1 / 16

Agresivní pacient

Agresivní pacient. Spurná Zuzana, PhDr. Mgr. Ph.D. Oddělení klinické psychologie FNUSA. Agresivita. vrozený základ intenzita a forma jsou osvojené v průběhu života s louží uchování psychické a fyzické integrity n epřiměřená forma je problém!. Základní typy agresivního chování.

melody
Télécharger la présentation

Agresivní pacient

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Agresivní pacient Spurná Zuzana, PhDr. Mgr. Ph.D. Oddělení klinické psychologie FNUSA

  2. Agresivita • vrozený základ • intenzita a forma jsou osvojené v průběhu života • slouží uchování psychické a fyzické integrity • nepřiměřená forma je problém!

  3. Základní typy agresivního chování • Agresivita instrumentální – je prostředkem k dosažení cíle, získaná napodobováním druhých, osvojená učením • Agresivita samoúčelná – osobní charakteristika, člověku přináší požitek • Agresivita jako důsledek afektu – často u jedinců narcisistických, na sebe zaměřených, kteří agresí reagují na zklamání, rozčilení • Agresivita reaktivní – odpověď na ohrožení psychické nebo fyzické integrity – např. silná bolest vyvolá agresivitu, jejímž cílem je odstranit zdroj

  4. Základní typy agresivního chování • Agresivita může být zaměřena: • na sebe (sebepoškozování, odmítání jídla, bránění zdravotnickému personálu v ošetření, pokus o sebevraždu) • na okolí • Dlouhodobé potlačování agresivity může vést k psychosomatickým problémům. Jde o reakci stenickou – posilující, je vhodné její energii využít a převést na prospěšnou aktivitu.

  5. Základní typy agresivního chování • Pacienti se ocitají při nemoci v nestandardní situaci, mohou reagovat agresivně z mnoha příčin. • Nezvládnutá a nepochopená agresivita v nemocničním prostředí komplikuje až znemožňuje diagnostický, léčebný a rehabilitační proces. Je překážkou motivace a vhodné spolupráce pacientů i rodiny nemocného se zdravotnickým personálem.

  6. Možné důvody agrese v medicínském prostředí Obvykle kombinace následujících okolností: • Strach – např. ze zákroku, ze smrti, existenční obavy • Úzkost – ze ztráty pozice, z ohrožení, nejistoty, z neznámého • Bolest • Zklamání – např. z málo nadějné prognózy, zklamání z očekávání • Dlouhé čekání na ošetření • Frustrace, vztek na osud • Pocit křivdy a nespravedlnosti • Nadměrné a nereálné očekávání pomoci • Celková zátěž, únava, vyčerpání • Prožitek ponížení, zesměšnění, uražení • Pocit bezmoci • Pocit viny a obrana před ním – hledání viníka jinde – častá reakce příbuzných

  7. Možné projevy agrese • Slovní – hrubé výrazy, urážky, výhružky, křik, zesměšňování • Fyzické napadání • Destrukce předmětů • Neklid • Nervozita • Přehnaná gestikulace • Nepravidelný hlasitý dech • Narušování osobní zóny • Ignorace – např. i telefonování v přítomnosti zdravotníka

  8. Časté chyby v komunikaci s pacientem s agresivními projevy • Agresivní chování personálu – zvyšování hlasu, křik, slovní napadání, nadávky, fyzická agrese • Napomínání pacienta „Uklidněte se, chovejte se jako dospělý.“ • Zlehčování situace

  9. Postup zdravotníka při komunikaci s agresivním pacientem • Zachovejte klid • Uvědomte si vlastní pocity • Ukotvěte se ve své roli zdravotníka • Nereagujte na agresi také agresí, pacienta často „odzbrojí“, jestliže s ním mluvíte i jednáte vlídně a zdvořile. • Pokud nejednáte komplementárně, agresivního pacienta tím zaskočíte a překvapíte a konflikt se často rozplyne.

  10. Postup zdravotníka při komunikaci s agresivním pacientem • Agresi si neberte osobně, nebývá cílená na vás, zdravotník bývá pouze hromosvodem vybití pacientova napětí. • Pojmenujte emoce, které u pacienta vidíte, pomozte mu pochopit zdroje agresivity – úzkost, nejistota, strach, bezmoc, frustrace, bolest. • Pomocí vaší empatie hledejte s pacientem porozumění jeho stavu a příčinám.

  11. Postup zdravotníka při komunikaci s agresivním pacientem • Zhodnoťte, jaké motivy vedly pacienta k agresivnímu chování. • Pozorně pacienta vyslechněte, ukažte akceptující postoj (akceptace však neznamená souhlas). • Berte jeho tvrzení vážně, nehodnoťte. • Zorientujte se v situaci- zvažte, zda nejde o oprávněný nárok či požadavek (např. po dlouhém čekání na zákrok, chybě personálu, v čekárně je zima či horko)

  12. Postup zdravotníka při komunikaci s agresivním pacientem • Můžete použít asertivní techniku „ otevřených dveří“ („ chápu vás, rozumím vaší špatné náladě, také bych byla naštvaná, kdybych čekala na ošetření 2 hodiny…“). • V případě oprávněného nároku je namístě omluva zdravotníka za chyby, společné nalezení řešení. • Pokud jde o úzkost, je potřeba pacienta uklidnit, snížit jeho úzkost, pomoci pacientovi vyjádřit obavy, spoluúčast.

  13. Postup zdravotníka při komunikaci s agresivním pacientem Doporučené výroky zdravotníků: • Vidím, že jste rozzlobený, co se vám přihodilo? • Je mi to líto…. • Dobře vám rozumím… • Na vašem místě bych se cítila podobně… • Pojďme si prosím o všem pohovořit…. • Musí to pro vás být obtížné…. • Pojďme se poradit, jak dále… • Co navrhujete… • Chápu Vás….. • Vaše situace není jednoduchá, vztek bývá častou reakcí…

  14. Postup zdravotníka při komunikaci s agresivním pacientem • Pokud to je možné, snažte se nemocnému vyhovět. Poskytněte prostor pro dotazy, hledejte možnosti řešení. • V případě extrémně silné agrese odejděte, přivolejte pomoc, třeba i policii. • Vysvětlujte postup vašeho jednání. • Jednejte s pacientem se zájmem, úctou, respektem.

  15. Použitá literatura • ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998. ISBN 80-85931-48-6 • ČERMÁK, I. Lidská agrese a její souvislosti. Žďár nad Sázavou: Fakta, 1999. ISBN 80-902614-1-8 • FROMM, E. Anatomie lidské destruktivity. Prah: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-232-4 • HARTL, P. Psychologický slovník. Praha: Budka, 1996. ISBN 80-901549-0-5 • NAKONEČNÝ, M. Motivace lidského chování. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0592-7 • NAKONEČNÝ, M. Encyklopedie obecné psychologie. Praha: Academia 1997. ISBN 80-200-0625-7 • ŠIMANOVSKÝ, Z. Hry pro zvládání agresivity a neklidu. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-689-6 • VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2002. • ISBN 80-7178-678-0 • EDELSBERGER, L. a kol. Defektologický slovník (Sovák, M.). HaH Vyšehradská, • s. r. o, 2000. ISBN 80-86022-76-5 • VYMĚTAL, J. Lékařská psychologie. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-740-X

  16. Děkuji za pozornost

More Related