Linux pro lokální stanice

1. Linux pro lokální stanice Případová studie č. 2 Petr Pechek Jan Kučera

2. Úvod • Linux = jádro operačního systému • GNU = nástroje a knihovny pro použití systému • Často označení Linux = celý systém GNU/Linux • známým příkladem svobodného softwaru a Open source vývoje • celý jeho zdrojový kód volně k dispozici pro veřejnost a kdokoli jej může svobodně používat, upravovat a dále distribuovat. • Zpočátku vyvíjen a používán nadšenci, později podpora velkých společností • poslední dobou získává popularitu i na desktopovém trhu

3. Úspěch Linuxu díky: • nezávislosti na dodavateli • nízkých nákladech • Flexibilitě • Bezpečnosti • spolehlivosti.

4. Historie • -1965 se Bellovy laboratoře spojily s GE a MIT na vývoji nového OS se sdílením času MULTICS • 1969 Bellovy laboratoře svou spolupráci na projektu ukončily Programátorům chybí vývojové prostředí a proto, Ken Thompson, napsal v assembleru na nepoužívaném minipočítači PDP-7 omezenou verzi systému MULTICS -k Thonmpsonovi se posléze připojil nejprve Dennis Ritchie a později celé oddělení. • jméno UNIX navrhl další z vývojářů, Brian Kernighan, jako slovní hříčku na jméno MULTICS • 1974 publikace zprávy o UNIXU • mnohé univerzity požádaly Bellovy laboratoře o kopii UNIXu pro výukové účely • v roce 1978 verze UNIX Version 7, má všechny podstatné vlastnosti současných systémů UNIX, zachovává původní jednoduchost a čistotu návrhu

5. Historie – volně šířitelné systémy • Richard M. Stallman, v průběhu sedmdesátých let jedním z nejproduktivnějších členů Laboratoří umělé inteligence na MIT, kde pracoval na výzkumu a vývoji v oblasti překladačů, editorů a operačních systémů • v roce 1982 prodán laboratorní operační systém, na jehož vývoji se podílel, Stallman opustil své zaměstnání Rozhodl se vytvořit nový operační systém, který by mohl kdokoli používat a upravovat • Jako model byl zvolen systém UNIX • Po dvou letech práce Stallman vytvořil GNU Emacs, programovatelný editor pro UNIX -založil Free Software Foundation (nadaci pro vývoj volného software)

6. Historie – další vývoj • V červnu 1993 USL koupena firmou Novell, současně přešlo na Novell také právo používat ochrannou známku UNIX. • V listopadu 1993 přenechal Novell ochrannou známku UNIX sdružení X/Open • v roce 1995 prodal zdrojové texty systému firmě SCO. • V budoucnu bude zřejmě další vývoj UNIXu řízen sdružením The Open Group.

7. Distribuce systému Linux • Binární distribuce • Zdrojové distribuce • Live distribuce • Mini distribuce

8. Binární distribuce • Caldera Network Desktop, OpenLinux • Debian GNU/Linux • Mandriva • Redhat Linux • Slackware Linux • SuSe Linux • Turbo linux

9. Zdrojové distribuce • Gentoo GNU/Linux • Source Mage GNU/Linux

10. Live a mini distribuce • Live distribuce = distribuce spustitelná bez instalace na HDD • Mini distribuce = malá distribuce, bez velkeho uzivatelskeho komfortu, • Brutalware I a II, Damn Small Linux, Monkey – mini Linux

11. Instalace Linuxu • Textová • Grafická - pomocí programu DrakeX nebo jiný

12. Instalace Mandriva Linuxu 2006 • Výběr jazyka instalace a prostředí • Volba rozdělení disku • Heslo superuživatele „root“ • Výběr zavaděče systému (LILO),nutná podmínka • Aktualizace a restart systému

13. Instalátor Mandriva Linux 2006 Zdroj: ftp://mandriva.contactel.cz/people/bibri/doc/manual-mdv-2006cz_1_Pouzivame_Mandriva_Linux.pdf

14. Správa paměti v systému Linux • Virtuální adresování paměti • Odkládací prostor na disku – Swap • Disková vyrovnávací paměť • Vlastní diskový oddíl • Soubor na oddíl se systémem

15. Grafické prostředí Linuxu • GDE • Gnome

16. KDE • Kompletní grafické rozhraní pro správu systému a práci s ním • Obsahuje konfigurační nástroje • Programy pro tvorbu grafiky (gimp), prohlížeče internetu apod.

17. Ukázka vzhledu KDE ftp://mandriva.contactel.cz/people/bibri/doc/manual-mdv-2006cz_1_Pouzivame_Mandriva_Linux.pdf

18. Gnome • Podobné nástroje jako v KDE

19. Viry ve Windows • Jako viry se zpravidla označují programy, šířící se ve spustitelných aplikacích • šíří se i pomocí maker v dokumentech Microsoft Word, Excel PowerPoint, • díky některým vlastnostem programů Microsoft Outlook a Outlook Express se viry šíří také e-mailem • Viry určené pro Windows nemohou na Linuxu fungovat • Novější systémy Microsoft Windows 2000 a Windows XP mají podobný systém oprávnění jako Linux • ALE dodávají se v nezabezpečeném stavu, kdy jediným uživatelem systému je správce, jako správce by majitel systému měl pracovat jen výjimečně

20. Viry a Linux • Jsou neperspektivní, narazí na systém oprávnění • Problém pro viry: podpora mnoha platforem, kromě x86 je to také například PowerPC, MIPS, Alpha, ARM a mnoha dalších… • nutnost specializace na jednu platformu, zcela univerzální šíření je možné jen ve zdrojovém tvaru s kompilací na cílovém stroji • aplikace dodávané Linuxovými distributory jsou digitálně podepsané, lze ověřit, že v instalačním balíku nebyly provedeny žádné změny

21. Viry - červy • 3 červy pro Linux • Bliss - byl laboratorním experimentem a stal se reklamou pro antivirovou firmu McAfee, která ho „objevila“ několik měsíců po veřejném představení v programátorské elektronické konferenci • Bliss nikdy nedoznal žádného rozšíření. • Slapper napadal některé verze webového serveru Apache, používající zranitelnou verzi šifrovací knihovny OpenSSL • může systém napadnout, jen když je na serveru přítomen kompilátor GCC, a tento kompilátor musí být spustitelný uživatelem, pod kterým běží Apache • Linux/Ramen napadá některé starší nezabezpečené systémy Red Hat

22. Sytém souborů • Společný kořenový adresář pro všechny disky a diskové oddíly – root / • Připojení disků pomocí přípojných bodů • Příkazem mount a unmout (odpolení) • Připojení diskety mount /mnt/floppy/

23. Kořenový svazek „root“ • Neobsahuje žádné soubory, kromě standardního obrazu systému /wmlinuz • Vše je v adresářích • Struktura adresářů by měla být daná

24. Adresáře v kořenovém adresáři zdroj: http://www.nuc.elf.stuba.sk/lit/ldp/02/020-03.htm

25. Děkuji za pozornost • Zajímavé odkazy: • www.root.cz • www.abclinuxu.cz • www.linux.cz • www.mandrivalinux.cz • www.suse.cz