290 likes | 585 Vues
Kdy byl popsn prvn virus???. Prvn virus byl popsn ruskm vedcem Dimitrijem Ivanovskm v roce 1892 jako patogenn agens, kter nelze odstranit filtrovnm. Ivanovsk pouil tvu z listu tabku napadench virem tabkov mozaiky (TMV) a prefiltroval ji pres porcelnov filtr, kter byl v t dobe
E N D
1. Virov onemocnen cloveka Virus (virus = latinsky jed) je struktura nachzejc se na hranici mezi ivm a neivm. Ty nejprimitivnej viry obsahuj pouze svoji genetickou informaci ve forme DNA nebo RNA, kter jsou uloeny v kapside a nekolik mlo proteinu tvorcch virov obal. Ty sloitej mohou navc obsahovat 1-2 obalov membrny pochzejc z napaden bunky (ta vnej je obvykle obohacena virovmi proteiny sloucmi k rozpoznn hostitelsk bunky a k usnadnen pruniku dovnitr) a enzymy, kter jim maj usnadnit invazi do bunky a expresi sv DNA ci RNA. Viry nejsou schopny samostatn existence bez hostitelsk bunky, tedy presneji nejsou schopny se bez hostitelsk bunky reprodukovat. Bunka slou pouze jen jako biologick tovrna a sklad nhradnch dlu potrebnch pro vznik novch viru. Po splnen tto role dochz k destrukci tto bunky a nov viry se r dl i mimo napaden organismus.
Viry napadajc bakterie se nazvaj bakteriofgov, viry napadajc sinice se nazvaj cyanofgov atd. Nekter viry napadaj cloveka a mohou zpusobovat onemocnen. dn virov onemocnen nelze lcit antibiotiky. Duvodem podvn antibiotik u techto onemocnen je predchzen nslednch takzvanch superinfekc, tedy infekc zpusobench bakteriemi, kter s odstupem nekolika dn napadnou predchozm virovm onemocnenm oslaben organismus.
2. Kdy byl popsn prvn virus??? Prvn virus byl popsn ruskm vedcem Dimitrijem Ivanovskm v roce 1892 jako patogenn agens, kter nelze odstranit filtrovnm. Ivanovsk pouil tvu z listu tabku napadench virem tabkov mozaiky (TMV) a prefiltroval ji pres porcelnov filtr, kter byl v t dobe pouvn na odstranovn bakteri. Filtrt vak nadle obsahoval nejakou substanci zpusobujc infekci na pokusnch tabcch. V roce 1898 tuto substanci men ne bakterie oznacil nizozemsk mikrobiolog Martinus Beijerinck jako virus. V dalch pokusech pak tito vedci prokzali, e viry se nedok rozmnoovat na ivnch pudch pouvanch pro kultivaci bakteri a e ke svmu rustu potrebuj bunky hostitelskho organismu.
3. Jsou viry ivmi organismy??? Mezi vedci se stle vedou spory o to, zda-li povaovat viry za iv organismy, ci spe za komplikovanej makromolekuly. Viry maj vlastn genom, jsou schopny reprodukce, vytvrej vlastn proteiny a replikuj vlastn DNA nebo RNA. Nic z toho vak nedok bez hostitelsk bunky, nemaj dn vlastn metabolismus, dn zdroj energie. Funkcn a infekcn virus lze tak casto sloit pouhm smchnm jeho jednotlivch komponent. Naprklad infekcn virus tabkov mozaiky lze pripravit smchnm chemicky syntetizovan virov RNA a precitenho virovho obalovho proteinu pripravenho treba v modifikovanch bakterich. Viry jsou tak nekde na pomez mezi ivmi organismy a neivou prrodou
4. Tri ruzn typy viru
5. Tri ruzn typy viru Tri ruzn typy viru: v lev csti virus infikujc bakterie neboli bakteriofg, vpravo nahore neobalen virus s ikosahedrln symetri, vpravo dole retrovirus HIV u kterho je virov cstice jete obalena membrnou s povrchovmi glykoproteidy. Genomov nukleov kyselina je znzornena modre.
patr k predchozmu obrzku!!!
6. Nejvznamnej virov onemocnen u cloveka Viry zpusobuj velk mnostv vznamnch infekcnch chorob. Proti nekterm z techto onemocnen je k dispozici cinn vakcna, proti nekterm virum byla vyvinuta lciva specificky blokujc nekter virov enzym, tzv. virostatika. Mezi tyto ltky patr i lk Viread, kter je velmi cinn proti viru HIV, a kter byl puvodne objeven v laboratori dr. Antonna Holho v stavu Organick Chemie a Biochemie AV CR. Na virov onemocnen vak nem nejmen vliv lcba antibiotiky, prestoe jsou tato casto u virovch onemocnen nasazovna. Nejcasteji na tzv. nachlazen vetinou zpusoben nekterm rhinovirem, koronavirem nebo virem chripky. Nadmern pouvn antibiotik naopak m negativn cinek na vytvren rezistentnch kmenu bakteri.
7. Mezi nejvznamnej virov onemocnen patr: Chripka: Chripka je nakaliv nemoc zpusobena RNA virem z rodiny Orthomyxoviridae. Rychle se r svetem v seznnch epidemich, se znacnmi ekonomickmi nklady kvuli vdajum na zdravotn pci a ztrte produktivity. Primrn genetick zmeny ve viru zpusobily ve 20. stolet 3 chripkov epidemie, nebo dokonce pandemie, kterm podlehly miliny lid.
Anglick nzev chripky - influenza (zkracovno na flu) pochz ze star lkarsk vry v neprzniv astrologick vlivy - influences jako prciny nemoci.
8. Chripkov A virus
9. Nachlazen Akutn virov znet nosu a hltanu znm t jako nachlazen je virov nakaliv nemoc hornch cest dchacch. Prznaky nachlazen jsou kchn, bolesti aludku, rma, ucpn nosu, krbn v krku, zahlenen hrdla, kael, bolesti hlavu a nava. Nemocn se t mohou ctit bolestive. Nachlazen bene trv tri a pet dn; zbytkov kael vak trv a tri tdny. Nachlazen je nejbenej z lidskch nemoc; napad dospel prumerne dva a ctyrikrt rocne a koln deti a dvanctkrt rocne. Deti a jejich rodice jsou nachlazen casteji, co mue bt pro vy hustotu populace ve kolch a proto, e prenos na cleny rodiny je velmi cinn.
Chripka, vnej virov infekce, se od nachlazen li dalmi prznaky: rychle rostouc horeckou, zimnic a bolest tela i svalu. Nachlazen jen zrdka ohrouje na ivote, narozdl od svch komplikac jako je zpal plic.
10. Hepattida Hepattida= virov znet jater- lidove loutenka
Hepatitida (hepatitis) je virov onemocnen zpusobujc znet jater, kterm trp pribline 2,5% cesk populace. Nekdy je oznacovna jako loutenka, co je patologick stav, kter se klinicky projevuje zeloutnutm kue, ocnho belma, sliznic i ostatnch tkn. To je zpusobeno zvenou koncentrac lutho lucovho barviva bilirubinu v krevn plasme.
Hepattitis virus:A,B,C,D,E, -ruzn viry napadajc jtra,
HBV mue zpusobovat rakovinu jater,nejbenej jsou varianty A,B a C.
11. Vzteklina Vzteklina (t rabies, besnen, lyssa) je akutn virov onemocnen centrlnho nervovho systmu zvrat a lid. Projevuje se zmenami chovn, zvenou drdivost, agresivitou, parzami, paralzami a konc tmer vdy smrtelne.
- puvodcem vztekliny je RNA virus z rodu Lyssavirus z celedi Rhabdoviriade,pricem na svete existuje celkem 6 ruznch srotypu
viru
na obrzku pes nakaen vzteklinou
12. AIDS AIDS (psno t aids) je zkratka z anglickho spojen Acquired Immune Deficiency Syndrome nebo t Acquired Immunodeficiency Syndrome, cesky syndrom zskanho selhn imunity. Je to soubor prznaku a infekc, kter je nsledkem pokozen imunitnho systmu cloveka virem HIV. Presn definice stavu, kter se jako AIDS oznacuje, se mrne li v zvislosti na organizaci ci zemi pouit
13. AIDS jako nemoc Inkubacn doba
Inkubacn doba nemoci je 3-8 tdnu, po kter se objevuj prznaky akutn infekce HIV, kter jsou velmi podobn chripce. Po odeznen prechz nemoc do latentnho stadia, (kter je casto nesprvne oznacovno jako inkubacn doba) behem kterho nemocn nepocituje dn pote. Po n nsleduje zhroucen imunitnho systmu AIDS. U dospelch je stredn doba mezi nkazou virem HIV a propuknutm nemoci AIDS pribline deset let. Mue ale trvat krat i del dobu. Uvd se, e podl nemocnch narust kad rok po infekci o pribline pet procent. Kongenitlne nebo perinatlne infikovan deti onemocn vetinou do jednoho ci dvou let.
14. Diagnza Diagnza
Rozren nkazy HIV v Africe. Data jsou z let 19992000
Prtomnost HIV v organismu lze diagnostikovat pomoc krevnch testu. Nejcasteji se zjituje prtomnost protiltek proti viru HIV v krvi. Pozitivn vsledek testu znamen, e organismus proti viru vyrb protiltky a byl jm tedy infikovn. Protiltky se vak v dostatecnm mnostv vytvor a urcitou dobu po nkaze. Behem tto doby, tzv. imunologickho okna dlouhho a 6 mescu, nelze uvedenm zpusobem prtomnost viru v tele zjistit.
15. Oblast s nejvetm vskytem onemocnen AIDS je v AFRICE.
16. Lcen a prognza Soucasn lkarsk veda nen schopna AIDS vylcit, doke ale oddlit jeho propuknut a zpomalit jeho prubeh. Lcit AIDS nebo odstranit HIV ze vzorku krve lze pomerne spene ozonizac krve. Problmem v chudch zemch sveta je nedostupnost prli drahch lku a neprjemn vedlej cinky nekterch z nich. Prognza zvis na rozvinutosti infekce v dobe, kdy je odhalena. Dojde-li k tomu krtce pot, co se clovek nakazil a jsou-li dostupn vhodn lky, mue prot dlouh ivot, ani by se u nej AIDS vubec projevil. Lkari mohou docasne potlacit jeho chorobu a prodlouit jeho ivot, clovek ale nepreije dle ne 12 let s rozvinutou nemoc AIDS. U nekolika prpadu se vak lid s AIDS vylcili a lkari vyloucili zmenu vzorku. Dle je znmo i nekolik destek prpadu, kdy lid s HIV ij 15 i vce let ani by onemocneli AIDS.
17. Historie nemoci a jej rozren AIDS je celkem nov onemocnen, objeven poctkem 80. let v USA, nicmne z lkarskch zznamu je zrejm jeho vskyt jak v USA, tak jinde ji od poloviny 70. let (objeven choroby bylo zteno tm, e nemocn vlastne neumr na AIDS, ale jinou chorobu, kter AIDS uvoln cestu).
V rozvinutch zemch se dar dret AIDS pod kontrolou, katastrofln je ale situace v nekterch chudch zemch, zejmna ve stredojin Africe, jejich populace a sociln struktura se v dusledku nekontrolovane se rc pandemie hrout. Situace je o to hor, e zde neexistuje lkarsk a vzdelvac infrastruktura a e ren nemoci je v nekterch zemch podporovno mstnmi poverami (napr. e pohlavn styk s pannou mue nemocnho vylcit nebo e AIDS je nemoc vyvinut pro znicen zaostalch zem a kondom a lky proti n jsou ve skutecnosti prostredky pro jej ren)
18. Nejhure postien zeme tmto onemocnenm
19. Definice chudch zem V rade chudch zem (v Africe, Asii, Jin Americe) je pouvna pro diagnostiku AIDS zjednoduen definice WHO, kter vynechv test na prtomnost protiltek a definuje AIDS, m-li clovek nejmne dva hlavn spolu s aspon jednm vedlejm prznakem.
Hlavn prznaky jsou alespon 10% ztrta telesn hmotnosti, chronick prujem trvajc dle ne 1 mesc, horecky trvajc stle nebo preruovane vce ne 1 mesc. Vedlej prznaky jsou trval kael trvajc dle ne 1 mesc, celkov svediv znetliv onemocnen kue, anamnza psovho oparu, kandidza stn csti hltanu, chronick pokrocil roztrouen infekce prostho oparu, celkov onemocnen mznch uzlin. Tak prtomnost celkovho Kaposiho sarkomu nebo kryptokokln meningitidy je podle tto definice dostatecn pro diagnzu AIDS. a
20. Netovice Prav netovice (Variola) jsou vysoce nakalivm onemocnenm s vysokou mrtnost (u nekterch kmenu se bl 100%). Preiv pacienti bvali casto nadosmrti poznamenni drobnmi jizvami. Odhaduje se, e jen behem 20. stolet tato choroba zahubila 300-500 milionu lid. Jete v roce 1967 onemocnelo 15 milinu lid a 2 miliny jich zemrely. O deset let pozdeji se tato nemoc stala zatm jedinou na svete, kterou se soustredenm silm a celosvetovm ockovacm programem podarilo zcela vymtit. Posledn znm prpad tto nemoci pochz z roku 1977. Po ukoncen tohoto eradikacnho programu roku 1980, kdy WHO prohlsilo prav netovice za zcela vyhuben, bylo rozhodnuto znicit vechny laboratorn vzorky puvodce choroby, zustat mely pouze ve dvou laboratorch - jedna v USA (jsou prechovvny v CDC v Atlante) a jedna v SSSR. Podle svedectv Kanatjana Alibekova vak SSSR jete v 70. a 80. letech provdel pokusy s clem jete zvit nebezpecnost tohoto viru a e vyrobil znacn mnostv biologickch zbran zaloench na jeho bzi.
21. Dal druhy netovic Plan netovice (Varicella) jsou vysoce nakalivm onemocnenm, kter m povest detsk nemoci, nebot vetina lid se nakaz ji pri svm detstv a prodeln choroby dotycnmu zajist doivotn imunitu. Onemocn-li clovek dospel, vede to obecne k temu prubehu nemoci. Nemoc se r zejmna vzdunou cestou. Infekcnm materilem je kue a je mon, e i respiracn sekrety (neprokzno).
22. Mononukleza Infekcn mononukleza (lidove polibkov nemoc ci nemoc z lbn) je virov onemocnen zpusoben viry Epsteina a Barrov a cytomegalovirem. Postihuje vnitrn lzy, zejmna slezinu a jtra a uzliny, hrtanov a tln. Nemoc zpoctku vypad jako angna a je tak i casto diagnostikovna, a pot, co necinkuj antibiotika, je pacient testovn na prtomnost viru. Infekcn mononukleze se rk Nemoc z lbn nebo Detsk nemoc, protoe nejcasteji j onemocn mal deti, u kterch je prubeh vetinou bez prznaku a dospvajc. Nemoc se pren prostrednictvm slin - bud prmo nejcasteji lbnm, nebo neprmo rukama a predmety cerstve potrsnenmi slinami (hracky, sklenky, rucnky). To jsou ale nejcastej mon spoutec mechanismy. U dospelch jedincu nen onemocnen vylouceno, mv vak te prubeh
23. Diagnza Pri podezren a pri prubehu IM se provdej krevn testy. Stanovuje se krevn obraz (pro IM je typick zven jednojadernch monocytu), dal soucst jsou jatern testy, jejich zven hodnoty napovdaj onemocnen (zejmna hodnoty ALT, AST a billirubinu) a testy, pri kterch se zjituje prtomnost specifickch protiltek.
24. Lcba U malch det onemocnen probehne casto bez prznaku nebo jen s lehkm prubehem, take pacient dochz pouze na infekcn oddelen. U vnejho prubehu (neklesajc horecka, vet znet jater atd.) dochz k hospitalizaci. Specifick lk na infekcn mononuklezu neexistuje. Jeliko jde o virovou infekci, nemaj na ni vliv ani antibiotika. Ta se podvaj ke zmrnen vedlejch prubehu nemoci a ke sniovn horecky. Nejduleitej pro zdrn uzdraven je klid a dieta. Lcba trv pribline 6 mescu, prvn mesc mus bt pacient doma, pot dret dietu nekolik mescu (minimlne 2-3) a po vylcen se jete nejak cas fyzicky etrit. Vdy ale zle na vsledcch testu a celkovm zdravotnm stavu pacienta, take nekter obdob se mohou zkrtit nebo prodlouit
25. Kltov encefalitida Obecne lze rci, e nemoc probh hure u dospelch ne u det a e po setkn s virem zskv clovek s normlne pracujcm imunitnm systmem imunitu proti typu viru, kter jej napadl, a prpadne i proti prbuznm virum. Tato imunita vak nen trval, postupem casu slbne. Nemoc (pokud vubec propukne) mue mt podobu jen lehkch bolest hlavy a zven teploty nebo (ve druh fzi) tek prubeh spojen s prudkmi bolestmi hlavy, vysokmi horeckami, dezorientac, poruchami motorick koordinace atd. Pri tekm prubehu mue dojt k mrt nebo k dlouhodobejm ci doivotnm nsledkum v podobe ochrnut, poruchm soustreden ci snen intelektulnho vkonu
26. Prenos nemoci Hlavn prenos se odehrv prostrednictvm infikovanch kltat, pricem prirozenm rezervorem viru jsou zejmna hlodavci. Existuje i prenos alimentrn cestou skrz tepelne neupraven koz ci ovc mlko a mlcn vrobky. Znm je prpad epidemie ze slovensk Ronavy, kde v roce 1951 onemocnelo na 600 lid touto nemoc v dusledku konzumace infikovanho mlka. V roce 1999 bylo na Vsetnsku diagnostikovno 22 prpadu, u nich k nakaen dolo patrne v dusledku pozren ovcho sra vyrobenho z infikovanho mlka. Nemoci, u nich dolo k prenosu alimentrn cestou, maj zpravidla lehc prubeh
27. Prenaecem tto nemoci je klte
28. Lcba a prevence Relativne cinnou prevenc je ockovn, jeliko se vak kltov encefalitida vyskytuje v rade typu a ockovn nebvaj komplexn, je treba zvolit ockovac ltku postihujc rizika dan oblasti (napr. stredn Evropy). Ockovn proti konkrtnm typum poskytuje i cstecnou imunitu proti srologicky prbuznm typum, ale tato poucka neplat zcela obecne. Ockovn se doporucuje u lid pracujcch v rizikovch profesch ci zabvajcch se rizikovmi cinnostmi (napr. tbory v prrode). Zejmna pak pokud jde o lidi, kter toto provozuj v rizikovch oblastech, za ne je povaovno zem, na nem podl infikovanch kltat preshne obvykl 1%. Jedinou lcbu predstavuje podpurn lcba (vitamny a lky tlumc sekundrn projevy nemoci) a klid na luku. Klte vyjmut z kue nelikvidujte, mue bt vyetreno na prtomnost viru kltov encefalitidy a zjistit tak riziko nkazy
29. Rozren ve svete a v CR Nemoc se vyskytuje na rade mst v Evrope a Asii, obecne lze rci, e je spojena s rozrenm kltat a vetina prpadu je soustredena do ohniskovch oblast, kde se infikovan kltata v hojn mre vyskytuj. Obecne lze rci, e pocet prpadu dlouhodobe mrne roste a plocha rizikovch oblast se pomalu rozruje
30. Dal virov onemocnen Existuje cel rada virovch onemocnen,mohli bychom se o nich bavit do nekonecna,nekter jsou znm ji celou radu let a nov se zase objevuj.
Je treba nutno dodat,e veda v tomto smeru pokrocila v prubehu poslednch 20 let a vedci na celm svete se sna zkoumat nov a nov objevy,jak zabrnit ruznm onemocnenm.V poslednch 5 letech vedci pokrocili ve vzkumu ndorovch onemocnen,neustle se pribliuj plnmu objevu a to je treba ocenovat.
K dalm onemocnenm patr: SARS,Gastroenteritida,hantavirov plicn syndrom,hemorgahick horecky,mononukleza,papilomavirov infekce,prunice,obrna a spousta dalch