570 likes | 585 Vues
4. kap. Hospodářská demogeografie. Věková pyramida , jeden ze základních způsobů znázornění struktury populace , používaných v demografii. Osnova 4. kapitoly. 4. HOSPODÁŘSKÁ DEMOGRAFIE 4.1 Výklad základních pojmů 4.2 Problematika rozmístění obyvatelstva
E N D
4. kap. Hospodářskádemogeografie Věková pyramida, jeden ze základních způsobů znázornění struktury populace, používaných v demografii
Osnova 4. kapitoly 4. HOSPODÁŘSKÁ DEMOGRAFIE 4.1 Výklad základních pojmů 4.2 Problematika rozmístění obyvatelstva 4.2.1 Globální změny v rozmístění obyvatelstva 4.2.2 Obyvatelstvo jako činitel rozmístění hospodářství 4.2.3 Dynamika a struktura obyvatelstva 4.2.4 Rozmístění obyvatelstva a urbanizační proces 4.3 Problematika populačních modelů a hypotéz 4.4 Demografická struktura obyvatelstva a její členění 4.5 Problematika migrace
4. HOSPODÁŘSKÁ DEMOGRAFIE Úvod … lidstvo se v celé svoji historii snažilo a snaží o využívání přírodních zdrojů, nových území a dalších zdrojů, které v souladu s technologickou úrovní dokáže v dané hist. etapě efektivně využít. Dochází tak k formování tzv „ EKUMENY „ jako přirozeně využívaného prostoru lidsk. společností, jehož rámec se neustále rozšiřuje.
4.1 CHARAKTERISTIKA KATEGORIE OBYVATELSTVO … obyvatelstvo prošlo složitým vývojem a jsou pro něho typické tzv. demografické fáze, kterou započaly v prehistorii • fází - evoluce, pak pokrač. 2. fází – demograf. revoluce = prudký vzrůst počtu obyvatelstva díky hospodářskému a společenskému rozvoji (prům. revoluce, kap. výrobní vztahy, hygienická opatření v 19.stol...) a vrcholí 3. fází – stabilizace (především v RTE). ? • 4.1.1 RASOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA • … lze rozlišit následující rasové skupiny obyv., které se vytvářely v pozdním neolitu a souvisely s urč. prostředím a způsobem života. Podle typických morfologických a fyzických znaků lze rozčlenit 4 ras.skupiny:
4.2 VÝKLAD ZÁKLADNÍCH POJMŮ … násl. výklad uvádí klíčové pojmy tzv. reprodukce obyvatelstva 4.2.1 REPRODUKCE OBYVA-LSTVA … je obměna populace střídáním generací. Je to přirozený proces, určený biologickým rytmem života lidí. Je dále ovlivňován některými podstatnými složkami. 4.2.2 NATALITA … je pozitivní složkou reprodukce obyvatelstva a je zachycována jako: Počet živě narozených na 1000 obyvatel, poč.nar. N = -------------------- ….. °/oo, (%) 1 000 obyv. (100)
Pro tuto složku lze uvést následující hodnoty: N prům. za svět = cca 20 °/oo N za RTE = cca 15 °/oo N za RZ = cca 30-35°/oo , svět = 260 dětí / 1 min …dominují země s islámskou orientací a středoafrické země, více než 50°/oo !!! … paradox „omlazující se“ generace !! 4.2.3 MORTALITA … je negativní složkou reprodukce obyvatelstva a je zachycována jako: poč. zemř. M= -------------------- = °/oo, (%) 1 000 obyv. (100) … dosažené hodnoty mírně oscilují okolo hodnot uvedených pro natalitu, v RTE relat. blízko, v RZ větší rozdíl !
4.2.4 PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK (ŮBYTEK) … je rozdílem mezi N a M a žádoucí je přiměřeně pozitivní. PP = N – M, komplexní ukazatel Vybrané hodnoty: PP prům. svět = 0,013,tj cca 1,3%, v Evropě nenulový PP max.země = 30 - 40°/oo Nejhorší PP u evropských zemí, např. ČR, H… - záporný !!! 4.3 PROBLEMATIKA POPULAČNÍCH MODELŮ A HYPOTEZ … odhad budoucích počtů světové populace byl mnohokrát upravován a i v současnosti je možné se setkat s naprosto odlišnými odhady:
původní odhady (70.léta), překotný nárůst-přelidnění planety • současný stav – mírně pozitivní PP, pokles Čína, některé RZ nárůst • budoucí odhady: • často uváděno … 12 mld. • současná korekce… 9 mld. … další možné „scénáře“: • minimalistický … 9 mld. • maximalistický… 134 mld. • Minimal. katastrof… 2,3 mld. Problém: … jakýkoli, byť i minimál. výkyv v porodnosti nahoru či dolů může radikálně změnit střední odhady !!!
RŮST SVĚTOVÉ POPULACE: Svět se pře o hloupost: Kde se narodil člověk s pořadovým číslem 7 000 000000 Na Zemi se v pondělí narodil sedmimiliardtý obyvatel. Ruský tisk napsal, že se jím stal PjotrNikolajev narozený dvě minuty po půlnoci v Kaliningradu. Jubilejního novorozence ale oslavovali i na Filipínách nebo v Indii. Většina lidí už dnes žije ve městech. - Moskva/Manila/Dillí FOTO: fotobanka Profimedia
Podle demografů je prakticky nemožné určit, které dítě se narodí s magickým pořadovým číslem 7 000 000000. O symbolickém prvenství ruského Kaliningradu bylo podle místního tisku rozhodnuto administrativně, a to přímo na půdě OSN. Ve městě totiž měla být v pondělí prezentována výroční světová zpráva o obyvatelstvu Země. Kromě kaliningradského jubilanta PjotraNikolajeva (3,6 kilogramu, 50 centimetrů) se o titul sedmimiliardtého pozemšťana přihlásil také malý Alexandr z Petropalvovska-Kamčatského na ruském Dálném východě. O co své tvrzení opírá, ale ruská média neoznamují. Nárok na prestižní osvědčení OSN si činí ale i mimoruští novorozenci. Oslava narození sedmimiliardtého obyvatele Země proběhla už ve filipínské Manile. Danica May Camacho se tu narodila dvě minuty před půlnocí místního času. Podle filipínského tisku už její matka Galura obdržela osvědčení OSN a peněžitý dar.
Podle britské organizace Plan International se sedmimiliardtý člověk narodil v Indii. Stala se jím malá Nargis ze státu Uttarpradéš. Nárok na prvenství si ale prý její rodiče nečiní.
Každý rok se narodí cca 78 mil. dětí. Z toho 95% v rozvoj. zemích OSN... v roce 2050 bude cca 9 mld. ob. Obr. 5 – Schéma průběhu demografické revoluce. Při poklesu úmrtnosti a poté i porodnosti dochází k dočasnému zvýšení přirozeného přírůstku, a tím k růstu počtu obyvatel.
V rámci uvedených změn se často setkáváme s tím, že úmrtnost se snižuje dříve a porodnost zůstává určitou dobu na stejné výši a klesá až s určitým zpožděním. Toto zvětšení rozdílu (rozevření nůžek) mezi úrovní porodnosti a úmrtnosti vede k časově omezenému zvýšení přirozeného přírůstku. Začátek této etapy populačního vývoje, její průběh i ukončení jsou pro různá oblasti světa odlišné. Zatímco ve vyspělých zemích světa (např. západní Evropa) začaly tyto procesy již na přelomu 18. a 19. století a skončily většinou v první polovině 20. století, řada rozvojových zemí, kde klesá úmrtnost až od 2. poloviny 20. století, se nachází ve fázi největšího rozevření nůžek, které se promítá v těchto oblastech do vysokých populačních přírůstků. • V současnosti se různé země nacházejí v odlišných fázích populačního vývoje. Regiony vyspělých zemí (většinou Evropy, Severní Ameriky, Austrálie apod.) již obdobím zvyšování populačního růstu za poklesu úmrtnosti a porodnosti prošly.
Nyní je pro ně charakteristický nízký počet narozených dětí a vysoká hodnota střední délky života (75 – 80 r.) • Obr. 7 – Předpokládaný vývoj stárnutí obyvatelstva podle makroregionů. Zvyšování podílu obyvatel starších šedesáti let nejvíce zasáhne rozvinuté země.
Dlouhodobé populační projekce obyvatelstva světa vydává Populační divize OSN. Poslední světová projekce byla publikována v prosinci 2003, s horizontem do roku 2300. • Graf 1: Světová populace v závislosti na světových událostech, 2000-2300 (v miliardách) Přesnost prognózy v průměru klesá s narůstajícím časovým horizontem od vzniku prognózy, neboť rostoucí časová vzdálenost směrem do budoucnosti poskytuje větší prostor pro vznik nepředvídaných událostí a faktorů, jež odchýlí populační růst od predikovaného trendu.
4.4 DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA A JEJÍ ČLENĚNÍ … lze vyčlenit 2 - 3 hlavní kriteria: • podle pohlaví • podle věku • podle vzdělání ad1) – tradiční členění na M + Ž … při narození mírný „přebytek“ M, v 15 l. života obě pohlaví shodný počet, v období dožití znatelný „přebytek“ Ž včetně vyššího věku dožití – cca 6 - 8r. v Evropě. ad2) – věková struktura … je použito věkových intervalů s pohyblivou „hranicí“ u 3. kategorie. ad3) – úroveň vzdělání - podíl VŠ vzdělaných obyv. na celk.
Členění: 1.kat.: 0 -14 let: obyv. v předproduktivním (závislém) věku 2.kat.:15– (59-69) let: obyv. v produktivním (ekonomickém) věku 3.kat.: 69 –výš : obyv. v postproduktivním (závislém) věku …věková struktura se neustále mění, ale v RTE dochází k trvalému efektu – fenomenu, tzv. stárnutí populace!!! Tento efekt způsobuje zásadní ekonomické odezvy, především do nároků na SR – jeho výdajové stránky a neustále narůstá deficit vlastního penzijního účtu ! Řada zemí musí uskutečnit tzv. penzijní reformu a přejít na vícezdrojové financování penzí včetně posunu „hranice“ odchodu do důchodu !
Také tzv. nůžky v relaci penze a výše reálné mzdy se více otevírají. !!! a příjemci penzí zaostávají za výší reálné mzdy a koupěschopnosti penze. To platí především pro země mimo RTE a rozdíl je zásadní. V zemích mimo RTE zažívají penzisté až existenční problémy a jejich ŽÚ se rychle snižuje ! Problém stárnutí populace: Výňatky z odborného tisku... „ Stát se připravuje na stárnutí lidí - Evropané stárnou, tvrdí nová studie OSN - Demografický vývoj staví vlády před nevyhnutelnou reformu důchodového systému - Evropské země hledají způsob, jak zaplatit důchody - Americký penzijní způsob téměř vyčerpal své možnosti - Vlády se rozhodují o reformách ve složité situaci, kdy chabé ekonomiky nenabízejí mnoho řešení „ -
Problém stárnutí: Řešení se zpozdí Penzijní reforma záleží na míře solidarity Stát si musí na důchody půjčovat. A bude hůř ! Nejlepší zajištění na stáří je koupit vlastní bydlení a vybudovat firmu Pořídit „likvidní“ a trvale hodnotná aktiva ( uměl. díla, zlato apod. …)
Jak bude v ČR přibývat starších lidí: Stát se připravuje na stárnutí lidí - !?
Do důchodu daleko... 22.11.2011 15:26 Autor: Redakce, Patria Online Dlouhodobé trendy včasnějšího odchodu do důchodu a prodlužující se očekávané délky života ohrožují udržitelnost penzijních systémů. Potřebu reforem ještě zvyšuje rostoucí dluh. Návrhy na prodloužení věku odchodu do penze obvykle čelí nesouhlasu veřejnosti. Například ve Francii vyvolal návrh na prodloužení tohoto věku o dva roky celonárodní stávku, které se zúčastnily milióny lidí. Pokud ale porovnáme rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, jsou podobné navrhované kroky poměrně mírné. Jak ukazuje graf, v Mexiku odcházejí muži do penze v 75 letech, na druhém konci spektra se nachází Bulharsko s 58,2 let.
Obvykle se různý věk odchodu do důchodu připisuje rozdílům v sociálním systému. Až 40 % zmíněných rozdílů mezi zeměmi ale vysvětluje struktura pracovních pozic. Odchod do důchodu u psychologů je například obvyklý až v 71 letech, zatímco piloti letadel jdou do penze v 60,2 let. Pokud zvážíme odchod do důchodu v jednotlivých profesích a profesní složení pracovní síly v jednotlivých zemích, dostaneme hrubý odhad odchodu do důchodu v těchto státech. Druhý graf ukazuje červeně efektivní věk odchodu do důchodu a modře odchylku tohoto věku od predikce založené na profesním složení pracovní síly v dané zemi.
Vidíme tak například to, že Česká republika a Polsko mají v podstatě stejný efektivní věk odchodu do důchodu, Češi ale odcházejí do důchodu o téměř deset měsíců déle, pokud vezmeme v úvahu profesní složení pracovní síly v zemi. Patrné je i to, že efektivní věk odchodu do důchodu v Řecku je asi o 27 měsíců delší, než je tomu v Německu, které kritizuje Řecko, Španělsko a Portugalsko za brzký odchod do penze. Pokud vezmeme do úvahy složení pracovní síly, rozdíl mezi Řeckem a Německem se zmenší. U Portugalska a Španělska ale důvod ke kritice neexistuje. Uvedené je výtahem z „Retirementageacrosscountries: The role of occupations“.
Stárnutí obyvatelstva ohrožuje prosperitu zemí OECD Stárnutí obyvatelstva v příštích desetiletích v zemích organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) by mohlo ohrozit jejich prosperitu a jednotlivé vlády by již nyní měly zahájit reformy ekonomické, finanční a sociální politiky, které by uchovaly základy prosperity ve stárnoucích společnostech. Vyplývá to ze zprávy, kterou vydala OECD. Za posledních 25 let počet lidí v penzijním věku (nad 65 let) v zemích OECD vzrostl o 45 mil. lidí, ale aktivní populace přibylo o 120 mil. a stárnutí obyvatelstva tak dosud nepřinášelo jednotlivým státům vážné hospodářské nebo společenské problémy. To se však dramaticky změní v následujících 25 letech, kdy počet lidí v penzijním věku vzroste o 70 mil.,avšak lidí v aktivním věku přibude jen 5 mil., zdůrazňuje OECD.
Patrné to bude zejména po roce 2010. Do té doby bude lidí v aktivním věku přibývat a jejich podíl se bude blíží 50 procentům celkové populace. Pak však nastane prudký sestup a v roce 2030 se tento poměr bude blížit 40 procentům. Příčinou tohoto vývoje je nejen přibývání počtu lidí v důchodovém věku, ale i fakt, že část lidí odchází do důchodu stále dříve (viz předčasné odchody -…) a žijí stále déle. 4.5 PROBLEMATIKA MIGRACE Migrace je chápána jako změna trvaléhopobytu.Z tohoto hlediska můžeme migraci dělit na vnitřní a mezinárodní. Vnitřní migrace je definována jako změna trvalého pobytu za hranice určité administrativní jednotky, zpravidla obce. Mezinárodní migrace je definována jako změna obvyklého pobytu za hranice státu, OSN stanovuje limitní hranici jednoho roku pobytu za hranicemi daného státu.
Zatímco vnitřní migrace je z hlediska statistiky podchycena v „hlášeních“, je sledování mezinárodní migrace značně problematické. Mezinárodní migrace má důležité politické, ekonomické, sociální, demografické, psychologické a kulturní dopady jak na emigrační, tak i na tranzitní a zejména imigrační země. Obecně jsou migrační trendy ve světě charakterizovány dvěma základními směry migračních pohybů: Jih-Sever a Východ-Západ. Jednotlivé trendy světové mezinárodní migrace jsou ovlivňovány specifickými vlivy, které jsou obecně označovány jako: "push" a "pull" faktory. Na jejich základě lze dělit mezinárodní migraci do dvou hlavních proudů na migraci: politickou a ekonomickou.
Ekonomická nestabilita, změna životních standardů, rychlý demografický růst, válečné, náboženské a národnostní střety, zhoršování kvality životního prostředí jsou označovány jako "push" - faktory vytlačující, naopak "pull" faktory přitahující migranty především do západních zemí. Jsou to např. politická stabilita, ekonomická prosperita, vysoká kvalita života, svoboda a možnost seberealizace. Pro většinu migrantů je hlavním cílem získání občanství v zemi svého současného pobytu. Existují dva základní principy nabytí občanství "ius soli" dle místa narození a "iussanguinis" dle původu rodičů, nejčastěji dle občanství otce v době narození dítěte, u nelegitimních dětí dle občanství matky v době narozenídítěte.
Pracovního migranta lze úzce definovat jako osobu, která vstupuje do země jako cizí pracovní síla na pozvání vlády nebo budoucího zaměstnavatele, dále to může být osoba, která vstoupila do země samostatně za účelem nalezení práce v zahraničí. Pracovní migraci lze dělit na různé typy dle trvání - dlouhodobější úvazky, sezónní práce, příhraniční pracovní aktivity atd. Lze sem zařadit i fenomén "braindrain" (odliv mozků), který je pro střední a východní Evropu typický. Problematickou oblastí zůstává i po našem vstupu do Evropské unie nelegální migrace. Zapojením České republiky do Schengenského systému v jehož rámci se zachycení nelegální migranti vrací do první "bezpečné" země, do které vkročili, se ČR dostala do tzv. bezpečnostní zóny tzn. v chápání Schengenu je obklopena samými bezpečnými zeměmi a v případě zadržení nelegálních migrantů je vrací do první bezpečné země, tedy nejčastěji na Slovensko.
Kde se lépe daří Přistěhovalci tvoří vážný problém v řadě zemí, pro Německo jsou naopak řešením problémů úbytku obyvatelstva. Bez nich by se totiž, podle Studie Institutu pro německé hospodářství, do roku 2005 snížil počet obyvatel. Roční přírůstek cca 300 tisíc osob touto cestou je nezbytný ke stabilizaci potenciálu pracovní síly.
4.6 PROBLEMATIKA ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA … v důsledku rozvoje produkčních zdrojů a trvalého růstu počtu obyvatelstva na zemi došlo k osídlení téměř všech vhodných lokalit ! Jaká je struktura celkové osídlené plochy země ?: 1. kategorie území - bez zvláštních úprav (inženýrských opatření) = cca 65 mil. km2 ( 43%) 2. kategorie území - místy s trvalými inženýrskými opatřeními (klimatizace, zateplování budov apod..) = cca 38 mil km2 ( 25% ) 3. kategorie území - plošně s inženýrskými opatřeními + speciální adaptace = cca 6,4 mil.km2 (6 %) 4.kategorieúzemí= cca 40 mil km2 (27% - v nejbližší době není možný život
…dalším důsledkem nerovnoměrného osídlení je hustota zalidnění: • prům. h.z na zemi je cca 40 obyv/km2 • interval h.z : 0,1 – 3000 – 5000 ob/km2 • nejvyšší h.z – megalopole - delty a ústí řek - ostrovy • nejnižší h.z – subpolární, vnitrozem.. Globální rozmístění obyvatelstva … lze nalézt určité zákonitosti (vazby): • koncentrace obyv. dle nadmořské výšky: - do 200 m.n.m. – cca 60% populace - do 500 m.n.m – cca 80 % populace - nad 2000 m – 1,5 %
2. vazba na mořské pobřeží a vodní toky : - 200 km pásmo od pobřeží obývá asi 50% populace (16% souše) • delty řek = přístaviště, mez. obchod 3. vztah mezi venkovským a městským osídlením : - tento proces se nazývá urbanizace , historicky přichází až s rozvojem průmyslu, znamená úbytek venkovského obyv. a zvětšování měst s ekonomickým a sociálním zázemím. Součas. stav: 55/45 Některá města nedokážou „ vstřebat“ nadměrný a nekontrolovatelný nárůst obyvatel a vznikají – slumy, favely apod. Typické pro kontinenty Asie, Afriky aj. Ameriky. Vznikají řetězové problémy…!