1 / 24

Civilizace

Civilizace. Okruhy, kultury, náboženství. Definice civilizace (dle Wiki). Civilizace = komplexní společnost Z technického, antropologického , hlediska odlišujeme civilizace - v nichž žije mnoho lidí ve městech a odebírá jídlo vyrobené v zemědělství

missy
Télécharger la présentation

Civilizace

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Civilizace Okruhy, kultury, náboženství

  2. Definice civilizace (dle Wiki) • Civilizace = komplexní společnost • Z technického, antropologického, hlediska odlišujeme civilizace • - v nichž žije mnoho lidí ve městech a odebírá jídlo vyrobené v zemědělství • - lovecko-sběračských skupin a kmenových společností, v nichž lidé žijí v malých osadách nebo kočovných skupinách a živí se sběrem, lovem nebo prací na malých zahrádkách. V tomto významu je civilizace výlučný termín, který lze aplikovat jen na některé lidské skupiny a na jiné ne. • V širším významu je jako civilizace označována jakákoliv výrazná skupina, ať už komplexní a bydlící ve městech nebo jednoduchá, kmenová. Tento význam je často vnímán jako méně exkluzívní a etnocentrický, na druhou stranu také méně užitečný a smysluplný než první. Při tomto užití je civilizace prakticky synonymní s kulturou. • Jiné užití civilizace kombinuje první a čtvrtý význam slova, předpokládaje, že komplexnější společnost je přirozeně nadřazená méně složité společnosti. • Hlavní funkcí civilizace je organizace sítí ideologické, politické, ekonomické a vojenské moci, které pak rozdílně pomáhají privilegovaným domácnostem. Jinak řečeno, v civilizaci instituce jako církve, korporace a armády existují proto, aby přesouvaly zdroje a moc vládnoucím elitám.

  3. Lidská rasa • je skupina lidí, kterou spojuje dlouhodobý společný vývoj, v jehož průběhu se vlivem rozdílného prostředí vytvořily shodné morfologické a fyziologické znaky (barva pleti, barva a tvar vlasů, očí, rysy tváře, tvar lebky, nosu, atd.

  4. Rasy • europoidní (bílá) - patří sem indoevropská, semitská a matinská skupina. Je označována také jako běloši. Je původem v Evropě, západní Asii a severní Africe. • mongoloidní (žlutá) - zahrnuje skupinu mongolskou, Inuity (Eskymáky), americké Indiány a Austronésany. Je rozšířena především ve východní a jihovýchodní Asii, Severní a Jižní Americe. • negroidní (černá)- označována jako černoši. Původem je v subsaharské Africe. • australoidní - patří sem Austrálci, Papuánci a Melanésané.

  5. Svoje označení mají také míšenci jednotlivých ras: • Mestici – (europoidní+mongoloidní) • Mulati – (europoidní+negroidní) • Zambové – (negroidní+mongoloidní) • Další rasově smíšené populace: • Malgaši – (negroidní+mongoloidní) • Kreolové – (europoidní+negroidní)

  6. Civilizační okruhy Západní civilizace Pravoslavná civilizace Buddhistická civilizace Islámská civilizace Čínská civilizace Hinduistická civilizace Latinskoamerická civilizace Subsaharská civilizace Japonsko, Etiopie, Turecko, Izrael = osamělé státy

  7. Civilizační okruhy - seznam • Západní • Pravoslavná • Islámská • Latinskoamerická • Hinduistická • Buddhistická • Čínská • Subsaharská • Osamělé státy – Izrael, Etiopie, Japonsko, Turecko civilizace

  8. Civilizační okruhy - definice • Národy těchto okruhů vyznávajípodobné společenské, morální, náboženské a jiné hodnoty, které jsou obvykle trvanlivější než aktuální politická situace. • Každý z těchto celkůje veden ústředním státem, který nad ní do jisté míry může držet „ochrannou ruku“.

  9. Rozdělení podle náboženství

  10. Křesťanství • ze slova křesťan < lat. christianus < řec. χριστóς, christos pomazaný čili Mesiáš • monoteistické, univerzální, historické (založené) a misijní náboženství, které je soustředěno kolem života a učení Ježíše z Nazareta, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa • vzniklo z židovství na území Palestiny, kde Ježíš působil. Toto působení a počátky křesťanství zachycuje Nový zákon, mladší část křesťanské Bible.

  11. Rozdělení a základní rozdíly • západní katolictví, • východní pravoslaví • a protestantství, vzniklé z reformace v 16. století. • Liší se od sebe odlišným chápáním vztahu věřících a církve, z čehož se odvozuje i odlišná církevní organizace. • Katolické a pravoslavné se chápou jako nezbytné zprostředkování mezi Bohem a člověkem, dodržují hierarchii – papež v katolické a patriarcha v pravoslavné • Protestantské církve se organizují jako sdružení věřících, kteří tvoří místní sbory.

  12. Symboly řecké slovo Ichthys (ΙΧΘΥΣ, ryba) je zároveň zkratkovým slovem pro obrat Ježíš Kristus, Boží Syn, Spasitel (Ἰησοῦς Χριστός, Θεοῦ Υἱός, Σωτήρ) /Jézúz Christos Theú Hyios Sótér/ patriarcha, biskup řecký kříž Sv. Ondřej Papež, arcibiskup latinský kříž Sv. Antonín pravoslavný kříž labarum = chí-ró Sv. Petr

  13. Vyznání víry – pravoslavné (katolické) • Věřím v jednoho Boha, Otce, Vševládce, Stvořitele nebe a země, všeho viditelného i neviditelného. • I v jednoho Pána, Ježíše Krista, Syna Božího, jednorozeného a z Otce zrozeného přede všemi věky. Světlo ze Světla, Boha pravého z Boha pravého, rozeného, nestvořeného, jednobytného1 s Otcem, skrze něhož vše učiněno bylo. Jenž pro nás lidi a pro naše spasení sestoupil s nebe, vtělil se z Ducha Svatého a Marie Panny a člověkem se stal. Jenž za nás ukřižován byl pod Pontským Pilátem, trpěl a pohřben byl. A třetího dne vstal z mrtvých podle Písem. Vystoupil na nebesa a sedí po pravici Otce. • A znovu přijde se slávou soudit živé i mrtvé; jeho Království nebude (mít) konce. • I v Ducha Svatého, Pána, oživujícího2, jenž z Otce (i Syna) vychází a s Otcem i Synem spoluctěn a spoluoslavován jest a mluvil skrze proroky. • I v jednu svatou, obecnou3 a apoštolskou Církev. Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů. Očekávám vzkříšení mrtvých a život věku budoucího. Amen.

  14. Pravoslaví • pravoslavná církev či ortodoxní církev (z řeckéhoὀρθός orthos správný, pravdivý + δόξα doxa sláva, názor, učení) je křesťanskácírkev složená z vícero územních církví, které dohromady tvoří pravoslavné společenství. • Mezi pravoslavím a ostatními křesťanskými církvemi leží mnoho podstatných věroučných rozdílů, odlišnosti v církevní praxi, některé neslučitelné církevní obyčeje a hlavně rozdílnost ve spiritualitě. Dialog s katolickou církví navíc komplikují překážky politického charakteru, zatímco v dialogu s církvemi vzešlými z protestantské reformace nacházíme ještě výraznější rozdíly jak ve věrouce (např. v chápání svátostí), tak i v pojetí církevní praxe.

  15. Katolicismus • Římskokatolická církev, v běžné mluvě často označovaná nepřesně jako katolická církev, je největší z třiadvaceti autonomních katolických církví a jedinou západní katolickou církví. • Kromě společenství s římským biskupem, papežem, které spojuje všechny katolické církve, je pro římskokatolickou církev typický latinský ritus • Počátky římskokatolické církve jakožto samostatné organizace oddělené od většiny východních církví souvisejí s Velkým schizmatem kolem roku 1054, kdy si papež, římský patriarcha, nárokoval moc nad čtyřmi východními patriarcháty, ty se odmítly podrobit a církevní představitelé Římu a Konstantinopole se po řadě teologických i mocenských sporů vzájemně exkomunikovali a prokleli. • Katolická církev se považuje za přímou pokračovatelku prvotní církve založené Kristem, římského biskupa označuje za přímého následníka sv. Petra, jehož Kristus dle ní učinil hlavou církve, a biskupy těch církví, které dodržují při svěcení apoštolskou posloupnost, za přímé následníky dvanácti apoštolů.

  16. Protestantismus • je jeden z hlavních směrů křesťanství, vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z reformace, zahájené vystoupením Martina Luthera proti prodeji odpustků roku 1517. • Označení protestanté bylo původně politické a vztahovalo se na luteránská knížata a města, která na říšském sněmu ve Špýru roku 1529 protestovala proti zákazu reformace ve Svaté říši římské. • Počínaje vestfálským mírem r. 1648se označení rozšířilo na všechny křesťany vyznávající reformační a podobné nauky. Jiné označení pro protestanty je evangelíci, což odkazuje k jejich důrazu na bibli, evangelium.

  17. Bible • Bible a její význam • Bible (biblos= kniha knih), Písmo svaté • vznikala 1500 let • na jednotlivých příbězích je patrný vliv pisatelů • 2 části : Starý zákon – ¾ Bible, psán hebrejsky a aramejsky v 1. tisíciletí př. n. l. • Nový zákon – ¼ Bible, psán řecky, v 1. a 2. stol. n. l. • Starý zákon – základní text židovského náboženství, židé jej nazývají TANACH • Židé –národ žijící od 2. tis. př.n. l. na pobřeží Mrtvého moře, malý stát neustále utlačován mocnějšími –Egypt, • Babylonie, Makedonie,… definitivní rozpad židovského státu r. 70 n. .l. – Židé vyhnáni ze své vlasti • Římany- tzv. DIASPORA –rozptýlení židů po světě (Izrael obnoven uměle až po 2. světové válce) • Náboženství: monoteistické = uctívání 1 boha – Jehova= Jáhve • Den odpočinku: sobota (sabat) • Židovské kostely: synagogy • Zvyky: obřezání chlapců (osmý den po narození) • Chanuka –svátek světel –obdoba Vánoc • Pesach - svátek zrození – obdoba Velikonoc • Židovští kněží: rabíni, kohen

  18. Starý zákon • SZ má 3 hlavní části: • a) Tóra ( neboli Pentateuch = Pět knih Mojžíšových) • 1. Genesis = Zrození: (50 kapitol) obsahuje představy o tom, jak vznikl tento svět a jak se vyvíjel • (Stvoření světa, Adam a Eva, jejich synové Kain a Ábel, o potopě světa, kterou přežil pouze Noe a jeho rodina s páry zvířat a s rostlinami, jež vzal na uzavřenou palubu –loď (archa) přistála na hoře Ararat, odkud Noe vypustil holubici, když se vrátila se zelenou ratolestí, zjistil, že na Zemi opět začíná život a nebezpečí pominulo, dále je zde např. příběh o lidské pýše a o tom ,jak byla potrestána –stavba Babylonské věže –vysvětlení, jak vznikly národy a jejich mateřské jazyky,…. • 2. Exodus = Vyhnání.: (40 kapitol) • příběh o Mojžíšovi, zachyceny jeho osudy od dětství až po smrt, jeho víra tak silná, že za pomocí boha Jehovy dokázal nemožné - vysvobodil Židy z egyptského vyhnanství a odvedl je zpět do jejich židovské vlasti • 3. Leviticus = Setkání • líčí, jak Židé procházeli 40 let Sinajskou pouští, kde se Mojžíš na hoře Sinaj setkal s Jehovou (bohem), a ten mu předal Desatero božích přikázání –tzv. desku úmluvy- • 4. Numeri 36 kapitol - Ličí příchod Židů do země zaslíbené- do své vlasti • 5. Deuteronomium 34 kapitol -Mojžíšovy rady izraelskému lidu • b) Knihy soudců a knihy prorocké • Obsah: příběhy historicky podložené • o židovských panovnících –např. O Davidovi a Goliášovi, O Šalamounovi –Davidův syn, proslulý svou moudrostí • c)Knihy básnické • Obsah: modlitby a žalmy, lidové moudrosti • zvláštní básní Píseň písní –milostná tematika, autorem snad Šalamoun

  19. Nový zákon • Nový zákon • základní text křesťanství, ale křesťané přijali i Starý zákon • tvořen 27 spisy • vznikl průběhu 1. a 2. století n. l. • byl napsán v řečtině • originály se dosud nenalezly • nejstaršími texty ze 4. stol. Vatikánský kodex, Sinajský kodex • obsahuje 4 hlavní části: • 1) 4 evangelia (řec. evangelion = dobrá zpráva), hlavní část NZ, sepsali je Ježíšovi učedníci (apoštolové): • sv. Matouš • sv. Marek • sv. Lukáš - toto evangelium je literárně nejcennější • sv. Jan • vyprávějí o životě Ježíše Krista, o jeho zázračném narození, jeho životě, ukřižování a zmrtvýchvstání. • Podle evangelií se Ježíš, syn Josefa a Marie, narodil v Betlémě. Jako nemluvně unikl nástrahám vládce Heroda (vraždění neviňátek- novorozeňat). V dospělosti kolem sebe shromáždil své učedníky (apoštoly), s nimiž procházel zemí a hlásal názory, jejichž základem je všeobjímající láska a předsvědčení o rovnosti všech lidí před Bohem; své myšlenky stvrzoval zázraky (proměnil vodu ve víno, uzdravoval nemocné aj). O Velikonocích vstoupil do Jeruzaléma. Tam byl zajat vládnoucími kněžími (zradil ho Jidáš Iškariotský, jeden z apoštolů), kteří se obávali jeho vlivu na lid. Se souhlasem římského místodržitele Piláta byl Kristus odsouzen k smrti – jako údajně falešný spasitel – a ukřižován (spolu se dvěma lotry). Po třech dnech však vstal z mrtvých, pověřil apoštoly posláním šířit jím hlásané učení po světě a vstoupil na nebesa. Ty, kteří se budou řídit božími přikázáními, čeká po smrti návrat do boží náruče, věčný život v ráji. • 2) skutky apoštolů - příběhy o životě Ježíšových žáků, o prvních křesťanech • 3) epištoly - dopisy jednoho z Ježíšových žáků sv. Pavla - rady, úvahy o křesťanské víře, • sv. Pavel zemřel také jako mučedník- byl římským císařem Neronem sťat r. 67 • 4) Apokalypsa - Zjevení sv. Jana • sen sv. Jana o zkáze tohoto světa –zachrání se pouze věrní křesťané

  20. Islám • je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Muhammada, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století. • Slovo islám znamená „podrobení se“ či odevzdání se Bohu (arabsky Alláh).Stoupenec islámu se nazývá muslim, což znamená „ten, kdo se podřizuje Bohu • Muslimové věří, že Bůh Muhammadovi zjevil Korán, který společně se Sunnou (Muhammadovy činy a slova) považují za základní prameny islámu.Muslimové nepovažují Muhammada za zakladatele nového náboženství, ale za obnovitele původní monoteistické víry Abraháma, Mojžíše, Ježíše i dalších proroků islámu. Podle islámské tradice Židé a křesťané zkreslili zjevení daná Bohem skrze proroky, a to buď změnou textu, nesprávnou interpretací nebo obojím.

  21. Pět pilířů víry • Muslimové jsou povinni dodržovat pět pilířů islámu, tedy pět povinností, které muslimy spojují ve společenství, zahrnující jak pravidla uctívání, tak islámské právo (šaría) • Jsou to šaháda (vyznání víry), salát (rituální modlitba), zakát (almužna), saum (půst v Ramadánu) a hadždž (pouť do Mekky)

  22. Rozdělení • Rozdělení, které vedlo k tomuto rozštěpení muslimské obce, nastalo v 7. století a jeho příčinou byla otázka nástupnictví ve vedení muslimské obce. • Sunnité (asi 85 %) - po Mohamedově smrti uznali za nástupce Abú Bakra • Šíité (asi 15 %) – za nástupce považovali člena jeho rodiny – zetě Alího

More Related