Základní etické teorie

1. 2014 Marek Vácha Základní etické teorie

2. Ethics, too, are nothing but reverence for life. This is what gives me the fundamental principle of morality, namely, that good consists in maintaining, promoting, and enhancing life, and that destroying, injuring, and limiting life is evil. Albert Schweitzer 2014 Marek Vácha ethical theories

3. HedonismusCo dělat, abych byl prožil zdařilý život?(hedoné = slast, radost) • Lidské jednání je motivováno výlučně touhou získat slast a vyhnout se strasti • praxe je tedy motivována libostí a nelibostí • smysl praxe tedy záleží v kalkulu slasti a strasti • „He who dies with the most toyswins“ (Edge, R.S., Groves, J.R., (2007) Ethics of Health Care. A Guide for ClinicalPractice, 3rd ed. Thomson DelmarLearning, NY,USA, p. 7) Aristippos z Kyreny (435 – 355?)

4. HedonismWhat should I do to live a succesfullife?(hedoné = pleasure, bliss) • ultimate goal of all our actions is pleasure • among human values pleasure is the highest and pain the lowest • actions which increase the sum of pleasure areright, and what increases pain is wrong. • optimization of calculus of pleasure and displeasure Aristippus of Cyrene (435 – 355?)

5. HedonismusCo dělat, abych byl prožil zdařilý život?(hedoné = slast, radost) • „Největší rozkoš, jakou nám život může nabídnout, je přiměřený přísun dopaminu do nucleus accumbens" (Stanley G. Sunderwirth)

6. Hedonismus • Rozum je instrumentalizován motivací libostí a nelibostí • rozum dává • rady chytrosti - cíle, které zvolit, aby náš kalkul libostí a nelibostí vyšel co nejpozitivněji • pravidla obratnosti - cestu, jak k libostem dospět • v lékařství má blízko k přístupu „anything goes“

7. Hedonismus • Aristippos z Kyreny (asi 435 - 355) - jediným cílem jednání je slast. • Slast = pozitivní, konkrétní, aktuální požitek • kritika: člověk ale nevnímá ani tak setrvalý stav, jako spíše změnu stavu • v tomto kontextu přináší určité řešení Epikuros • tématu se týká celá kniha Kazatel

8. Hedonismus • Epikuros - nejde ani tak o co nejvíce aktuálních prožitků slasti, jako o trvající slast v klidu, tedy o pozitivně laděný život bez otřesů a obtíží • jedná se o život v ataraxii (tarasso = otřásat, znepokojovat) • ataraxie je tedy život ve stavu fyzického a psychického klidu, tělesném zdraví a klidné harmonii vášní • radou chytrosti je pro Epikura spíše vsadit na ataraxii

9. The Epicureanformula for happiness • The Epicureanformula for happiness is to maximisepleasure while minimising risk. • Do not make emotionalcommitments. Seize the day and hardenyourself against a darkertomorrow. • So not pledge your life in marriage or suffer the burdens of bearingchildren. There is only one life, so there is no point in foreclosing your options or spending your time raising the next generation, for by the time your investmentbearsfruit you may no longer be here to see it.

10. Epikurejský návod ke štěstí • Epikurejský recept na štěstí je snaha o maximalizaci radosti a minimalizaci risku. • Nenech se zaplést do citových pout. Užívej dne a obrň se vůči temnějším zítřkům. • Nenech se vtáhnout do manželství, neboť jinak budeš muset nést břímě výchovy dětí. Máš jen jeden život, neuzavírej se možnostem, který nabízí tím, že bys trávil čas s výchovou následující generace, neboť ve chvíli, když bys měl vidět výsledky své práce s výchovou dětí, ty již zde nebudeš.

11. The Epicureanformula for happiness • Do not get involved in public life: it is stressful and createsenvy. • Do not spend too much time on others: they seldomrepay your efforts. • Get used to solitude. • Do not ask what life is for. Live it day by day. And when it become burdensome, end it at a time and place of your choosing. • This is a sane response to a universe without meaning. But it is also the symptom of a civilisation in advanceddecline. • Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p.34

12. Epikurejský návod ke štěstí • neangažuj se ve veřejném životě: je to stresující a vyvolává to závist. • nevěnuj příliš mnoho času druhým lidem: jen zřídkakdy Ti Tvé úsilí vrátí zpět. • zvykni si na samotu. • neptej se, k čemu je život. Žij ze dne na den. A když se život stane nesnesitelným, ukonči jej na místě a v čase, který sis vybral. • Toto jsou rozumné rady pro život v Universu zbaveném smyslu. Ale je to také symptom civilizace, která je v úpadku. • Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p.34

13. The Epicureanformula for happiness • the material world is all there is • we are temporaryconcatenations of atoms which we split apart when we die. • we have no souls • there is no life after death • we are here, we live, we die and cease to be • unsurprisingly, they had no interest in the concepts of right and wrong • Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p.34

14. Podstatný rozdíl jeho (Epikurovy) praktické filosofie oproti Platónovu Sókratovi vězí v tom, že epikurejský individualismus je radikálnější: odmítá všechno, co by jeho současný život přesahovalo či zavazovalo a v důsledku také rezignuje na veřejný život. • Je to tedy filosofie soukromého života, která starost o veřejné záležitosti sice úplně neodmítá, ale nepřikládá jim velký význam a pokud by měla nějak překážet osobnímu štěstí, ochotně se jí zříká. • Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 115

15. Hedonismus • v náboženském smyslu: jednej dobře, a půjdeš do nebe; když budeš jednat špatně, půjdeš do pekla • v tomto hedonistickém kalkulu se vyplatí jednat dobře • zde na zemi i na věčnosti se nejedná o nic jiného než o odměnu a trest • ... že se jedná o karikaturu křesťanství, není třeba dodávat...

16. Kritika hedonismu • Bolest říká: Pokud chceš někoho učit, musíš si nejprve získat studentovu pozornost. To já umím znamenitě. • Jsem hluboká. Kdyby ses mě nebál, byl bys hluboký jako já. • Přicházím ze středu. Mým znamením je bod. Bodnutí uštědřuji kosmickým ostnem. • Kdyby ses mě nebál, žil bys v každém okamžiku stejně hluboce, jako mě zakoušíš. • Jsem velká očišťovatelka. Pouze to podstatné dokáže moje působení vydržet. Vše ostatní je spáleno. • Jsem tím, kdo stanovuje hodnoty. Všechny hodnoty pocházejí ode mne a od mého partnera, od Smrti. • Jsem bránou k mystériím. Tvoje nejvyšší idea posvátna je mým obrazem. Jsem nejčistším výrazem Nyní. Čekám ve skrytu na ty, kterým se nedostává jejich denní dávky života. Pokud není tento elixír spotřebován, shromažďuje se a nakonec se ze své malé lahvičky vylije; rozlije svůj příval po lhostejné duši. • Jsem andělem, jenž zvěstuje své děsivé Nyní. Čas je plížícím se hadem. Jeho kůže je pokryta drahokamy – každý drahokam je jedním Okamžikem. • (autorem je pacient trpící ledvinovou kolikou) • (Edinger, E.F., (2003) Setkání s Bytostným Já. Jungiánský komentář k ilustracím Williama Blakea ke Knize Jóbově. Nakladatelství Tomáše Janečka, Brno, str. 37)

17. Kritika hedonismu • Proto byl epikureismus výsadou lidí žijících v příznivém prostředí míru a prosperity, a to z takových vrstev, které nemusí žádnou odpovědnost za toto společenské prostředí nést. Mohli si tak dovolit žít jen sami pro sebe, a z jistého hlediska tedy parazitovat na prostředí, jež jim připravili a udržují jiní. • Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 116

18. Utilitarianism"greatest good for the greatestnumber" • Jeremy Bentham (1748 – 1832) • John Stuart Mill (1806 – 1873)

19. Utilitarianism"greatest good for the greatestnumber" „Nature has placedmankindunder the governance of two sovereign masters, pain and pleasure.“ (JeremyBentham) (1748 – 1832)

20. Utilitarianismus„největší množství dobra pro největší počet lidí" „Příroda umístila lidstvo pod vládu dvou suverénních pánů, jedním je bolest a druhým radost.“ (JeremyBentham) (1748 – 1832)

21. JeremyBentham • „Theblacknessofthe skin is no reasonwhyhumanbeingshouldbeabandonedwithoutredress to thecapriceof a tormentor. Itmaycome to berecognized, thatthenumberofthelegs, thevillosityofthe skin, ortheterminationoftheos sacrumare reasonsequallyinsufficientforabandoning a sensitive being to thesamefate.“ • (Bentham, J., (1948) AnIntroduction to thePrinciplesofMoralsandLegislation, LaurenceJ.LaFleur, ed. New York, 311)

22. JeremyBentham • „Černá barva kůže přece není důvod, aby byla lidská bytost ponechána napospas svému mučiteli. Měli bychom si uvědomit, že počet nohou, hladkost či osrstěnost kůže nebo zakončení os sacrum jsou podobně nedostatečné důvody, kvůli kterým by měla být citlivá bytost vydána témuž osudu. • (Bentham, J., (1948) An Introduction to the Principles of Morals and Legislation, Laurence J.LaFleur, ed. New York, 311)

23. JeremyBentham • The question is not • Can they reason? nor • Can they talk? but • Can they suffer? • (Bentham, J., (1948) An Introduction to the Principles of Morals and Legislation, LaurenceJ.LaFleur, ed. New York, 311) • The cruelty to people, whosenervoussystem is the most refined, is worse than cruelty to lowerforms of life, but this is a quantitativedifference only. • The time will come, when humanity will extend its mantle over every thing which breathes.“

24. JeremyBentham • Otázka nyní nestojí ve smyslu • Mohou uvažovat? nebo • Mohou mluvit? ale • Mohou trpět? • (Bentham, J., (1948) An Introduction to the Principles of Morals and Legislation, LaurenceJ.LaFleur, ed. New York, 311) • „Krutost k lidem, kteří přece jen mají nervový systém citlivější, je horším zlem než krutost k nižším formám života, rozdíl je ale pouze kvantitativní.“ • „Přijde čas, kdy lidstvo přetáhne svůj plášť nad každou bytostí, který dýchá.“

25. JeremyBentham - kritika • …co ale potom máme dělat s predátory, kteří sami zabíjí, aby přežili? • pokud totiž dáme zvířatům stejná „práva“ jako lidem a budeme se snažit odstranit utrpení, vznikne nám velmi problematická množina klíšťat, ovádů, lasiček, krahujců, šelem etc.

26. Utilitarianism"greatest good for the greatestnumber" • " . . . actions are right in proportion as they tend to promote happiness, wrong as they tend to produce the reverse of happiness. By happiness is intended pleasure, and the absence of pain; by unhappiness, pain, and the privation of pleasure.„ (John Stuart Mill) (1806-1873)

27. John StuartMill • Jsem-li tázán, co míním rozdílem v kvalitě požitků nebo co činí jeden požitek, pouze jako požitek, hodnotnějším než jiný, kromě toho, že je ho větší množství, je na to jediná možná odpověď. Pokud jednomu ze dvou požitků dávají jednoznačně přednost všichni, nebo téměř všichni, kteří mají zkušenost s oběma, a to nezávisle na pocitu morálního závazku dávat mu přednost, je právě ten oním kýženějším požitkem. • Je lépe býti nespokojenou lidskou bytostí než spokojeným vepřem; je lépe býti nespokojeným Sokratem než spokojeným tupcem. A pokud jsou vepř či tupec odlišného názoru, pak jen proto, že neznají nic jiného než svou stranu problému.

28. John StuartMill • kritika: • pokud jednotlivec dává přednost horší věci před lepší, je také možné, že si takto počíná většina lidí • nelze říci že pivo je lepší než víno, neboť jej pije více lidí • nelze říci že Hodný, zlý a ošklivý je lepší než Král Lear přesto že western vidělo pravděpodobně více lidí • (Graham, G., (1997) Filosofie umění. Barrister and Principal, Brno. str. 19-20)

29. John StuartMill • je třeba rozlišit mezi požitkem a štěstím • jde o maximalizaci štěstí, nikoli požitků! • lepší je nespokojený člověk než spokojený vepř • lépe být nespokojeným Sókratem než spokojeným hlupákem

30. Utilitarismus • Můžeme chápat jako kombinaci čtyř principů • princip následků • princip užitečnosti • princip hedonismu • sociální princip

31. Utilitarismus • princip následků - neexistuje žádné jednání, které by bylo správné nebo nesprávné samo o sobě. Jedná se vždy o to, co jednání způsobuje • „The end justifies the means“ • nezáleží na vnitřním postoji jednajícího • princip užitečnosti - kriteriem jednání je prospěšnost, uskutečnění dobra o sobě • morálně správné jednání je to, co způsobí co největší množství dobra co největšímu počtu lidí • „etická aritmetika“ • „malou škodu pro A lze akceptovat, stojí-li proti ní zřetelně převažující slast pro B“

32. Utilitarismus • princip hedonismu - dobro o sobě je chápáno hedonisticky. Záleží v uspokojování lidských potřeb a zájmů, ve slasti, v (hedonisticky chápaném) štěstí. V čem štěstí záleží určuje každá osoba pro sebe. Hraní v kuželky je právě tak dobré jako četba básní • sociální princip - jedná se o co možná největší štěstí co možná největšího počtu lidí • morálka nikdy nesmí být egoistická, musí brát v úvahu zájmy a přání druhých lidí

33. Utilitarianism – treating „non-human animals“ • „Pain is pain, whatever the species of the being experiencing it.“ • while it might be possible that the pleasure of meat-eating (if great) mightexceed the suffering of the animal (if slight, for example, because the animal was reared with great care and killedpainlessly) few people buyingmeat from supermarket can guarantee that such a conditionexisted. • so according this line of reasoning we are morally obliged to adoptvegetarianism (Peter Singer) • (Mepham, B., (2008) Bioethics. An Introduction for the Biosciences. Oxford University Press, Oxford, p. 162)

34. Utilitarismus –zacházení s „mimolidskými bližními“ („non-human animals“) • „Bolest je bolest, bez ohledu na to, který druh ji zakouší.“ • i když je teoreticky možné, že slast z konzumace masa (pokud je velká) může převýšit utrpení zvířete (pokud je malé, např. pokud zvíře mělo dostatečnou péči a bylo zabito bezbolestně), jen málo lidí, kteří si kupují maso v supermarketech může zaručit, že takováto podmínky byla splněna. • podle této linie uvažování jsme morálně povinni se stát vegetariány. (Peter Singer) • (Mepham, B., (2008) Bioethics. An Introduction for the Biosciences. Oxford University Press, Oxford, p. 162)

35. Utilitarianism – treating „non-human animals“ • but if it was established that millions of peoples´ lives (farmers, slaughtermen, butchers, restaurateurs, waiters, beef-burger eaters) would be seriously upset by a ban on meat production, does that mean killing animals for meat would suddenly become ethical? • (Mepham, B., (2008) Bioethics. An Introduction for the Biosciences. Oxford University Press, Oxford, p. 163)

36. Utilitarismus – zacházení s „mimolidskými bližními“ („non-human animals“) • pokud bychom ale vzali v potaz, že miliony lidí (farmáři, řezníci, šéfové restaurací, číšníci, jedlíci masa) budou vážně rozhořčeni zákazem produkce masa, znamená to, že zabíjení zvířat na maso se náhle stane etickým? • (Mepham, B., (2008) Bioethics. An Introduction for the Biosciences. Oxford University Press, Oxford, p. 163)

37. Hedonistic utilitarianism • pleasure and happiness are good things, while pain and suffering are bad things we want to avoid • BUT: many people prefer to live a life with less happiness and perhaps even more pain and suffering, if they can thereby fulfil other imporatant preferences. • they may choose to strive for excellence in art, or literature, or sport...

38. Hedonistický utilitarismus • radost a štěstí jsou dobré věci, zatímco bolest a utrpení jsou špatné věci, kterým se chceme vyhnout • ALE: mnoho lidí dává přednost méně slastnému životu a dokonce i zakoušení více bolesti a utrpení, pokud se jim zdaří naplnit jiné důležité preference. • mohou se snažit dosáhnout dokonalosti v umění, literatuře, sportu...

39. Preference utilitarianism • the right act is one that will, in the long run, satisfy more preferences than it will thwart • we weigh the preferences according to their importance for the person holding them. • (Singer, P., Voluntary Euthanasia: A Utilitarian Perspective. Bioethics 17, nos. 5-6 (2003): 526-41.)

40. Preferenční utilitarismus • správný skutek je ten, který v dlouhodobé perspektivě přinese více uspokojení než strádání • zvažujeme preference podle jejich důležitosti pro danou osobu • (Singer, P., Voluntary Euthanasia: A Utilitarian Perspective. Bioethics 17, nos. 5-6 (2003): 526-41.)

41. Kritika utilitarismu • „etická aritmetika“ • dá se štěstí nějak měřit? • One of the real problems of act utilitarianism is that the individual must somehow predict and calculate the various levels of happiness promoted by each choice. In the worst-case use of utilitarianism, individuals might be seen to shift from one position to another as they weigh the various levels of happiness and pain avoidance and, in the process, lose their sense of self • the calculation of all the possible consequences of our actions, or worse yet our inactions, appears impossible • a co když musíme volit mezi dvěma zly, co když z hořícího domu můžeme vynést pouze jedno dítě?

42. Kritika utilitarismu • „malou škodu pro A lze akceptovat, stojí-li proti ní zřetelně převažující slast pro B“ • „V roce 1950 stáli před německým soudem lékaři, kteří se za Hitlera podíleli na akci eutanázie. Lékaři věrohodně argumentovali tím, že sice nemocné posílali na smrt, ale na druhé straně mnoha nemocným zachránili život vědomě mírným výkladem kritérií výběru“ • ČSSR: „když na tuto pozici (morálně problematické místo spojené s určitým typem kolaborace) nepřijdu já, přijde na to místo někdo horší a bude dělat zlo!

43. Sedící Sókratés • A zdálo se mi, že se to má s ním (S Anaxagorem) zcela podobně, jako kdyby někdo napřed říkal, že cokoli Sókratés koná, koná všechno z rozumu, a potom, když by se pokusil jmenovati příčiny jednotlivých mých úkonů, by řekl, nejprve že já zde sedím z té příčiny, že se mé tělo skládá z kostí a svalů a kosti že jsou pevné a jsou od sebe odděleny mezerami, kdežto svaly se mohou napínati a povolovati, objímajíce kosti s masem a koží, která to drží pohromadě. Když se tedy kosti ve svých spojeních pohybují sem a tam, svaly svým povolováním a napínáním patrně způsobují, že já jsem schopen nyní ohýbati své údy a pro tu příčinu tady skrčen sedím. A pro to, že s vámi rozmlouvám, by pak zase jmenoval jiné takové příčiny, zvuky i vzduch i sluch a nesčíslně mnoho jiných takových věcí, ale zapomněl by jmenovati ty opravdové příčiny, že když Athéňané uznali za lepší mě odsouditi, z té příčiny také zase já uznávám za lepší zde seděti a za spravedlivější zůstat a podstoupit trest, který poručí. Neboť, u psa!, tyhle svaly a ty kosti by byly, myslím, už dávno buď v Megaře nebo v Boiotii, kam by byly zaneseny míněním o tom, co je nejlepší, kdybych si nebyl myslil, že spravedlivější a krásnější než utíkání a prchání je učinit obci zadost a podstoupiti trest, kterýkoli ona stanoví.

44. Kritika utilitarismu • Usilujeme ve zdařilém životě pouze o hedonisticky chápané štěstí? Tedy: je život skutečně jen co nejkomfortnější čekání na smrt? • Problém spravedlnosti - např. marginalizace menšin • Sedící Sókratés - lze skutečně lidskou praxi převést na společného jmenovatele empiricko-deterministického kauzálního vysvětlení?

45. Kritika utilitarismu

46. what if the greatest number find the greatest happiness in things that are plain wrong, like prejudice in a racist society, or violence in a lynch mob? • Sometimes we have to do the right thing even though it makes people unhappy! • Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London.p. 158

47. Kritika utilitarismu • If a surgeon, for example, could save two innocent lives by killing a prisoner on death row to retrieve his heart and liver for transplantation, this outcome would have the highest net utility (in the circumstances), but the surgeon´s action would be morally indefensible. • (Beauchamp, T.L., Childress, J.F., (2009) Principles of Biomedical Ethics. 6th ed. Oxford University Press, New York, Oxford, p. 150)

48. Kritika utilitarismu • The paradox of happiness, as Aristotleknew and contemporarypsychologists have rediscovered, is that it occurs as a byproduct of somethingelse, something that absorbs our energies and challenges our skill. • (Sacks, J., (2007) The Home We BuildTogether.Continuum, London, UK, p.158) • "Štěstí nepochází ze svobody, ale z přijetí úkolu" (André Gide) • "Štěstí je odměna těch, kdo je nehledali" (ÉmileChartier)

49. Kritika utilitarismu • Aby se tomu dalo porozumět, musíme se zbavit předsudku, že člověk je tu jen proto, aby byl šťastný. Protože to, co člověk ve skutečnosti chce, je důvod být šťastný; a když už k tomu jednou má důvod, pak se dostaví pocit štěstí, a to sám od sebe. (...) Jinými slovy, štěstí musí následovat, ale nemůže být samotným záměrem. • Frankl, V.E., Lapide, P., (2011) Bůh a člověk hledající smysl. Cesta, Brno, p.47

50. Kritika utilitarismu • Důsledky činu (nebo nečinnosti) lze do jisté míry zhodnotit v historickém pohledu zpět, i když i zde zůstává otázka, po jaké době se mají hodnotit a co všechno se přitom mám brát v úvahu. Zato ve chvíli rozhodování jsou to jen pouhé dohady a očekávání, zcela závislá na tom, jaký model si pro uvažovanou činnost zvolíme. • Zdánlivá "objektivita" utilitaristického kritéria tak ve skutečnosti nechává otevřené dveře pro nejrůznější sny a přání, třeba i zcela nereálná, jimiž se však dají "zdůvodnit" zřejmé škody zdánlivě menšího rozsahu. • Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 121