1 / 52

Bankovní dohled a regulace

Bankovní dohled a regulace. BANKOVNICTVÍ. Součásti bankovní regulace a dohledu. V současné době se systémy bankovní regulace a dohledu opírají o čtyři základní pilíře. Jedná se o : stanovení podmínek působit jako banka, tj. získání bankovní licence;

lee-drake
Télécharger la présentation

Bankovní dohled a regulace

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Bankovní dohled a regulace BANKOVNICTVÍ

  2. Součásti bankovní regulace a dohledu V současné době se systémy bankovní regulace a dohledu opírají o čtyři základní pilíře. Jedná se o : • stanovení podmínek působit jako banka, tj. získání bankovní licence; • stanovení základních povinností bank a dohled nad jejich dodržováním; • povinné pojištění vkladů; • úvěry věřitele poslední instance.

  3. Stanovení podmínek působit jako banka Obecně lze za vstupní podmínky označit : • předložení žádosti instituci schvalující bankovní licence; • minimální výši vstupního kapitálu; • stanovení možných právních forem vlastnictví a minimálního počtu zakladatelů; • morální a kvalifikační způsobilost osob ve vedení banky; • adekvátní zabezpečení činnosti bank po stránce prostorové, technické, technologické, bezpečnostní; • adekvátní kontrolní a účetní vnitrobankovní systém; • kvalitní a podrobně propracovaný program činnosti na nejbližší období; • souhlas instituce regulace a dohledu domovské země (u pobočky zahraničních bank).

  4. Obsah žádosti • návrh stanov banky; • údaje o zakladatelích banky; • výčet činností, které bude banka vykonávat, a obchodní plán banky na první tři roky její činnosti; • informace o organizační struktuře banky včetně jmen navrhovaných vedoucích pracovníků, kteří jsou odpovědní za její řízení a funkce, do kterých jsou tito navrhováni; • organizaci a cíle vnitřního kontrolního systému; • technické a organizační předpoklady banky pro výkon navrhovaných činností.

  5. základní povinností bank • přiměřenost kapitálu; • přiměřenost likvidity; • povinné minimální rezervy; • úvěrovou angažovanost; • povinnost poskytování informací institucím regulace a dohledu; • ochranu před nelegálními praktikami.

  6. Pravidla Bližší úpravu těchto pravidel pak nalezneme v opatřeních a vyhláškách České národní banky. V současnosti jsou to zejména : • Opatření ČNB - konsolidace, kapitálová přiměřenost, úvěrová angažovanost; • Opatření ČNB o standardech řízení likvidity; • Opatření ČNB - kvalita aktiv.

  7. Přiměřenost kapitálu Jedná se o podíl kapitálu banky k rizikově váženým aktivům (aktiva vynásobená příslušnou rizikovou vahou dle klasifikační stupnice).

  8. Přiměřenost likvidity Likvidita vyjadřuje schopnost banky v každém okamžiku dostát svým závazkům. Případná ztráta likvidity negativně ovlivňuje vztah klientů k celému bankovnímu sektoru.

  9. Povinné minimální rezervy Povinné minimální rezervy lze označit jako souhrn objemu prostředků, které musí banky udržovat u centrální banky jako svůj vklad k relaci objemu vkladů

  10. úvěrová angažovanost jde o limity některých druhů úvěrů poskytovaných ze strany obchodních bank vůči jednomu klientovi, popř. skupině finančně propojených subjektů

  11. poskytování informací institucím regulace a dohledu informační povinnost vyplývá bankám ze zákona o bankách a dále je ještě upravena vyhláškami a opatřeními České národní banky. Hlavním zdrojem informací jsou podklady účetnictví, výroční zprávy a externí audit. Zpráva auditora je pak součástí výroční zprávy

  12. ochrana před nelegálními praktikami Tato ochrana velice úzce souvisí s důvěryhodností celého bankovního sektoru. Regulace a dohled v této oblasti se soustředí především na důvěrné obchody a praní špinavých peněz.

  13. Povinné pojištění vkladů Základní myšlenkou pojištění vkladů je zvýšení důvěryhodnosti celého bankovního systému a jeho vkladatelů.

  14. V zásadě se v případě pojištění vkladů nabízejí čtyři možnosti : • výše pojištěných vkladů je neomezena a v případě úpadku banky dostane vkladatel zpět plnou výši vkladu; • výše pojištěných vkladů je neomezena a v případě úpadku banky dostane vkladatel zpět jen stanovený podíl; • výše plně pojištěných vkladů je limitována a vklady nad limitem jsou pojištěny jen částečně nebo vůbec; • výše pojištěných vkladů je limitována a v rámci limitu dostává vkladatel při úpadku banky jen určitou část vkladu, přičemž vklady nad limit nejsou pojištěny.

  15. Úvěry věřitele poslední instance • Jde vlastně o specifický úvěr poskytovaný ze strany centrální banky jako posledního subjektu, který může ohrožené bance pomoci. • Existence těchto úvěrů je odůvodněna podporou důvěryhodnosti, bezpečnosti a efektivnosti celého bankovního systému. • V České republice vystupuje jako věřitel poslední instance Česká národní banka. Úvěry jsou poskytovány ve smyslu ustanovení § 29 zákona č. 6/1993 o České národní bance, a to na dobu nejvýše tří měsíců.

  16. Způsoby dohledu bank Samotný dohled je pak realizován dvěma způsoby, a to jako: • dohled na dálku • dohled na místě

  17. Dohled na dálku Samotný výkon dohledu na dálku spočívá především nejen v monitoringu činnosti jednotlivých bank ale i celého sektoru. Toto se děje na základě průběžného vyhodnocování všech dostupných informací o činnosti bank z různých zdrojů.

  18. Dohled na místě Jde o způsob, který je založen na fyzické přítomnosti pracovníků dohledu u kontrolovaného subjektu. Je aplikovaný zejména u problémových bank, avšak nezastupitelnou úlohu hraje i u bezproblémových bank, kde je rovněž nevyhnutelný.

  19. Opatření k nápravě a sankce Česká národní banka je při zjištění nedostatků v činnosti banky oprávněna: • vyžadovat, aby banka ve stanovené lhůtě zjednala nápravu • změnit licenci vyloučením nebo omezením některých činností v ní uvedených; • nařídit mimořádný audit (je proveden na náklady banky); • zavést nucenou správu; • uložit pokutu do 50 mil. Kč; • snížit základní kapitál banky o částku odpovídající ztrátě; • zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou spjaty úzkým propojením s bankou nebo které jsou součástí stejného konsolidačního celku jako banka nebo mají k bance zvláštní vztah.

  20. Za nedostatky v činnosti jsou pak považovány • porušení podmínek stanovených v licenci nebo jejich neplnění; • porušení nebo obcházení zákona o bankách nebo jiných právních předpisů, včetně opatření vydávaných Českou národní bankou; • provádění obchodů bankou způsobem, který ohrožuje její stabilitu a důvěryhodnost a nebo poškozuje zájmy vkladatelů; • řízení banky osobami nedostatečně způsobilými nebo nedůvěryhodnými; • jestliže bankou vykázaný souhrn rezerv a opravných položek nepostačuje k pokrytí rizik vyplývajících z objemu bankou vykázaných aktiv; • porušení právních předpisů státu na jehož území má banka svou pobočku; • pokles kapitálu pod minimální výši základního kapitálu.

  21. Další opatření České národní banky se dotýkají kapitálové přiměřenosti na individuálním základě. • zvýšení základního kapitálu tak, aby byl dosažen ukazatel kapitálové přiměřenosti; • omezení nabývání některých druhů rizikových aktiv; • pozastavení úvěrové činnosti s osobami propojenými s bankou; • omezení výše poskytovaných úrokových sazeb z vkladů na běžnou úroveň; • zastavení získávání kapitálu a hlasovacích práv v jiných právnických osobách.

  22. Regulace V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie došlo v roce 2004 ke změnám v legislativě dotýkající se bankovního sektoru. V první řadě jde o novelu zákona č. 126/2002 Sb. o bankách kde je nově zaveden institut jednotné bankovní licence. Tento vychází ze svobody poskytování služeb jako ze zásady, na které stojí Evropská unie.

  23. Dohled Základní priority dohledu vycházejí ze základních principů bankovního dohledu vydaného Basilejským výborem pro bankovní dohled a doporučení mise FSAP.

  24. Jedná se o : • koncentraci bankovního dohledu na klíčová rizika; • posilování intenzity kontrol na místě se zaměřením na rizika z nových bankovních produktů; • prohlubování znalostí pracovníků dohledu; • posílení transparentnosti dohledu, a to jak pro banky, tak pro veřejnost;

  25. rychlá a efektivní reakce dohledu na zjištěné nedostatky; • prohloubení spolupráce mezi tuzemskými regulátory; • doplnění regulatorního rámce o opatření stanovující požadavky na řízení bankovních rizik; • stanovení regulatorního rámce při budování zábran proti praní špinavých peněz a financování terorismu; • dokončení implementace pravidel v souvislosti se vstupem do Evropské unie, zapojení se do činnosti orgánů Evropské centrální banky; • posilování spolupráce se zahraničními regulátory.

  26. Bankovní systém ve Spojených státech amerických Spojené státy americké prošly členitým vývojem. V souvislosti s vývojem státu jako celku docházelo i k nevyhnutelnému vývoji bankovnictví. V současnosti tak nacházíme ve Spojených státech amerických dvoustupňový bankovní systém, kde první stupeň je představován Federálním rezervním systémem a druhý stupeň tvoří komerční banky

  27. Federální rezervní systém Federální rezervní systém je složen : • z Výboru guvernérů. • z dvanácti regionálních Federálních rezervních bank. • z Federálního výboru volného trhu, který stanoví koncepci měnové politiky. • z poradních rad. Tyto jsou tři a to Federální poradní rada, Poradní rada klientů bank, • z členských bank, které však neplní úlohu centrální banky. Jsou jimi všechny národní banky a mohou se jimi stát i státní banky.

  28. Komerční bankovnictví Komerční bankovnictví je v klasické podobě ve Spojených státech amerických představováno : • národními bankami • státními bankami

  29. Vedle bank pak můžeme nalézt na finančním trhu ještě: • spořitelny - ve formě Spořitelních bank a Vzájemných spořitelních bank • úvěrová družstva • pobočky zahraničních bank • specializované finanční instituce - jsou založeny nebo podporovány vládou a regulovány specifickými zákony.

  30. Regulace a dohled bankovního sektoru ve Spojených státech amerických Regulace Ve Spojených státech amerických je toto ošetřeno velkým množstvím zákonů, a to ať již na federální, nebo státní úrovni. Rovněž tak je možné ve federálních zákonech nalézt odkazy, kdy tyto přenechávají rozhodovací pravomoci a podrobnější úpravu na jednotlivých státech.

  31. Bankovní dohled a jeho instituce Soustavu orgánů bankovního dohledu ve Spojených státech tvoří: • Federální rezervní systém - dohlíží nad federálními holdingovými společnostmi a společně s Federální korporací pojištění vkladů nad státními bankami - členy Federálního rezervního systému. • Federální korporace pro pojištění vkladů - provádí dohled kromě uvedeného nad nečleny Federálního rezervního systému. • Úřad pro kontrolu oběživa - vykonává dohled nad národními bankami. • Státní bankovní autorita - provádí dohled státních bank.

  32. Bankovní regulace a dohled na půdě Evropské unie • Z potřeby koordinace právních předpisů k naplnění účelu v oblasti společného trhu finančních a bankovních služeb vznikly na půdě Evropské unie, tehdy EHS, směrnice (direktivy), které se přímo nebo nepřímo týkají činnosti bank působících na území EU. • Směrnice ES/EU vznikají jako právní akty prvního pilíře určené členským státům. Jejich plnění předpokládá provedení (implementaci) ve vnitrozemském právu.

  33. Nejdůležitější směrnice

  34. Jako první vznikla v roce 1977 první směrnice Rady ES o koordinaci zákonů, nařízení a správních předpisů vztahujících se ke zřizování a provozování obchodní činnosti úvěrových institucí č. 77/780/EHS (tzv. první bankovní směrnice).

  35. Na základě této direktivy musel být vůbec poprvé v historii přijat první psaný zákon o bankách v britské historii (1979 - BankingAct). Rovněž tak direktiva vedla k založení Bankovního poradního výboru ES.

  36. Potřeba s liberalizací bankovních služeb vyústila v přijetí druhé směrnice rady ES z 15. prosince 1989 o koordinaci zákonů, nařízení a správních předpisů vztahujících se ke zřizování a provozování obchodní činnosti úvěrových institucí, kterou se mění a doplňuje směrnice 77/780/EHS a 89/646/EHS (tzv. druhá bankovní směrnice). Tato směrnice vznikla s cílem odstranit zbývající překážky v poskytování bankovních služeb na půdě ES/EU.

  37. Jako prostředku k liberalizaci bankovního trhu ES/EU zakládá vzájemné závazky členských států k uznávání bankovních licencí a bankovních norem ostatních členských států ES/EU.

  38. Jako zcela zásadní průlomový prvek přináší tato směrnice úvěrovým institucím, které mají oprávnění ve svém domovském státě a podléhají tak orgánům dohledu svého domovského státu, výsadu uznávání jejich bankovních licencí v celé ES/EU. Ve svém důsledku pak tento stav přináší dobrovolné oslabení regulačních a dohledových pozic orgánů regulace a dohledu hostitelské země, a tyto přebírají rovnocenné instituce domovské země.

  39. Dalším významným prvkem, který přináší tato směrnice, jsou postupy při úmyslu zřídit pobočku úvěrové instituce. Zejména se jedná o informační povinnost ve vztahu k orgánu dohledu domovského státu o tomto úmyslu. Orgán dohledu pak následně informuje orgán dohledu hostitelské země. Takto zřízená pobočka podléhá dohledu domovské země.

  40. Jako novela první a druhé bankovní směrnice byla přijata tzv. třetí bankovní směrnice, též BCCI direktiva. Tato má podobu směrnice Evropského parlamentu a Rady EU z 29.června 1995, kterou se mění a doplňují směrnice 77/780/EHS a 89/646/EHS v oblasti úvěrových institucí, směrnice 73/239/EHS a 92/490/EHS v oblasti jiného než životního pojištění, směrnice 79/267/EHS a 92/96/EHS v oblasti životního pojištění, směrnice 93/22/EHS v oblasti investičních firem a směrnice 85/611/EHS v oblasti podniků kolektivních investic v obchodovatelných cenných papírech (PKI-OCP) za účelem posílení obezřetného dohledu, č. 95/26/ES. Název třetí bankovní směrnice však není oficiální, na rozdíl od první a druhé bankovní směrnice.

  41. Tato směrnice č. 95/26/ES se nevztahuje jen na neúvěrové instituce, ale i na pojišťovny, investiční firmy a společnosti. Je tedy normou nejen pro bankovní dohled, ale i normou pro dohled nad pojišťovnictvím a kapitálovým trhem.

  42. Podstatným prvkem, který tato bankovní směrnice přináší, je tzv. zásada obezřetného dohledu. Jejím základním účelem je stanovit základní podmínky, na jejichž naplnění je vázáno vydání licence příslušnou institucí. Dále pak řádný výkon dohledu.

  43. Samotný obezřetný dohled a jeho výkon je zabezpečován nástroji, které mají přímý vztah k samotnému obezřetnému dohledu. • V souvislosti s vydáváním licencí přináší definici i tzv. úzké vazby. Jedná se o vazby, kdy by tyto mohly znemožnit či podstatně ztížit účinnou kontrolu ze strany příslušných orgánů.

  44. Stejně tak přináší i povinnost příslušným orgánům členského státu, aby tyto neudělovaly či rušily oprávnění k činnosti, jestliže je zřejmé, že finanční podnik si zvolil právní řád určitého státu za účelem vyhnutí se přísnějšímu právnímu řádu jiného členského státu. • Dalším důležitým nástrojem při naplňování zásady obezřetného dohledu je zajištění informací mezi jednotlivými příslušnými orgány nebo orgány, které svou funkcí napomáhají zabezpečovat stabilitu a důvěryhodnost finančního sektoru.

  45. V neposlední řadě pak přináší, jako důležitou složku zásady obezřetného dohledu bezodkladnou informační povinnost ze strany auditora o skutečnostech, které mohou mít vážný dopad na finanční situaci, řízení a účetní organizaci finančního podniku.

  46. Směrnice Rady ES ze dne 6. dubna 1992 o dohledu na konsolidovaném základě č. 92/30/EHS měl jako základní cíl posílení dohledu nad uvěrovými institucemi, které jsou členy finančních skupin a jejichž mateřským podnikem není banka nebo jiná úvěrová instituce. Nahradila dřívější směrnici č. 83/350/EHS, která zahrnovala pouze úvěrové instituce, které jsou členy finančních skupin a jejichž mateřským podnikem je banka nebo jiná úvěrová instituce.

  47. Směrnice řeší výkon dohledu nad holdingovými společnostmi, kde je dceřinná společnost výhradně nebo převážně úvěrovou institucí, na holdingové společnosti se smíšenou činností, kde mateřská společnost není finanční institucí.

  48. Další významnou směrnicí na poli bankovního dohledu je směrnice Rady ES z 10. června 1991 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz č 91/308/EHS . Je praktickým vyústěním celoevropského boje proti "praní špinavých peněz", které představuje jednání, které má svou povahou zastřít nezákonný původ peněz. Směrnice zaujímá v tomto boji klíčové místo, neboť se nevztahuje jen na úvěrové instituce, nýbrž i na cenné papíry a investiční fondy.

  49. Směrnice nerozlišuje druh trestné činnosti, ale obecně se za výnos z trestné činnosti nepovažují výhody vzniklé krácením daně. Toto je však pouze minimální standart a samotná podrobná úprava je záležitostí jednotlivých členských států ES/EU. Je tedy zřejmé, že mezi jednotlivými státy může dojít k hmotně právnímu nesouladu při kvalifikování jednotlivých skutků.

  50. Jádro směrnice je postaveno na dvou povinnostech, a to na povinnosti identifikační a na povinnosti oznamovací. Povinnost identifikační zahrnuje povinnost bank a jiných úvěrových institucí znát totožnost svých klientů. Druhá, oznamovací povinnost, pak zahrnuje oznamování všech operací, u kterých vznikne podezření, že se jedná o legalizaci výnosů z trestné činnosti.

More Related