30. léta 20. století a zejména období po 2. sv. válce „KTP se přežila a patří minulosti“

1. 30. léta 20. století a zejména období po 2. sv. válce „KTP se přežila a patří minulosti“ • J. M. Keynes • Zpráva Radcliffovy komise (1959) • - řada významných britských ekonomů (Alec Cainrncross) - množství peněz v oběhu má jen zanedbatelný význam, protože rychlost obratu peněz je proměnlivá a její kolísání nemá jasné hranice. KTP = totožnost bez reálného obsahu . Základní nástroj MP = regulace úrokových sazeb (současně ale také zpochybňují možnosti významného ovlivnění investic úrokovými sazbami).

2. Keynesovská ekonomie • Ekonomické myšlení J.M. Keynese • Keynesovská teorie ekonomického růstu • R.F. Harrod (1900 – 1978), E.D. Domar ( 1914 – 1998) • Ranní keynesovci (fiskalisté) • Období po 2. světové válce a 50. léta • Neokeynesovci „hlavní proud“ • P.A.Samuelson (1915 - ), NC 1970 • F. Modigliani (1918 -) NC 1985 • Postkeynesovci: J. Robinsonová, S. Wietraub • Nové keynesovství: J.E. Meade (1907 – 1995)NC 97 • Nová keynesovská ekonomie: S. Fischer (1945) • Neokeynesovsko-Phelps-Friedman-Lucasovská syntéza

3. Obecná charakteristika keynesovské ekonomie • Do značné míry reakce na světovou hospodářskou krizi (1929 – 33, resp. 34) • Heterogenní proud • Vládnoucí paradigma (50. a 60. léta 20. st.) • Makroekonomický přístup • Agegátní příjmy = agregátní výdaje • Peníze jako aktivum (nejsou neutrální) • Neplatí tzv. Sayův zákon trhu • Neplatí, že W/P je vyčisťující cenou na trhu práce

4. Neplatí, že IR je vyčisťující cenou na trhu • kapitálu - S (kauzální závislost) se přizpůsobují I (multiplikátor) • Problém koupěschopné poptávky • Koupěschopná poptávka - determinanta agregátního výstupu a zaměstnanosti • Neexistuje mechanismus, který by automaticky zajišťoval plnou zaměstnanost • Odmítání hospodářského liberalismu • Existuje propojení reálného a peněžního sektoru • Existence nejistoty a očekávání

5. J. M. KEYNES (1883 - 1946) 1926 - Konec laissez faire 1936 - Obecná teorie zaměstnanosti,úroku a peněz Signál tzv. keynesovské revoluce Švédská (stockholmská) škola - K. Wicksel (1851 -1926) • E.R. Lindahl • G. Myrdal (NC 74) • B.G. Ohlin (NC 77) M. Kalecki 1933: pokus o teorii konjunktury 1938 – 1940 : Cambridge 1940 – 1945: Oxford institut of Statistics

6. J. M. KEYNES (1883 - 1946) • větší část akademické dráhy: neoklasický ekonom, liberál • do poloviny 20. let: důraz na stabilitu kupní síly peněz, konkurenci a využívání tržního mechanismu • nezaměstnanost ve VB ve 20. letech a krize 1929-33: rozchod s neoklasiky

7. J. M. KEYNES (1883 - 1946) ALE: • nikdy úplně neopustil liberální filosofii • neuvažuje státní zásahy do mie sféry • neřeší dopady mae stimulace do mie sféry 1926: Konec lasissez faire 1930: Pojednání o penězích 1936: Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz 1940: Jak zaplatit za válku

8. 1923 – TRAKTÁT O PENĚŽNÍ REFORMĚ • čím je dána kupní síla peněz • hlavní příčiny její nestálosti • možnosti její stabilizace Východisko: upravená cambridgeská rovnice kvantitativní teorie peněz M = q.P kde q = počet jednotek spotřebních statků, na něž si domácnosti udržují zůstatky. Nejsou to fyzické, ale abstraktně konstruované jednotky. Jejich nestálost způsobuje nestabilitu reálných peněžních zůstatků. Závislost na změnách příjmů. q.P = reálné peněžní zůstatky, které si hospodářské subjekty drží jako určitých podíl svých příjmů (peněžních důchodů)

9. 1930 – Pojednání o penězích • přechod mezi oběma etapami • nadále představa, že pro úspěšné fungování rozvinuté tržní ekonomiky je klíčovou záležitostí stabilita kupní síly peněz • desagregace ekonomiky na spotřební a investiční sektor Východiska: • neoklasická teorie cyklu jako jevu spojeného s peněžní nerovnováhou (Marshall, Wicksell) • teorie nerovnováhy mezi produktem a agregátními výdaji (Tugan-Baranovský) • teorie podspotřeby (Hobson)

10. Hlavní příčina nestálosti kupní síly peněz: • Rozhodování domácností o rozdělování důchodu na výdaje na spotřebu a na úspory nezávisí na rozhodování o podílu spotřeby a investičních statků na reálném důchodu. • Nutnost státních zásahů: • peněžní a úvěrová politika zaměřená na regulaci úrokové míry • veřejné výdaje

11. OTZÚP I. Veličiny keynesovského modelu základní (dané): • množství a kvalifikace pracovních sil • kvalita a množství výrobního zařízení • úroveň techniky a technologie • úroveň konkurence • preference spotřebitelů • sociální struktura

12. nezávisle proměnné • sklon ke spotřebě, sklon k úsporám • sklon k likviditě • sklon k investicím (ovlivněny psychologickými faktory, "3 velká zjednodušení" - Schumpeter) • jednotka mzdy • množství peněz • závisle proměnné • objem agregátního důchodu (výstupu) • objem zaměstnanosti

13. Předpoklady keynesiánského modelu • Existuje produkční mezera ( Y < Y*) • dostatečná volná zásoba kapitálu • nedobrovolná nezaměstnanost • Agregátní nabídka je dokonale pružná • Ceny jsou fixní • CB kontroluje peněžní zásobu • Uzavřená ekonomika

14. Podmínky rovnováhy na trhu statků • Y = C + S • Y = C + I tzv. příjmově výdajový přístup • S = I S ÚSPORY • S = Y – C • C = Ca + cm . Y c = C/Y • cm= dC/dY • Pozn.: psychologický zákon

15. S = Sa + sm . Y • s = S / Y • sm = dS / dY • s růstem důchodu rostou S, S = S (Y) INVESTICE porovnávání nákladů a očekávaných výnosů

16. Náklady Výnosy • IR MEI Na čem závisí MEI? • Očekávání podnikatelů (sklon k investicím) • Na ceně nabídky kapitálových statků • Na nasycenosti ekonomiky kapitálem • Soukromý sektor není stabilní

17. Čím je určena velikost úrokové míry? • Na trhu peněz • Podmínky rovnováhy na trhu peněz • MS = a) dána exogenně • MD = f(PY, IR)

18. IR I = I(IR) I = Io - b*IR IR b=0 IR b = I I

19. Neoklasická ekonomie: • S (IR) = I (IR) • Keynesiánská ekonomie • S (Y) = I (IR)

20. Co zajišťuje rovnováhu mezi úsporami a investicemi ? • Změny důchodu (výstupu) • I<S AD<AS Y S I=S • Jaká je vazba mezi investicemi a důchodem? • Y= C + I Y = C + S • dY = dC + dI dY = dC + dS /:dY • dY = cm* dY + dI /:dY 1 = dC/dY + dS/dY • 1 = cm+ dI/dY 1 = cm + sm • (1 - cm) * dY = dI (1 - cm) = sm

21. = Kahn - Keynesův investiční multiplikátor >1 pro cm= 1 1/(1-cm) = nekonečno

22. Keynesova teorie preference likvidity Keynesova teorie MD • Peníze – nejlikvidnější prostředek, který lze okamžitě a prakticky bez transakčních nákladů použít k transakcím • Preference likvidity • Peníze = aktivum • Náklady příležitosti • Obligace (výnos * likvidita)

23. Motivy preference likvidity • Důchodový • Spojený s podnikáním transakční MDt(PY) • Opatrnostní • Spekulační - spekulační MDs (IR)

24. IR´>IR´´ = MDS = 0 • IR´<IR´´ = jako aktivum držíme pouze peníze (obligace = 0) • Pro velmi malá IR … MDS = nekonečno • Pro velmi velká IR… MDS = 0 • MD = MDT(PY) + MDS (IR) • MD = MD (PY, IR) + -

25. Důchodová rychlost obratu peněz v Keynesově teorii MD • MD (PY, IR) = kPY • Nelze ji považovat za konstantu • Je rostoucí funkcí úrokové míry (procyklická proměnná)

26. Rovnováha na trhu peněz a determinace IR • MS IR I L Y • Účinnost měnové politiky (podmíněná) • Zda růst MS povede k poklesu úrokové míry • Zda na pokles úr. míry bude reagovat agregátní poptávka (citlivost I na IR) • Regulace úrokové míry • Stabilizace vývoje ekonomiky • Stimulace koupěschopné poptávky

27. Pozdější keynesovci • Rezervy vytvářené obchodními bankami • Čerpání „diskontních úvěrů“ obch. bankami • Komplikace: rychlost obratu peněz není konstantní • MD není stabilní

28. Trh práce • neoklasická ekonomie • W/P je “vyčišťující cenou” na trhu práce • Nezaměstnanost pro všechna L>L* dobrovolná • J. M. Keynes • 1.“klasický” postulát: LD = LD(W/P) platný • 2.“klasický” postulát:LS = LS(W/P) neplatný: • dělníci neomezují nabídku práce při nezměněných W a vzestupu cen zboží dělnické spotřeby

29. obecná hladina reálných mezd není přímo určována povahou mzdové dohody • Nedobrovolná nezaměstnanost • jestliže při malém vzestupu cen zboží dělnické spotřeby vzhledem k peněžní mzdě jak LD tak LS by byly větší než existující výše zaměstnanosti.

30. KRIZE KEYNESOVSKÉ EKONOMIE • Přelom 60. A 70. Let • Vyčerpání faktorů příznivých pro keynesovskou stabilizační HP • Konkrétní projevy: • zpomalení tempa růstu • krize 1974-75 (vysoká inflace) • „revoluce proti daním“ • Poznámka: • průměrné tempo růstu HDP a cenové hladiny (7 nejvyspělejších zemí) • 1960 -1973: 4,9% a 4,1% • 1974 -1979: 2,7% a 9,7%

31. „BÍLÁ MÍSTA“ KEYNESOVA TEORETICKÉHO SYSTÉMU • Makroekonomická teorie de facto bez mikroekonomických základů • chybí vlastní teorie cen • chybí vlastní teorie mezd (později tzv. Phillipsova křivka, od 70. let její selhávání)

32. HLEDÁNÍ VÝCHODISEK Z KRIZE • NOVÉ KEYNESIÁNSTVÍ • J.E. Meade (1907-1995) - NC 1977 • 1982: Staglaflation (1) Wage fixing • 1983:Staglation (2) (Vines,J. Maciejowski, J.) Demand Management • Stagflace - monopolní praktiky odborů • růst cen materiálových vstupů • stimulace poptávky • decentralizace regulace mzdových sazeb

33. POSTKEYNESOVSKÁ EKONOMIE • NOVÁ KEYNESOVSKÁ EKONOMIE • 1.PROUD: J. YELLEN, G. AKERLOF,G. MANKIW,A. OKUN,R.J. GORDON, O. BLANCHARD • vysvětlení nedobrovolné nezaměstnanosti a investičních cyklů z mikroekonomického chování ekonomických subjektů v podmínkách nedokonalé konkurence • nepružnosti mezd • J. Yellen (teorie efektivnostních mezd) G. Mankiw (náklady jídelníčku)

34. 2. Proud • 2. Pol. 70. Let • Stanley Fisher • neokeynesiánsko-friedman-phelps-lucasovská syntéza • není zde místo pro keynesiánskou teorii efektivní poptávky (spíše strana nabídky) • jakási nová syntéza mezi neokeynesovskou a novou klasickou ekonomií

35. SPOLEČNÉ RYSY • kritika keynesovské ekonomie • kritika keynesovské hospodářské politiky • oživení liberalismu • Stabilita soukromého sektoru • efektivnost působení tržního mechanismu

36. DŮSLEDKY KRIZE KEYNESOVKÉ EKONOMIE • Kritika keynesovského přístupu a jeho odmítnutí • hledání východisek z krize • NEOKONZERVATIVNÍ PROUD • MONETARISMUS • EKONOMIE STRANY NABÍDKY • NOVÁ KLASICKÁ MAKROEKONOMIE • TEORIE REÁLNÉHO PODNIKATELSKÉHO CYKLU • TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY

37. NEOKEYNESIÁNSTVÍ (NEOKLASICKÁ SYNTÉZA) Neoklasický model Keynesovský model • S = f (IR) S = f (Y) • I = f (IR) I = f (IR) • MD = kPY MD = kPY + L (IR) • Y = f (L) Y = f (L) • L = f (W/P) L = f (W)nepružnost • Ld = f (W/P) Ld = f (W/P)

38. NEOKEYNESIÁNSTVÍ (NEOKLASICKÁ SYNTÉZA) • J. R. Hicks (1904 - 1989) • 1936 - Economic Journal - seminář v Ekonometrické společnosti • 1937 Pan Keynes a „klasikové“ (Mr. Keynes and the „Classics“) časopis Econometrica model SILL • IR • determinována na trhu peněz • determinuje objem důchodu • dokud neznáme objem důchodu, nemůžeme určit MD na trhu peněz

39. A. H. Hansen (1887 - 1989) • kritická recenze na OT 1953 - Průvodce ke Keynesovi (A Guide to Keynes) • model IS-LM • I = f (Y,IR) • S = f (Y,IR) • M = L (Y, IR) • I = S • io- bIR = Sa - smY,

40. MS = MD • MB . mm = MDa + myY - mIRIR KDE: • MB = měnová báze • mm = peněžní multiplikátor • Mda = autonomní poptávka po penězích • my = citlivost MD na změny důchodu • mIR = citlivost MD na změny úrokové míry

41. F. MODIGLIANI (1918) • 1944 - stať Preference likvidity a teorie úroku a peněz (úplný keynesovský model, doplnění ISLM o stranu nabídky: • keynesovskou produkční funkci • neoklasický trh práce. • možnost automatického obnovování rovnováhy při plné zaměstnanosti • bariéry nastolování rovnováhy • past na likviditu • nízká citlivost investic na úrokovou míru • nepružnost mezd směrem dolů

42. DALŠÍ VÝVOJ KEYNESOVSKÉ TEORIE MD Kritika: • jednotlivý hospodářský subjekt drží pouze peníze nebo pouze obligace • existují jenom 2 alternativní formy aktiv (peníze a obligace) • existence MDS je empiricky neprokazatelná (teoretická konstrukce) • totéž platí i pro IR*

43. Odmítnutí keynesovské teorie MD a její nahrazení alternativní teorií (monetaristé) • Zdokonalení keynesovské T MD • Tobinův model optimální struktury portfolia • Baumolův a Tobinův model MDT

44. Tobinův model optimální struktury portfolia Tobin, J: Liquidity Preference As Behaviour Toward Risk. Review of Economic Studies, 25, 1958, s. 68 - 75 • Předpoklady : M = je dána P = je dána • Jednotlivý hospodářský subjekty drží současně i peníze i obligace Peníze - nulový výnos Obligace - nenulový výnos - nulové riziko - nenulové riziko

45. I1, I2 indiferenční křivky • r očekávaná výnosnost portfolia (při dané běžné výnosnosti obligace) • W celková peněžní částka, kterou má daný subjekt pro spekulační účely • 0R množina přípustných portfolií (úsečka výnosnosti při výnosové míře r1 a investované částce W, trajektorie příležitostí) • S optimální kombinace držby obligací a peněz při dané užitkové funkci • W = M + O • m = M/W … podíl peněz v portfoliu • b = B/W … podíl dluhopisů v portfoliu

46. BAUMOLŮV A TOBINŮV MODEL MDT • W. J. BAUMOL: THE TRANSACTION DEMAND FOR CASH „An Inventory Theoretical Approach“. Quarterly Journal of Economics, 66, 1952, s. 545-556 • TOBIN, J.: THE INTEREST ELASTICITY OF TRANSACTION DEMAND FOR CASH. Review of Economics and Statistics. 38. 1956, s. 241-247

47. BAUMOLŮV A TOBINŮV MODEL MDT • Předpoklady: • MS = dána • P = konst • MDS = 0 • Měsíční příjem pana XY = 1000 pen. Jednotek • Měsíční výdaje pana XY na spotřebu = 1000 p.j. 1000 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. t

48. Měsíční průměrná držba peněz v hotovosti (MDT) • Náklady spojené s držbou celého důchodu v hotovosti po dobu 1 měsíce

49. Příklad: Pro IR = 12% p.a. = náklady obětované příležitosti Pan XY konvertuje polovinu svého měsíčního příjmu do 14 denních dluhopisů

50. měsíční průměrná držba v hotovosti n - počet transakcí pokles TC1