1 / 22

2. Nervová soustava: fylogeneze

2. Nervová soustava: fylogeneze. Hlavní trendy uplatňující se při fylogenezi NS:. diferenciace nerv.buněk. růst počtu nerv. buněk. centralizace a hierarchizace. zvyšování rychlosti přenosu informace. specializace receptorů na různé podněty. vzrušivé mechanismy PRVOKŮ (Protozoa).

galia
Télécharger la présentation

2. Nervová soustava: fylogeneze

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. 2. Nervová soustava: fylogeneze

  2. Hlavní trendy uplatňující se při fylogenezi NS: diferenciace nerv.buněk růst počtu nerv. buněk centralizace a hierarchizace zvyšování rychlosti přenosu informace specializace receptorů na různé podněty

  3. vzrušivé mechanismy PRVOKŮ (Protozoa) Přesto, že u jednobuněčných organismů NS ještě není vyvinuta, jsou některé již schopny reagovat např. koordinovaným pohybem brv na světelné či jiné podněty a ke zdroji se přibližovat nebo se od něj oddalovat. Amoeba sp. Paramecium caudatum • nejdokonalejší prvoci • vytvořeny již „dráhy“ vedoucí podráždění z určitých míst buňky • tzv. „neuromotorický aparát“ • nejprimitivnější prvoci • cytoplazma může být drážděna na kterémkoliv místě a vést vzruchy na místa vzdálenější

  4. rozptýlená (difúzní) n. soustava HOUBY (Porifera) • přítomnost prvních „nervových buněk“ • reakce na vnější podněty: • otevření / uzavření oskula • otevření / uzavření ostií • imobilizace choanocytů • rychlost přenosu vzruchu v těle houby je 20-30 cm/s  zpochybnění hypotézy o chemickém šíření vzruchu Verongia aerophoba předchůdce pravé nervové soustavy Pravá nervová soustava, která se skládá ze sítě nervových buněk se vyvinula až u mnohobuněčných živočichů (Metazoa) s výjimkou Porifera.

  5. rozptýlená (difúzní) n. soustava ŽAHAVCI (Cnidaria) • síť spojených buněk bez zřetelné koncentrace ve větší shluky • vytvořeny již SYNAPSE • polypovci – neurony se stejnocennými výběžky  vzruchy se šíří všemi směry • medůzovci, korálnatci – vznik neuronů s axony, nervová soustava se diferencuje Hydra viridissima

  6. rozptýlená (difúzní) n. soustava ŽAHAVCI (Cnidaria) Aurelia aurita MEDŮZY: pohyblivý způsob života  složitější NS, smyslové orgány kromě difúzní NS vytvořeny 2 kruhové systémy na okraji zvonu (dochází k 1. koncentraci nervových buněk)

  7. paprsčitá (radiální) n. soustava OSTNOKOŽCI (Echinodermata) • larvy bilaterálně souměrné • dospělci radiálně souměrní • pětipaprsčitá NS: • objícnový nervový prstenec • 5 radiálních nervů z něho vycházejících Echinus acutus radiální symetrie neumožňuje další rozvoj NS

  8. gangliová n. soustava PLOŠTĚNCI (Plathelminthes) bilaterální symetrie těla, pohyb těla směrem dopředu  rozvoj předního konce NS Postupná přeměna difúzní soustavy v soustavu centralizovanou. Dokumentace na různých typech ploštěnců. Dugesia sp. • primitivní gangliová soustava • z párové hlavové zauzliny vybíhá několik podélných nervových pruhů • mezi pruhy příčné spojky •  síťovitá struktura

  9. gangliová n. soustava MĚKKÝŠI (Mollusca) • velká rozmanitost v rámci kmene • specializace NS v souvislosti s rozdělením jejich těla na hlavu, nohu a plášť • PLŽI • párová ganglia vzájemně propojená • g. cerebrální, pedální, pleurální, parietální, viscerální • MLŽI • splývání ganglií • g. cerebropleurální, visceroparietální, pedální • HLAVONOŽCI • nejsložitější, nejvyšší stupeň koncentrace neuronů u bezobratlých • „mozek“, složité reflexy, vyspělé učení Murex poppei Jenneria pustulata

  10. gangliová n. soustava MĚKKÝŠI (Mollusca) Zárodek míchy lze najít u hlavonožců v podobě dutého nervového provazce běžícího po jejich hřbetní straně těla. (živočichové s míchou = spinální ž.) Octopus vulgaris

  11. gangliová n. soustava KROUŽKOVCI (Anellida) • homonomní segmentace těla • homonomní uspořádání ganglií • „žebříčovitá NS“ • nadhltanová + podhltanová uzlina • nervové pruhy na břišní straně spojující párová ganglia tělních článků + příčné spojky Lumbricus terrestris

  12. gangliová n. soustava KROUŽKOVCI (Anellida) Postupné splývání ventrálních nervových pruhů do nepárové břišní pásky.

  13. gangliová n. soustava ČLENOVCI (Arthropoda) • NS odvozena od žebříčkovité NS kroužkovců • TRENDY: • Homonomní segmentace  heteronomní segmentace. • Larvy mají méně koncentrovaný nervový systém než dospělci. • Splývání ganglií téhož segmentu i sousedních segmentů. • Ganglia břišní nervové pásky dospělců se během fylogeneze posouvají k hlavovému konci těla.

  14. gangliová n. soustava ČLENOVCI (Arthropoda) • nadjícnové („mozkové) ganglion = senzorické a řídící centrum • podjícnové ganglion – inervuje ústní ústroje • nižší oddíly břišní nervové pásky • progresivní změny u hmyzu omezuje malé tělo s malým počtem neuronů NS ČLENOVCŮ NA PŘÍKLADU HMYZU mozkové ganglion podjícnové ganglion hrudní ganglia zadečková ganglia

  15. gangliová n. soustava ČLENOVCI (Arthropoda) Postupná centralizace centrální nervové soustavy u hmyzu.

  16. n. soustava POLOSTRUNATCŮ (Hemichordata) • přítomnost tzv. NOTOCHORDU • zpevňující vychlípenina hltanu • stavba podobná struně hřbetní • nervová soustava v podobě duté nervové uzliny, z ní vystupují dva podélné nervové pruhy • silný nerv na dorzální straně: základ budoucí trubicovité nervové soustavy strunatců Glossobalanus minutus

  17. spojující tkáň kolagenní pouzdro vakuola v buňce chordy trubicovitá n. soustava STRUNATCI (Chordata) • přítomnost tzv. CHORDY (struny hřbetní) • primitivní vnitřní kostra • dobře zachována u nižších strunatců • u ostatních redukována do podoby meziobratlových destiček stavba chordy na příčném řezu

  18. trubicovitá n. soustava STRUNATCI (Chordata) • NERVOVÁ TRUBICE (na příkladu kopinatce) • leží těsně nad chordou • vzniká vchlípením dorzální strany ektodermu • v přední části nevýrazná rozšířenina = „MOZEK“ • zbytek pokračující do zadní části těla = „MÍCHA“ • obvodové míšní nervy • pláštěnci a kopinatci – nedochází k vyslovenému oddělení na mozek a míchu • obratlovci – tyto 2 části již zřetelně odděleny nervová trubice chorda tělo kopinatce na příčném řezu Branchiostoma lanceolatum

  19. BEZOBRATLÝ ŽIVOČICH trávicí trubice nervová trubice STRUNATEC Příčný průřez tělem bezobratlého živočicha a strunatce trávicí trubice nervová trubice nervová trubice chorda trávicí trubice  strunatci = „bezobratlí vzhůru nohama“ Pro CNS strunatců platí, že je opatřena třemi plenami. Centrální dutina je vyplněná mozkomíšním mokem, v míše má podobu centrálního kanálku, v mozku se rozšiřuje v systém mozkových komor. Nervová tkáň je tvořena šedou a bílou hmotou.

  20. Schéma míšních nervů a jejich periferních zakončení u strunatců. kůže volné nervové zakončení spinální ganglion dorzální svaly trupu A mícha A dorzální kořen A E E ventrální kořen míšní nerv chorda A =aferentní dostředivá vlákna E =eferentní (odstředivá) vlákna vegetativní ganglia arterie motorické zakončení kůže volné nervové zakončení ventrální svaly trupu střevo

  21. S nejsložitějším nervovým systémem se setkáváme u obratlovců. Je to do značné míry dáno tím, že obratlovci mají větší tělo s větším počtem nervových buněk, než bezobratlí. Nervové regulace se u obratlovců uskutečňují prostřednictvím nervové soustavy centrální (CNS) a periferní (PNS).

  22. Vývojová zvláštnost u vymřelých plazů. Brontosaurus sp.

More Related