletoků světa

  9. 3 Jezero Bajkal – nejhlubší jezero světa (1637 m)

  10. řeky: Chang Jiang, Huang He, Ob, Jenisej, Lena, Amur, Irtyš, Mekong, Brahmaputra, Ganga, Indus, Eufrat, Tigris, Amudarja, Syrdarja • vádí – sezónní vodní toky v suchých oblastech pouští a polopouští

  11. Podnebí • jsou zde všechny podnebné pásy, převažuje mírný • nejsušší region – Arabský poloostrov (nejvyšší teploty povrchu zde dosahují až 70° C) • jižní, jihovýchodní a východní Asie – monzuny • nejdeštivější místo na světě - v jižní Asii Čerápundží (spadne zde až 12 000 mm srážek za rok) • pouštní oblasti jsou kromě Arabského poloostrova i ve srážkovém stínu za Himálajemi

  12. Použité zdroje Citace obrázků: HEINRICH, Raul. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2012-09-19]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anak_Krakatoa.jpg NASA. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2012-09-19]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Himalayas.jpg SEAWIFS PROJECT, NASA/GODDARD SPACE FLIGHT CENTER, AND ORBIMAGE. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2012-09-19]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Arabian_Peninsula_dust_SeaWiFS.jpg NASA'S EARTH OBSERVATORY. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2012-09-19]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ice_Melting_on_Lake_Baikal_-_NASA_Earth_Observatory.jpg

  13. Použitá literatura: Encyklopedie Zeměpis světa. V Praze: Columbus, 2002, 512 s. ISBN 80-901-7276-8. KAŠPAROVSKÝ, Karel. Zeměpis II. v kostce: pro střední školy : [regionální geografie]. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008, 184 s. Maturita v kostce. ISBN 978-802-5305-850. PLUSKAL, Miroslav. Geografie pro střední školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c1998, 136 s. ISBN 80-859-3793-X. Školní atlas světa. 1. vyd. Praha: Kartografie, 2004, 175 s. ISBN 80-701-1730-3. Zeměpis světa: velká dětská encyklopedie. Překlad Mojmír Šlachta. Praha: Slovart, 1997, 303 s. ISBN 80-720-9027-5.

More Related