Aplikované kvalitativní metody v sociologii

1. Aplikované kvalitativní metody v sociologii Mgr. Petra Anýžová petra.anyzova@gmail.com

2. Atestace • Zápočet – k získání zápočtu je zapotřebí splnit minimálně 4 ze zadaných 6 úkolů • Zkouška – prověření znalostí z jednotlivých témat přednášek na základě studia literatury a materiálů z přednášek

3. Literatura • Creswell, J. W.: Qualitative Inquiry and Research Design. Choosing Among Five Traditions. Thousand Oaks: SAGE Publication, 2007. ISBN 978-1-4129-1606-6 • Hendl, J.*: Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2008. ISBN 80-7367-040-2 • Konopásek, Z.: Nesnáze s etnometodologií. Biograf 38 (2005): 85 - 109. ISSN 1211-5770 • Miovský, M.: Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1362-4 • Petrusek, M.: Prohraný zápas s andělem etnometodologie. Ohlédnutí k počátkům etnometodologiie v Čechách. Biograf 39 (2005): 53 - 69. ISSN 1211-5770 • Příbová, M.: Marketingový výzkum v praxi. Praha: Grada Publishing, 1996. ISBN 80-7169-299-9 • Spálová, B.: Biografie kvalitativního výzkumu v sociálních vědách v České republice. Biograf 39 (2006): 83 - 107. ISSN 1211-5770 • Strauss, A., Corbinová, J.: Základy kvalitativního výzkumu. Brno: Albert, 1999. ISBN 80-85834-60-X

4. Úvod do kvalitativního výzkumu 1 • Co je kvalita? • 5 tradic kvalitativního výzkumu • Úkol 1: přečíst jednu ze zadaných případových studií a být schopen ji převyprávět

5. Úkol 1: studium • Přečíst jednu z pěti studií • Na příští hodině převyprávět ostatním

6. Co je kvalitativní výzkum • Porozumění (hlubší pochopení) • Disman: „Kvalitativní výzkum je nenumerické šetření a interpretace reality. Cílem tu je odkrýt význam podkládaný sdělováním informací.“ • Ve výzkumu trhu jde o to najít „insight“ – chtít pochopit člověka, proč to dělá, bez opor čísel • Důležitá je zkušená a citlivá interpretace • Výzkumník je také člověk • Výzkumník se stává účastníkem a zkoumaný posuzuje kvalitu výsledků (zpětná vazba) • Neustále se učící proces • výzkumník se vzdělává, chodí za kulturou, do společnosti, pozoruje, čte Zdroj: Disman, 2000: Jak se vyrábí sociologická znalost.

7. Kvalita versus kvantita

8. Kvalita versus kvantita • Kvalitativní výzkum nám pomáhá rozumět pozorované realitě x kvantitativní výzkum testuje validitu tohoto porozumění Zdroj: Jan Hendl, 2008: Kvalitativní výzkum

9. Kritika kvantitativního přístupu • Kvantifikace se opírá o pozitivismus (vědecké zákony, čísla, fakta) • Pozorování nemohou být hodnotově nezávislá (objektivní) • Sociální jevy nemohou existovat mimo jedince • Sociální skutečnost se neustále mění • Metoda dotazníků je individualistická (neřeší kontexty) • Respondent volí jen z určitých možností • Metoda neuvažuje procesy • Metoda zdůrazňuje střední pozice (průměry atp.) • Metoda opomíjí marginální jevy • Otázky dávají respondentům různý smysl • Uměle se vytvářejí postoje • Bez úzkého kontaktu s respondenty nedokáže výzkumník adekvátně navrhnout dotzaník, ani formulovat hypotézy

10. Metody kvalitativního výzkumu s Pozorování Interview Texty a dokumenty Audiovizuální materiály Zúčastněné, Nezúčastněné Skryté, otevřené Nestandardizované, nestrukturované, velký prostor, flexibilita, porozumění zkušenosti, scénář, body k diskuzi Články, knihy, osobní dokumenty rozbor významu, organizace a použití Osobní nahrávky, video, filmy, seriály, zprávy přesná transkripce přirozených interakcí

11. Proces kvalitativního výzkumu • Úvod (téma, definice, jeho důležitost, účel studia, teoretický background, výzkumné otázky – lze neustále modifikovat, limity studie) • Design výzkumu (definice cílové populace, etika, dosažitelnost, výběr metody, výzkumný nástroj) • Sběr dat (validita – je zajištěna tzv. saturací tématu – výzkumník už od dalšího respondenta nezjistí nic nového = nasycení informacemi) • Analýza dat (redukce dat na téma a kategorie, hledání shody s teorií, nové vytváření, práce s literaturou) • Zpráva – obsahuje podrobný popis místa zkoumání, rozsáhlé citace z rozhovorů, poznámky výzkumníka, fotografie, audiovizuální záznamy, deníky, osobní komentáře, úřední dokumenty, úryvky z knih atp. • Přímo v terénu lze modifikovat celý výzkumný plán, analýza dat a jejich sběr probíhá současně a opakují se s novými informacemi, závěry se přezkoumávají, zohledňující se názory pozorovaných jedinců

12. Výzkumné tradice a školy • Etnografie (antropologie) • Fenomenologie/etnometodologie (filozofie) • Konverzační analýza (lingvistika) • Diskurzní analýza (lingvistika) • Protokolární analýza (kognitivní psychologie) • Symbolický interakcionismus (soc. psychologie) • Zakotvená teorie (sociologie) • Konstruktivismus (sociologie) • Kritická teorie (sociologie) • Ekologická psychologie (pedagogika)

13. Vznik a vývoj kvalitativního výzkumu • Ke kvalitativnímu přístupy z počátku odpor (není exaktní)  nyní velká obliba (kombinace obou přístupů) • Tradiční zkoumání • Přelom 19./20. století – fenomenologie (Husserl) – objektivní poznání věcí, každodenní jednání, intersubjektivita  vliv na Schütze v 70. letech a Bergera a Luckmana v 90. letech • 20. léta - terénní etnologický výzkum – B. Malinowski = popis cizích národů, zúčastněná pozorování  základy moderního etnografického paradigmatu • 20./30. léta – Chicagská škola – symbolický interakcionismus, etnografické přístupy, biografické metody, případové studie, popis a interpretace okrajových soc. skupin, podoba „cizince“, narativní rozhovory • Mead, Thomas a Znaniecki, Park, Blumer a Goffman (60. léta) • Vnoření se do reality a poznávání zevnitř, badatel nic nenabízí a ani neruší, realita je vnímána v celku a sama odhaluje to podstatné • Člověk neustále interpretuje svůj svět a reaguje na interpretace ostatních = proces hledání porozumění založený na různých metodologických tradicích • Jak je zkušenost strukturována, jaké se jí připisují významy

14. Vznik a vývoj kvalitativního výzkumu • 60. léta – Frankfurtská škola (Adorno, Habermas, Marcuse) - po rozkvětu kvantitativních metod přichází jejich kritika  metodlogický spor, kritika hodnotové neutrality vědce, porozumění smyslu, emancipační procesy (= svobodná komunikace) • Rozvoj etnometodologie (Garfinkel) – vznik už v 50. letech, jaký význam dávají lidé každodennímu jednání, lidé jako aktivní tvůrci světa, pozorování lidské komunikace – analýza pozdravů, komunikační procesy, zúčastněné pozorování, technika rozhovoru, intenzivní experiment • Modernismus (až do 70. let) – metodicky propracovanější podoba kvality, první učebnice – Glaser, Strauss, Strauss a Corbinová, miles a Hubermann + rozvoj etnografie • Rozmazané žánry (do r. 1986) – rozdílné teoretické modely a chápání metodiky, kombinace přístupů (sym. interakcionismus, etnometodologie, fenomenologie, feminismus atp.)

15. Vznik a vývoj kvalitativního výzkumu • 80. léta – krize – konstruktivismus -konstrukce různých verzí zkoumané společnosti (jak lidé kolektivně či individuálně interpretují nebo konstruují sociální svět, plastický obraz reality – existuje více realit – skupinové diskuze, pozorování, studium dokumentů, konverzační analýza • 90. léta – trojitá krize – krize reprezentace, legitimnosti a praxe – výzkumy nezachycují přímo žitou zkušenost, problém s kritérii kvality (validita, zobecnitelnost, reliabilita), namísto teorií vstupují vyprávění (= vliv postmodernismu) • Současnost • Postexperimentální výzkum – mažou se hranice mezi umění a vědou, časopisy Qualitative Inquiry, Qualitative Research • Metodologické konfliky – velké množství kvalitativních výzkumů, velké množství dat (chaos), vliv politiky na metodologii výzkumu (?)

16. Úvod do kvalitativního výzkumu 2 • Co je kvalita? • 5 tradic kvalitativního výzkumu • Úkol 1: přečíst jednu ze zadaných případových studií a být schopen ji převyprávět

17. 5 tradic kvalitativního přístupu v sociologii Případová studie s Biografický výzkum Fenomenologické studie QUALITATIVE APPROACH Etnografický výzkum Zakotvená teorie Zdroj: Creswell, 1997: Qualitative Inquiry and Research Design. Choosing Among Five Traditions.

18. Případová studie (Case Study) • Věda: sociální a politické vědy, sociologie města • Popis: • Detailní studium jednoho případu nebo několika málo případů • Velké množství dat, zachycení složitosti, popis vztahů – porovnání s jinými případy • Osobní případová studie (minulost jedince, postoje, příčiny jednání, zkušenosti, historie života), studie komunity, sociálních skupin, organizací a institucí (evaluace, procesy změn), zkoumání rolí a vztahů, aktivit, událostí, programů • Metody: • Rozhovory, pozorování, dokumenty, statistická šetření, audiovizuální materiály • Cíl: • Porovnat data s teorií, vysvětlování případů, analýza časové řady, porovnávání případů, postupné vytváření teorie z dat, narace • Postup: • Určí se případ (místně i časově), objekt, výzkumné otázky, sběr dat, metody a analýza • Sběr dat a dokumentace (hodně dat) – hledají se pravidelnosti, doplňují se poznání a vytváří se datová základ i interpretaci • Základní tvrzení a zobecnění

19. Případová studie • Analýza dat: • Využívá metod analýzy etnografie a zakotvené teorie, biografický přístup • Analýza začíná už u sběru dat (ten probíhá několikrát až se podaří odpovědět na všechny otázky výzkumu) • Terénní poznámky  přepis  kódování (segmentace textu do analytických jednotek = úryvek, citace, slovo, odpověď v textu) – vznik teorie – (poznámkování výzkumníka – hledání souvislostí)  zobrazení  závěry (zkrácená vyprávění)  zpráva • Výzkumná zpráva: • Upoutání čtenáře „typickým“ příběhem, čtivost, překvapení, živá zkušenost, pseudonyma u jmen = souhra vědeckosti, investigativní žurnalistiky a estetického citu • Identifikace problému, popis účelu, rozsáhlý a detailní narativní popis případu, klíčové problémy, zobecnění a tvrzení autora, závěrečné postřehy • Vyhledává a navrhuje alternativní vysvětlení, význam pro teorii, explicitní uvedení omezení studie, validita dat

20. Etnografický výzkum (Ethnography) • Věda: antropologie, sociologie • Popis: • Dokumentování každodennosti jedinců, dění ve skupině, aktivity, chování, slovní vyjádření, artefakty = portrét sociální skupiny • Perspektivy členů na dané události, obsahy jejich myšlenek, interakce, sociální praktiky (při sdílení stejné kultury) • Získat holistický obraz určité skupiny, instituce, společnosti • Porozumět tomu, co je důvěrně známé – připisované významy daným událostem • Metody: • Pozorování (zúčastněné, skryté, otevřené), rozhovory, studium dokumentů, fotografií, obsahová analýza, narativní vyprávění = zachování přirozenosti! • Cíl: • Makroetnografie (zachycení praktik skupiny ve vztahu k celé kultuře), (mikroetnografie) pohled na izolovanou menší sociální skupinu, interpretativní et., kritická et. (vyprávění, problematické téma – feminismus)

21. Etnografický výzkum • Postup: • Delší setrvání ve skupině (nutné pro odhalení praktik skupiny), klazení otázek ke známým věcem, identifikace s životem skupiny • Pružný plán výzkumu • Zaznamenávání všeho, každodenní zkušenosti, „hustý popis“ = podrobnosti o prostředí, chování = následná interpretace (rozvoj v čase) • Analýza dat: • Odhalování mechanismů, pravidelností, evaluace, negativní případy (kontrasty) = témata chování, jazyka, • Terénní poznámky  zpracování informací (poznámkovávání)  vytváření kategorií (kódování, typologie )  vybírání zajímavých aspektů  zobrazení (mapy, diagramy, sociogramy)  etnografická zpráva • Výzkumná zpráva: • Etnografická narativní zpráva • Popis kultury skupiny, analýza témat skupiny, typ chování, popis pobytu v terénu (různá vyprávění autora), etic a emic perspektiva, historie výzkumu, interpretace dat • Metafory, reflexe materiálů

22. Zakotvená teorie (Grounded Theory Study) • Věda: sociologie • Popis: • Glaser, Strauss 1967: socg. medicíny: interakce s umírajícím, sdílení informací o stavu nemocného = specifický návod na strategii výzkumu i analýzu dat pro vytvoření teorie (aplikovaná oblast výzkumu) • Vytvoření/návrh teorie, která je zakotvená v datech získaných běhen studie • Soustředí se na jednání a interakce jedinců a procesy v daném prostředí • Zdůvodnění teorie, bohaté poznámky, explanatorní potenciál • Metody: • Rozhovory, pozorování, dokumenty • Postup: • Kreativní generování hypotéz • Více vstupů do terénu (jen počáteční představy), analýza dat mezi tím – studie jednotlivých případů, zaznamenávání dat  sběr dat trvá, dokud bude teorie vznikat (= saturace teorie) – jinak výběr nových případů  komparace případů, testování poznatků, validizace dat – zobecnění tvrzení a formulace dalších hypotéz

23. Zakotvená teorie • Analýza dat: • Teoretické pojmy jsou základní jednotky analýzy = koncepty (kódování, poznámkování), sdružování těchto konceptů vytvoří kategorii  sdružování kategorií je pak základem teorie, • Mezi kategoriemi se vytváří hierarchické vztahy, několik podobných kategorií pak ukáží na „centrální/ústřední kategorii“ uprostřed hierarchického systému • Kódování otevřené (= označování témat, kritická místa v terénních poznámkách, seznam témat), axiální (= vztahy mezi kategoriemi, ukazuje na fenomény, kauzality, kontexty), selektivní (=hledání ilustrativních případů, hledání centrální kategorie) • Integrace – komplexní organizace teorie – integrativní diagramy pro naznačení vztahů kategorií a poznámek • Výzkumná zpráva: • Rekonstrukce případu (koncentrace na aspekty příběhu), formulace teorie, popis případu (časový úsek v sociálním životě, biografie osoby/skupiny/organizace, pracovní kariéra) • Obecný kontext

24. Fenomenologické zkoumání (Phenomelogical Study) • Věda: filozofie, psychologie • Popis: • Analýza prožité zkušenosti se specifickým fenoménem u jedince či skupiny • Snaha vstoupit do vnitřního světa jedince kvůli porozumění významům, zachycení přirozeného jazyka (vyloučit předsudky výzkumníka) • Popis a interpretace sdělených prožitků, výsledkem je text • Metody: • Opakovaný kvalitativní rozhovor (účastník reflektuje svoji zkušenost a vypráví o jejím významu), nestrukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami, prostředí rozhovoru je klidné a bezpečné • Postup: • Nezačíná se s výzkumnou otázkou, určuje se směr zaměření a širší definice fenoménu, výzkumná otázka vznikne až v průběhu sběru dat a jejich analýzy • Snaha pochopit významy daných zkušeností • Analýza hned po prvním rozhovoru

25. Fenomenologické zkoumání • Analýza dat: • Transformace dat do popisu zkušenosti, porovnávání dat, vznikají kategorie a témata  obsahová analýza témat • Pomalá, hrozba strukturace, hledání společných rysů jedinců (rozmanitost odlišného vnímání) • Výzkumná zpráva: • Hloubkový popis významů zkušenosti pro celou skupinu jedinců (10 – 15 členů) • Popis, který umožní čtenáři se vcítit a porozumět fenoménům

26. Biografický výzkum (Biography) • Věda: antropologie, literatura, historie, psychologie, sociologie • Popis: • Zvláštní verze případové studie (jen jedna osoba nebo jen pár jedinců) • Biografie jako napsaná historie života jedince/skupiny/instituce • Rekonstrukce a interpretace průběhu života jedince někým jiným (posloupnost faktických životních událostí) • zaměření.: vnitřní perspektiva jedince, interakce jedince v sociálním kontextu, zkušenosti jedinců v různých rolích v průběhu života • Metody: • Narativní rozhovor (sledování po delší dobu/i s odstupy), pozorování, dopisy, deníky, zápisníky, soudní dokumenty, cestovní zprávy, autobiografie, materiál jiných osob • Postup: • Důležitý vztah výzkumníka a zkoumaného jedince • Určení cíle výzkumu, množina zkoumaných zážitků, životní etapy  shromažďování materiálu  uspořádání podle témat  zkoumání významů ve vyprávění, vysvětlení interakcí, kulturních aspektů, ideologií, kontextů  více jedinců = komparace, vytváření typů a teorií

27. Biografický výzkum • Analýza dat: • interpretace s ohledem na časovou posloupnost, neustále zkoumá zkušenosti člověka, cílem je rekonstruovat sociální jev v procesu jeho vzniku, pozor na vyprávění člověka – ve slovech je minulost ovlivněná přítomností a přítomnost ovlivněná myšlenkami na budoucnost • analyzují se biografická data – vlastní hypotézy o biografických datech  propojování událostí vypravěčem podle kontextu, rozdělení do analytických jednotek podle kritických míst, kde vypravěč popisoval, vyprávěl či argumentoval, analýza každého segmentu zvlášť  rekonstrukce historie života - uvažují se všechny zážitky a zkušenosti, porovnání s biografickými daty  jemná analýza míst v textu – testy hypotéz; porovnání tvaru historie života a příběhu života – kontrasty, mechanismy výběru událostí, perspektivy, motivy k vyprávění příběhu • Výzkumná zpráva: • Viz. případová studie

28. Sběr a analýza kvalitativních dat 1 • Převyprávění zadaných case studies • Sběr dat • Analýza dat • Úkol 2: kvalitativní analýza vybraného filmu + 1-2 normostrany zpráva (max 3.600 znaků)

29. Úkol 1: Komparace přístupů

30. Návrh plánu výzkumu • Vše závisí na výzkumné otázce • Účel: čeho chceme ve výzkumu dosáhnout a proč (chceme popis, vysvětlení nebo vyhodnocení?) • Konceptuální rámec: o jaké typy poznatků se budeme opírat, teorie zkoumaného předmětu, zohledňujeme naše zkušenosti + výsledky dosavadního bádání • Výzkumná otázka: ústřední a specifické otázky (zvažujeme množství zdrojů) • Metody: podle otázek volíme techniky výzkumu, sběr dat a jejich zpracování, role výzkumníka = metoda pozorování, rozhovorů a shromažďování dokumentů + analýza dat • Strategie výběrů • Validita: zajistit aspekty, které ovlivní kvalitu studie, alternativní vysvětlení •  paralelní propojení všech aspektů – neustálá změna – neustále doplňování, plán se přizpůsobuje

31. Přístup, podpora, důvěra Zkoumaný objekt Velikost vzorku Uchování dat Sběr dat Kódování dat, protokol Nahrávání info, psaní poznámek Sběr dat S Zdroj: Creswell, 1997: Qualitative Inquiry and Research Design. Choosing Among Five Traditions.

32. Sběr dat • Pravidelné zápisky (do 24 hodin od provedení pozorování/rozhovoru atp.)  dokud si je výzkumník neudělá, neměl by se vracet do terénu • Uchování dat kvůli protiargumentům • Rychlá reakce – flexibilita (časová náročnost) • Přístup – kontakt s respondentem (rozehřívací otázky = představit se, zájmy, osobní věci, rodina – vypadat neformálně – je lepší o respondentovi něco vědět předem)

33. Nejčastější problémy sběru dat • Není přístup ke zkoumané populaci či do místa • Obtíže v navázání kontaktu (efekt prvního dojmu) • Obtíže v nastolení důvěry • Osoby nejsou „správnou populací“ • Přerušení během rozhovoru • Výzkum v přirozeném prostředí či nikoli • Přetížení daty • Ignorace informací v konfliktu, překvapení

34. Analýza dat INTERPRETACE dává datům smysl. • Přečíst poznámky, zápisky (vícekrát) • Emergence témat, kategorií • Redukce dat do skupin, kódů, témat, kategorií • Hledání podobností v datech (podobnost) • Hledání odlišných pohledů od našich závěrů (kontrast) • Hledání rozdílů mezi podskupinami (pokud existují) • Pozor na metafory, synonyma, analogie • (vytvoření ideálního typu – ze všech pozorovaných lidí – versus reálné typy) „Qualitative researchers learn by doing.“ (Creswell, 1997)

35. The Data Analysis Spiral EXAMPLES PROCEDURES Account Representing, visualizing Matrix, trees, propositions Describigng, classifying, interpreting Context, categories, comparisons Reading, memoing Reflecting, writing notes Data managing Files, units, organize Data Collection (text, images) Zdroj: Creswell, 1997: Qualitative Inquiry and Research Design. Choosing Among Five Traditions.

36. Sběr a analýza kvalitativních dat 2 • Sběr dat • Analýza dat • Kvalitativní obsahová analýza – populární seriál • Úkol 2: kvalitativní analýza vybraného filmu + 1-2 normostrany zpráva (max 3.600 znaků)

37. Příprava, kódování a zobrazení dat • Redukce dat - se může dít již při analýze dat, musí se dbát na zachování kontextu • Zobrazení dat - slouží k názornosti – tabulky, schémata, grafy (vztahy, časový vývoj: diagramy, plánky, kognitivní mapy, kauzální sítě atp.) • Redukce i zobrazení dat mají usnadnit interpretaci • Techniky transkripce textu (doslovná nebo komentovaná – zaznamenává dialekt, jazykové dimenze, intonaci, způsoby řeči, zdůrazňování, smích, neverbální projevy) • Kategoriální systém – kódování záznamů rozhovorů, pozorování atp., interpretace, klasifikace, třídění dat • Rámcová analýza - lepší organizace dat (Ritchie, Spencer 1994)

38. Výzkumná zpráva • příprava zprávy v již prvních fázích výzkumu • části: vysvětlení, kontext prostředí, historie výzkumu, základní data, závěry a jejich význam pro vědu • název studie: dvě části – druhá s popisem metody, identifikace skupiny; • abstrakt • úvod (výzkumné otázky, typ dokumentů, účel, předmět, důvod výzkumu, dosavadní poznatky, přehled literatury, teoretický rámec), • metody (výzkumné strategie, procedury, popis případů a postup vzorkování, popis místa a prostředí, diskuze sběru dat, organizace dat a techniky analýzy, validita, změny v plánu výzkumu, etické aspekty, výzkumník), • výsledky (obecný popis dat, grafika, propojení s výzkumnými otázkami, citace z textu rozhovoru + naše interpretace), • diskuze a závěr (analytické úvahy, interpretace, vztah výsledků k literatuře, hodnověrnost výsledků, navržená opatření, další možnosti výzkumu), • bibliografická citace • přílohy

39. Validita v kvalitativním výzkumu  důvěryhodnost (přesnost)  přenositelnost (závěry lze použít i jinde)  hodnověrnost (spolehlivost)  potvrditelnost (objektivita) • Zdroje zkreslení: • Výzkumník (předsudky, vliv sociální identity, vzdělání, osobnosti na výzkumný proces i výběr výz. otázek) • Subjekt (zatajování či zkreslování informací) • Vztah subjektu a výzkumníka

40. Validita v kvalitativním výzkumu • Prodloužené setrvání na místě výzkumu • Stálost (konsistence) pozorovaného • Triangulace = různé zdroje dat, metody, teoretická schémata a výzkumníci (intersubjektivita) • Analýza negativního případu (protipříklady) • Referenční dokumentace (existující teorie) • Citace, bohatý popis • Hodnocení od kolegů (nejlépe „ďáblův advokát“) • Kontrola členy zkoumané skupiny • Externí audit • (na počátku vyjasnění názorů, smýšlení výzkumníka) KRITIKA SUBJEKTIVITY VÝZKUMNÍKEM!

41. Triangulace • Dobrý prostředek proti boji s intersubjektivitou  posiluje validitu • Triangulace = kombinace různých metod, výzkumníků, zkoumaných osob, různých lokálních a časových okolností a teoretických perspektiv = funguje jako vzájemná validizace metod (resp. výsledků) • různé metody zkoumají stejný sociální jev • různé aspekty jevy • různé jevy • Datová triangulace – použití různých datových zdrojů (různé časové momenty, místa, osoby; verbální data + vizuální záznamy • Triangulace výzkumníků – více tazatelů a pozorovatelů, analýza dat ve skupině • Metodologická triangulace – různé škály dotazníků, druhy dotazníků; analýza dokumentů + narativní rozhovor • Teoretická triangulace – různé perspektivy a hypotézy

42. Hodnocení kvality výzkumu • Správnost výsledků, zobecnitelnost a opakovatelnost • Význam studie pro rozšíření poznatků, volba výzkumného plánu, popsání výzkumné strategie, provedení výzkumu, sběru dat, analýzy a interpretace dat, důvěryhodnost závěrů výzkumu a argumentace • Vliv kontextu a cílů výzkumu • Maxwell: zprávy kvalitativního výzkumu jsou různě užitečné, důvěryhodné a legitimní, neexistuje nic objektivního  hodnotí se pouze zpráva (ne data či metody) • Hlídá se faktuální přesnost zprávy, intersubjektivita, adekvátní interpretace dat, zobecnitelnost, triangulace, hodnocení informátory, etické aspekty

43. Kvalitativní obsahová analýza filmu • Nenumerická analýza • Sledujte sociologická témata • Úkol 2: kvalitativní analýza vybraného filmu • na 1-2 stránky (minimax) • Standard 1800 znaků na stránku • sociologické téma, hlavní příběh filmu • PRAKTICKÉ: • Dodržet rozsah! (veškerá data jsou pro Vás, do analýzy to zajímavé) • Práci pojmenovat názvem úkolu + svým příjmením • Do práce přidat celé jméno, ročník a kontakt

44. Způsoby výběru vzorku • Kvalitativní analýza vybraného filmu – diskuze nad úkolem • Způsob výběru vzorku • Metody získávání dat • Úkol 3: Nezúčastněné pozorování

45. Úkol 3: Nezúčastněné pozorování • Vybrat téma • Neposlouchat, pouze pozorovat! (činnosti) • Zaměřit se na neverbální projevy • Mimika, proximika, postavení těla, gesta, oční kontakt, oblečení, vnější úprava • Interpretovat, co za tím bude • Napsat analýzu (2-3 normostrany MINIMAX)

46. Úkol 2: Kvalitativní obsahová analýza filmu • Jaké filmy? • Vaše dojmy • Nejzajímavější sociologické postřehy (příklady) • Nejotřepanější sociální témata a jejich demonstrace

47. Způsob výběru (vzorkování) • Není to výběrová populace (vybíráme např. podle demografických parametrů) – bez zobecnění • O výběru se rozhoduje: při sběru dat, po analýze, při interpretaci (výběr materiálů – úryvky textu), při zobrazení výsledků (citace z textu) - vždy s ohledem na teorii • Teoreticky zaměřený výběr (generování teorie) – teoretická saturace = ukončení výběru • Kombinovaná strategie výběru – náhodný výběr z populace, strukturované dotazování  výběr zajímavých případů • Gatekeepers – dveřníci – nějaká osoba z firmy určí pobyt v terénu a dotazované osoby (vliv!) • Práce i s extrémními případy (vyjasňující případy – případy, k nimž neměl výzkumník dosud přístup)

48. Způsob výběru (vzorkování) • strategie replikace – několik případových studií – výběr případů podle • srovnatelné interpretace a rekonstrukce (kontext a podmínky musí souhlasit s předešlými případy) • přínosu do komparace případů (variabilita jevů) • proveditelnost výběru s ohledem na čas, peníze, dosažitelnost, etické problémy

49. Etické otázky • poučený informovaný souhlas (mění se během výzkumu se změnou okolností) • problém s nezletilými • pasivní nebo aktivní souhlas • zatajení informací musí být po skončení výzkumu odhaleno • svoboda odmítnutí pokračovat ve výzkumu • anonymita • soukromí – uchovat soukromí účastníků • emoční bezpečí – pozor na terapeutickou roli • reciprocita – otázka vracení informací • výzkum nesmí ohrozit tělesné a psychické zdraví jedinců • Kvalitativní standardy EFAMRO podle SIMARu (http://simar.cz/standardy/kvalitativni-standardy-famro.html)

50. Rekrutace (screening, recruitment, nábor…) • Co to je? • Výběr správných respondentů pro náš výzkum • Jak se to dělá? • V marketingu tzv. rekrutačním/screeningovým dotazníkem (přesná kritéria výběru - věk, pohlaví, vzdělání, místo bydliště, zaměstnání, obeznámenost či vztah k danému tématu apod.) • V sociologickém, postačí popis zkoumané populace (počet, jak vypadá)