1 / 29

Acidobazická rovnováha

Acidobazická rovnováha. 14.4.2004. H+ a pH. Vodíkový iont se skládá z protonu, kolem něhož neobíhá žádný elektron. Proto je vodíkový iont velmi malý a je extrémně reaktivní. Má proto velmi hluboký vliv na funkci biologických systémů ve velmi nízkých koncentracích.

jaime-houston
Télécharger la présentation

Acidobazická rovnováha

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Acidobazická rovnováha 14.4.2004

  2. H+ a pH • Vodíkový iont se skládá z protonu, kolem něhož neobíhá žádný elektron. • Proto je vodíkový iont velmi malý a je extrémně reaktivní. • Má proto velmi hluboký vliv na funkci biologických systémů ve velmi nízkých koncentracích. • V okolním prostředí koncentrace H+ kolísá ve velmi širokém rozmezí • pH= -log 10 [H+, kde [H+ je koncentrace vodíkových iontů

  3. Kyseliny vytvářejí v roztoku vodíkové ionty („donory protonů“) • Báze se vážou v roztoku s vodíkovými ionty („ akceptory protonů“) • Silné kyseliny v roztoku kompletně ionizují a vytvářejí H+ a báze • Slabé kyseliny a báze jsou v roztoku jen částečně ionizované

  4. Pufry jsou látky, které omezují změny v koncentraci H+ (pH), pokud jsou H+ přidány k roztoku nebo z něho odebrány. • Jedná se o slabé kyseliny a báze.

  5. Změny v pH mění stupeň ionizace bílkovin, což může měnit jejich funkci. • Při extrémně vysokých koncentracích H+ dochází až k denaturaci proteinů. • Několik enzymů funguje optimálně při nízkém pH (pepsin má optimální pH 1,5-3)

  6. Produkce H+ • při oxidaci aminokyselin, při anaerobní glykolýze (laktát, pyruvát)(40-80mmol/24h) • uvolněním CO2 při aerobním metabolismu (15 000 mmol/24 h) • CO2 + H20 <= H2CO3 => HCO3- + H+

  7. Regulace koncentrace H+ • Pufrováním v krvi a ve tkáních • Exkrecí CO2 plícemi • Exkrecí H+ ledvinami

  8. Pufry: • Bikarbonátový • Proteinový • Hemoglobin

  9. Regenerace bikarbonátů v buňce proximálního tubulu

  10. Ledviny jsou schopny sekretovat do moči maximálně 0,025 mmol/l (pH=4,6). • Na vyloučení 30-40mmol/den by bylo potřeba vytvořit 1200 l moči. Proto je potřeba pufrovat H+ i v průběhu tvorby moči (fosfáty, amoniak).

  11. NH3 vzniká v proximální tubulární buňce glutaminázou z glutaminu. • Glutamináza optimálně funguje při nižším pH.

  12. Elektrolyty • Na+/K+: v důsledku spřažení resorbce Na+ a exkrece H+ způsobují změny v sekreci aldosteronu také změny v exkreci H+, případně K+. • Změny v koncentraci chloridů jsou doprovázeny změnami v koncentraci HCO3- a naopak, vždy v zájmu zachování elektroneutrality.

  13. Acidóza respirační metabolická jednoduchá smíšená kombinovaná Alkalóza respirační metabolická jednoduchá smíšená kombinovaná Poruchy acidobazické rovnováhy

  14. Acidóza kompenzovaná dekompenzovaná nekompenzovaná částečně kompenzovaná překompenzovaná Alkalóza kompenzovaná dekompenzovaná nekompenzovaná částečně kompenzovaná překompenzovaná Poruchy acidobazické rovnováhy podle úrovně kompenzace

  15. Rychlé změny se pufrují pomocí nárazníků Respirační poruchy se kompenzují metabolicky Rychlé změny se pufrují pomocí nárazníků Metabolické poruchy se kompenzují respiračně a metabolicky Poruchy acidobazické rovnováhy podle úrovně kompenzace

  16. Respirační acidóza • paCO2 nad 6kPa • Příčiny: • snížená alveolární ventilace (obr. 10) • excesivní produkce CO2 při aerobním metabolismu (maligní hypertermie) • vyšší produkce CO2 při snížení alveolární ventilace (pacienti s závažným onemocněním plic a horečkou nebo na dietě s vysokým obsahem bikarbonátů)

  17. Respirační alkalóza • paCO2 pod 4,5 kPa • Příčiny: • hyperventilace v důsledku úzkosti • astma, lehčí plicní embolizace

  18. Metabolická acidóza • 1. Zvýšená produkce H+- • velmi často jako zvýšená produkce laktátu a pyruvátu při hypoxických stavech, spojených se zvýšeným podílem anaerobního metabolismu • Hypoxie nejčastěji způsobena: • 1. Sníženým obsahem kyslíku v arteriální krvi • 2. Tkáňovou hypoperfúzí • 3. Sníženou schopností využívat kyslík (sepse, otrava kyanidem apod.)

  19. Metabolická acidóza • 2. Požití kyselin • Otrava jedy jako etylén glykol, NH4Cl • 3. Neadekvátní exkrece H+ • renální tubulární dysfunkce • chronické renální selhání • hypoaldosteronismus (Addisonova nemoc • diuretika

  20. Metabolická acidóza • 4. Excesivní ztráta bikarbonátůl • zvracení • průjem • (cholera, Crohnova choroba) • Inhibitory karboanhydrázy (Obr. 7)

  21. Metabolická acidóza • Aniontový gap • Na+ (140) + K+(5) = Cl- (105)+HCO3-(25) + Gap (15) • Gap se zvyšuje u metabolické acidózy, pokud dochází k přesunům iontů v extracelulární tekutině. Klinicky zajímavý, když se zvyšuje nad 30 • Tkáňová hypoxie: laktát • Diabetická ketoacidóza: 3-hydroxybutyrát • Renální selhání: sulfáty, fosfáty

  22. Metabolická alkalóza • 1. Excesivní ztráta H+ • zvracení žaludečního obsahu (pylorická stenóza, bulimie) • 2. Excesivní reabsorbce bikarbonátů • při poklesu chloridů (zvracení, diuretika) • 3. Požití alkálií • antacida

More Related