Zemědělská produkce 5.

1. Zemědělská produkce5. Magisterské studijní programy FVL a FVHE

2. Témata přednášky č. 5 • Význam a rozdělení kulturních rostlin podle vlastností sklízených produktů • Obilniny: - hospodářské postavení a význam - přehled - tvorba výnosu • Pěstování a využití LAKR • Chmel – pěstování

3. Rozdělení plodin podle vlastností produktů

4. Rozdělení kulturních rostlin Podle vlastností sklízených produktů s ohledem na technologii pěstování : obilniny luskoviny olejniny okopaniny pícniny zeleniny ovocné plodiny okrasné plodiny speciální plodiny

5. Obilniny • nejvýznamnější • jednoleté, botanicky hlavně lipnicovité • hlavní produkt je obilka, dlouho skladovatelné • hlavně škroby, ale i bílkoviny • vedlejší produkty - sláma, zelené krmení • známé i méně známé - čirok, amarant

6. Přehled a základní charakteristika • Lipnicovité - pšenice, ječmen, žito, tritikale (žitovec), oves, kukuřice, čirok, bér, proso, rýže • Pseudocerealie (z jiných čeledí) - pohanka, amarant

7. Přehled a základní charakteristika • jednoleté • 2 skupiny podle požadavků na prostředí :  méně náročné na teplotu - pšenice, ječmen, žito, oves, tritikale (ozimé a jarní formy)  teplomilné - kukuřice, proso, rýže, čirok

8. Význam • nejrozšířenější skupina plodin, téměř ve všech typech ZVO • výhody - relativně jednoduchá pěstitelská technologie, dlouhodobá skladovatelnost produktů • výhodný poměr obsahu základních výživných složek (sacharidy, bílkoviny), obsah minerálních látek a vitamínů skupiny B

9. Růst a vývoj, tvorba výnosu • hodnocení podle vnějších znaků, které jsou spojeny s fázemi růstu - na jednotlivých rostlinách nebo celém porostu • např. klíčení, vzcházení, první listy, odnožování, sloupkování, metání, zralost • výnosové prvky - počet klasů na jednotku plochy, počet zrn v klasu, hmotnost 1000 semen v g • vlivy - vnější podmínky, návaznost jednotlivých prvků, agrotechnické zásahy

10. Výnos, tvorba výnosu u polních plodin • Biologický výnos - výnos veškeré biomasy nadzemní a podzemní hmoty rostliny. • Vyjadřuje se jako hmotnost (výnos) sušiny veškeré nadzemní i podzemní biomasy z jednotky plochy. Vyprodukovaná biomasa je z 85 - 90 % výsledkem fotosyntézy a respirace • Hospodářský výnos -je to výnos hospodářsky využitelných částí rostliny, tj. k lidské výživě, ke krmení nebo průmyslovému zpracování. U hospodářského výnosu rozlišujeme hlavní produkt a vedlejší produkt. • Na tvorbě a výši hospodářského výnosu se podílejí výnosové prvky • Např. u obilovin je hospodářský výnos tvořen 3 výnosovými prvky - počet klasů (lat) na jednotce plochy (m2, ha), počet zrn v klasu, hmotnost zrna (HTS - hmotnost 1000 semen) • Hektarový výnos - je to skutečná sklizeň produktu z 1 ha. Při sklizni se prakticky nepodaří sklidit celý hospodářský výnos

11. Přehled užitných směrů obilovin • pšenice - potravinářská, těstárenská, krmná, průmyslová • ječmen - krmný, sladovnický, průmyslový, potravinářský, pícninářský • žito - potravinářské a nepotravinářské využití • další : tritikale - hlavně ke krmení oves - potravinářské i krmné účely kukuřice - rovněž obojí využití

12. Význam luskovin • vysoký obsah bílkovin, některé i tuku • široké spektrum využitelnosti - suchá semena, nezralá semena a lusky, celé rostliny, sláma • antinutriční látky • jedlé luskoviny • součást krmných směsí • pícniny • průmyslové zpracování

13. Hodnota a tvorba výnosu • vysoká předplodinová hodnota, příznivý vliv na půdní úrodnost • výnosové prvky : - počet rostlin na jednotce plochy - počet lusků na jedné rostlině a na jednotce plochy - počet semen v lusku - hmotnost 1000 semen

14. Olejniny • botanicky rozmanitá skupina • suchá semena, skladovatelnost je omezena obsahem tuků, které se při delším skladování rozkládají • vedlejší produkty - extrahované šroty, pokrutiny, zelené krmení • řepka, hořčice, mák, slunečnice

15. Význam olejnin • tuky a oleje patří mezi základní potraviny • další využití - krmiva, technické aplikace, kosmetika, medicína • některé olejniny mají využití při produkci biomasy pro krmení nebo zelené hnojení (řepka, řepice)

16. Význam okopanin • produkce látek typu sacharidů - potraviny a krmiva • produkce dusíkatých látek v biomase • významné postavení v osevních postupech

17. Význam a uplatnění pícnin • zdroj kvalitních objemných krmiv z pícnin na orné půdě a z trvalých travních porostů • struktura ploch, způsob pěstování nebo údržby, sklizeň a způsoby konzervace jsou podřízeny faktu, že se jedná o krmiva určená především k výživě skotu • víceleté pícniny • jednoleté pícniny • trvalé travní porosty

18. Přadné rostliny • pěstují se pro svá sklerenchymatická vlákna • vedlejší produkt - olejnatá semena • len, konopí, bavlník, jutovník, agáve sisálová, kenaf

19. Zeleniny a kořenové rostliny • obsah řady specifických a minerálních látek • především pro přímou výživu člověka • řada druhů - brokolice, kedluben, cibule, česnek, fazol zahradní, chřest, kapusta, kopr, kmín, křen, petržel, pór, ředkev, tykev, zelí

20. Ovoce, réva vinná • skupina rostlin s chuťovými, minerálními a vitamínovými vlastnostmi • višeň, jabloň, ořešák, líska, maliník

21. Další rostliny chmel tabák léčivé rostliny speciální plodiny technické plodiny ostatní užitkové rostliny

22. Pěstování LAKR • Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny = LAKR • léčivé rostliny - rostliny, které v jednom nebo více orgánech obsahují látky, které se používají k terapeutickým účelům, nebo jsou předstupni pro farmaceuticko-chemické polosyntézy - je obvyklé označení droga, pod kterým se rozumí usušené nebo jinak připravené části rostlin, které se používají k výrobě léčivých přípravků, nebo pro technické účely • koření - části určitého rostliny, které nemusí být ani technicky připraveny, a které jsou určeny jako kořenící nebo ochucující přídavek k potravinám, vzhledem ke svému obsahu chuťových nebo aromatických látek

23. Dělení podle používaných částí rostlin: • Flos (květy) • Folium (list) • Herba (nať) • Radix (kořen) • Rhizoma (oddenek) • Semen (semena) • Fructus (plod) • Bulbus (cibule)

24. Účinné látky a jejich projevy • Éterické oleje • se vyznačují výraznou vůní a chutí, • jsou lokalizovány na povrchu listů, nebo v plodech, ale i v kořenech či květech • působí desinfekčně, tlumí záněty a křeče, působí dávení a močopudně. • Kořenné látky • se podle chemického složení dělí do tří skupin; jsou to kyselé amidy (např. capsainoidy v kořeninové paprice), sulfidové sloučeniny především v pórkovitých zeleninách (např. aliin v česneku) a hořčičné oleje, které bývají v okoličnatých vázány na glukózu jako tzv. glukosinoláty. Teprve po poškození pletiv nebo vlivem tepla se enzymy katalyzují a uvolňují tzv. hořčičné oleje. Obvykle ostře voní i chutnají • kořenné látky působí podráždění receptorů tepla nebo bolesti na kůži. Zvyšují tvorbu slin a žaludečního sekretu, zvyšují peristaltiku střev.

25. Hořčiny • Hořčiny dráždí žlázy s vnitřní sekrecí, podporují vylučování žaludečních šťáv a trávení. Používají se často ve formě alkoholických extraktů (z hořce, pelyňku, chmele). • Srdeční glykosidy • složité steroidy se specifickým účinkem na dynamiku a rytmiku nedostatečné srdeční činnosti • Alkaloidy jsou dusíkaté, složité látky s typickým účinkem na centrální nervový systém • mnoho pochutin, např. káva, obsahuje alkaloidy, stejně jako šťáva z makovic, z níž se vyrábějí prostředky uklidňující bolest

26. Slizy sestávají z heteropolysacharidů s velkou molekulární hmotností a bobtnavostí. • Jejich hydrolýzou vzniká cukr • Při vnějším použití působí hojivě na záněty, při vnitřním projímavě. K tomuto účelu slouží ibišek, jitrocel, sléz a len. • Třísloviny jsou polyfenoly s adstringenčním (stahujícím) a tudíž hojivým účinkem. Jsou široce rozšířeny, mj. v meduňce a šalvěji.

27. Zpracování léčivých a kořeninových rostlin • Zpracovávána může být čerstvě sklizená droga, nebo sušená či zmrazená • Dobu uskladnění lze prodlužit skladováním za chladna, při vyšší vlhkosti vzduchu a při změněné atmosféře (O2, CO2 i jiné plyny) • Hluboce zmrazená droga se kvalitou téměř vyrovná čerstvě sklizené, pokud se ihned po sklizni zmrazí • Nejčastěji se koření a drogy prodávají v sušené formě. Většinou se suší uměle, často se droga předem nařeže, kořenové drogy omyjí. Některé se odrolí (majoránka), jiné rozemelou (paprika) • mletí za současného chlazení • Droga se plynuje, nebo lisuje – mikrobiální infekce • Zvláštní formou sušení je sušení vymrzáním. • Drogy lze konzervovat i v různých rostlinných olejích, octu nebo slaném nálevu • Tinktury vznikají macerací nebo perkolací ve vodním nebo alkoholickém extrahentu • Kořenné a vonné oleje sestávají z éterických olejů, získaných destilací vodní parou • Jsou většinou bezbarvé, mikrobiologicky nezávadné a lehce se dávkují. Při vyšších teplotách však dochází ke ztrátám. Používají se ve farmacii, kosmetice i potravinářství

28. Možnosti použití • Potraviny • Léčiva • Poživatiny • Prostředky osobní hygieny • Nepotravinářské oblasti - jako repelenty (výtažek ze semen kopru), insekticidy (květ chryzantémy), retardanty klíčeni (olej z kmínu ve skladech brambor) aj.

29. Pěstování kořeninových rostlin • Fenykl • se pěstuje pro aromatické plody používané jako koření, i ve farmacii jako esence, při výrobě likérů i jako technický olej • plody obsahují 2 - 6% éterického a 12 -18% mastného oleje • Je to jednoletá rostlina, pěstovaná jako ozim i jař • 20 - 30 rostlin/m2, řádky 30-50 cm, vysévá se jako podsev do hořčice, hrachu, či se vysazuje z předpěstováných sazenic. Při dvouleté kultuře se vysévá v červenci a srpnu, při jednoleté na jaře, výnos 1-2 t/ha.

30. Pěstování kořeninových rostlin • Kmín • se pěstuje pro kořenitá semena obsahující éterický i mastný olej • je dvouletý, vysev 8-10 kg/ha do krycí plodiny (např. jarního ječmene) do řádků 30 cm, vysev v únoru až dubnu do hloubky 1-2 cm, do zimy musí vytvořit růžice o tloušťce kořene minimálně 7 mm, sklízí se v červnu až červenci, výnos semen 1-2 t/ha.

31. Pěstování kořeninových rostlin • Koriandr • se pěstuje pro semena, používaná jako koření, pro aromatické látky ve farmacii a v chemickém průmyslu (éterický olej s mastnými kyselinami o krátkém řetězci) • je jednoletý, pěstuje se v teplejších oblastech, vysévá se 4 - 5 kg/ha v řádcích 25-30 cm, vysev začátkem dubna, hloubka 1 - 2 cm, sklízí se v červenci a srpnu, sklizeň 1,2 - 1,5 t/ha plodů. • Majoránka • se pěstuje pro kořenitou nať s velkým podílem listů • obsahuje éterický olej, hořčiny, třísloviny i vitamin C • je to jednoletá plodina, pěstuje se v teplejších oblastech, snáší však i mrazy do -7°C, výsevek 5-8 kg/ha, řádky 25 cm, 30 rostlin/m2, vysev začátkem května do hloubky 0,5 cm, sklízí se před kvetením 1 - 3krát, výnos 10 t/ha čerstvé hmoty, tj. 2,5 - 3 t drogy.

32. Nejvýznamnějšími velkoplošně pěstovanými komoditami LAKR zůstávají stále • Makovina • Kmín • Ostropestřec • Námel • Paprika

33. Chmel – pěstování • Chmel (Humulus lupulus) • je víceletá popínavá rostlina • je dvoudomá rostlina - na jedné rostlině se nachází buď jenom samčí, nebo samičí květenství • ke sklizni - květenství samičích rostlin, neopylených • Množí se vegetativně, výsadbou sazenic • Chmel se množí sazenicemi z kořenových řízků, které obsahují zásobní látky ke každoroční vegetativní reprodukci • Vyžaduje hluboké půdy • Pěstuje se na vedení vysokém 8 - 10 m, buď dřevěném, nebo betonovém s příčnými dráty, upevňovacími dráty a dráty, po nichž se réva pne vzhůru

34. Sklizeň a posklizňová úprava chmele • Po dosažení technické zralosti - hlávky jsou uzavřené a pružné, světle zelené až žlutozelené barvy, mají vysoký obsah lupulinu a typickou jemnou vůni • Sklizeň - přibližně po 20. srpnu a trvá zhruba 14 - 16 dní. Chmelové rostliny jsou odstřihnuty 100 - 130 cm nad zemí, strhávány z konstrukce a odváženy k česacímu stroji, kde dochází k oddělení hlávek od ostatních částí rostliny. • Sušení - následuje ihned po očesání (nejpozději do 2 hod) • Sušení - na komorových nebo pásových sušárnách při teplotě 55 - 60 °C po dobu 6 - 8 hod. na konečnou vlhkost 5 - 7 %. Při teplotě nad 60 °C se silně zhoršuje kvalita lupulinu. • Úprava usušených hlávek a žokování - usušené hlávky jsou křehké, snadno se rozpadají a poškozují • Úprava vlhkosti na 10,5 - 12 % - klimatizací v klimatizační komoře zvlhčováním hlávek vzduchem o relativní vlhkosti 70 - 75 % po dobu 70 - 90 minut. Takto upravené hlávky se lisují do transportních žoků o hmotnosti 60 - 70 kg a jsou odváženy do skladu odběratele.

35. Zpracování chmelových hlávek • Hlávkový (lisovaný) chmel - tradiční forma úpravy, hlávky jsou přečištěny a konzervovány sířením, slisovány do obalů různé formy • Mletý a granulovaný chmel - hlávky jsou přečištěny a přesušeny, jemně rozemlety, popřípadě následně granulovány, zabaleny do bezkyslíkaté atmosféry • Chmelový extrakt - výtažek a koncentrát z hlávek pomocí různých rozpouštědel

36. Děkuji za pozornost.