Receptory bun ěk

1. Správná komunikace mezi jednotlivými systémy organismu je možná jen tehdy, když správné neuropeptidy najdou odpovídající receptory . V tomto okamžiku je člověk zdráv. Tento rovno- vážný stav v organismu se nazývá : HOMEOSTÁZA Hlavní problém diabetu je v narušení této komunikace. Ostatní problémy ( ateroskleróza, mikroangiopatie, neuropatie, narušení metbolismu atd ) jsou již problémy druhotné z tohoto problému vyplývající. glukóza Mastné kyseliny Receptory buněk ligandy insulin Růstový hormon cholesterol neuropeptidy časový hormon pro růstový hormon aminokyseliny Receptorem se obecně rozumí otvor na povrchu buňky .Každý otvor má velice specifický a jedinečný tvar, který přesně odpovídá tvaru molekul, které smí přijmout. Např. informační molekuly – ligandy ( hormonální skupina ) mají rovněž velice specifické, unikátní jedinečné tvary (jako jsou např. otisky prstů) . Pokud tvar – v tomto případě informační molekuly – odpovídá přesně tvaru určitého receptoru, informační molekula je vpuštěna do buňky, kde je přijmutá jádrem buňky . Jádro buńky, které je řídícím systémem buňky, zahájí akci dle pokynů informační molekuly. Tato akce může být prospěšná našemu zdraví, ale také může být ke škodě organismu . Jeden z druhů ligand je Neuropeptid, který vyvolává v buňce celý řetězec chemických reakcí . Některé receptory propouštějí do buňky hormonální molekulu – ligandy, jiné bílkoviny ( aminokyseliny ), tuky (cholesterol, mastné kyseliny), cukry (fruktózu,glukózu) . Některé receptory propouštějí živiny přímo na. př. bílkovinný receptor, jiné propouštějí živiny do buňky jen v přítomnosti dozorového hormonu ( glukózu vpustí glukózový receptor do buňky jen za přítomnosti hormonu insulinu, který buňce signalizuje, že je glukózy v mezibuněčném prostoru dostatečné množství. Pokud insulin není v mezibuněčném prostoru přítomen, buňka glukózu nepřijme, aby relativně nízká glykémie stačila prioritně zásobovat centrální nervovou soustavu, pro kterou je glukóza jedinou živinou. Rovněž některé hormony mohou vstupovat svým receptorem do buňky přímo a jiné jen v přítomnosti jiného dozorového hormonu. Na příklad růstový hormon dávající jádru buňky pokyn k jejímu dělení, může vstupovat do buňky receptorem jen v přítomnosti jiného časovacího hormonu, který určuje přesně dobu, po kterou smí růstový hormon do buňky vstupovat. Dia problém č. 1 : Mozek (hlavní řízení všech hormonálních žláz s vyjímkou slinivky břišní), endokrinní systém (produkce hormónů všeho druhu) a imunitní systém spolu z důvodu nekompenzované glykémie nekvalitně komunikují. Okamžitá situace organismu není optimálně vyhodnocovaná a buňky v celém organismu nedostávají včas dostatečné množství správných informací. Tímto stavem je mimo jiné narušena imunita organismu . Dia problém č. 2 : Hormonální informace, které přesto k buňkám organismu dorazí, nejsou receptory do buňky z důvodu vyšší glykémie vpuštěny a buňka tak nemůže zahájit akce, které jsou jí hormonálním systémem nařizovány Dia problém č. 3 : Nastává zmatečná situace - centrální řídící systém má nedostatek informací o stavu v organismu, sám proto prostřednictvím hormonů vysílá nepřesné instrukce jednotlivým oblastem organismu, jednotlivé oblasti vysílají zmatečné signály z důvodů nepřijetí hormonálních informací a těmto zmatečným signálům naopak uvěří centrální řídící systém, který na jejich základě začíná vysílat chybné, organismus poškozující informace. Bludný kruh diabetu je odstartován. Dia_receproty akt. 25.02.2004