1 / 25

STATISTICKÉ ÚDAJE K DALŠÍMU PROFESNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

STATISTICKÉ ÚDAJE K DALŠÍMU PROFESNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ. Doc.PhDr. Jaroslav Mužík, DrSc. muzik.jaroslav@ujak.cz. „ AKTIVA A PASIVA FIRMY UVEDENÉ VE VÝROČNÍ ZPRÁVĚ ODRÁŽEJÍ JEN Z 60% JEJÍ SKUTEČNOU CENU..ZBYTEK JE V LIDSKÉM KAPITÁLU…“ BARUCH LEV Profesor financí a účetnictví

lyris
Télécharger la présentation

STATISTICKÉ ÚDAJE K DALŠÍMU PROFESNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. STATISTICKÉ ÚDAJE K DALŠÍMU PROFESNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Doc.PhDr. Jaroslav Mužík, DrSc. muzik.jaroslav@ujak.cz

  2. „AKTIVA A PASIVA FIRMY UVEDENÉ VE VÝROČNÍ ZPRÁVĚ ODRÁŽEJÍ JEN Z 60% JEJÍ SKUTEČNOU CENU..ZBYTEK JE V LIDSKÉM KAPITÁLU…“ BARUCH LEV Profesor financí a účetnictví New York Univerzity (2002)

  3. Investice do lidského kapitálu dle šetření CzechInvestu: Náklady na získání a tříměsíční adaptaci nového zaměstnance například na pozici výkonného pracovníka se pohybují kolem 175 000,-Kč. U manažera střední úrovně v podnikové sféře jde o částku pohybující se kolem 250 000,-Kč. (údaje za rok 2009)

  4. CVTS ČSÚ a EUROSTAT 1999 Celková výše nákladů na podnikové vzdělávání 5,09 mld. Kč (11mld. Kč) Podíl nákladů na vzdělávání z ceny práce (0,9 % v roce 1994; EU 1,6 %) 1,13 % Náklady na jednoho účastníka 5 239 Kč Jednicové náklady/výuková hodina 208 Kč Příjmy podniků ze vzdělávání (2 %) 57 mil. Kč

  5. CVTS ČSÚ a EUROSTAT 1999 Struktura nákladů podle odvětví: Výroba a rozvoj plynu, vody, elektřiny 1 mld. Kč Peněžnictví a pojišťovnictví 756 mil. Kč Textilní, oděvní, kožedělný průmysl 62 mil. Kč Dřevozpracující, nábytkářský prům. 44 mil. Kč Pohostinství, ubytování 33 mil. Kč

  6. CVTS ČSÚ a EUROSTAT 1999 NĚJAKÉ FORMY VZDĚLÁVÁNÍ SE ZÚČASTNILO41 % PRAC. INTERNÍ PODÍL VZDĚLÁVÁNÍ 50,6 % Na trhu mají dodavatelé toto postavení: Soukromé (tržní) vzdělávací instituce 44 % Neziskové organizace 30 % Dodavatelé strojů, zařízení, software 12 % Podíl VŠ 3,7 % Podíl vzdělávání na obratu firem nezjišťovánzemě OECD 4-5 % Výtěžnost investic do vzdělávání : Horalíková: 1 USD v USA přináší výnos 3 USD.

  7. PRŮZKUM POTŘEBORGANIZAČNÍHO A OSOBNOSTNÍHO ROZVOJE PRACOVNÍKŮ V ČR(ATKM1999) Roční výdaje na podnikové vzdělávání Průměr na jednoho zaměstnance 3 141 Kč (čím větší počet SS a VS, tím vyšší výdaje) Srovnání trendů CVTS (Eurostat a ČSÚ-1999) přes 5 tisíc Kč MPVS náklad na jednoho účastníka rekvalifikace přes 10 tisíc Kč

  8. PRICE-WATERHOUSE COOPERS 1999 ČR - ZÁPADNÍ EVROPA 40 % respondentů se domnívá, že u VŠ nejsou znalosti a dovednosti horší než v EU chybí větší znalosti cizích jazyků 25 % nejsou podstatné rozdíly u VŠ a SŠ u SŠ kromě cizích jazyků chybí: PC dovednosti, schopnost řešit problémy Vyučení 30 % se domnívá, že nejsou rozdíly se středoškoláky 70 % vnímá tyto rozdíly: znalost cizích jazyků, ochota k flexibilitě (prací přesčas), spolehlivost a přesnost, poctivost, čestnost a loajalita, PC dovednosti

  9. Průměrný počet hodin vzdělávacích kurzů na jednoho účastníka za rok (zájmové a profesní vzdělávání) Zdroj: EUROPEAN statistics CVTS2 EC 2002

  10. Nejčastější zaměření odborného vzdělávání ČSÚ 2005 • ochrana životního prostředí • bezpečnost při práci • výuka cizích jazyků • odborné vzdělávání podle specifikfirem (logistika, vedení, pracovníhokolektivu) • technické kurzy (např. svářečský) osobnostní rozvoj, pracovní prostředí • obchod a marketing • finance, účetnictví • práce s výpočetní technikou • osobní služby, ochrana majetku

  11. ČSÚ 2005 Různé kurzy absolvuje kolem 60% všech zaměstnaných osob v ČR (1999- 40,8%) Podíl vzdělávání na celkových personálních nákladech je 0,9% (průměr EU 0,8%) Důvody současného stavu tradice legislativa konkurenční schopnost (výroba- služby) úspora nákladů za porušení pravidel (BP,PO, OŽP)

  12. Český statistický úřad 2005 • České firmy investují ročně do vzdělávání 6,7 miliard Kč (CVTS 1999 5,09 mld. včetně mimopodnikové sféry) • 70% firem vzdělávání zajišťuje • 30% nikoliv • Proč firmy vzdělávání neposkytují? • dostatek kvalifikovaných sil • dosavadní V a D vyhovují požadavkům • tzv. náklady ušlé příležitosti

  13. Podíl podniků platících lidem vzdělávací kurzy (v % z celkového počtu firem) Zdroj: ČSÚ, EUROSTAT 2005

  14. Průzkum vnímání problematiky vzdělávání dospělých u laické a odborné veřejnosti AIVD a Donath Burson – Marsteller (2009)

  15. Mezi největší překážky pro vzdělávání v dospělosti se uvádí především: • Finanční náročnost • Časová náročnost • Nedostatek motivace • Nízká informovanost • Nedůvěra v efektivnost dalšího vzdělávání při hledání práce

  16. Mezi hlavní motivační faktory ke vzdělávání v dospělosti dle průzkumu patří tyto: • Udržení kroku s dobou a být konkurenceschopný na trhu práce • Dosažení profesních cílů • Otevření se obzorům a novým možnostem • Vlastní dobrý pocit z osobního rozvoje • Zajímavé využití volného času

  17. Mezi nejvíce preferované směry vzdělávání v dospělosti patří: • Výuka cizích jazyků • Informační a komunikační technologie • Profesní vzdělávání • Rekvalifikace • Vysoká škola • Zájmové kurzy

  18. Nabídka dalšího vzdělávání je považována za dostatečnou, horší je nejistota ohledně kvality nabízených kurzů a školení a taky jejich omezená škála. • V rámci rekvalifikací jsou největší nedostatky spatřovány v kapacitě kurzů, výběru a přístupu k informacím. • Průzkum dále uvádí, že ekonomická krize jako příležitost pro další vzdělávání vnímána není, spíše je chápána jako ztížení možnosti dalšího vzdělávání • Investice do vzdělání je považována za zodpovědnost každého člověka, kromě znevýhodněných skupin (sociálně slabí, nezaměstnaní, tělesně a zdravotně postižení, matky na mateřské a lidé před důchodovým věkem), které by měl podpořit stát

  19. Neformální vzdělávání v ČR (ČSÚ 2011)

  20. Neformální vzdělávání v ČR (ČSÚ 2011)

  21. Neformální vzdělávání v ČR (ČSÚ 2011)

  22. Obtíže a důvody neúčasti ve vzdělávání (Formálním i neformálním) ČSÚ (2011)

  23. Informální učení ČSÚ (2011)

  24. Informální učení ČSÚ (2011)

  25. Jazykové znalosti v ČR ČSÚ (2011)

More Related