Mezinárodní ekonomická integrace

1. Mezinárodní ekonomická integrace Ing. Václav Janoušek

2. Integrační & diferenciační procesy • ● Integrace – spojování, slučování původně samostatných, • izolovanýchjednotek do jednotnéhosystému (celku) • ● V politické geografii se jedná o spojování nezávislých • státních celků (včetně vzdání se určité části moci, • samostatnosti) • ● Opakem integrace je desintegrace • ● V současném postmoderním světě probíhají oba procesy • souběžně a především velice intenzivně • ● Např. ekonomická globalizace vs. zvětšování rozdílů mezi • severem a jihem

3. Integrace může být chápana dynamicky • (proces = sjednocování Evropy) nebo staticky (stav = Evropská Unie) • Probíhaly po celou historii civilizace, v současnosti nabyly nových nových kvalitativních rysů (v souvislosti s globalizací) – jsou velice rychlé, • základ mají v ekonomické integraci (pak se šíří do ostatních sfér)

4. Formální a neformální integrace • Formální integrace • Vznikají na základě konsensu (smlouvy, dohody) • Skokový proces • Neformální integrace • Vznikají spontánně, na základě ekonomického nebo • politického vývoje • Kontinuální proces • Mohou přerůstat ve formální • Například země Commonwealthu

5. Druhy integrace • Politické (Rada Evropy) • Právní (Mezinárodní soudní dvůr) • Vojensko-bezpečnostní (NATO) • Ekonomické (OPEC) • Sociální (ILO – Mezinárodní organizace práce) • Ekologické (REC – TheRegionalEnviromental Center for Central and Eastern Europe) • Vědecko-technické (EUROATOM) • Kulturní (UNESCO) • Komplexní (Evropská Unie)

6. Stadia ekonomické integrace • Pásmo volného obchodu • dohodnou se dva(více států,že nebudou proti sobe nebudou uplatňovat omezení(množ.kvóty,cla) • ale každý stát bude uplatňovat svojí vlastní politiku vůči nečlenům • Free tradezone • ● Ruší se celní a jiné bariéry ve vzájemném • obchodu (neplatí pro třetí státy, se kterými • každý členský stát spolupracuje individuálně) • ● Z celních unií bývají často vyňaty • zemědělské komodity (kvůli ochraně • vnitřního trhu • ● CEFTA, NAFTA, EFTA

7. Stadia ekonomické integrace - pokračování • Celní unie • vyšší stupeň • Státy vůči sobě neuplatňují omezení • společnou zahraniční politiku vůči nečlenům • Customsunion • Odstraňuje obchodní bariéry mezi členskými státy • Zavádí společný postup (cla, kvóty) vůči třetím zemím • Vzniká potřeba společné ekonomické politiky • Benelux (od roku 1948 – předobraz EU) • Celní unie mezi Slovenskem a Českou republikou

8. Stadia ekonomické integrace - pokračování • Společný trh • volný pohyb zboží, služeb osob a kapitálu • Common market • Volný pohyb zboží, ale také tzv. výrobních faktorů • pracovních sil a kapitálu • Všichni obyvatelé účastnických zemí se mohou ve státech dohody volně pohybovat (včetně možnosti práce nebo usazení)

9. Stadia ekonomické integrace - pokračování • Hospodářská unie • sjednocení hosp.politiky • stejná pravidla(ne vždy se daří-v monetární,fiskální...) • Stejné výhody jako v případě společného trhu – • volný pohyb osob, služeb, zboží a kapitálu mezi • účastnickými státy • Veškeré ekonomické aktivity jsou propojené, • vzájemně integrované a koordinované

10. Stadia ekonomické integrace - pokračování • Monetární unie • zavedení společný měny a devizové předpisy • Konečné stádium ekonomické integrace • Podmínky pro členské státy: • Záruka úplné a nevratné konvertibility měn • Plná liberalizace finančních toků • Úplná integrace bankovních a finančních trhů • Neodvolatelný fixing směnných kurzů bez fluktuačního • pásma • Jednotná monetární politika řízená centrální bankou • V konečné fázi dochází ke sjednocování národních měn • Maastrichtská smlouva nastiňuje monetární unii

11. Stadia ekonomické integrace - pokračování • Politická unie (nejvyšší stádium) • nejvyšší stupen integrace-dochází ke sjednocení vnitřní a zahraniční politiky • Společná politika se přesouvá z pouze ekonomické oblasti do sféry zahraniční, bezpečnostní, obranné a vnitřní politiky • Existují dvě základní varianty • Federace • Konfederace

12. Federace • Společná vláda a parlament • Společná ústava • Silné ústřední orgány • USA, SRN, Rakousko

13. Konfederace • Volnější vztahy mezi společnými orgány a členskými státy • Neexistuje společná ústava, ale mezinárodní smlouva

14. Příklady integrace • Římská říše • Rakousko-Uhersko • Sjednocení Itálie a Německa • USA, Sovětský Svaz • Evropská Unie

15. Příklady dezintegrace • Rozpad Římské říše, Rakouska-Uherska, SSSR, rozpady koloniálních impérií... A bohužel i rozpad Československa :-// • EU – vydrží nebo se rozpadne?

16. Ekonomická integrace A Mezinárodní ekonomickÉ ORGANIZACE • Evropské sdružení volného obchodu • ESVO, EFTA - European Free TradeAssociation - v současnosti společenství čtyř evropských států, které původně vzniklo r. 1960 jako alternativa pro ty státy, které se nepřipojily k Evropskému společenství (dnešní EU). Původní smlouva byla podepsána ve Stockholmu sedmi státy. Dnes jsou členy asociace Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. Členské státy ESVO společně uzavřely další smlouvy o volném obchodování s řadou zemí po celém světě. Cílem není politická integrace.

17. Světová obchodní organizace • WTO – WorldTradeOrganisation - vznikla v roce 1995 transformací organizace Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT, zal. 1947). Sídlí v Ženevě, členem 153 zemí světa (ČR od r. 1993). Nejvyšším orgánem je Konference ministrů členských zemí. Cílem je prosazovat zjednodušení výměny zboží i služeb mezi státy a odstraňovat obchodní bariéry ve světovém obchodu. Vytváří systém pravidel mezinárodního obchodu zejména v oblastech:

18. duševní vlastnictví - patenty, autorské právo, falšování značek • zdravotní a fytohygienické standardy - nezávadnost potravin • obchod a služby - deregulace v oblasti telekomunikací, zdravotnictví • zemědělství - pravidla mezinárodního obchodu s potravinami, omezení dotací do zemědělství

19. Mezinárodní měnový fond – InternationalMonetaryFund, vznik 1944 • monitoruje vývoj měnových kurzů a stabilitu měnových systému ve světě • poskytuje krátkodobé úvěry pro zlepšení deficitu platební bilance • dohlíží na mezinárodní platební systém

20. Světová banka – TheWorld Bank Group • skládá se z Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj, Mezinárodní rozvojové asociace a volně napojené Mezinárodní finanční korporace. • Původním posláním SB bylo poskytovat dlouhodobé půjčky zejména evropským státům na projekty rekonstrukce a obnovy po druhé světové válce. • Dnes poskytuje dlouhodobé úvěry určené ke změnám struktury ekonomiky členských států a ke zvýšení jejich hospodářského potencionálu.

21. Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) získává peníze z finančních trhů, 5% tvoří příspěvky, které platí členské státy. Poskytuje úvěry na 15 - 20 let s nízkým úročením. Financuje výrobní plány na státní úrovni za účelem stimulace ekonomického růstu. • Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA) vznikla v r. 1960. Jejím cílem je poskytovat půjčky zemím, které jsou příliš chudé na to, aby si mohly půjčovat za běžné obchodní sazby. Poskytuje bezúročné půjčky, technickou pomoc. Půjčky jsou na dobu 35 - 40 let. • Mezinárodní finanční korporace (IFC) – poskytuje výhodné úvěry pro individuální podnikatelské záměry.

22. Další mezinárdní ekonomické organizace • G8 • - volné sdružení osmi hospodářsky nejvyspělejších průmyslových států světa (USA, Kanada, Rusko, Japonsko, Německo, Velká Británie, Francie, Itálie). Na svých summitech diskutují aktuální problémy, slaďují hospodářskou politiku; spolupráce nemá konkrétní institucionální podobu; • ORGANIZACE PRO HOSPODÁŘSKOU SPOLUPRÁCI A ROZVOJ (OECD) • založena r. 1961, sídlí v Paříži a sdružuje hospodářsky vyspělé státy. Prosazuje liberalizaci obchodu, každoročně vydává ekonomickou analýzu a hodnocení hospodářských výsledků jednotlivých států; • Organizace států vyvážejících ropu • - zkráceně OPEC (OrganizationofthePetroleumExportingCountries), založeno r. 1961 v Bagdádu, sídlo ve Vídni, sdružuje největší světové producenty ropy, reguluje ceny ropy a její těžbu;

23. Severoamerická dohoda o volném obchodu • - zkráceně NAFTA (NorthAmerican Free TradeAgreement) je obchodní dohoda spojující Kanadu, Spojené státy americké a Mexiko se snahou omezit obchodní a celní bariéry, liberalizovat obchod a podpořit kooperaci mezi členskými státy. Sídlem jsou hlavní města všech členských států (tedy Ottawa, Washington D.C. a Ciudad de México), NAFTA nabyla účinnosti 1. ledna 1994; • Středoevropská dohoda o volném obchodu • - zkráceně CEFTA (CentralEuropean Free TradeAgreement) byla uzavřena r. 1992 mezi Českou republikou, Maďarskem, Polskem a Slovenskem. Postupně se připojily Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko. Úkolem sdružení bylo postupně odstranit bariéry pro obchod členských zemí. Po vstupu zmíněných států do EU tato organizace prakticky zanikla;

24. ASEAN • - sdružení národů jihovýchodní Asie(AssociationofSoutheastAsianNations) – zóna volného obchodu států jihovýchodní Asie, založeno 1967; • MERCOSUR • - sdružení volného obchodu a celní unie států Latinské Ameriky založené r. 1991.

25. VOJENSKO-BEZPEČNOSTNÍ MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE • SEVEROATLANTICKÁ ALIANCE - NATO • NorthAtlanticTreatyOrganisation • je mezivládní organizací, ve které si jejich 26 členů - Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Francie, Holandsko, Island, Itálie, Kanada, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Turecko, USA, Velká Británie– • zachovává plnou suverenitu a nezávislost. Státy v rámci fungování NATO společně konzultují aktuální problémy, bezpečnostní politiku a přijímají rozhodnutí k politickým a vojenským otázkám, které souvisejí s jejich bezpečností.

26. Základním účelem NATO je ochrana svobody a bezpečnosti všech jejich členů zajišťovaná politickými a vojenskými prostředky. Členské státy si navzájem garantují územní celistvost a státní suverenitu. Vstupem do aliance každý stát přijímá závazek podílet se na společné obraně a v případě potřeby pomoci jinému členskému státu, pokud bude napaden třetí stranou.

27. Vznik NATO • Organizace Severoatlantické smlouvy vznikla důsledkem vyhrocení mezinárodních vztahů v závěru 40. let 20. stol. a na pozadí prohloubení tzv. studené války mezi USA a Sovětským svazem (viz dějepis). Blok demokratických států se rozhodl vytvořit obrannou alianci, která měla být zaměřena především proti možné sovětské vojenské agresi. Po celou dobu trvání studené války byla aliance základním kamenem evropské kolektivní bezpečnosti. • Smlouva o společné obraně byla podepsána 4. 4. 1949 ve Washingtonu dvanácti státy ležících na obou stranách Atlantiku (Belgie, Velká Británie, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko a USA). Smlouva zavázala tyto země k vzájemné pomoci v případě vojenského útoku proti kterékoliv z nich podle principu „jeden za všechny, všichni za jednoho“.

28. Orgány NATO • Rada NATO - nejdůležitější rozhodovací orgán, alianci politicky řídí a dohlíží na to, aby organizace plnila své základní poslání. Každá země je v radě zastoupena stálým reprezentantem na úrovni velvyslance; • Generální tajemník - nejvyšší úředník NATO, jeho funkční období trvá přibližně 4 roky (aktuální generální tajemník NATO je Jaap de HoopScheffer, před ním GeorgeRobertson a JavierSolana); • Vojenský výbor a Výbor pro plánování – rozhodují o vojenských záležitostech, vykonávají vůli Rady a realizují její rozhodnutí

29. Partnerství pro mír • Založeno r. 1994 jako instituce pro vojenskou spolupráci mezi členskými státy NATO a ostatními státy v celém euroasijském prostoru, přičemž je cílem posílení bezpečnosti a stability v Evropě. Jinak také přípravný program pro státy, které chtějí nebo chtěly do NATO vstoupit. • Síly rychlé reakce NATO (NATOResponse Force – NRF) jsou speciální mnohonárodní jednotky, které slouží alianci v případě, když je nutné okamžitě zasáhnout kdekoli na světě. Jednotky jsou připraveny vykonávat různé druhy misí, včetně civilní ochrany, mírových operací nebo použití síly.

30. Česká republika vstoupila do NATO 12. 3. 1999 společně s Maďarskem a Polskem, když se již předtím od r. 1994 účastnila Partnerství pro mír a některých mírových misí (např. SFOR). • K poslednímu a dosud největšímu rozšíření NATO došlo v roce 2004, kdy se připojilo sedm států východní Evropy: Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko a Slovensko.

31. ZÁPADOEVROPSKÁ UNIE (ZEU) – založena r. 1954 v Paříži původně pro kontrolu znovuvyzbrojování Spolkové republiky Německo, sídlí v Bruselu a je dnes prakticky integrována do obranné politiky Evropské unie, samostatnou aktivitu už nevyvíjí. • VARŠAVSKÁ SMLOUVA – vojenský blok komunistických států založený r. 1955 ve Varšavě, zanikl po pádu socialistických režimů r. 1991. Sídlo se nacházelo v Moskvě, celý blok byl řízen Sovětským svazem. Z evropských komunistických států do něj nepatřila jen Jugoslávie, Albánie vystoupila r. 1968. Jedinou vojenskou akcí celého bloku (s výjimkou Rumunska) byla okupace Československa v srpnu 1968.

32. ANZUS – tichomořský obranný vojenský pakt založený r. 1952 USA, Austrálií a Novým Zélandem. • CENTO – původně Bagdádský pakt, vojensko-politické uskupení existující v letech 1955-1979. Členy byly Turecko, Irák, Velká Británie, Pákistán, Írán. • SEATO – 1954-1977, sídlem Bangkok, vojensko-politické uskupení USA, Velké Británie, Francie, Austrálie, Nového Zélandu, Pákistánu, Filipín, a Thajska namířené proti komunistickým státům jihovýchodní a východní Asie (Čína, KLDR, severní Vietnam). • INTERPOL – MEZINÁRODNÍ KRIMINÁLNÍ POLICIE – založena r. 1923 ve Vídni (sídlí v Lyonu) za účelem potírání mezinárodního zločinu a výměně informací mezi kriminálními policiemi členských zemí; v poslední době je aktuální boj proti mezinárodnímu terorismu.

33. SDI – STRATEGICKÁ OBRANNÁ INICIATIVA – dříve nazývaná jako program hvězdných válek; šlo o protiraketový obranný zbrojní program USA vytvářený od počátku 80. let, nakonec nedokončený. Dnes se navazuje projektem MissileDefenceAgency (MDA), který je součástí plánované obrany NATO.

34. MEZINÁRODNÍ POLITICKÉ ORGANIZACE • Organizace spojených národů (UN – UnitedNations) • OSN je celosvětově nejuznávanější mezinárodní organizací. Hlavním posláním je udržování světového míru, bezpečnosti a korektních vztahů mezi státy. Zaručuje rovněž suverenitu členských států a v případě potřeby jim poskytuje humanitární a rozvojovou pomoc trvalejšího charakteru. OSN zastřešuje další instituce a orgány, které vyvíjí vlastní činnost po celém světě.

35. Vznik OSN • Založení OSN navrhl americký prezident Franklin D. Roosevelt, názvu bylo poprvé užito za Druhé světové války v „Deklaraci Spojených národů“ z 1. 1. 1942, kdy se 26 států protifašistické koalice zavázalo k pokračování v boji proti mocnostem Osy. Hlavní principy fungování byly navrženy na konferenci v DumbartonOaks (1944). • Ke konečné dohodě mocností ovšem došlo na jaltské konferenci v únoru 1945 a k podepsání Charty Spojených národů na konferenci v San Francisco 26. 6. 1945. Charta začala platit 24. 10. 1945 a tento den je každoročně vzpomínán jako Den Spojených národů. • OSN měla za úkol nahradit Společnost národů, která měla stejné cíle, ale zklamala a nedokázala zabránit vzniku Druhé světové války. Aktuálně je členem 192 států. Hlavní centrum OSN se nachází v New Yorku, další velká centra najdeme například v Ženevě a ve Vídni.

36. Charta OSN - oficiální zakládající dokument, který stanovuje práva a povinnosti členských států a ustavuje orgány a postupy fungování OSN. V Chartě jsou definovány cíle a zásady Spojených národů. • CíleOSN • udržovat mezinárodní mír a bezpečnost • rozvíjet přátelské vztahy mezi národy založené na respektování zásad rovnoprávnosti a práva na sebeurčení národů • spolupracovat při řešení mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních a humanitárních otázek a podpoře základních lidských práv a svobod • být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají v zájmu dosažení těchto cílů

37. Zásady: • všechny státy jsou suverénní a rovnoprávné • zavazují se plnit své povinnosti vyplývající z Charty • zavazují se řešit mezinárodní spory mírovými prostředky, bez ohrožování mezinárodního míru, bezpečnosti a spravedlnosti • vystříhají se vyhrožování silou a používání síly proti jiným členským státům • zavazují se poskytnout OSN veškerou pomoc při jakékoli akci, ke které OSN přistoupí, a zároveň nebudou podporovat státy, vůči kterým Organizace přijala preventivní či donucovací opatření • žádné ustanovení Charty neopravňuje OSN k tomu, aby se vměšovala do otázek, které jsou výlučně vnitřní záležitostí jakéhokoli státu

38. Členství • Členství v OSN je přístupné všem mírumilovným státům ochotným přijmout povinnosti vyplývající z Charty. Nové členské státy přijímá na základě doporučení Rady bezpečnosti. Členství je možné pozastavit, je možné stát i vyloučit, ale zatím takové opatření nebylo přijato.

39. Organizační struktura • Charta ustanovuje šest základních orgánů OSN: • Valné shromáždění (GeneralAssembly) • vrcholný politický orgán OSN • skládá se ze zástupců všech členských států • každý stát má jeden hlas, k přijetí rozhodnutí o důležitých otázkách (nový člen, rozpočet) je nutná dvoutřetinová většina hlasů, u běžných otázek nadpoloviční většina • nedisponuje žádnými donucovacími prostředky • volí generálního tajemníka OSN a nestálé členy Rady bezpečnosti

40. Rada bezpečnosti (SecurityCouncil) • má hlavní zodpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečí, nejvyšší výkonný orgán OSN • zabývá konflikty a situacemi, které by mohly vést nebo vedou k mezinárodnímu napětí • její rezoluce jsou právně závazné (výzvy ke změně politiky určitého státu apod.) • 5 stálých členů - Čína, Francie, Rusko, Velká Británie, USA • 10 nestálých členů, které Valné shromáždění volí na dva roky (zastoupení všech kontinentů) • každý člen rady má 1 hlas; existuje samozřejmě i možnost zdržet se hlasování • právo veta je právem stálého člena a znamená zablokování jakéhokoliv návrhu, se kterým nesouhlasí • mezi pravomoci Rady patří uvalení mezinárodních sankcí, schválení mezinárodních mírových operací nebo přímých vojenských akcí

42. Mezinárodní soudní dvůr (InternationalCourtof Justice) • sídlí v nizozemském Haagu • základní soudní orgán OSN, řeší mezinárodní obchodní spory mezi členskými státy a firmami • rozhodnutí jsou právně závazná, ale exekutivně nevynutitelná • 15 soudců volených na 9 let Valným shromážděním a Radou bezpečnosti • Hospodářská a sociální rada OSN (EconomicandSocialCouncil, ECOSOC) • monitoruje hospodářskou situaci v regionech, vytváří prognózy, navrhuje opatření • Poručenská rada (TrusteeshipCouncil) • vykonávala dozor nad správou tzv. poručenských území; dnes taková území nejsou a proto rada již oficiálně ukončila svoji činnost (poslední získalo nezávislost Palau r. 1994)

43. Mezinárodní trestní tribunály a Mezinárodní trestní soud • Po vzoru norimberského Mezinárodního vojenského tribunálu stíhají pachatele novodobých zločinů proti míru a lidskosti. Tribunály mohou posuzovat vinu i nejvyšších politických představitelů zemí zúčastněných v konfliktu, nejvyšší možný trest je doživotí bez možnosti amnestie. Válečné zločiny a zločiny proti lidskosti jsou nepromlčitelné.

44. 3 hlavní zločiny: • zločiny proti míru – vedení, příprava, rozpoutání agresivní války nebo války porušující mezinárodní smlouvy • válečné zločiny – porušení válečných zákonů a zvyklostí, zejména špatné zacházení s civilním obyvatelstvem nebo popravy zajatců • zločiny proti lidskosti – nelidské činy spáchané vůči civilnímu obyvatelstvu (vraždy, vyhlazování, zotročování, deportace, pronásledování z politických, náboženských nebo rasových důvodů)

45. Od r. 2002 pracuje Mezinárodní trestní soud (v Haagu), který je oprávněn vyšetřovat a trestat osoby zodpovědné za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny.

46. Mírové síly OSN (tzv. modré barety) – vojenské jednotky OSN skládající se z vojáků členských států OSN, které mohou zasáhnout na základě rezoluce v nestabilních či krizových oblastech světa. Z hlediska velení spadají pod OSN, nikoliv pod národní armády. • Specializované organizace v systému OSN • WHO – Světová zdravotnická organizace • FAO – Organizace pro výživu a zemědělství • UNESCO – Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu • UNICEF – Dětský fond OSN • UNHCR – Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky • IAEA – Mezinárodní agentura pro atomovou energii • ICAO - Mezinárodní organizace pro civilní letectví • ... a řada dalších