1 / 21

DIDAKTIKA CIZÍCH JAZYKŮ – ODKUD KAM SMĚŘUJE TEORIE A VÝZKUM?

DIDAKTIKA CIZÍCH JAZYKŮ – ODKUD KAM SMĚŘUJE TEORIE A VÝZKUM?. Michaela Píšová Masarykova univerzita v Brně Klára Kostková Univerzita Karlova v Praze. STRUKTURA SEMINÁŘE. TEORIE Úvodem: směr vývoje DCJ? DCJ jako vědní obor Vnější a vnitřní aspekty DCJ

lethia
Télécharger la présentation

DIDAKTIKA CIZÍCH JAZYKŮ – ODKUD KAM SMĚŘUJE TEORIE A VÝZKUM?

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. DIDAKTIKA CIZÍCH JAZYKŮ – ODKUD KAM SMĚŘUJE TEORIE A VÝZKUM? Michaela Píšová Masarykova univerzita v Brně Klára Kostková Univerzita Karlova v Praze

  2. STRUKTURA SEMINÁŘE TEORIE • Úvodem: směr vývoje DCJ? • DCJ jako vědní obor • Vnější a vnitřní aspekty DCJ • Vnitřní aspekty – emancipace DCJ Otázky identity DCJ • na rovině obecné (domaingeneral) • na rovině specifické (domainspecific) • na „obou rovinách“ • Co je předmětem DCJ? • Závěrem • Diskuse → VÝZKUM

  3. ÚVODEM Jaký je žádoucí směr vývoje / rozvoje didaktiky cizích jazyků? ani v komunitě VŠ představitelů didaktiky cizích jazyků (DCJ), natož mezi odbornou či dokonce laickou veřejností neexistuje v této otázce konsensus • DCJ jako „metodika“ , tj. praktické návody a recepty na „úspěšné vyučování a učení“ či • emancipace DCJ jako plnoprávné  vědecké disciplíny

  4. DCJ JAKO VĚDNÍ OBOR emancipace didaktiky cizích jazyků - aspekty vnější / formální a vnitřní / odborné • vnější aspekty – státní mocí potvrzenéuznávání statusu DCJ jako plnoprávné vědecké disciplíny (právo konat doktorská studia, udělovat a schvalovat udělování vědeckopedagogických hodností, publikační platformy, postavení vědeckovýzkumných a pedagogických pracovníků na univerzitách, samostatná pracoviště atd.);

  5. DCJ JAKO VĚDNÍ OBOR • vnitřní aspekty utváření DCJ jako plnoprávné vědecké disciplíny: prof. Kotásek (2004): „…vnitřní stránkou je explicitní vymezení předmětu a metodologie vědecké disciplíny založené na kritickém rozboru jejího současného domácího a zahraničního stavu, …. který respektuje její různá východiska, pojetí, proudy i jednotlivé vědecké osobnosti.“ závazek výzkumné práce založené na teoretické reflexi, která vede k vytváření kritické (a sebekritické) vědecké komunity.

  6. OTÁZKY IDENTITY DCJ Zásadní otázky identity DCJ jako plnoprávné vědecké disciplíny: • na rovině obecné (domain general) - de facto společné všem oborovým didaktikám; • na rovině specifické (domain specific) - týkající se výlučně různých aspektů DCJ. • na obou rovinách … • na obou rovinách: pro vývoj oborových didaktik / DCJ zcela zásadní rozvoj poznání, myšlenkové školy a paradigmatické změny v řadě tzv. pomocných  disciplin (počínaje filosofií a konče tzv. „vlastním oborem“, a to v závislosti na „blízkosti“ té které z nich - zejména obecné didaktiky a vlastního oboru – dané vědecké disciplíny, rovněž psychologie)

  7. na obou rovinách - interkulturní a intrakulturní příčiny existence těchto otázek. (podrobněji např. Skalková, 1996, Kotásek, 2004, Janík, 2009 aj.) • interkulturní příčiny • rozdílné  přístupy k reflexi dané edukační reality • s větší či menší intenzitou se nicméně v různých etapách vývoje navzájem prolínají / obohacují • rozdílné přístupy do značné míry dány společenským a politickým kontextem (např. pozornost věnovaná obsahu vzdělávání v centralizovaných a decentralizovaných vzdělávacích systémech, tj. např. anglosaská vs. evropská kontinentální, zejména německá tradice atd.)

  8. intrakulturní příčiny - rovněžreflektují společenskou situaci a politická rozhodnutí např. vývoj oborových didaktik i DCJ po roce 1948 či od roku 1990 – politické rozhodnutí o statusu oborových didaktik; „uvnitř“ pole DCJ pak např. rozvoj didaktiky ruského jazyka a didaktiky anglického jazyka v letech 1948 – 1989 apod.

  9. OBECNÉ (domaingeneral) OTÁZKY IDENTITY (výběrově) • odlišný vývoj pojetí předmětu a objektu oborové didaktiky v různých kulturních rámcích (viz výše); • PŘEDMĚT – OBJEKT VĚDNÍ DISCIPLÍNY: • je rozdíl mezi tzv. nazíracím úhlem a skutečností, která může být z různých úhlů nazírána • objekt je určitou doménou, fenoménem reálného světa, problémovou oblastí, předmětem vědy jsou určité znaky této domény • tj. jeden a tentýž objekt může být nazírán různou optikou, může mu odpovídat více předmětů, může být uchopován různými vědními obory.

  10. OBECNÉ (domain general) OTÁZKY IDENTITY (výběrově) • s tím samozřejmě přímo souvisí otázky metodologické: • rozpracování vlastní metodologie - požadavek pro vybudování vnitřní autonomie vědecké disciplíny • oborové didaktiky vycházejí jak z metod výzkumu v mateřských oborech, tak v pedagogice, a to v závislosti na jejich aktuálním pojetí a na výzkumné otázce • Choděra(2006) rozlišuje mezi didaktikou cizích jazyků, pro niž jsou důležité metody empirické, a metadidaktikou cizích jazyků, která využívá metody teoretické, systémovou, klasifikační a vztahovou analýzu. • místo oborové didaktiky ve vědním poli: oborová didaktika jako disciplína aplikační, integrační, hraniční / příhraniční (viz Vašutová, 1991, Kotásek, 2004; pro DCJ Choděra a kol., 2001, Dakowska, 2003 aj.);

  11. OBECNÉ (domaingeneral) OTÁZKY IDENTITY (výběrově) • pojetí oborové didaktiky - vývoj od metodiky k aplikačnímu a dále komunikačnímu pojetí (viz Brockmayerová-Fenclová, Čapek, Kotásek, 2000, s. 27-28; Průcha, 2000; Kotásek, 2004; pro DCJ Choděra, Ries, 1999; Choděra a kol., 2001, Slavík, 2003, Slavík, Janík …) • ke komunikačnímu pojetí oborových didaktik J. Slavík (2003, s. 139): "nastavení laťky, které klade odbornost oborových didaktik na úroveň antropologicky pojatých metavěd“ • ve vztahu k DCJ třeba připomenout upozornění V.Čapka, že toto paradigma není v plné míře relevantní pro umělecké / tvůrčí a praktické / dovednostní obory. Jak je tomu tedy u DCJ?

  12. OBECNÉ (domaingeneral) OTÁZKY IDENTITY (výběrově) • význam přechodu od vědeckých oborů jako základu vyučovacích předmětů k integrovaným tematickým celkům (viz vzdělávací oblasti, průřezová témata, klíčové kompetence) pro rozvoj oborových didaktik • otázky směřují ke změně vnitřní struktury …. • odpovídá termín „oborová didaktika“ realitě ?  OTÁZKY IDENTITY CIZÍCH JAZYKŮ

  13. OTÁZKY IDENTITY DIDAKTIKY CIZÍCH JAZYKŮ (domain specific) • klíčová otázka zní, co je předmětem didaktiky cizích jazyků - v ní se promítají i výše uvedené obecné otázky identity; - šířeji formulováno, v čem tkví kognitivní autonomie a procedurální kázeň DCJ jako vědní disciplíny: • vztah lingvistika (jazykozpyt) vs. didaktika konkrétního jazyka dlouho mocenský, nikoli partnerský (viz aplikovaná lingvistika), podobné aspirace mají i další disciplíny včetně relativně mladých (SLA research / theory apod.) (srov. konstrukt cizojazyčné komunikační kompetence = cíl cizojazyčné výuky v kurikulárních dokumentech i v dokumentech vzdělávací politiky - lingvistický konstrukt)

  14. OTÁZKY IDENTITY DIDAKTIKY CIZÍCH JAZYKŮ (domain specific) • Kontrastní pozice: • již F. Malíř (1971) a jeho argumentace, shrnutá v návrhu změny termínu na didaktiku cizí řeči / cizích řečí; • rovněžpřední čeští lingvisté jako I.Poldauf či L.Dušková odmítají přímý vztah lingvistika → DCJ; podle L.Duškové rozhodnutí o obsahu výuky – jeden z úkolů aplikované lingvistiky; • Podle F. Malíře (1971) je předmětem didaktiky určitého cizího jazyka didaktická realita a její vzájemné vztahy s okolím. Didaktická realita pak má své vertikální a horizontální okolí, přičemž horizontální tvoří předdidaktická a podidaktická realita (souhrnně mimodidaktická)

  15. Didaktická realita a její vzájemné vztahy s okolím • didaktická realita - systém čtyř operací a jejich čtyř didaktických produktů • konstituce, jejímž produktem je místo cizího jazyka jako předmětu v učebním plánu • selekce, jejímž produktem jsou osnovy, tj. vymezení učebních cílů a učiva • realizace, jež produkuje učebnice a další učební pomůcky jako jakýsi scénář výuky • vyučování / učení se cizímu jazyku(objevují se noví aktéři - interakce učitele a žáků) • didaktická realita má své horizontální a vertikální okolí (podle autora součást předmětu didaktiky cizích jazyků) • horizontální okolíje tvořeno a) předdidaktickourealitou, kam spadají dva druhy faktorů: komunikační činnosti v cizím jazyce a vědecké i praktické poznatky o této činnosti b) podidaktickou realitou, o níž autor říká: „teprve stupeň úspěšnosti aplikace osvojené znalosti cizího jazyka za hranicemi didaktické reality je rozhodujícím kritériem didaktické reality samé“ (Malíř, 1971, s. 102) • vertikální okolídidaktické reality tvoří didaktické reality ostatních školních předmětů, resp. pedagogické reality složek výchovy.

  16. OTÁZKY IDENTITY DIDAKTIKY CIZÍCH JAZYKŮ (domain specific) • pojetí v souladu s pojetím M.Dakowské (2003): za východisko, tj. dosažitelný a stabilní fenomén reálného světa, za empirickou realitu, jejíž teoretická reflexe představuje tzv. vlastní obor (tj. podle Malíře objekt), považuje verbální komunikaci v daném jazyce, přičemž jazykový systém v ní představuje pouze kód (kognitivní paradigma); • teoretická reflexe komplexního a multidimensionálního fenoménu verbální komunikace tudíž nutně inter / multidisciplinární; • akcentována jak tvůrčí, tak dovednostní charakteristika • Dakowská tudíž – ve srovnání s Malířem – neřeší otázku předmětu DCJ • odpověď na (klíčovou) otázku identity DCJ vyvolává otázky další vztahující se k problematice didaktické transformace, hierarchizace cílů, strukturace obsahu, plánování a řízení procesů učení žáků atd.

  17. OTÁZKY IDENTITY DIDAKTIKY CIZÍCH JAZYKŮ (domain specific) • další vybrané otázky: • didaktika cizích jazyků je již ve své podstatě transdisciplinárním polem: didaktiky různých konkrétních jazyků (živých i mrtvých, přirozených i umělých atd.) fungují jako samostatné entity - pro celé pole je typická roztříštěnost, dosud poměrně omezená komunikace, komparace, sdílení • s tím souvisí i aktuální problematika mnohojazyčnosti v současné škole a řízení výuky druhého cizího jazyka atd.

  18. ZÁVĚREM • otázky identity jednotlivých oborových didaktik nejsou dostatečně konfrontovány, chybí dialog a komparace, potřeba domaingeneral perspektivy • vztah teorie / výzkum a školní praxe – nedůvěra a odtrženost;  • charakter odborné produkce v oblasti oborové didaktiky – hodnocení VaV; • zcela samostatná kapitola - oborová didaktika v přípravném vzdělávání učitelů: jediná z mnoha otázek - potřeba rozpracování didaktiky oborové didaktiky, a to ve vztahu k tzv. pedagogické, raději však profesní praxi …..

  19. pokus o nové chápání OBOROVÁ DIDAKTIKA jako legitimizace cesty k profesionalismu v učitelství

  20. D I S K U S E • Jaký je žádoucí směr DCJ? • Co je předmětem DCJ? • Jak nazývat „DCJ“? • Pojetí „DCJ“ jako aplikovaného vědního oboru, jehož předmětem je didaktická realita institucializované výuky cizího jazyka? • … • Místo oborových didaktik /DCJ na oborových katedrách? • Místo oborové didaktiky v kurikulu přípravného (i dalšího) vzdělávání učitelů, její vztah k pedagogické praxi? • „Jakou“ a „jak“ DCJ předkládat budoucím učitelům? • Potřeba „didaktiky oborové didaktiky“? • … → VÝZKUM

  21. Děkujeme za laskavou pozornost pisova.mich@gmail.com michaela.pisova@pedf.muni.cz klarinak@gmail.com klara.kostkova@pedf.cuni.cz

More Related