Download
1 / 42
430 likes | 727 Vues
ŠELMY - LASICOVITÍ. VYDRA ŘÍČNÍ Vzhled Válcovité tělo, široký ocas, na hřbetě tmavě hnědá srst, na břiše světlejší Tvar jejího těla ji předurčuje k tomu, že je výborný plavec.
E N D
ŠELMY - LASICOVITÍ VYDRA ŘÍČNÍ Vzhled Válcovité tělo, široký ocas, na hřbetě tmavě hnědá srst, na břiše světlejší Tvar jejího těla ji předurčuje k tomu, že je výborný plavec. Při pohybu ve vodě ji pomáhá i hladká srst, blány mezi prsty a široký ocas, který slouží jako velmi dobré kormidlo.
ŠELMY - LASICOVITÍ • Jako jeden z mála živočichů trávících většinu času ve vodě - nemá vydra velkou tukovou vrstvu, která by ji chránila před chladem. • K tomu jí slouží její hustá srst, o kterou vydra náležitě pečuje.
ŠELMY - LASICOVITÍ Rozšíření • Vydra se v České republice vyskytuje v jižních Čechách, na Šumavě a na Českomoravské vrchovině. • Všeobecně je rozšířená v Evropě, Asii a severní Africe, kde ji můžeme spatřit poblíž stojatých i tekoucích vod, občas se dostane až do moře nebo oceánu, přičemž však požaduje pravidelný přístup k sladké vodě.
ŠELMY - LASICOVITÍ • Můžeme jí potkat především u tekoucích vod, ale i rybníků. • Na podzim se stěhuje k menším tokům, které nezamrzají a poskytují dostatek potravy. • Revír jedné vydry můře být až stokilometrový úsek řeky. • Záleží na čistotě vody a na množství ryb a jiné potravy. • Teritorium samce bývá zpravidla až jednou tak velké než samice.
ŠELMY - LASICOVITÍ Způsob života a potrava • Vydra je zvíře s převážně noční aktivitou. • Tyto krásné šelmy jsou samotářské, ale velmi pohyblivé a hravé. • V zajetí to je zaručený mazlíček chovatele. • Vydra se živí hlavně rybami. Nepohrdne ani rakem, žábou či vodním ptákem.
ŠELMY - LASICOVITÍ • Ve vodě dokáže kořist vytrvale pronásledovat a tím ji udolá. • Kořist si poté odnese někam na suché místečko v houští a zde kořist usmrtí a sní. • Její denní příděl potravy může dosáhnout i 1 kg. Vydra často loví staré a nemocné jedince a tím eliminuje šíření různých nemocí.
ŠELMY - LASICOVITÍ Rozmnožování • Vydry nemají žádnou stanovenou dobu námluv. • Vydří máma rodí ve své noře, kterou si vyhloubí v kořenech stromů, nebo zabere opuštěnou noru třeba po králíkovi. • V jednom vrhu bývají zpravidla 2 až 3, po narození jsou slepá. • Vydry patrně nemají mláďata každý rok.
ŠELMY - LASICOVITÍ Ochrana • Vydra je citlivá na čistotu vody. Velké znečišťování a nenávist rybářů a rybníkářů v minulém století mělo za příčinu její velký úbytek. • V současné době patří podle naší legislativy mezi silně ohrožené druhy.
ŠELMY - LASICOVITÍ b) LASICE KOLČAVA • Je nejmenší a zároveň nejhojnější šelma v ČR z čeledi lasicovití. Popis • Velikost těla (155-260 mm) je velmi různorodá, samice jsou však vždy menší. • Srst je zbarvena mléčněhnědě až rezavohnědě s bělavou náprsenkou a spodní stranou těla.
ŠELMY - LASICOVITÍ • Na ocase se na rozdíl od hranostaje nenachází černá špička. • V ČR se na zimu nepřebarvuje, jen zesvětlá.
ŠELMY - LASICOVITÍ Stanoviště • Lasice kolčavy vyhledávají sušší místa ve volné krajině - pole a louky s mezemi, méně v okolí lidských obydlí. • Úkryty si vyhledávají v různých štěrbinách, hromadách dříví, stromových dutinách i myších norách.
ŠELMY - LASICOVITÍ • Aktivní je hlavně za soumraku a nad ránem, ale můžeme ji zastihnout na lovu i ve dne. Potrava • Její potravou jsou myši a hraboši, méně hmyz, obojživelníci a ptáci.
ŠELMY - LASICOVITÍ Způsob života • Lasice žijí samotářsky v různých štěrbinách a dutinách. • V zajetí se může kolčava dožít až 10 let, v přírodě však obvykle 2-3 roky. • Jejími nepřáteli jsou zejména draví ptáci, sovy a lišky.
ŠELMY - LASICOVITÍ Rozmnožování • Říje probíhá zejména na jaře, samice rodí po 30-37 dnech březosti 3-7 mláďat. • Mezi přední vlastnosti lasice patří lstivost a vypočítavost.
ŠELMY - LASICOVITÍ Areál rozšíření • Areál rozšíření zahrnuje většinu Evropy (chybí jen v Irsku a na Islandu) a Asie, a také severní Afriku. Nověji je k tomuto druhu řazena i lasička žijící v Severní Americe. • V ČR se s ní běžně setkáme všude od nížin po hřebeny hor.
ŠELMY - LASICOVITÍ c) KUNA LESNÍ • Zeměpisné rozšíření: Evropa, Asie • Biotop: lesy • Potrava: veverky, menší savci, ptáci, hmyz, bobule • Rozměry: délka těla až 53 cm, délka ocasu 28 cm, hmotnost kolem 1,5 kg
ŠELMY - LASICOVITÍ O životě • Kuna lesní je obyvatelkou lesů. • U nás žije na území celé republiky, ale není příliš hojná. • Velmi dobře šplhá po stromech. • Přes den se ukrývá v dutinách nebo ve veverčích hnízdech, po západu slunce se vydává na lov.
ŠELMY - LASICOVITÍ • Chytá veverky, ale i další menší savce, také ptáky a hmyz a na podzim žere různé bobule a ovoce. • Kuna lesní je velká asi jako kočka domácí. Má ovšem štíhlejší tělo s hustou, hladkou a hnědou srstí.
ŠELMY - LASICOVITÍ • Srst na nohou prorůstá i chodidlovými polštářky. Má to důležitý význam pro šplhání. Chlupy na chodidlech zabraňují, aby se zvíře smekalo při pobíhání na zledovatělých větvích. Rozmnožování • Samice vrhá v dubnu v doupěti 2 až 7 mláďat, která jsou slepá.
ŠELMY - LASICOVITÍ Zajímavosti • Kuna lesní je samotářský tvor. • Svůj okrsek si označuje páchnoucím výměškem, který vylučuje z pachových žláz pod ocasem. • Tyto pachové značky nalézáme nejen na stromech, ale spolu s trusem i na lesních cestách, na kamenech a na všech vyvýšených bodech jejího okrsku.
ŠELMY - LASICOVITÍ • Hlavními smysly kuny jsou zrak a sluch. • Čich má sice dobrý, ale ne tak dokonalý jako šelmy psovité. Proto se kuna chytne snadno do želez nebo do jiných lidských nástrah.
ŠELMY - LASICOVITÍ d) JEZEVEC LESNÍ • Obývá kromě severní Skandinávie celou Evropu, Krétu, Malou Asii a odtud až na Dálný východ. • Na lovení jezevců byla vyšlechtěna speciální psí plemena – jezevčíci.
ŠELMY - LASICOVITÍ Stavba těla • Na území ČR je největší kunovitou šelmou, váží až 20 kg, dlouhý je až 85 cm a s ocasem má metr. • V porovnání s ostatními kunovitými šelmami má jezevec zcela odlišný tvar těla. Má téměř bílou hlavu, jen přes oči má široké černé pruhy.
ŠELMY - LASICOVITÍ • Srst je žlutošedá až černá. • Jezevec lesní má slabý zrak, o něco lepší sluch a vynikající čich. • Vyhrabává si noru ve vyvýšeném terénu. Je vždy hodně členitá s mnoha chodbami a komorou ve středu, kde spí. • Nora může být až 5 m hluboká.
ŠELMY - LASICOVITÍ • Přes zimu omezuje svoji aktivitu, hodně spí, ale do skutečného zimního spánku se sníženou tělesnou teplotou neupadá. • Je velmi čistotný – trus ukládá mimo noru, neobjevují se zde ani zbytky potravy na rozdíl třeba od nor lišek. • Živí se hmyzem, dešťovkami, hraboši, vejci, semeny, houbami, kořínky, občas i zdechlinou – je všežravec.
ŠELMY - LASICOVITÍ Rozmnožování • Jezevčí páření se nazývá chrujení. • Rodí 1-5 mláďat. • Jezevčí rodinka má průměrně 6 členů. • Jezevci se dožívají věku až 15 let. • I přes jeho velký počet se zakládají záchranné stanice, kde chovají tyto jezevce a těch je v Česku asi 50. • Jezevec je těžko spatřitelný.
