Makroekonomie

1. Makroekonomie PhDr. Ing. Lucie Severová, Ph.D. Email: severova@pef.czu.cz Katedra ekonomických teorií, PEF ČZU

2. Makroekonomie • Skripta: • Brčák, J.,Sekerka, B.: Makroekonomie. Praha 2010 • Cvičebnice: • Kolektiv autorů: Makroekonomie - cvičebnice. Praha 2010 • Další literatura: • Soukup, J., Pošta, V., Neset, P., Pavelka, T.: Makroekonomie. Praha 2010 • Pavelka, T.: Makroekonomie. Základní kurz. Praha 2007 • Mach, M.: Makroekonomie I. A II. Praha 2001

3. Makroekonomie • Zápočet: • 5 neřešených příkladů z různých kapitol, které nebyly počítány na cvičení, vypočítat je a předat na podepsaném listu před písemnou částí zkoušky • Zkouška: • 1) písemná část (teorie, kvízové otázky, příklady, grafy) • 2) ústní část (z otázek, které budou umístěny na Moodlu pod kódem ENE05E či pod vaším kódem)

4. EKONOMIE • z řeckého slova oikonomia (oikos-dům a nomos-zákon, řídit, spravovat) a znamenalo původně vedení domácnosti. • autorem termínu je Aristoteles, který ji zařadil do systému věd jako samostatnou disciplínu. • jako samostatná věda se konstituovala od poloviny 18. století • rozdělení na makroekonomii a mikroekonomii se přisuzuje Johnu Maynardu Keynesovi (1883-1946) • věda, která zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní využití.

5. EKONOMIE • Předmět zkoumání • zabývá se chováním ekonomických subjektů • zkoumá, jak lidé vyrábějí a spotřebovávají vzácné statky • zkoumá, jak lidé rozhodují o využívání omezených vzácných zdrojů k výrobě určitých statků a jak je mezi sebe rozdělují

6. EKONOMICKÉ TEORIE Lze dělit do dvou základních skupin: • Pozitivní ekonomie • je pouhý popis ekonomiky např. kolik je nezaměstnaných, jakých hodnot dosahuje HDP, jaká je míra inflace • zkoumá realitu takovou jaká doopravdy je a odhaduje zákonitosti jejího fungování • odmítají změnu systému (tržní ekonomiky) a náhradu jiným systémem

7. EKONOMICKÉ TEORIE • Normativní ekonomie • dává doporučení k výrazným změnám systému, chce vytvořit novou lepší realitu • jsou hodnotové soudy, je to stanovení určité normy, pravidla např. měly by se snížit daně, stát by měl poskytovat podpory v nezaměstnanosti • Ekonomie, jež se v současné době vyučuje u nás i ve světě má povahu pozitivní ekonomie

8. EKONOMICKÉ TEORIE • Neoklasická ekonomie • základním předpokladem jsou trhy, které se samy automaticky čistí a spějí k rovnováze • její příslušníci jsou odpůrci státních zásahů a stoupenci koncepce laissezfaire tzn. ekonomická zásada, aby hospodářskému dění byla ponechána volnost a aby stát do něj nezasahoval nebo se maximálně omezil na arbitra a tvůrce pravidel, jejichž dodržování by od ekonomických subjektů vymáhal

9. EKONOMICKÉ TEORIE • Neoklasická ekonomie • v ekonomice funguje vnitřní vyrovnávací mechanismus, který bez zásahů státu uvádí ekonomiku do rovnováhy • případné nerovnováhy v ekonomice chápe jako důsledky určitých rigidit způsobených opět zejména státní regulací • odstartovala široké zapojení matematických nástrojů a grafů v ekonomii • představitelé: CarlMenger (1840-1921), Alfred Marshall (1842-1924), MiltonFriedman (1912-2006)

10. EKONOMICKÉ TEORIE • Keynesiánská ekonomie • název dostala dle zakladatele britského ekonoma Johna Maynarda Keynese (profesora ekonomie na Cambridgeské univerzitě, 1883-1946), jež napsal stěžejní dílo: „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz” • vznikla jako reakce na velkou hospodářskou krizi z přelomu dvacátých a třicátých let 20. století • ekonomika trpí stavy nerovnováh, které nebudou odstraněny bez zásahů státu  zastánci státních zásahů

11. EKONOMICKÉ TEORIE • Keynesiánská ekonomie • doporučuje jako hlavní formy státních zásahů regulaci podnikatelské činnosti zvyšováním nebo snižováním úrokové míry, ovlivňování množství peněz v oběhu určováním diskontních sazeb, operacemi na volném trhu a kontrolou bankovních rezerv, uskutečňováním státních investic v oblastech nedostatečně rentabilních pro soukromé podnikání

12. EKONOMICKÉ TEORIE • Keynesiánská ekonomie • Státní zásahy zejména v oblasti: • Fiskální politiky – zásahy vlády prostřednictvím příjmové a výdajové stánky veřejných rozpočtů (rozpočtových organizací př. soudy, obce, kraje) • Monetární politiky – zásahy ČNB prostřednictvím množství peněz v ekonomice • Kurzové politiky - zásahy ČNB prostřednictvím ovlivňování měnového kurzu • Obchodní politiky – zásahy vlády prostřednictvím cel a kvót

13. MAKROEKONOMIE • Předmět zkoumání • Makroekonomie studuje chování ekonomiky jako celku. Zkoumá celkovou úroveň národního produktu, zaměstnanosti, cen a zahraničního obchodu země. • Makroekonomie se zabývá ekonomickou výkonností země a s ní spojenou problematikou dosažené ekonomické úrovně, hospodářským růstem a hospodářskými cykly.

14. MAKROEKONOMIE • Předmět zkoumání • Makroekonomie zkoumá celkovou produkci statků a služeb v zemi a s tím související problematiku spotřeby a investic, postihuje fungování agregátních trhů např. trh práce, a odhaluje příčiny nestabilit těchto trhů, k nimž patří takové jevy jako inflace či nezaměstnanost.

15. MAKROEKONOMIE • sleduje chování velkých ekonomických subjektů (HDP, inflace, nezaměstnanost, obchodní bilance), studuje jejich vývoj a následné dopady • zabývá se ekonomikou jako celkem, pokládá otázky: • Kolik zboží se vyrobí v souhrnu celé ekonomiky? • Jaká bude průměrná cenová hladina v ekonomice? • Kolik bude v ekonomice nezaměstnaných? • Kolik zboží se do ekonomiky doveze a kolik se z ní vyveze?

16. MAKROEKONOMIE • je významná pro hospodářskou ekonomiku, neboť dává návody, jak se vyhnout vysoké míře inflace, jak zabránit ekonomické recesi, jak odstranit vysokou nezaměstnanost, jakými opatřeními podpořit ekonomický růst a s tím související ekonomický blahobyt

17. MAKROEKONOMICKÉ SUBJEKTY Makroekonomické subjekty (sektory národního hospodářství) jsou domácnosti, firmy, vláda a zahraničí • Domácnosti • představují sektor národního hospodářství, který sdružuje všechny jednotky, jejichž funkcí je spotřeba. • vlastní výrobní faktory (půda, práce a kapitál), které jsou využívány ve firmách při výrobě statků • domácnostem plynou od firem důchody (mzdy, renty, zisky, dividendy, nájemné atd.).

18. MAKROEKONOMICKÉ SUBJEKTY • Podniky, firmy • jsou jednotky ekonomického rozhodování, které používají výrobní faktory k tvorbě statků (výrobků a služeb), které prodávají ostatním sektorům a získávají za ně důchody • důchody podniků jsou využity na úhradu nákladů za výrobní faktory (mzdy, renty, úroky, vyplacení dividend a podobných podílů na zisku) včetně nákladů na suroviny, energii apod. a na zaplacení daní.

19. MAKROEKONOMICKÉ SUBJEKTY • Vláda • je představována soustavou veřejných rozpočtů. Tato soustava je tvořena např. rozpočty ústředních a místních vlád (státní rozpočty, místní rozpočty), rozpočty fondů hospodařících s povinnými odvody (státní fondy, fondy zdravotního pojištění aj.) a dalšími. • příjmy vlády jsou tvořeny zejména daněmi a povinnými platbami na sociální a zdravotní pojištění. • výdaje vlády se dělí na vládní nákupy výrobků a služeb G a na vládní transferové platby TR.

20. MAKROEKONOMICKÉ SUBJEKTY • Vláda • Transferové platby – platby, za které není získána odpovídající protihodnota (ekvivalent) • nejdůležitějšími vládními transfery jsou transfery domácnostem (různé sociální dávky, příspěvky, podpory apod.) • část vládních transferů má podobu subvencí podnikům (výrobci v zemědělství, železniční doprava aj.). • mezi vládní transfery patří i úroky z vládního dluhu

21. MAKROEKONOMICKÉ SUBJEKTY • Zahraničí • zahraniční subjekty (domácnosti, podniky a vlády) tedy (nerezidenty,cizozemce) označíme souhrnně jako sektor zahraničí • bývá odběratelem domácích výrobků a služeb (vývoz, export) • domácí subjekty dovážejí výrobky a služby ze zahraničí (dovoz, import). • sleduje se zejména saldo těchto obchodů, tj. export minus import (tzv. čistý export).

22. EKONOMIKA • Ekonomika • otevřenost / uzavřenost je měřitelná, je to poměrový ukazatel, který vyjadřuje poměr mezi vývozem a dovozem a HDP • uzavřená – neexistuje zahraniční obchod a výměna kapitálu, je typická pro velké, silné ekonomiky • otevřená – existuje zahraniční obchod a výměna kapitálu, je typická pro malé státy s malým počtem obyvatel • významná (nezávislá) - ekonomiky ostatních zemí nemají na ni zásadní vliv • závislá - na ostatních ekonomikách

23. UKAZATELÉ VÝKONNOSTI NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ • HDP – hrubý domácí produkt je tržní hodnota veškerých finálních statků a služeb vyprodukovaných v dané ekonomice za dané časové období - statky a služby, které byly vyrobeny rezidenty (Čechy) i nerezidenty (cizinci) na našem území • HNP – hrubý národní důchod (hrubý národní produkt) je tržní hodnota veškerých finálních statků a služeb vyprodukovaných rezidenty dané země (Čechy) doma i v zahraničí - statky a služby, které byly vyrobeny rezidenty (Čechy) na našem území i v zahraničí

24. UKAZATELÉ VÝKONNOSTI NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ • Přesné měření hodnoty vyrobené produkce vyžaduje, aby všechny vyrobené statky a služby byly započítávány do této hodnoty v daném roce pouze jednou. Proto rozlišujeme finální produkt a meziprodukt. • Finální produkt představuje výrobky (statky a služby), které byly prodávány konečnému uživateli. • Meziprodukt tvoří statky (vstupy podniků), které byly v daném roce vyrobeny, ale současně byly v tomto období ve výrobě spotřebovány např.: suroviny, materiály, energie, polotovary, služby podnikům apod. • Do konkrétního výstupu pak počítáme pouze finální produkt. Meziprodukt se do konkrétního výstupu nezahrnuje.

25. UKAZATELÉ VÝKONNOSTI NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ • 1)výrobní metoda : HDP = suma přidaných hodnot na jednotlivých stupních výroby • 2)výdajová metoda: HDP = výdaje domácností na spotřebu + výdaje na investice + výdaje vlády na nákup výrobků a služeb + čistý export HDP = C + Ig + G + NX • 3)důchodová metoda: HDP = mzdy + renty + úroky + zisky + odpisy + (nepřímé daně – subvence) HDP = w + r + i + π + a + T

26. VÝROBNÍ METODA (ODVĚTVOVÁ) • Produkt získáme jako sumu přidaných hodnot v jednotlivých hospodářských odvětvích tj. v sektorech: • primárním (prvovýroba, tj. zemědělství, těžba nerostů) • sekundárním (zpracovatelská odvětví, tj. průmysl, stavebnictví) • terciálním (sektor služeb)

27. VÝROBNÍ METODA (ODVĚTVOVÁ) • Sčítáme přidané hodnoty na jednotlivých výrobních stupních tzn. vyhneme se dvojímu započítávání meziproduktů • HDP = sektor prvovýroby + zpracovatelský sektor + sektor služeb + daně z produktů – dotace na produkty

28. VÝROBNÍ METODA (ODVĚTVOVÁ)

29. VÝDAJOVÁ METODA (SPOTŘEBNÍ) • Sčítají se všechny výdaje vynaložené na nákup finálních statků a služeb • HDP = výdaje domácností na spotřebu + výdaje na investice + výdaje vlády na nákup výrobků a služeb + čistý export HDP = C + Ig + G + NX

30. VÝDAJOVÁ METODA (SPOTŘEBNÍ) • C – Výdaje domácností na spotřebu • statky krátkodobé spotřeby (potraviny, oblečení) • statky dlouhodobé spotřeby (auta, TV) • služby (vzdělávání, doprava) • I – Výdaje na investice • jsou financované podniky či domácnostmi • investice do fixního kapitálu (výdaje na nákup strojů, vybavení závodu, nákup domů či bytů) • investice do zásob

31. VÝDAJOVÁ METODA (SPOTŘEBNÍ) • G – Vládní výdaje na nákupy zboží a služeb • vláda za ně dostává určitou protihodnotu • výdaje vlády na: školství, zdravotnictví, obranu, platy státních zaměstnanců, ale i investiční výdaje vlády např. výdaje na stavbu dálnic či železnic atd. • NX – Čistý export • vypočítáme, když od exportu odečteme import: NX = X - M

32. VÝDAJOVÁ METODA (SPOTŘEBNÍ) • Transferové platby • patří do celkových vládních výdajů (G) • např. podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky, důchody (starobní, invalidní) • za jejich poskytnutí vlády nedostává žádnou protihodnotu  nezapočítávají se do celkových výdajů pro výpočet HDP • nejsou započítány do HDP také proto, že je dostávají domácnosti jako dávky, které použijí na spotřební výdaje (C), jež jsou v HDP již započítány

33. DŮCHODOVÁ METODA (NÁKLADOVÁ) • Sčítají se důchody, které plynou majitelům výrobních faktorů před jejich zdaněním • Hrubý domácí důchod = mzdy + renty + úroky + zisky + odpisy • HDP = mzdy + renty + úroky + zisky + odpisy + (nepřímé daně – subvence) HDP = w + r + i + π + a + T

34. DŮCHODOVÁ METODA (NÁKLADOVÁ) • Odpis je částka, která vyjadřuje opotřebení majetku za určité období. Protože odpis představuje snížení ekonomického prospěchu (ve formě poklesu aktiv) jedná se o náklad. • Odepisování je metoda, jak rozložit pořizovací cenu majetku jako náklad do více období. Pořízení majetku tedy neovlivní výsledek hospodaření firmy hned, ale poměrně po celou dobu životnosti majetku.

35. HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT • Nominální HDP • vyjádřený v běžných cenách, tedy v tržních cenách aktuálního, právě probíhajícího období • Reálný HDP • vyjádřený ve stálých cenách, tedy v cenách základního výchozího roku • Deflátor HDP = nominální HDP/reálný HDP * 100 • Dle ČSÚ v roce 2009 byl nominální HDP 3625 mld.Kč.

36. HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT • Ve výchozím roce se stálé a běžné ceny shodují tzn. nominální a reálný produkt je stejný. • V ostatních letech vypočítáme reálný produkt tak, že oceníme zboží a služby vyrobené v příslušném roce cenami základního období  získáme produkt očištěný o vliv změn cenové hladiny.

37. ČISTÝ DOMÁCÍ PRODUKT • Čistý domácí produkt (ČDP) • získáme jej, pokud od hrubého domácího produktu odečteme znehodnocení kapitálu (odpisy) • čistý domácí produkt = hrubý domácí produkt – odpisy: ČDP = HDP – a

38. HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT A EKONOMICKÝ BLAHOBYT • často se ztotožňují  čím vyšší HDP, tím se občané mají lépe • není zcela přesné, neboť ekonomický blahobyt je ovlivňován i jinými faktory než pouhým množství produkce • ukazatelé, které nejsou v HDP zachyceny: • volný čas – přispívá ke kvalitě života, lidé se mohou věnovat zálibám, vzdělávání atd. • práce doma – posekání zahrady, uvaření jídla • škody na ŽP – mají negativní dopad na kvalitu života

39. OSOBNÍ A DISPONIBILNÍ DŮCHOD • Osobní důchod (PI) • vyjadřuje celkové příjmy, které skutečně domácnosti obdrží • ze svého osobního důchodu platí domácnosti osobní daně (daň ze mzdy) a po jejich odečtení zůstává domácnostem disponibilní osobní důchod • Disponibilní důchod (YD) • důchod, který výsledně získávají domácnosti • je složen ze všech důchodů (mzdy, renty, úroky, vyplácené dividendy a transferových plateb) – daně • domácnosti jej používají na spotřebu či na úspory

40. UKAZATELÉ VÝKONNOSTI NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ • čistý export = export – import: NX = X – M • čistý domácí produkt = hrubý domácí produkt – odpisy: ČDP = HDP – a • čisté soukromé investice = hrubé soukr. investice – odpisy: In = Ig – a • hrubý národní produkt = hrubý domácí produkt – důchody z výrobních faktorů nerezidentů (cizinců) dosažených v tuzemsku + důchody z výrobních faktorů rezidentů (Čechů) dosazených v cizině • čistý národní důchod = hrubá národní důchod – odpisy: ČND = HND - a

41. Příklad 1 (18/4) – zadání: • Jsou známé ekonomické ukazatele: spotřební výdaje domácností (C): 2000; odpisy (a): 150; důchody rezidentů dané země dosažené v cizině: 300; důchody nerezidentů dosažené v dané zemi: 250; hrubé soukromé investice (Ig): 900; mzdy (w): 2000; transferové platby vlády (TR): 250; import (M): 700; export (X): 600; vládní nákupy statků a služeb (G): 1000; nepřímé daně (zmenšené o subvence) (T): 150; renty (r): 500; čisté úroky (i): 300.

42. Příklad 1 (18/4) – zadání: Zjistěte: a) čistý export b) čisté soukromé investice c) hrubý domácí produkt d) hrubý národní důchod e) čistý národní důchod f) celkové vládní výdaje g) zisky firem

43. Příklad 1 (18/4) - řešení a) čistý export se vypočítá, když od exportu odečteme import: NX = X – M NX = 600 – 700 = -100 b) čisté soukromé investice dostaneme, když od hrubých soukromých investic odečteme znehodnocení kapitálu: In = Ig – odpisy In = 900 – 150 = 750 c) hrubý domácí produkt spočítáme výdajovou metodou, neboť známe všechny její složky, které sečteme. Jde o spotřební výdaje domácností, hrubé soukromé investice, vládní nákupy statků a služeb a čistý export: HDP = C + Ig + G + NX HDP = 2000 + 900 + 1000 – 100 = 3800

44. Příklad 1 (18/4) - řešení d) hrubý národní důchod dostaneme tak, že k hrubému domácímu produktu přičteme důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví rezidentů, které získali v zahraničí a odečteme důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví nerezidentů, které získali na daném území: HND = 3800 + 300 – 250 = 3850 e) čistý národní důchod dostaneme tak, že od hrubého národního důchodu odečteme odpisy: ČND = HND – a ČND = 3850 – 150 = 3700

45. Příklad 1 (18/4) - řešení f) celkové vládní výdaje vypočítáme, když sečteme vládní nákupy statků a služeb a transferové platby: celkové vládní výdaje = G + TR = 1000 + 250 = 1250 g) zisky firem spočítáme z důchodové metody zjištěním HDP. Od HDP odečteme mzdy, čisté úroky, renty, odpisy a nepřímé daně zmenšené o subvence, čili složky důchodové metody: π = HDP – w – i – r – a - T π = 3800 – 2000 – 300 – 500 – 150 – 150 = 700

46. Příklad 2 (17/2) – zadání: • Hrubý domácí produkt ekonomiky činil (HDP): 4862 p.j., nepřímé daně (T): 393 p.j., odpisy (a): 505 p.j., důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví rezidentů, které získali v zahraničí 280 p.j. a důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví nerezidentů, které získali na daném území 320 p.j.

47. Příklad 2 (17/2) – zadání: Zjistěte: a) hodnotu hrubého národního důchodu b) hodnotu čistého národního důchodu

48. Příklad 2 (17/2) - řešení a) HND = HDP +důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví rezidentů, které získali v zahraničí – důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví nerezidentů, které získali na daném území HND = 4862 + 280 – 320 = 4822 b) ČND = HND – odpisy = 4822 – 505 = 4317

49. Příklad 3 (20/4) – zadání: • V ekonomice za sledované období činily mzdy (w): 2905 p.j., spotřební výdaje domácností (C): 3226 p.j., hrubé investice (Ig): 765 p.j., čisté úroky (i): 392 p.j., renty(r): 20 p.j., státní výdaje (G): 964 p.j., nepřímé daně zmenšené o subvence (T): 393 p.j., odpisy (a): 505 p.j., import (M): 250 p.j., zisky firem (π): 647 p.j.

50. Příklad 3 (20/4) – zadání: Zjistěte: a) hodnotu hrubého domácího produktu b) jakou metodu jste použili c) kolik činí export