VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV GEODÉZIE

1. VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚFAKULTA STAVEBNÍÚSTAV GEODÉZIE 20. Rozbory přesnosti vytyčení Vypracovala: Pavlína Tolášová

2. Metody rozboru přesnosti 1. Analytické – založené na aplikaci zákona přenášení středních chyb Veličiny x1...xn musí být na sobě nezávislé, chyby musí být dostatečně malé 2. Simulační (empirické) – pomocí zdrojů náhodných chyb uměle vytváříme náhodné měřické chyby, účelné pouze tehdy, kdy je funkční závislost složitá a analytické řešení je komplikované. Simulační schéma: • vytvoření simulačního modelu a jeho analytické vyjádření • Výběr vhodného zdroje náhodných čísel • Běh simulačního programu na PC • Statistické vyhodnocení získaných souborů výsledných hodnot, zhodnocení RP se dělí na tři fáze : RP před měřením RP při měření RP po vytyčení (posouzení výsledků)

3. Pojmy • Tolerance– absolutní hodnota rozdílu mezních hodnot geometrického parametru, má 3 části – mezní vytyčovací odchylku, chybu dílců a chyba montáží • Mezní vytyčovací odchylka – předepsaná hodnota vytyčovací odchylky, která nesmí být překročena • Vytyčovací odchylka – algebraický rozdíl mezi skutečnou a základní hodnotou vytyčené veličiny • Skutečná hodnota vytyčené veličiny je hodnota zjištěná kontrolním měřením dle ČSN 73 0212 • Základní hodnota vytyčované veličiny je hodnota uvedená v projektové dokumentaci (vytyčovacím výkresu)

4. Faktory přesnosti vytyčení Vytyčování – souhrn měřických úkonů, jejichž výsledkem je vyznačení geometrických prvků nezbytných pro výstavbu nebo rekonstrukci podle vypracovaného projektu. Vytyčování stavebních objektů se dělí na: • Vytyčení prostorové polohy(umístění vzhledem k vytyčovací síti) • Podrobné vytyčení (vytyčení detailních rozměrů a tvaru) Kritériem kvality vytyčení jsou dosažené vytyčovací odchylky. Je-li překročena hodnota povolené mezní odchylky, považuje se vytyčení za nevyhovující. Vytyčovací odchylka – algebraický rozdíl mezi skutečnou a základní hodnotou vytyčené veličiny.

5. Rozbor přesnosti před měřením • Zjištění požadavků na přesnost dílčích a cílových parametrů • Stanovení středních chyb dílčích a cílových parametrů • Výběr technologie a prostředků vytyčování (metody a přístrojů) • Stanovení střední chyby kontrolního měření • Výběr technologie a prostředků kontrolního měření (metody a přístrojů) 1.Úkol – stanovení přesnosti cílového parametru Požadavky na přesnost vytyčení jsou stanoveny hodnotami mezních vytyčovacích odchylek v ČSN 73 0420-2. Pro vytyčovací práce bereme z tolerance 20% a tedy mezní vytyčovací odchylka je dána vztahem: Střední chyba: kde t je součinitel konfidence a volí se v rozmezí 2-3 t = 2 vytyčuji-li jednu veličinu a je snadná eliminace systematických chyb, např. vytyčování úhlů t =2,5 vytyčuji-li více veličin (úhly, délky, převýšení) nebo 1 veličinu, kde není snadná eliminace systematických chyb t = 3 se použije při vytyčení za nepříznivých podmínek a obtížném vyloučení systematických chyb, chceme-li vysokou jistotu splnění podmínek

6. Rozbor přesnosti před měřením 2.Úkol – volba metody vytyčení a stanovení přesnosti dílčích parametrů Využiji zákon hromadění středních chyb v opačné poloze – využívá se zásada stejného vlivu: 3.Úkol – volba způsobu kontrolního vytyčení • Stejná metoda a stejné pomůcky (nevýhoda – mohu udělat stejnou chybu) • Stejné přístroje a různá metoda • Jiná metoda, jiné přístroje • Použiji pro kontrolní vytyčení o řád přesnější metodu

7. Rozbor přesnosti při měření • Testuji, zda dosahuji přesnosti dílčích parametrů. • Zpravidla testujeme extremní odchylky od průměru. Hladina statické významnosti (riziko) se volí podle použitého konfidenčního intervalu. je-li : t = 2 volí se  = 0,05 = 5 % t = 2,5  = 0,01 = 1 % • Ve větších souborech se též testuje náhodnost, střední chyba, poměr dvou středních chyb – včas rozpoznáme nekvalitní měření, vyloučíme ho a provedeme doplňující měření.

8. Rozbor přesnosti po měření • Testuji, zda byla splněna přesnost výchozího (cílového) parametru. • Dosažená přesnost se hodnotí porovnáním naměřené odchylky v kontrolním geometrickém prvku nebo rozdílu dvou vytyčení s mezní vytyčovací odchylkou nebo stř. chybou vytyčení podle vztahu : , kde Δ je zjištěný rozdíl a t je zvolený součinitel konfidence.

9. Použitá literatura: Švábenský O., Vitula A., Bureš J.: Inženýrská geodézie I, Návody ke cvičením, Brno 2006 Děkuji za pozornost