Poa L. – lipnice

1. Poa L. – lipnice Základní přehled a poznámky k určování Určovací seminář cévnatých rostlin, 2009 Petr Koutecký & Milan Štech

2. Poa L. – lipnice • asi 500 druhů • v Evropě asi 50 druhů • taxonomicky kritický rod, problematika nedořešená • fenotypová plasticita • apomixie • hybridizace • zavlékání genotypů u kulturních druhů

3. Poa L. – lipnice • lata ± volná, jehlanovitá • klásky vícekvěté, bez osin, smáčknuté (plevy a pluchy kýlnaté), pluchy většinou s huninou • listy většinou s dvojkolejničkou a kápovitou špičkou

4. Poa L. – lipnice

5. Poa L. – lipnice • v ČR zatím rozeznáváno 16 druhů, lze očekávat změny • u některých vnitrodruhové taxony (poddruhy) • již v blízkém okolí (Alpy, Karpaty) další • Hlavní znaky: • celkový tvar laty, počet větviček, tvar klásků • tvar a velikost pluch, počet žilek, přítomnost huniny • tvar stébla (zploštělé, smáčknuté vs. oblé) • délka a šířka listů (obvykle nejvyšší lodyžní list) • jazýček (velikost, tvar, chlupy) • velikost rostliny, životní forma (jednoleté vs. vytrvalé) • barva, výběžky, hladké vs. drsné pochvy, … • ekologické rozdíly

6. Vzácné alpínské druhy Poa laxa Haenke – lipnice plihá • arkto-alpínský druh, u nás jen Krkonoše • ohrožení C2, §2 • vytrvalá; laty chudé; plevy 3 žilné; klásky po celé délce větvičky; řídce trsnatá,stébla chabá,lata převislá ca 6-12 cm dl.,rostlina modrozel. Poa riphaea (Asch. et Grabn.) Fritsch – lipnice jesenická • okruh Poa glauca s. l. (arktický, izolované populace ve vysokých horách, popisovány jako drobné endemické druhy) Poa glauca s.str. • ohrožení C1, §1; jen Petrovy kameny v Hrubém Jeseníku • vytrvalá; laty chudé; plevy 3 žilné; klásky po celé délce větvičky; hustě trsnatá,stébla přímá,lata přímá ca 1-4 cm dl., rostlina sivozelená

7. Vzácné alpínské druhy Poa alpina L. – lipnice alpská • arkto-alpínský druh, u nás Šumava (pořád ?), Hrubý Jeseník • ohrožení C1, §1 • vytrvalá; laty chudé (větvičky po 1-2); plevy 3 žilné; klásky nahloučené na konci větviček; trsnatá;přízemní růžice 5-12 cm dl. listů, listy zelené, měkké; často živorodá

8. Poa compressaL. – lipnice smáčknutá • výběžkatá, poměrně nízká, stéblo tmavě zelené (pochvy starších listů světlejší), tuhé, dole smáčknuté • lata často chudá, stažená • suchá stanoviště (zdi, okraje cest, náspy a jiná ruderální stanoviště, kamenité svahy) • hojná ?hybridizace s ostatními druhy ?statnější rostliny odlišované jako subsp. langeana (Rchb.) Hegi

9. Statné druhy se smáčknutým stéblem Poa remota Forselles – lipnice oddálená • řídce trsnatá s výběžky, světle zelená nebo žlutozelená • listy do 8 mm šir., jazýček 2-4 mm, nebrvitý • lata řídká, větvičky tenké, obloukovité, později převislé • klásky větš. 2-3 květé, plevy čárkovité, ±stejné, drsné, pluchy s huninou • hory a podhůří, někdy i v nížinách, hlavně vlhké lesy a prameniště, roztroušeně, ohrožení C3 Poa chaixii Vill. – lipnice širolistá • trsnatá, tmavě (modro)zelená • listy 5-12 mm šir., jazýček do 1,5(-3) mm, uťatý, brvitý • lata hustá, větvičky vzpřímené • klásky větš. 3-5 květé, plevy kopinaté, nestejné, hladké, pluchy bez huniny • horské louky (hl. nekosené  porosty), prameniště, listnaté lesy; v horách roztr. až hojně

10. Poa bulbosa L. – lipnice cibulkatá • trsnatá, dolní listy často svinuté • stébla na bázi ztlustlá („cibulky“) • lata poměrně hustá • klásky často živorodé • suchá stanoviště (přirozená i okraje cest, náspy, apod.), roztroušeně • rozlišovány dva poddruhy, taxonomická hodnota sporná subsp. bulbosa subsp. pseudoconcinna (Schur) Asch. et Grabn.

11. Poa badensis Wiild. – lipnice bádenská • trsnatá, listy nahloučené u báze, lodyhy řídce listnaté • přízemní listy krátké, tuhé, šedivé, s chrupavčitým lemem • lata hustá, klásky nahloučené na konci větviček, poměrně velké • vzácná, jen termofytikum, skalní stepi na bázických podkladech (hlavně vápenec) • ohrožení C2 • Poa crassipes Šourek

12. Malé „ušlápnuté“ druhy • nízké (do 25 cm), lata chudá • plevy nestejné, dolní 1žilná, horní 3 žilná, plušky na kýlu chlupaté • sešlapávaná a narušovaná stanoviště (cesty, městské trávníky, záhonky, …) Poa annua L. – lipnice roční • jednoletá, jazýček 2-4 mm, klásky po celé délce větvičky, prašníky do 1 mm; hojná Poa supina Schrader – lipnice nízká • vytrvalá, jazýček <2 mm, klásky nahloučné na konci větvičky, prašníky1,8-2,4 mm; přehlížená, možná poměrně běžná • kříženci • údajný vytrvalý typ P. annua: P. a. subsp. mutabilis Chrtek et Jirásek

13. Poa nemoralisL. – lipnice hajní • světle zelená (někdy mírně šedivá), úzké listy, horní dlouhé (delší než pochva), kolmo nebo šikmo vzhůru odstávající) • jazýček velmi malý • lata řídká, klásky drobné, občas pouze 1květé • řídce trsnatá, někdy tvoří porosty • lesy (hl. bučiny, habřiny a doubravy), paseky, zejména na kyselých půdách • kříženci • subsp. rigidula (Mert. et Koch) Schübl. typ ze suchých slunných stanovišť (okraje lesů, zdi, ruderály), přechody k subsp. nemoralis, hodnota sporná

14. Poa palustris L. – lipnice bahenní • (tmavě) zelená (někdy mírně šedivá), úzké listy, horní delší než pochva • jazýček špičatý, 2-3 mm • listové pochvy hladké • klásky velmi drobné, často nafialovělé • lata řídká, úzká, často převislá na jednu stranu • běžný druh, vlhké louky, prameniště, vlhké lesy, okraje vod, apod. • subsp. xerotica Chrtek et Jirásek typ ze suchých slunných stanovišť – typicky zarostlé koruny zdí, dále okraje cest a jiná ruderální místa

15. Luční druhy • trsnaté až výběžkaté druhy, stébla štíhlá • horní list kratší než pochva • lata poměrně bohatá, do všech stran (jehlancovitá), klásky středně velké Poa trivialis L. – lipnice obecná • jazýček špičatý, až 6 mm • rostlina světle („trávově“) zelená, pochvy listů výrazně drsné • hunina pluch krátká • mokré i suché louky, i ruderalizované Poa pratensis agg. • jazýček uťatý, maximálně 2 mm • rostliny (tmavě) zelené, pochvy listů hladké • hunina pluch dlouhá („propletená“)

16. Luční druhy Poa pratensis L. – lipnice luční • listy ploché, zelené, čepele listů 2-4 mm šir., dlouhé, lysé • hojný druh, mokré i suché louky, pastviny, okraje cest, apod. Poa humilis Hoffm. – lipnice namodralá = P. subcaerulea Sm. • rostliny většinou nízké, listy ploché, šedozelené, čepele poměrně krátké, na bázi lysé • jazýček asi 1-2 mm, na vnější straně chlupatý • lata menší a kompaktnější a klásky větší než u P. pratensis, jiná barva • podhorská, asi poměrně hojná, přehlížená Poa angustifolia L. – lipnice úzkolistá • trsnatá, dolní listy štětinovité, dlohé, zelené nebo šedozelené • výslunné suché stráně, okraje cest, apod., roztroušeně • ne úplně jasný taxon, časté přechody do P. pratensis

17. Puccinellia distans(Jacq.) Parl. – zblochanec oddálený • na první pohled podobný lipnicím • klásky drobnější, nesmáčknuté, plevy a pluchy nekýlnaté • listy poměrně tuhé, šedivé, za sucha svinuté • (sub)halofilní, kdysi jen slaniska na již. Moravě, díky solení silnic se velmi rozšířil, v současnosti hojný