1 / 10

Skleníkový efekt

Skleníkový efekt. Natálie Gajanová,kvarta. Fakta. Proces ohřívání planety Mars, Venuše a jiná nebeská tělesa s atmosférami mají skleníkové efekty , ale většinou se skleníkový efekt se odkazuje na případ  Země .

mare
Télécharger la présentation

Skleníkový efekt

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Skleníkový efekt Natálie Gajanová,kvarta

  2. Fakta • Proces ohřívání planety • Mars, Venuše a jiná nebeská tělesa s atmosférami mají skleníkové efekty, ale většinou se skleníkový efekt se odkazuje na případ Země. • Skleníkový efekt se na Zemi vyskytuje přirozeně už jejího vzniku. Bez výskytů skleníkových plynů by se průměrná teplota na Zemi pohybovala kolem −18 °C Je tedy nezbytným předpokladem života na Zemi. • Mnozí vědci se však shodují v tom, že Zem se ohřívá. To je způsobeno zvyšováním množství určitých plynů ve vzduchu. Nazýváme je skleníkovými plyny. Zvyšují schopnost atmosféry udržet teplo.

  3. Princip • Sluneční záření: 1)30%-odražené záření (6% je odraženo atmosférou, 20% odraženo oblaky, 4% zemským povrchem). 2)70%-pohlcené záření (16% atmosférou, 3% mraky, 51% souší a oceány)

  4. Skleníkové plyny: jsou sloučeniny, které díky svým fyzikálním vlastnostem propouštějí krátkovlnné záření horkých těles a naopak pohlcují dlouhovlnné záření těles chladnějších, čímž sebe a okolí zahřívají. V praxi tedy propouštějí záření Slunce směrem k Zemi, které tak dopadne až na zemský povrch. Zpětné záření chladnějšího povrchu Země již molekuly CO2 dokážou pohltit a zahřívají tak okolní vzduch. • Jednoduše v atmosféře vzniká vrstva, která umožní průchod viditelného slunečního záření k povrchu, ale ne jeho odchod (po změně vlnové délky). To je způsobeno obsahem skleníkových plynů v atmosféře.

  5. H2O (vodní páry) - způsobují asi 60% zemského přirozeného skleníkového efektu. -Molekuly vody v atmosféře zachycují teplo vyzařované ze zemského povrchu a pak je dále vyzařují všemi směry, čímž se znovu ohřívá zemský povrch, než je nakonec teplo vyzářeno zpět do vesmíru. -Lidská činnost vodní páry do atmosféry nepřidává. -zdroj: hydrosféra

  6. CO2 – Oxid uhličitý je určitě nejvýznamnějším skleníkovým plynem, ale ne jediným a ani ne nejúčinnějším.  -bezbarvý plyn bez chuti a zápachu -koncentrace CO2 v atmosféře není konstantní, v historii Země docházelo k jejím značným výkyvům. -Je těžší než vzduch. -zdroj:odlesňování,doprava,tepelné elektrárny,eroze, biomasy,požáry, … -na rychlém růstu koncentrace CO2 v posledním století se podílí hlavní měrou činnost člověka (jeho koncentrace rapidně vzrostla po průmyslové revoluci)

  7. CH4– je 20x účinnější než CO2 • -jeho obsah je v atmosféře asi 9x menší než u CO2 • zdroj:mokřady,močály,tundra, biomasa,zpracování ropy a zemního plynu, uhelné zdroje, úniky plynu, chov dobytka, pěstování rýže, skládky,mokřiny… • N2O - současná koncentrace v atmosféře je přibližně o 12 % vyšší než v preindustriálním období -roční přírůstek činí asi 0,25 % -zdroj:spalování biomasy, hnojení půd, spalování fosilních paliv, změna v užívání půdy,doprava

  8. Freony – halogen deriváty obsahující alespoň 2 vázané halogeny, z nichž alespoň jeden musí být fluor • -zdroj: chladící zařízení, spreje, aerosoly,plastické pěny, rozpouštědla,farmaceutický průmysl,… • -hlavní nebezpečí plynoucí z jejich přítomnosti v atmosféře však v současné době spočívá v destrukci ozonosféry

  9. Důsledky/Rizika • Skleníkový jev může ovlivnit tepelnou bilanci Země a vést ke globální změně klimatu. Mimo jiné dojde k ovlivnění průměrné teploty, srážek a hladiny moří. Všechny tyto faktory jsou velmi důležité a mohou vyvolat v určitých oblastech značné změny. Zvýšení hladiny moří má např. za následek zaplavení malých mořských ostrovů a hustě osídlených oblastí v ústí řek. Dále může dojít ke změně směru mořských proudů, např. Golfského proudu, což by mělo pro oblasti ovlivněné prouděním vážné následky.

  10. Odkazy • artemis.osu.cz/Student/OVSE_pre.ppt • http://www.enviro-edu.sk/database/student/2008-Sklenikovy efekt.pdf • http://cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_efekt • http://www.meteocentrum.cz/zmeny-klimatu/sklenikovy-efekt.php • http://cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_plyn • http://storm.fsv.cvut.cz/on_line/zipr/Prez_03.pdf • kdf.mff.cuni.cz/seminare/071101_Zak/zak_klima.ppt • www.veda.cz/dwn/.../13175_Ivana%20Nemesova_prezentace.ppt • ww.moderniskola.info/prezentace/6/Z/Atmosfera.ppt • http://ec.europa.eu/clima/sites/campaign/pdf/gases_cs.pdf • http://www.enviwiki.cz/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_jev

More Related