Elektronické měřicí přístroje Ing. Jaroslav Bernkopf

1. Elektronické měřicí přístroje Ing. Jaroslav Bernkopf Elektrická měření

2. Rozcestník Téma „Elektronické měřicí přístroje“ nastudujte také z http://dev.webdevel.cz/na-jizdarne.cz/wp-content/uploads/2013/10/elektricka_mereni.pdf od str. 52 Následující snímky převzaty z http://www.kteiv.upol.cz/uploads/soubory/serafin/vseel/Merici%20pristroje%20a%20merici%20metody.pps Elektrická měření

3. Číslicové měřicí přístroje: • Přirozené analogové elektrické signály v elektrických obvodech se v číslicových měřicích přístrojích převádějí do číslicové formy. • Číslicové měřicí elektronické přístroje dosahují vyšší přesnosti ve srovnání s měřicími elektromechanickými přístroji - odpadá chyba nepřesným odečtením polohy ukazovací ručky, měřený obvod je méně zatěžován, atd. • Číslicový signál je možno dále elektronicky zpracovat, zaznamenat nebo uchovat v dalších zařízeních, např. v počítačích. • Rozlišovací schopnost: je nejmenší veličina na vstupu, která vyvolá změnu údaje o jeden nebo několik znaků. • Rozsahy měření: jsou nejmenší a největší hodnoty, které je možné změřit.

4. Popis digitálního multimetru Range (rozsah): manuální nastavování měřicích rozsahů Šířka pásma AC: kmitočtový rozsah, ve kterím lze měřit parametry střídavých proudů a napětí s chybou odpovídající třídě přesnosti přístroje Bargraf: pruh krátkých čárek pod číslicovým údajem, simulující změnami své délky analogový pohyb ručky přístroje Přesnost: třída přesnosti k udává horní mez relativní chyby měřené hodnoty – je třeba zohlednit přípustnou odchylku udávanou v digitech /jednotkách/

5. Chyba digitálního měřicího přístroje Příklad: Digitální voltmetr s 3 ½ místným displejem, ve třídě přesnosti 0,2 a přípustnou odchylkou na posledním místě z = ± 3 digitů (jednotek) ukazuje napětí 100,0 V. Jak velké je a) rozlišení a b) přípustná absolutní chyba F?

6. Blokové schéma číslicového elektronického měřícího přístroje

7. Integrační převodník A/Č s dvojitou integrací: Tento převodník má rozdělený převod do dvou taktů t1 a tx. Během přesně definované doby taktu t1 je na vstup integrátoru přivedené měřené napětí. Na konci taktu t1 je na výstupu integrátoru střední hodnota měřeného napětí U1. V druhém taktu tx je na vstup integrátoru přivedené přesné referenční napětí avšak s opačnou polaritou než mělo měřené napětí. Výstupní napětí integrátoru klesá a při dosažení nulové hodnoty je ukončeno trvání druhého taktu tx. Délka taktu tx je tedy úměrná velikosti vstupního napětí a tato délka je registrována v čítači, jehož číselná hodnota odpovídá měřenému napětí. Obr.12. Blokové schéma integračního převodníku A/Č

8. Obr.13. Průběhy napětí integračního převodníku s dvojitou integrací

9. Obr.14. Fotografie integračního převodníku s dvojitou integrací