1 / 28

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A JEJICH ŘEŠENÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A JEJICH ŘEŠENÍ. Ohrožování základních složek biosféry – ovzduší, vody, půdy – jejich znečišťování a znehodnocování. Které faktory tyto přírodní zdroje nejvíce ovlivňují?. Jsou nějaké možnosti řešení problémů?. OVZDUŠÍ.

gisela-deleon
Télécharger la présentation

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A JEJICH ŘEŠENÍ

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A JEJICH ŘEŠENÍ Ohrožování základních složek biosféry – ovzduší, vody, půdy – jejich znečišťování a znehodnocování Které faktory tyto přírodní zdroje nejvíce ovlivňují? Jsou nějaké možnosti řešení problémů?

  2. OVZDUŠÍ • Do ovzduší se dostávají nečistoty, které snižují kvalitu vzduchu, poškozují organismy a projevují se i na zdraví člověka. • Znečišťující látky: z přírodních zdrojů – lesní požáry, zvětrávání hornin, sopečná činnost antropogenní vliv – spalování fosilních paliv, řízené vypalování lesů, doprava, spalování odpadu, tepelné elektrárny apod.

  3. Obr.1 – 3: Znečišťování ovzduší lidskou činností

  4. EMISE • Látky, které se dostávají do ovzduší ze zdroje (výfuk, komín). • Maximální koncentrace emisí je přímo u svého zdroje; koncentrace se snižuje s mísením s jinými látkami ve vzduchu. • Pevné nečistoty – prach, popílek • Kapalné a plynné nečistoty – oxid siřičitý, oxid uhelnatý, oxidy dusíku, sloučeniny chlóru, fluóru, sloučeniny těžkých kovů (olova, zinku, rtuti)

  5. Obr.4: Zdroj emise – výfuk auta

  6. IMISE • Emise reagují s dalšími sloučeninami v ovzduší a mění své složení i vlastnosti. • Některé tak pozměněné látky mohou být ještě škodlivější než původní emise. • IMISE – emise, která se dostala do kontaktu s ŽP. • Imise působí na organismy a na neživé prostředí přímo, nebo např. ve formě srážek (kyselé deště). • Imise se tak kumulují v půdě, vodě, organismech.

  7. CO ZPŮSOBUJÍ IMISE • Zvyšují kyselost půdy a vod • Způsobují odumírání až hynutí lesů • Znehodnocování zemědělské produkce • Vymírání života ve vodních nádržích • Jsou příčinou koroze různých materiálů (znehodnocování památek) • Působí nepříznivě na lidské zdraví !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

  8. Obr.5 – 7: Inverze

  9. INVERZE • Zvláště nebezpečné situace vznikají při zhoršených podmínkách pro rozptylování škodlivých látek v ovzduší. • Škodlivé působení imisí se tak zvyšuje za INVERZE (obrácené rozvrstvení teplých a studených vrstev vzduchu, často v údolí; chladný vzduch se udržuje při zemi, teplý vzduch ve vyšších vrstvách) • Inverze častěji na podzim a v zimě. • Dochází k ní bez zásahu člověka.

  10. SMOG • Směs pevných, kapalných a plynných částic rozptýlených ve vzduchu. • Různé typy smogu – liší se složením, a tím i působením na organismy. • Smog např. vzniká spalováním fosilních paliv, výfukovými plyny z aut. • Nebezpečná je situace ve velkých městech. • Plynné nečistoty jsou přenášeny i na velké vzdálenosti.

  11. Obr.8 – 9: Smogová situace ve velkých městech

  12. KYSELÝ DÉŠŤ • SO2 se uvolňuje při spalování fosilních paliv, především uhlí. • Reakcí SO2 s kyslíkem a vodou v ovzduší vzniká zředěná H2SO4. • Kyselá dešťová voda (až pH 2; průměrně 4 – 4,5) působí na živou i neživou složku ekosystémů (vodu, půdu, organismy), a to nejen v místě vzniku, ale díky přenosu vzduchem i ve vzdálenějších oblastech.

  13. KYSELÝ DÉŠŤ • Negativně působí na rostliny (rozklad chlorofylu, odumírání lesů). • Způsobuje změnu chemického složení půdy. • Vliv na půdní organismy, nedostatek živin. • Narušení koloběhů látek. • Ulidí způsobuje poškození sliznice dýchací soustavy, snížení imunity, zánět spojivek. • Urychlování koroze kovů, naleptávání vápenatých staveb a soch (poškození cenných památek).

  14. SKLENÍKOVÝ EFEKT • CO2 se uvolňuje při spalování. • Pro organismy není nebezpečný. • Nebezpečné je jeho zvyšující se množství a dalších látek v horních vrstvách atmosféry. • Jeho důsledkem je skleníkový efekt. • Atmosféra snadno propouští sluneční záření, ale tepelné záření vyzařující ze Země se odrazí zpět, neprojde skrz skleníkové plyny. • Způsobuje oteplování povrchu.

  15. Obr.10: Skleníkový efekt

  16. SKLENÍKOVÝ EFEKT • Zvyšování teploty způsobuje změny klimatu (větší výkyvy počasí) – roztávání ledovců – zvyšování hladiny moří – záplavy. • Skleníkový efekt je důležitý, bez něj by teplota výrazně klesla hluboko pod bod mrazu. • ALE! lidskou činností se nadměrně zvyšuje množství skleníkových plynů – nadměrným spalováním a vypalováním lesů.

  17. Obr.11: Uložení ozonové vrstvy

  18. NARUŠOVÁNÍ OZONOVÉ VRSTVY • Ozonová vrstva – zachycuje škodlivé UV záření. • Narušují ji freony (deriváty uhlovodíků s obsahem fluoru a chloru). • Používají se v chladících a klimatizačních zařízeních, tlakové náplně ve sprejích. • Ztenčení ozonové vrstvy způsobuje proniknutí škodlivého UV záření až k zemskému povrchu. • Může způsobit zvýšený výskyt rakoviny kůže. • Negativně ovlivňuje další organismy.

  19. OZON • V přízemní vrstvě je nebezpečný. • Vzniká působením slunečního záření fotochemickými reakcemi oxidů dusíku a kyslíku . • Nepříznivě ovlivňuje rostliny, rozkládá chlorofyl. • U lidí poškozuje sliznice dýchacích cest a očí, snižuje obranyschopnost organismu. • Jeho koncentrace závisí především na délce slunečního svitu, teplotě a množství srážek. Nejvíce v období od dubna do září.

  20. MOŽNOSTI ŘEŠENÍ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ • Snížení energetické náročnosti – největší množství energie vyrábějí tepelné elektrárny, nejvíce znečišťují ovzduší (spalováním fosilních paliv) a těžbou potřebných surovin se naruší krajina, ukládání odpadů. • Dnes zbytečné plýtvání energií – v průmyslu, dopravě, službách, domácnostech. • Rozšiřování energeticky úsporných strojů, spotřebičů, zamezení plýtvání energií (svícení, přetápění).

  21. MOŽNOSTI ŘEŠENÍ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ • Zavedení šetrné výroby energie – alternativní zdroje – obnovitelné – větrná a sluneční energie. • Omezení dopravy; rozšiřování hromadné dopravy, změna pohonu • Snižování emisí (katalizátory u aut, filtry) • Omezení skleníkových plynů, freonů • Snižování škodlivin v prostředí (tabákový kouř) • Snižování prašnosti (stavebnictví, skládky, neuklizené ulice)

  22. POUŽITÉ ZDROJE Obr. 1-11 [cit. 2014-03-24] Dostupné pod licencí CreativeCommons na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/60/Kraftwerk_weisweiler.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/09/Elektr%C3%A1rna_T%C5%99ebovice.jpg http://www.sanidadambiental.com/wp-content/uploads/2013/06/AirPollution_AutoDischarge_1.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d6/Exhaust.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b9/SmokeCeilingInLochcarron.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4d/Karpacz_temperature_inversion_01.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8e/Je%C5%A1t%C4%9Bd_,_leteck%C3%BD_pohled.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4f/Smog_pekin.JPG http://www.theclinic.cl/wp-content/uploads/2011/07/smog.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ec/Schema_sklenikovy_efekt.gif http://climatestate.com/wp-content/uploads/2013/09/Ozone_Layer_Earth.png ŠLÉGR, Jiří; KISLINGER, František; LANÍKOVÁ, Jana. Ekologie a ochrana životního prostředí: pro gymnázia. 1.vydání. Praha: Nakladatelství Fortuna, 2002, 160 s. ISBN 80-7168-828-2. KVASNIČKOVÁ, Danuše. Základy ekologie. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Scientia, 1994, 88 s. ISBN 80-85827-84-0.

More Related