Rostliny z pohádek a pověstí

1. Rostliny z pohádek a pověstí Kateřina Jandová Lucie Kramolišová 2007 1.D 1

2. OBSAH • Str.3. Seznam uvedených rostlin • Str.4. Charakteristika rostlin; Líska obecná (Popelka) • Str.5. Růže šípková (Šípková Růženka) • Str.6. Mák vlčí (Maková panenka) • Str.7. Jabloň lesní (Sněhurka; Tři veteráni) • Str.8. Jahodník obecný (12 Měsíčků) • Str.9. Kopřiva dvoudomá (Sedmero krkavců) • Str.10. Fazol obecný (Kouzelná fazole) • Str.11. Rákos obecný (Rákosníček) • Str.12. Kapraď samec (Z mechu a kapradí) • Str.13. Vrba bílá (Král Lávra) • Str.14. Dub letní (Dubínek) • Str.15. Brusnice borůvka (Perníková chaloupka) • Str.16. Žito seté (Žito kouzelník) • Str.17. Ječmen setý (O králi Ječmínkovi) • Str.18,19. Závěr + použitá literatura 2

3. Seznam uvedených rostlin 3

4. Charakteristika jednotlivých rostlin 1. Líska obecná (Corylus avellana) Čeleď - lískovité • opadavý; 2-8 m vysoký keř • Borka: hnědošedá, hladká • Listy: řapíkaté, střídavé, vejčité, na konci špičaté, na bázi srdčité • Květy: jednopohlavné; Oříšky vyrůstají po 1 až 5, jsou vejcovitě kulovité, zpočátku žlutozelené, později hnědé; kvete od března do dubna • Stanoviště: lesy a jejich okraje, houštiny, křoviny, břehy, na půdách hlinitých, výživných, humózních, kyprých, čerstvě vlhkých, stanoviště polostinné. • Využití: lékařství, potravinářství, parfumerie, malířství 4

5. 2. Růže šípková (Rosa canina) Čeleď - růžovité -Až 3 m vysoký keř -Větve: převážně trnité, trny obvykle hákovitě zahnuté, silné, s kapkovitě sbíhavou bází -Listy: střídavé, řapíkaté, lichozpeřené, 5 až 7 četné, lístky eliptické až vejčité,pilovité, zašpičatělé, nežláznaté -Květy: stopkaté, růžové, vzácně bílé; kvete od května do července -Plody: různých tvarů, obvykle 2 až 3 cm dlouhé, zprvu oranžové, později červené a měkké -Stanoviště: lesy a jejich okraje, houštiny, meze, podél cest, skaliska, pastviny, břehy, na půdách suchých až vyprahlých, stanoviště slunné. -Využití: léčivý šípkový čaj, výroba vín, zavařenin; podnož pro zahradní odrůdy růží 5

6. 3. Mák vlčí (Papaver rhoeas) Čeleď - makovité -Jednoletá, 20 až 90 cm vysoká bylina, která roní mléko -Stonek: málo větvený, odstále chlupatý -Listy: spodní řapíkaté, horní přisedlé, peřenodílné až peřenosečné, úkrojky ostře zubaté, všechny střídavé -Květy: květy na dlouhých, štětinatých stopkách, korunní lístky vzájemně překrývající se, červené, vzácně bílé, na bázi často s fialovou až černou skvrnou; kvete od května do září -Stanoviště: rumiště, okraje komunikací, pole, štěrkoviště, preferuje půdy výživné, hlinité, zásadité až mírně kyselé -Zajímavost: mák vlčí byl v minulosti užíván jako náhražka opia. 6

7. 4. Jabloň lesní (Malus sylvestris) Čeleď - růžovité -Opadavý strom s široce převislými větvemi; výška až 10 m -Listy: vejčité, krátce zašpičatělé, vroubkovaně pilovité, svrchu olysalé, vespod na žilkách chlupaté -Květy: oboupohlavné, zvenku narůžovělé, na vnitřní straně zářivě bílé -Plody: malvice; žlutozelené, za zralosti na podzim na osluněné straně slabě červené; chutnají kysele, aromaticky voní -Stanoviště: světlé, případně polostinné porosty v klimatických polohách s vlhkým vzduchem -Zajímavost: jablka zvyšují odolnost organismu proti různým chorobám 7

8. 5. Jahodník obecný (Fragaria vesca) Čeleď - růžovité -Vytrvalá léčivá bylina; 5-30 cm vysoká -dlouhé kořenové výběžky; stonkové šlahouny -Listy: dlouhé, řapíkaté, v přízemní růžici -Květy: bílé, většinou s pěti korunními a pěti kališními lístky; kvete od května do června Plody: drobné žlutohnědé nažky sedící na zdužnatělém květním lůžku, zralé jsou výrazně červené -Stanoviště: často ve světlých lesích, u lesních cest a na pasekách -Využití: sbírá se pro léčivé účinky: slabě močopudný prostředek, v čerstvém stavu ke skleróze, vysokém krevním tlaku atd. 8

9. 6. Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) Čeleď - kopřivovité -statná vytrvalá bylina, dorůstající výšky od 50-150 cm; celá rostlina je porostlá žahavými chlupy -z plazivého oddenku vyrůstají početné přímé lodyhy -Listy: řapíkaté, široce vejčité až kopinaté, špičaté a pilově zubaté -Květy: jednopohlavné, zpravidla dvoudomé; kvete od června do října -Plody: vejčité nažky -Stanoviště: lesy, křoviny, rumiště, pobřežní porosty, luhy, příkopy podél cest -Využití: léčivá rostlina velmi širokého použití; přadná rostlina -Zajímavost: žahavé chlupy obsahují: histamin (podráždění kůže), acetylcholin (vyvolání pocitu pálení), serotonin (zvýšení účinku předchozích látek) 9

10. 7. Fazol obecný (Phaseolus vulgaris) Čeleď - bobovité -jednoletá bylina; kolem 1m vysoká -Stonek: lodyha je buď přímá, nebo se otáčivě ovíjí kolem opory (až 4m) -Listy: střídavě postavené, složené-tři vejčitě zašpičatělé lístky -Květy: dlouhé stopky, široký zelený kalich a bělavá, narůžovělá až fialková koruna; květenství- hroznové -Plody: dlouhý lusk, semena mají ledvinovitý tvar -Stanoviště: pěstuje se na mnoha zahradách a polích; teplejší oblasti -Zajímavost: je to stará kulturní rostlina, kterou pěstovali Indiáni dávno před objevením Ameriky 10

11. 8. Rákos obecný (Phragmites communis) Čeleď - lipnicovité -naše nejstatnější tráva; vytrvalá bylina; 1-4m vysoká -Stonek: tlustá, šedozelená stébla vyrůstají z pupenů na oddenku, bohatě rozvětvený -Listy: dlouhé, úzké, porostlé velmi jemnými chloupky - nedovolí přilnutí vody k listu -Květy: nápadné bohaté květenství - laty; kvete od června do září -Stanoviště: okraje vod, mokré louky, vlhká pole, příkopy, písčiny -Zajímavost: listy jsou na stéblo přisedlé zvláštním způsobem: dolní částí listu volně objímá hladké stéblo - list se může kolem stébla otáčet - při větru se listy natočí a rákos se i ve velmi silném větru pouze ohýbá a nezlomí se 11

12. 9. Kapraď samec (Dryopteris filix-mas) Čeleď - kapraďovité -výtrusná vytrvalá bylina -Listy: narůstají až do délky 1 m; vyrůstají z hnědého masivního oddenku; rozvíjejí se postupně; rozčleněny na mnoho střídavě postavených vroubkovaných lístků; na spodní straně listů se vytvářejí výtrusy -nekvete a nevytváří semena - rozmnožování výtrusy -Využití: oddenky kapradiny: léčení střevních onemocnění ! Obsahují však jedovaté látky, a proto je jejich využívání v domácnosti nebezpečné ! -Zajímavost: na jediném listu se vytváří obrovské množství výtrusů - okolo 15 milionů 12

13. 10. Vrba bílá (Salix alba) Čeleď - vrbovité -listnatý strom dorůstající výšky přes 25 m -široký a rovný kmen, někdy ve formě keře -Listy: úzké, podlouhlé, na okrajích jemně pilovité; na svrchní straně tmavě zelené, na spodní stříbřitě chlupaté -kvete zároveň s rašením listů: koncem března; dvoudomá rostlina - samčí a samičí květy jsou na jiných rostlinách -Plody: drobounké tobolky - pukají a uvolňují se z nich malá ochmýřená semínka -Stanoviště: u vod, na vlhkých i mokrých často vápenitých náplavech -Využití: proutí vrby se užívalo k pletení košů 13

14. 11. Dub letní (Quercus robur) Čeleď - bukovité -křemelák; opadavý, velmi statný listnatý strom; dorůstá výšek až 45m -Kmen: již nízko nad zemí rozvětven, sukovitý, nepravidelný -Borka: světle šedá nebo hnědošedá -Listy: 10-12 cm dlouhé, obvejčité, na špičce zaokrouhlené, na obou stranách s 5-7 eliptickými laloky -Plody: žaludy - podlouhlé vejcovité -Stanoviště: svěží a vlhké půdy(v nížinách), v lužních lesích podél řek, snáší větší klimatické extrémy než dub zimní -doba květu: květen až červen -Zajímavost: pozoruhodně dlouhý věk - až 1000 let. Mnoho starých dubů je zákonem chráněno. 14

15. 12. Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) Čeleď -brusnicovité -drobný keřík, dorůstá výšky 10-40 cm; dožívá se 10 až 20 let -Rozmnožování: nejen semeny, zejména podzemními plazivými kořínky -výmladky -Listy: světle zelené, vejčitého tvaru s jemně pilovitým okrajem; každý rok opadávají -Květy: kulovité, bledě zelené až načervenalé, obsahují nektar; doba kvetení je od dubna do června -Plody: borůvky - dozrávají od konce června do poloviny srpna; tmavomodré bobule obsahující tmavofialovou dužinu se semeny -Stanoviště: v polostínu, především v jehličnatých a smíšených lesích -Využití: v potravinářství, lékařství 15

16. 13. Žito seté (Secale cereale) Čeleď - lipnicovité -svou stavbou podobné pšenici, ale je statnější a vyšší -rovné svazčité kořeny, stéblo, úzké tmavozelené listy se šedým odstínem -kvete dřív než pšenice - v květnu až červnu -vytváří klas - má vždy osiny -původně bylo na polích bráno jako plevel -je odolnější a dá se pěstovat i v méně příznivých horských podmínkách a na chudších půdách -z obilek se získává žitná mouka - tmavý žitný chléb -používá se také ke krmení 16

17. 14. Ječmen setý (Hordeum vulgare) Čeleď - lipnicovité -patří mezi nejstarší obilniny; jednoletá jarní nebo ozimá obilnina -Listy: úzké, krátké, světlezelené, pravotočivé -Květenství: klas -obilky jsou osinaté -Stanoviště: výhodné jsou pro něj hnědozemě a černozemě -Využití: Ječné kroupy a krupky 17

18. ZÁVĚR Tato práce ukazuje na důležitost světa rostlin, který má místo i ve světě pohádek a fantazie, a záhadnost, ze které se nám někdy až tají dech. Jak by mohl vysněný princ na bílém koni políbit Sněhurku, kdyby jí zlá a závistivá královna nedala ukousnout z otráveného jablka? Kde by chudá a ušmudlaná Popelka našla překrásné šaty, které jí pomohly v cestě za láskou a štěstím? Jaké jméno by měla krásná princezna, kdyby se píchla o vřeteno a usnula by v zámku, který by zapomněl obrůst růžemi? Stále si nedokážeme vysvětlit mnohé zázraky světa rostlin a to nás možná trochu vedlo ke smyšleným příběhům o kouzelné fazoli, o hruštičkách, které dokážou princezně vrátit nos zpátky domů a mnoho dalších. Tyto příběhy nebudou nikdy zapomenuty, stejně jako nové příběhy a pohádky, kde už ovšem nehraje příroda tak výraznou a nezbytnou roli. Snad si i vnoučata našich dětí budou vyprávět pohádky z mechu a kapradí nebo o princezně na hrášku. 18

19. Použitá literatura: • Brtnová, Š., Kvasničková, D.: Rostliny naší přírody. Praha, Blug 1998 • Větvička, V.: Naše Příroda. Praha, Reader´s Digest výběr 2000 • Achiele, D.,Golteová-Bechtleová, M.: Co tu kvete?. Ikar 1996 • Kremer, Bruno P.: Stromy. Ikar 1995 • www.google.cz • http://botanika.wendys.cz 19

20. KONEC 20