Download
1 / 17
200 likes | 714 Vues
7 DIVŮ SVĚTA. 7 DIVŮ SVĚTA Pyramidy v Gíze Rhodský kolos Maják na ostrově Faros Feidiův Zeus v Olympii Mauzoleum v Halikarnássu Artemidin chrám v Efesu Visuté zahrady Semiramidiny. SOUČASNÝCH 7 DIVŮ SVĚTA (fotogalerie) Eiffelova věž Socha svobody
E N D
7 DIVŮ SVĚTA Pyramidy v Gíze Rhodský kolos Maják na ostrově Faros Feidiův Zeus v Olympii Mauzoleum v Halikarnássu Artemidin chrám v Efesu Visuté zahrady Semiramidiny SOUČASNÝCH 7 DIVŮ SVĚTA (fotogalerie) Eiffelova věž Socha svobody Socha Ježíše Krista v Rio de Janeiru Velká čínská zeď Vítězný oblouk v Paříži Římské koloseum Tower Bridge Menu Konec prezentace
Nápověda - vrátí vás do menu Konec prezentace - ukončí prezentaci - zobrazí nápovědu
Piramidy v Gíze Egyptské pyramidy. Jeden ze sedmi divů starověkého světa. Již staří Řekové jezdili jako turisté do Egypta a obdivovali pyramidy v Gíze. A už tenkrát byli fascinováni velikostí, krásou a noblesou těchto staveb. Známý řecký dějepisec Herodotos dokonce napsal o pyramidách cestopis, který se těšil veliké popularitě. Tehdy Herodotos věděl jen z vyprávění Egypťanů, že tyto stavby si nechávali stavět egyptští vládcové, faraóni.
Rhodský kolos "Ostrov Rhodos leží v širém moři. Kdysi, když byl ještě ponořen na dně, vynesl ho Hélios na světlo a vyžádal si od bohů jeho vlastnictví. Tu stojí Kolos, vysoký sedmdesát loket, vytvořený k podobě boha Hélia." Takto začal svůj popis ostrova Rhodos Filón. Obří socha boha slunce se stala nejvýraznějším znakem a symbolem tohoto ostrova a pro svoji velikost a krásu také šestým ze sedmi divů světa.
Maják na ostrově Faros V deltě bájné řeky Nil stával maják, zařazený mezi divy světa. Pyramidy, další egyptský příspěvek k divům světa na rozdíl od něj (a všech ostatních divů) stále stojí. Filón se o něm jako o divu světa nezmiňuje, podle zpráv starověkých a středověkých svědků byl prý vyšší než pyramidy. Maják postavil knidský architekt Sóstratos, stavební náklady činily 800 talentů. Jeho jméno dodnes žije jako součást slovní zásoby středomořských národů: Francouzi nazývají maják phare, Španělé a Italové faro, Řekové faros.
Feidiův Zeus v Olympii Socha Dia v chrámu v Olympii je považována za naprostý vrchol lidské schopnosti tvarovat kámen a kov. Socha Dia stála v Diově chrámu zhruba uprostřed posvátného okrsku Olympie. Stal se tak vlastně náboženským centrem celých olympijských her, které se konaly k poctě nejvyššího z bohů. Chrám sám o sobě byl velkolepý, ale skrýval v sobě mnohem větší poklad - div světa. Není divu, že jistý antický autor zanechal tuto větu: "Bylo by neštěstím zemřít a nevědět, jak vypadá Feidiův Zeus."
Mauzoleum v Halikarnássu Město Halikarnássos je nejjižnějším z dlouhé řady velkých a slavných maloasijských řeckých měst (nepočítáme-li Knidos, který původně ležel na ostrově a teprve později ho spojili s pevninou). Právě v Halikarnássu stál asi nejvelkolepější náhrobek západního světa, pátý div světa... "Svou polohou se podobá okrouhlému hledišti divadla. Dole podél přístavu se rozkládá náměstí, v poloviční výšce okrouhlého prostoru a přetínajícího jej pásu vede velmi široká třída, uprostřed které stojí Mauzoleum v tak vynikajícím provedení, že se počítá mezi sedm divů světa. Ve středu nejvyššího místa je svatyně Áreova s obrovskou sochou... Na pravé straně nejvyššího místa je svatyně Afroditina a Hermova přímo u pramene Salmakidina... Jako je v její pravé části Afroditina svatyně a zmíněný pramen, tak je v jeho levé části královský palác, který si dal král Maussóllos (jak zní přesný přepis jeho jména) podle vlastních plánů postavit. Napravo od něho je výhled na náměstí, přístav a celý okruh hradeb, na levé straně dole je tajný přístav, ukrytý pod horami tak, že nikdo nemůže pozorovat a poznat, co se v něm děje, kdežto král může dávat svým veslařům a vojákům z paláce rozkazy, aniž se to kdo doví.
Artemidin chrám v Efesu Úvodní slova si vypůjčím od Filóna: „Chrám Artemidy Efeské je jedinečným příbytkem bohů na zemi. Kdo ho jednou spatřil, přesvědčil se, že nebe a země si tu vyměnily místo a že svět nesmrtelných bohů se tu přestěhoval z nebe na zem.“ Tak začíná spisovatel popis stavby - bohužel je to poslední strana jeho knihy, která se nám zachovala, takže při rekonstrukci podoby Chrámu musíme vycházet z jiných zdrojů.
Visuté zahrady Semiramidiny Nacházely se v zemi, kde byl podle bible pozemský ráj, v pohádkové zemi, kterou známe z Tisíce a jedné noci; v jejím hlavním městě, v Babylónu, který zmizel z povrchu země, když se stavěly základy Říma, ale znovu povstal v nemenší nádheře, aby se nakonec změnil v příbytek zvířat a cíl archeologů. Babylón disponoval i dalšími stavebními skvosty, které by mohly aspirovat na zařazení mezi divy světa. Visuté zahrady Semiramidiny byly opěvovány již v době kdy byly postaveny. Dodnes je kolem nich mnoho legend.
