1 / 34

Globalizace

Úvod Dopady globalizace Rizika globalizace Trendy globalizace. Globalizace. Některé vlivy, které měly přinášet stabilitu a předpověditelnost – mají často zcela opačný účinek. Např. globální klimatické změny. To je jenom jedno z rizik.

jael-warner
Télécharger la présentation

Globalizace

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Úvod Dopady globalizace Rizika globalizace Trendy globalizace Globalizace

  2. Některé vlivy, které měly přinášet stabilitu a předpověditelnost – mají často zcela opačný účinek. Např. globální klimatické změny. To je jenom jedno z rizik. Nové formy rizika jsou spojeny s globální elektronickou ekonomikou. Svět místo aby byl pod kontrolou, uniká nám

  3. Lidé všude ne světě přidávají ke svému způsobu života moderní výbavu- videa, televize, osobní počítače. Globalizace souvisí s tezí, že všichni žijeme v jednom světě. Globalizace zásadně přetváří způsob našeho života

  4. Skeptici říkají, že bez ohledu na projevy se globální ekonomika neliší od toho, co tu existovalo v minulých dobách. Většina zemí získává jen malou část příjmů ze zahraničního obchodu a značná část hospodářské směny se odehrává mezi regiony, než celosvětově. Existují odlišné pohledy na globalizaci

  5. Globalizace je lhostejná ke státním hranicím.Státy ztratily většinu své územní svrchovanosti a politici přišli o schopnost ovlivňovat události. Radikálové dokazují, že globalizace je reálná a důsledky lze ucítit všude.

  6. pokrývá širší sféru zboží a služeb.Nejvýraznější rozdíl je v úrovni finančních a kapitálových toků a elektronických peněz. V podmínkách globální elektronické ekonomiky se může převádět obrovský kapitál pouhým kliknutím myši. Podle Giddense úroveň světového obchodu je mnohem vyšší, než kdy předtím

  7. Globalizace není jen ekonomická, ale také politic- ká , technologická a kulturní.Ovlivňuje ji především vývoj v komunikačních systémech. Je nejenom vně, ale ovlivňuje osobní a intimní aspekty našeho života. Globalizace je složitý soubor procesů, které působí navzájem rozporně, či protikladně. Globalizace, tak jak ji zakoušíme je v mnoha ohledech revoluční.

  8. lokální kulturní identity. Uvnitř států a jimi napříč se vytvářejí nové ekonomické a kulturní zony. Globalizace se nerozvíjí stejnoměrně a všechny její dopady rozhodně nejsou příznivé. Mnoha lidem žijícím jinde než v Evropě nebo Severní Americe se zdá být nepřijímána jako westernizace či spíše amerikanizace. Globalizace je v různých částech světa důvodem k oživování

  9. Všechny ostatní společnosti pocházejí z bohatých zemí, ne ze států třetího světa. Pesimista by globalizaci pokládal především za záležitost průmyslového Severu. V jeho pohledu globalizace ničí místní kultury, roz-šiřuje nerovnosti ve světě a zhoršuje úděl zbídačených. Někteří říkají, že globalizace vytváří svět vítězů a poražených. Ve Spojených státech má své základny většina obrovských nadnárodních společností.

  10. Podíl nejchudší pětiny světové populace na globálním příjmu klesl od roku 1989 z 2,3 % na 1,4 %. Díl, který připadá nejbohatší pětině naopak vzrostl. V subsaharské Africe je ve 20 zemích reálný přijem na osobu nižší , než na konci sedmsedátých let.V mnoha méně rozvinutých zemích jsou bezpečnostní přepisy a nařízení na ochranu prostředí buď na nízké úrovni, nebo neexistují. Statistiky jsou opravdu hrozivé.

  11. Je jisté, že průmyslové země mají na světové dění daleko větší vliv, než chudé země. Globalizace je ale stále decentralizovanější. Její důsledky jsou v západních zemích cítit stejně, jako kdekoli jinde. Svalovat vinu na bohaté se ale podle Giddense nedá.

  12. Znamená, že nezápadní země ovlivňují vývoj na Západě. Např. rozvoj globálně orientovaného sek- toru vyspělých technologií v Indii, nebo prodej brazilských televizních programů do Portugalska. Čím dal je běžnější jev zvaný zpětná kolonizace

  13. Otevře -li se země, nebo její regiony volnému obchodu, může to těžce porušit místní ekonomiku zajišťující holé živobytí. Oblast, která se stane závislou na několika produktech prodávaných na světových trzích je velmi zranitelná. Je zřejmé, že volný obchod nepředstavuje ničím nezkalený přínos.

  14. Podle Giddense jsou národní státy mocné i dnes a úloha politických vůdců ve světě je veliká. A přesto se národní stát přetváří. Národní hospodářská politika nemůže být tak efektivní jako kdysi. I národy si musí nově promyslet své identity. Národy dnes spíše čelí rizikům a nebezpečím, než nepřátelům Spory o globalizaci se soustřeďují i na její důsledky pro národní stát

  15. Instituce vypadají stejně, jako kdysi, nesou stejná jména, ale uvnitř se stávají něčím jiným. Vnější skořápka zůstává, ale vnitřek se změnil. Hovoří se o skořápkových institucích. Tyto nestačí na úkoly, jež mají plnit. Setkáváme se i se změnou institucí.

  16. vytvářejí globální kosmopolitní společnost. Naše společnost se rozvíjí anarchicky a nahodile, nesena směsicí různých vlivů. Není pevně daná a bezpečná, ale naopak plná obav a úzkostí a poznamenána hlubokými rozdíly. Bezmoc již zakoušíme není známkou osobních selhání, ale odrazem neschopnosti našich institucí. Změny, které získávají na váze

  17. Od roku 1998 probíhají nejrůznější teplotní výkyvy na různých místech zeměkoule. Podobné teplotní změny jsou důsledkem lidského zásahu do světového klimatu. Dnes se hovoří o riziku. Rizika globalizace

  18. Riziko předpokládá společnost, která se aktivně snaží odthnout od své minulosti – a to je základní charaktetistika moderní průmyslové civilizace. Všechny dřívější světové kultury žily především v minulosti. Tam, kde dnes hovoříme o riziku, si braly na pomoc představu osudu, štěstí nebo vůle bohů. Přijetí rizika je ale také podmínkou vzrušení a dobrodruužství. Pozitivní přijetí rizika je zdrojem energie, která vytváří bohatství. Riziko se vztahuje k nejistým situacím, které se aktivně posuzují vzhledem k budoucím možnostem

  19. od počátků moderní průmyslové společnosti. Riziko je mobilizující, hnací sílou společnosti, která si přeje změnu – která chce svojí budounost určovat. Sociální stát je svou podstatou systémem zvládání rizika. Dva aspekty rizika, jeho pozitivní i negativní stránka jsou tu

  20. Naše snahy kontrolovat budoucnost se jako bumerang vracejí v podobě nových problémů,což nás nutí hledat jiné přístupy k nejistotě. Setkáváme se dvěmi typy rizik: Jednomu je možné říkat vnější riziko. Toto riziko ve skutečnosti vnímáme jako něco, co přichází zvenčí, na základě tradice nebo přírody. Jiné je riziko vyrobené, takové, které vytvořil vliv našeho rozvíjejícího se vědění na svět. S vyrobeným rizikem máme velmi malou historickou zkušenost. Předpokládalo se, že propočet rizika představuje způsob, jak regulovat budoucnost.

  21. odvíjející se od globálního oteplování. Charakter společnosti si vynutil přechod od převahy vnějšího rizika k převládnutí rizika vyrobeného. V materiálním prostředí, jež nás obklopuje, je jen málo aspektů, které by nebyly nějakým zp§sobem ovlivněny lidským zásahem. Do této kategorie patří většina rizik spojených se životním prostředím,

  22. Proniká také do jiných oblastí života. Např. manželství a rodina v průmyslových zemích i v celosvětovém měřítku procházejí hlubokými změnami. Osobní budoucnost, která stojí před lidmi je se všemi svými možnostmi a nebezpečími mnohem otevřenější , než v minulosti. Vyrobené riziko se netýká jenom přírody.

  23. Příznačně se v něm střídají nařčení z panikaření s obviňováním se zastírání skutečného stavu věcí. Panikaření může být paradoxně přepokladem snížení rizika, které nám hrozí. Příkladem může být problém AIDS. Vlády a odborníci předvedli velké veřejné drama o rizicích. I díky tomu se AIDS nerozšířil v takové míře. I v politice vzniká nové klima

  24. V západní společnosti fungovala věda přibližně dvě staletí jako svého druhu tradice. Vědecké poznání mělo tradici překonat, ale stalo se ve skutečnosti samo tradicí. Představovalo něco, co většina lidí respektovala , protože laici „přebírali“ názory od expertů. Dnes musí mít většina z nás mnohem aktivnější vztah k vědě a k technologiím. Změnil se i náš vztah k vědě a technologiím

  25. Nejúčinnější způsob, jak omezit naší odpovědnost za výrobu rizika je přijetí tzv. „preventivního principu.“ Tento princip navrhuje, aby se s problémy ŽP něco dělalo, i když o nich neexistují zcela spolehlivé vědecké doklady. Ne vždy lze tento princip uplatnit. Dnes už každý uznává zásadně proměnlivý charakter vědeckých poznatků.

  26. Pěstují se na celém světě, zejména v Severní Americe a Číně, ale i u nás. Je zde mnoho neznámých, s nimiž nikdo nepočítá. Jedním z nich je středně či dlouhodobé nebezpečí pro zdraví. Dále geny se mohou rozšířit a může vzniknout superplevel. Na druhé straně intenzivní zemědělství není možné udržet do nekonečna. Bioinženýrství by mohlo přispět k omezení užívání chemikálií. V případě pěstování geneticky upravených potravin rozhodování není jednoduché.

  27. Tato rizika a dilemata pronikají hluboko do našeho všedního života. Náš věk není rizikovější, než doby dřívějších generací. Poměr rizik a nebezpečí se ale posunul. Námi vytvořená rizika jsou více hrozivá, než přicházející z vnějšku. Vlády ani jednotlivci nemohou předstírat neexistenci rizik.

  28. Aktivně přistupovat k rizikům je základním prvkem dynamické ekonomiky a invenšní společnosti. Žít v globálním věku znamená vyrovnat se s rozmanitostí nových rizikových situací. V současnosti neexistuje instituce , která by monitorovala technologické změny a jejich dopady.

  29. - Hodnota světového exportu dosahla sedmi bilionů dolarů , to je 21 % světového HDP v roce 1998. V sedmdesátých letech to bylo 17 % z mnohem menšího HDP. - Průměrný denní obrat na světových devizových burzách stoupnul v roce 1998 na 1,5 bilionu dolarů z 10-20 miliard v 70. letech. Trendy globalizace

  30. se od roku 1980 více než zdvojnásobil zhruba na 600 milionů lidí ročně v roce 1998. - Lidé proteleonovali v roce 1996 s cizinou 70 miliard minut, oproti 33 miliardám v roce 1990. - Zpráva OSN uvádí, že propast mezi pětinou nejchudších zemí a 20 % nejbohatších se prohloubila na 74:1. V roce 1960 představovala 30 :1 Počet turistů cestujících do ciziny

  31. Vytvářejí jeden globální trh. Roste kvalita, nabídka zboží, klesají prodejní i výrodní ceny, vznikjí nové pracovní příležitosti. Toale přináší rozdíly nejen ve vztahu bohatých a chudých zemí, ale i uvnitř jednotlivých ekonomik.V USA je příjem dělníka 300 x nižší než špičkového manažera. Toky zboží a peněz se jako vlákna pavučin proplétají na celem světě.

  32. a na ničení přirozených ekosystémů na všech úrovních od regionálních až po planetární. Reálné nebezpečí představuje rovněž doprava. Situace vyžaduje větší ekologickou gramotnost, tedy vědomí souvislosti symbiózy člověka a jeho okolí. Ekologové na celém světě upozorňují na nešetrné čerpání neobnovitelných zdrojů

  33. Světová počítačová síť otevřela doposud nevídané možnosti pro šíření informací, vzájemnou komunikaci, diskusi a propojování názorově blízkých skupin. V elektronické krajině tak dochází k diskusím o budoucnosti globální společnosti. Internetová síť vytváří alternativní body moci. Informační demokracie

  34. vynucenou reformu řady mezinárodních organizací a zvýšený tlak na regionální řízení a správu státu. Jediným záporem je svobodné šíření extrémních a xenofóbních dogmat po síti. Ty ovšem žádná, ani informační demokracie nemůže vytesnit. Rozvoj informační demokracie má v posledních 10 letech první výsledky

More Related