1 / 63

Podnikov informacn syst m 3 cetnictv pro neekonomy

2. Jak se naucit podvojn

les
Télécharger la présentation

Podnikov informacn syst m 3 cetnictv pro neekonomy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

    1. U&SLUNO a.s., SADOV 28, 702 00 OSTRAVA, CESK REPUBLIKA | TEL.: +420 596 101 511, FAX: +420 596 101 523 | WWW.U-SLUNO.CZ Podnikov informacn systm 3 cetnictv pro neekonomy T.Gregor

    2. 2 Jak se naucit podvojn cetnictv? Pochopenm systmu jeho fungovn v krocch: Zjednoduen model jedn skrne ( v praxi se nepouv) pro pochopen principu Zkladn rovnice Odvozen potreby druh skrne a jej vztah k/rozdly oproti prvn skrni Model dvou skrn (principy odpovdaj ctovn v praxi) Skutecn ctovn (trochu sloitej, ale vychzejc z principu modelu dvou skrn) Nikoliv naucenm se ctovn jednotlivch operac nazpamet

    3. 3 Rozvaha (anglicky balance sheet) Aktiva = Pasiva Majetek = Zdroje /Kapitl neboli Kad majetek nekomu patr

    4. 4 Vysvetlen rozvahy na prkladech I Zaloen firmy: Poctecn vklad podnikatele do podnikn je 40 na bankovnm ctu a zbo za 10. Vrozvaze je tedy majetek za 50 porzen zvlastnch zdroju. Neboli vloen zkladn kapitl je 50 Prevod penez zbanky do pokladny: Podnikatel vybere 20 zbanky a vlo do sv prrucn pokladny. Vrozvaze se zmen jen struktura aktiv na bankovnm ctu bude o 20 mne a vhotovosti bude o 20 vce, 10 ve zbo zustane beze zmeny; celkov mnostv aktiv se nezmen, jen se zmenila jeho struktura

    5. 5 Vysvetlen rozvahy na prkladech II Nkup za hotov: Podnikatel koup za 10 vhotovosti dal zbo. Vrozvaze se opet zmen jen struktura aktiv na ctu zustv 20, ve zbo bude 20 vhotovosti vpokladne jen 10 (zsoby zbo se zv z10 na 20 a hotovost se sn z20 na 10) Prodej za hotov: Podnikatel prod zkaznkovi zbo vhodnote 5 za 6 penez v hotovosti. Vrozvaze se zv stav vpokladne z10 na 16 a zroven se sn hodnota zsob zbo z20 na 15; celkem tedy bude aktiv za 51 i pasiv bude 51, ten 1 penz na strane pasiv navc je podnikatelsk zisk zprodeje

    6. 6 Vysvetlen rozvahy na prkladech III Nkup na fakturu: Podnikatel prijme spolu fakturou zbo dodan dodavatelem vhodnote 8 penez. Vrozvaze se na strane aktiv zv hodnota zsob zbo z15 na 23. Na strane pasiv se objev nov poloka ve vi 8 penez a to dluh vuci dodavateli (zvazek zaplatit jeho fakturu). Na rozdl od vkladu do podnikn nebo zisku se nejedn o vlastn zdroj, ale o zdroj ciz. hrada prijat faktury: Podnikatel zaplat fakturu dodavateli prevodem penez ze svho bankovnho ctu na jeho bankovn cet. Vrozvaze na strane aktiv zmiz zbankovnho ctu 8 penez a stejn cstka zmiz na strane pasiv je vynulovn/splacen zvazek vuci dodavateli

    7. 7 Vysvetlen rozvahy na prkladech IV Prodej na fakturu: Podnikatel prod na fakturu zkaznkovi zbo vhodnote 18 za 32 penez. Vrozvaze se na strane aktiv objev nov poloka ve vi 32 - pohledvka (penze, kter m podnikatel slben od zkaznka, e mu je zaplat). A dle se sn hodnota zsob zbo z23 na 5. Na strane pasiv se objev nov vlastn zdroje zisk ve vi 14. Zaplacen vydan faktury: Kdy zkaznk zaplat podnikatelem vystavenou fakturu, vynuluje se na strane aktiv pohledvka ve vi 32 za zkaznkem a na bankovnm ctu se zv stav z12 na 44

    8. 8 Vysvetlen rozvahy na prkladech V Prijet veru od banky: Podnikatel si vzal u banky ver 20 penez, aby si mohl koupit auto. Banka mu prevedla penze na jeho cet. Na strane aktiv se zvedne cstka na bankovnm ctu z44 na 64 a na strane pasiv se objev nov poloka cizho kapitlu prijat ver ve vi 20. Nkup auta na fakturu: Podnikatel zainvestuje a koup na fakturu auto za 30 penez. Vaktivech se objev nov poloka majetek - dlouhodob investicn majetek za 30 a vpasivech se objev ve stejn vi zvazek vuci dodavateli auta

    9. 9 Vysvetlen rozvahy na prkladech VI Vpocet vplaty zamestnanci Vypocten superhrub mzda je 13 penez Z toho je dan 1, SP je 3, ZP je 2 penze (zvazky) Vypocten cist mzda je 7 penez (zvazek) 13 penez se odecte ze zisku Vplata a odvody: Vplata pracovnkovi v hotovosti 7 penez; v pokladne zustane tedy 9 penez Platba na cet SP 3; na cet ZP 2; na cet F 1; na B zustane tedy 58 penez

    10. 10 Principy rozvahy, podvojnost Neexistuje jen jedna osamocen zmena rozvahy Pri nekterch transakcch dochz ke zmene celkov ve aktiv/pasiv Pri nekterch ktto zmene nedochz, dochz pouze ke zmene struktury aktiv nebo pasiv Take zjednoduene jsou vprincipu mon ctyri druhy zmen: aktiva plus a aktiva minus pasiva plus a pasiva minus aktiva plus a pasiva plus aktiva minus a pasiva minus

    11. 11 Struktura rozvahy prvn skrn

    12. 12 Rozvaha - rekapitulace Dv informaci o stavu majetku a kapitlu dan cetn jednotky k danmu datu Hodnoty jednotlivch poloek rozvahy jsou Stavov veliciny Majetek = Vlastn kapitl +Ciz kapitl Aktiva (Assets) = Pasiva (Liabilities) Funguje na principu podvojnch zmen aktiv a/nebo pasiv

    13. 13 Vydelal podnikatel? Zisk podle Rozvahy na zactku podnikn byl nula Zisk podle Rozvahy po uskutecnen 11 obchodnch prpadu vzrostl z poctecn nuly na 2 penze Na cem podnikatel vydelal ty 2 penze? Nakoupil zbo za 5 a prodal ho za 6 penez Nakoupil zbo za 18 a prodal ho za 32 penez Za pracovnka zaplatil celkem 13 penez Poskytuje Rozvaha podnikateli dostatecn informace o tom, na cem vytvoril zisk (pri vetm objemu dat )? Nikoliv

    14. 14 Jak by tyto informace mely vypadat? Co jsem vynaloil Nkup zbo za 5 Nkup zbo za 18 Nklady na prci 13 Celkem 36 Nklady Co mi to vyneslo Prodej zbo za 6 Prodej zbo za 32 Celkem 38 Vnosy

    15. 15 Vztah Rozvahy a Vsledovky

    16. 16 Rozdly mezi Rozvahou a Vsledovkou Rozvaha dv informaci o stavu majetku a kapitlu dan cetn jednotky k danmu datu Vsledovka dv informaci o hospodaren za dan obdob Poloka rozvahy vznikne souctem vech relevantnch operac od poctku podnikn a k danmu datu Poloka vsledovky vznikne souctem relevantnch operac za dan obdob cet zisku (nectuje se na nej prmo v benm roce) versus Zisk ve schvalovacm rzen a Hospodrsk vsledek minulch let

    17. 17 Prklady ctovn do vsledovky a rozvahy I Prodej za hotov: Podnikatel prod zbo vhodnote 5 za 6 penez v hotovosti. Pri vdeji zbo ze skladu sev Rozvaze sn na strane Aktiv hodnota zsob zbo o 5 penez, tech 5 penez se objev zroven ve Vsledovce na strane Nkladu jako nklady na prodan zbo Pri prjmu hotovosti se v Rozvaze zv na strane Aktiv hotovost o 6 penez, tech 6 penez se objev ve Vsledovce na strane Vnosu jako trby za prodan zbo

    18. 18 Prklady ctovn do vsledovky a rozvahy II Prodej na fakturu: Podnikatel prod na fakturu zbo vhodnote 18 za 32 penez. Pri vdeji zbo ze skladu sev Rozvaze sn na strane Aktiv hodnota zsob zbo o 18 penez, tech 18 penez se objev zroven ve Vsledovce na strane Nkladu jako nklady na prodan zbo Pri vystaven faktury se v Rozvaze zv na strane Aktiv pohledvky o 32 penez, tech 32 penez se objev ve Vsledovce na strane Vnosu jako trby za prodan zbo

    19. 19 Prklady ctovn do vsledovky a rozvahy III Vpocet mzdy: Vypocten superhrub mzda je 13 penez Z toho je dan 1, SP je 3, ZP je 2 penze (zvazky) Vypocten cist mzda je 7 penez (zvazek) Zactovn: Tech 13 penez se objev ve Vsledovce na strane Nkladu Stejnch 13 penez se objev v Rozvaze na strane Pasiv jako zvazky vuci zamestnancum, sttu a ZP

    20. 20 Vsledovka - rekapitulace Dv informaci o vsledku hospodaren za urcit obdob Hospodrsk vsledek = Vnosy - Nklady Na rozdl od Rozvahy jej poloky neudvaj Stav k datu, ale vsledek za obdob ctovn na vnosov/nkladov cty je opet podvojn, tm protictem bv vetinou cet rozvahov Vnosy a nklady vs. Prjmy a vdaje

    21. 21 P.Kheil - Jednoduch cetnictv1897 cty a knihy obchodn vedou se ktomu celu, by obchodnk, prumyslnk, remeslnk anebo kterkoli jin podnikatel seznal stav svho jmen, by vedel zjakch cst se jeho jmen skld, zdali mu ubv nebo pribv, vydelali-li ci prodelal, by povdy mel prehled vekerho svho jednn obchodnho, aby vkad chvli vedel, u koho m co pohledvat a komu je co dluen, aby mel vedomost o tom, jak jsou jeho zsoby, mnoho-li m mti a mnoho-li skutecne m hotovch penez. Poskytuje tedy cetnictv vern obraz cinnosti obchodnkovi vubec a prehled vekerch obchodnch prpaduv.. Bez rdnho veden knih, nikdy nelze obchodnku prospvati, kdyby vdelky jeho byly sebeznacnej.

    22. 22 Obecn cetn zsady Zsada cetn jednotky, konsolidace Zsada neomezenho trvn cetn jednotky Zsada zjitovn hospodaren vpravidelnch intervalech Zsada objektivity cetnch informac, prukaznost, vernost Zsada ctovn operac v kupn sle penen jednotky vdobe uskutecnen operace Zsada konzistentnosti, srovnatelnosti mezi cetnmi obdobmi Zsada opatrnosti

    23. 23 Prvn rmec cetnictv Nutnost mt (informacn) systm o cetnictv Obchodn zkonk podnikatel zapsan vobchodnm rejstrku ctuj vsoustave podvojnho cetnictv podnikatel nezapsan vObchodnm rejstrku ctuj vsoustave jednoduchho cetnictv, pokud zvltn zkon nestanov jinak a pokud se sami nerozhodnou ctovat vpodvojnm cetnictv Zkon o cetnictv c.563/1991 Sb. rozsah a zpusob veden cetnictv Ministerstvo financ a jeho vyhlky

    24. 24 Statutrn (financn) cetnictv Financn a danov sttn orgny pro kontrolu odvodu dan Soudy jako dukazn prostredek pri veden sporu Banky pro posouzen bonity firmy pri verovn Akcionri ke kontrole nakldn sjimi sverenm majetkem (vrocn zprva)

    25. 25 Manaersk cetnictv (controlling): Slou manaerum firmy jako podklad pro jejich rozhodovn, je tedy duvern a vetinou se nezverejnuje Na rozdl od statutrnho nen upraveno dnm obecne prvnm predpisem Krome penez se pouvaj i jin jednotky jako kusy, kilogramy apod. Na rozdl od statutrnho cetnictv se zabv nejen skutecnost, ale virm slova smyslu i budoucnost (plnovn, rozpocty)

    26. 26 Jednoduch cetnictv Penen dennk Kniha faktur vydanch Kniha faktur prijatch Karty majetku Evidence zsob Rozdly oproti podvojnmu cetnictv: Chyb podvojnost umonujc kontrolu Vdaje a Prjmy na rovni bankovnho ctu nebo hotovosti msto Nkladu a Vnosu Oproti P pozdej informace o vsledku hospodaren

    27. 27 Co je to cet a jak se oznacuje cet je poloka Rozvahy, Vsledovky nebo jejich podmnoina cetn osnova (Chart of accounts) je seznam ctu Cslovn ctu v CR:

    28. 28 Co je to cet a jak se oznacuje II Pro podcty zvazku a pohledvek se pouv jejich identifikace podle partneru Prklad: Zvazky tuzemsk 321 10 Zvazky mezinrodn 321 20 Podcty za jednotliv dodavatele UTC Tescoma Kofola

    29. 29 Konsistence ctu a podctu Mon reen (SAP R/3): cet 32110 je oznacen jako kontroln a nelze na nej prmo ctovat Kad tuzemsk dodavatel m ve svch kmenovch datech prirazen kontroln cet 32110 Kdy se ctuje na konkrtnho tuzemskho dodavatele (napr. Kofola) do Knihy dodavatelu, zroven se ctuje paralelne i na cet 32110 do Hlavn knihy Tm je zajitena konsistence tedy soucty za vechny tuzemsk odavatele se rovnaj sume na ctu 32110

    30. 30 M dti a Dal Jednotliv cetn prpady mohou celkovou hodnotu na ctu zvyovat nebo sniovat Aby se daly sledovat obraty (soucty poloek) kladn i zporn, m kad cet 2 strany Zustatky na ctu a kladn poloky jsou u ctu Aktiv a Nkladu na lev strane (M dti Debit Soll) Zustatky na ctu a kladn poloky jsou u ctu Pasiv a Vnosu na prav strane (Dal Credit Haben)

    31. 31 Prklad ctovn se ibenicemi

    32. 32 Prklad pasivnho ctu

    33. 33

    34. 34 cty se sprvou otevrench poloek Jsou to cty, kde kladn a zporn poloka na ctu k sobe z podstaty veci patr; naprklad: Pohledvky vystavena faktura a dol platba na cet Zvazky prijat faktura a odeslan platba z ctu Penze na ceste penze vydan z pokladny a penze pripsan na ctu v bance Porzen zbo prijat faktura za zbo a prjemka na zbo K sobe patrc poloky jsou po sprovn oznaceny prznakem

    35. 35 Provn

    36. 36 Investicn majetek Doba pouitelnosti vet ne jeden rok Postupne se opotrebovv a odepisuje Odpisy (snen hodnoty majetku v dusledku jeho pouvn) se eviduj na samostatnm ctu - Oprvky Odpisy se postupne se promtaj do nkladu Nehmotn investicn majetek Software Prumyslov prva, licence Vsledky vzkumn cinnosti

    37. 37 Investicn majetek II Hmotn investicn majetek Budovy, stavby Movit veci Pestitelsk porosty s dobou plodnosti del ne 3 roky Zkladn stdo a tan zvrata Pozemky (neodepisuj se) Umeleck dla a sbrky (neodepisuj se) Financn investice Podlov cenn papry v podnicch s vlivem Ostatn investicn cenn papry Pujcky podnikum ve skupine

    38. 38 Drobn investicn majetek Vstupn cena ni ne 60 000 Kc u DNIM Vstupn cena ni ne 40 000 Kc u DHIM Podle danovch zkonu se neodepisuje postupne, ale jednorzove pri zarazen do uvn

    39. 39 ivotn cyklus investicnho majetku-movitho

    40. 40 Odepisovn majetku cetn odpisy zle na cetn jednotce Danov odpisy podle zkona Odpisov skupiny 1 4 roky 2 8 let 3 15 let 4 30 let 5 45 let Rovnomern odepisovn Zrychlen odepisovn

    41. 41 Prklad rocnch odpisu auta za 350 000 Kc

    42. 42 ctovn nakupovanch zsob zpusobem A ctuje se cel rok pres sklad/zsoby Nkup materilu nebo zbo: MD 111 porzen materilu nebo MD 131 porzen zbo Prevzet materilu nebo zbo na sklad: MD 112 materil na sklade MD 132 zbo a sklade bytek/vdej materilu nebo zbo: MD 501 spotreba materilu/ MD 542 prodan materil MD 504 prodan zbo MD 582 manka a kody

    43. 43 ctovn nakupovanch zsob zpusobem B V prubehu roku se nectuje na sklad/zsoby, ale rovnou na nkladov cty 501 a 504 Na konci roku se poctecn zustatky prevedou na nkladov cty 501 a 504: MD 501 spotreba materilu nebo 504 prodan zbo Dal 112 materil na sklade nebo 132 - Zbo na sklade Na konci roku se stav zsob podle inventury zactuje: MD 112 materil na sklade nebo 132 - Zbo na sklade Dal 501 spotreba materilu nebo 504 prodan zbo

    44. 44 ctovn vyrobench zsob zpusobem A V prubehu celho roku se ctuje pres cty zsob Prrustek nedokoncen vroby MD 121- Nedokoncen vroba; Dal 611-Zmena NV Dokoncen vrobku neboli jeho prevod z NV na sklad MD 611 Zmena NV; Dal 121- Nedokoncena vroba MD 123 Vrobky na sklade; Dal 613 - Zmena stavu vrobku Prpadn manka a kody MD 582 Manka a kody; Dal 123 Vrobky na sklade Vyskladnen vrobku pri jeho prodeji MD 613 Zmena stavu vrobku; Dal 123 - Vrobky

    45. 45 ctovn vyrobench zsob zpusobem B V prubehu celho roku se nectuje na cty zsob vlastnch vrobku ani na cet nedokoncen vroby Na konci roku se poctecn zustatky zsob nedokoncen vroby nebo vlastnch vrobku odctuj MD 611 Zmena NV nebo 613 Zmena stavu vrobku Dal 121 Nedokoncen vroba nebo 123 - Vrobky Na konci roku se nactuje stav zsob vlastnch vrobku podle vsledku inventury MD 121 Nedokoncen vroba nebo 123 Vrobky Dal 611 Zmena NV nebo 613 Zmena stavu vrobku

    46. 46 ctovn prce Vpocet mzdy zamestnanci Vypocten hrub mzda - MD 521, Dal 331 Zloha na dan MD 331, Dal 342 SP sraen zamestnanci MD 331, Dal 336 SP hrazen zamestnavatelem - MD 524, Dal 336 Vplata a odvody: Vplata pracovnkovi v hotovosti MD 331, Dal 211 hrada SP MD 336, Dal 221 hrada dane na cet F MD 342, Dal 221

    47. 47 Kurzov rozdly Majetek a zvazky vyjdren v ciz mene se prepoctvaj na CZK kurzem vyhlenm CNB platnm ke dni uskutecnen cetnho prpadu a v cetn zverce ke dni jejho sestaven Vystaven faktura na sluby za 100 EUR: MD 311 100x28=2800 CZK Dal 602 2800 CZK Dol platba 100 EUR na B: MD 221 100x30=3000 CZK Dal 311 3000 CZK Zactovn kurzovch rozdlu behem roku: MD 311 200 CZK, Dal 663 200 CZK

    48. 48 Kurzov rozdly II Na financnch ctech na prelomu cetnho obdob: Zustatek v pokladne 100 USD po 19 CZK = 1900 CZK Kurz na konci roku je 18 CZK za 1 dolar ctovn kurzov ztrty bude: MD 563 100 CZK; Dal 211 100 CZK Zvazky/pohledvky na konci roku: Zvazek 100 EUR po 30 CZK = 3000 CZK Kurz na konci roku je 28 CZK za 1 Euro ctovn kurzovho zisku bude: MD 321 200 CZK; Dal 387 200 CZK Po cetn uzverce se to mus odctovat zpet

    49. 49 Dane Dan je povinn zkonem urcen platba do verejnho rozpoctu Ukld se jako jednostrann povinnost/donucen, bez nroku pltce na plnen ze strany sttu Tributum / latinsk / = vztah mezi vtezem a poraenm. Donum / feudln termn / = benevolence, poklona; souhlas tech, kter meli dan platit. Aide a steur / francouzsk a nemeck / = pomoc k doplnen panovnkovch prjmu. Precarium / latinsk /, bete / nemeck / = dost panovnka o prspevek na jeho vdaje. Duty / anglick /, impt / francouzsk /, imposto / italsk / = vyjdren mylenky povinnosti poddanch

    50. 50 Prm dane Pltce = poplatnk dane z prjmu: dan z prjmu fyzickch osob dan z prjmu prvnickch osob dane majetkov: dan z nemovitost, dan silnicn, dan dedick dan darovac Dan z prevodu nemovitost

    51. 51 Neprm dane Pltce = poplatnk dan z pridan hodnoty vcetne dane pri dovozu dane spotrebn, a to: dan z uhlovodkovch paliv a maziv, dan z lihu a lihovin, dan z piva, dan z vna, dan z tabku a tabkovch vrobku

    52. 52 Ostatn dane Dane k ochrane ivotnho prostred Dal platby do verejnch rozpoctu majc charakter dan v Cesk republice jsou: pojistn na sociln zabezpecen (pojistn na duchodov a nemocensk pojiten) prspevek na sttn politiku zamestnanosti, pojistn na veobecn zdravotn pojiten Mstn poplatky Dovozn cla (maj charakter dan neprmch ze zbo prekracujcho hranice )

    53. 53 DPH (VAT) Danov povinnost na vstupu Nrok na odpocet na vstupu Prklad DPH: Nkup soucstek pro stavbu PC za 23,8 tis.Kc vc.DPH 501 MD 20; 343 MD - 3,8; 321 Dal 23,8 Prodej sestavenho PC za 35,7 tis.Kc vc.DPH 311 MD 35,7; 601 Dal 30; 343 Dal - 5,7 Prklad dane z prjmu: MD 591 Splatn dan z prjmu Dal 341 Dan z prjmu

    54. 54 Vpocet dan IT pohled DPH report Hlen kad mesc do 25. dne za predchoz mesc Povinnost nahlsit vechny odvody z vstupu Nutnost oznacen poloek na vstupu, kter ji byly uplatneny Stanoven danovho zkladu pro dan z prjmu za uplynul rok Report podobn vsledovce (petkov a estkov cty) Z definice reportu je treba vyloucit vechny danove nerelevantn cty

    55. 55 Uzavrn cetnch knih a rocn zverka Prevod nkladovch a vnosovch ctu na cet zisku a ztrt MD 710 cet zisku a ztrt; Dal Nkladov cty MD Vnosov cty; Dal 710 cet zisku a ztrt Uzavren Hlavn cetn knihy MD 702 Konecn cet rozvn; Dal cty Aktiv MD cty Pasiv; Dal 702 Konecn cet rozvn Prectovn Zisku do Rozvahy MD 710 zisk; Dal 702 Konecn cet rozvn Nebo v prpade ztrty: Dal 710 ztrta; MD 702 Konecn cet rozvn

    56. 56 Otevrn cetnch knih 702 - konecn cet rozvn se transformuje na 701 poctecn cet rozvn (zrcadlove) Otevren aktivnch ctu MD jednotliv cty Aktiv; Dal 701 Otevren pasivnch ctu MD 701; Dal jednotliv cty Pasiv Zisk se pri otvrn ctuje: MD 701 Poctecn cet rozvn Dal 431 Hospodrsk vsledek ve schvalovacm rzen Ztrta se pri otvrn ctuje: MD 431 Hospodrsk vsledek ve schvalovacm rzen Dal 701 Poctecn cet rozvn

    57. 57 Pro ty, co cty trdy 7 nemus Kdy si odmyslme ty rituly se zavrnm a otvrnm knih, zmeny nejsou a tak sloit cty nkladu a vnosu se vynuluj Jejich rozdl se presune na cet 431 Zustatky na ostatnch ctech rozvahy se nezmen

    58. 58 A co se deje dle se ziskem? Zisk se rozdel/nerozdel a prectuje na: Prevod spolecnkum 364 Podl tichho spolecnka 379 Dividendy ze zamestnaneckch akci 333 Tantimy clenum sprvn/dozorc rady 379 Nerozdelen zisk minulch let 428 hrada ztrty minulch let 429 Tvorba fondu ze zisku 421, 422, 423, 427 Zven zkladnho jmen 411 cet individulnho podnikatele 491

    59. 59 Co se dle deje se ztrtou? Ztrta se zactuje na MD: Jako pohledvka za spolecnky 354 Proti nerozdelenmu zisku z minulch let 428 Neuhrazen ztrta minulch let 429 a nsledne tak prpadne jako snen zkladnho jmen 411 cet individulnho podnikatele 491 Proti vytvorenm fondum ze zisku 421, 422, 423, 427

    60. 60 Sttem predepsan Rozvaha Aktiva Pohledvky za upsan zkladn kapitl Dlouhodob majetek Oben aktiva Casov rozlien Pasiva Vlastn kapitl Zkladn kapitl, kapitlov fondy Fondy ze zisku, HV minulch let, HV benho cetnho obdob Ciz zdroje Rezervy Dlouhodob zvazky Krtkodob zvazky Bankovn very Casov rozlien

    61. 61 Sttem predepsan Vsledovka Zisk z prodeje zbo - Obchodn mare Zisk z prodeje vrobku a slueb- Pridan hodnota Provozn vsledek hospodaren Financn vsledek hospdaren Vsledek hospodaren za benou cinnost Mimordn vsledek hospodaren Vsledek hospodaren za cetn obdob Vsledek hospodaren pred zdanenm

    62. 62 Cash flow prehled penench toku Odpovd na otzky: Kolik penench prostredku mela .j. na poctku obdob Jak byla tvorba penench prostredku podle jednotlivch cinnost Jak bylo uit penench prostredku podle jednotlivch cinnost Kolik penench prostredku m .j. na konci obdob Jak je celkov penen tok za sledovan obdob

    63. 63 Cash flow prehled penench toku II Poctecn stav penench prostredku Cist penen tok z provozn cinnosti Zisk/ztrta pravy o nepenen operace Zmena potreby pracovnho kapitlu Cist penen tok vztahujc se k investicn cinnosti Cist penen tok vztahujc se k financn cinnosti Konecn stav penench prostredku

    64. 64 Dky za pozornost

More Related