Geografické vymezení EU

1. Geografické vymezení EU

2. Vznik EU • Evropská unie je svazek vybraných zemí evropského kontinentu • Zakládajícími členy dnešní EU byly v roce 1952 Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Spolková republika Neměckoa Nizozemsko - takzvaná „šestka“ • Evropská unie vznikla z Evropských společenství (Evropského společenství uhlí a oceli, Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii) Maastrichtskou smlouvou v roce 1993 • ČR je součástí EU od roku 2004

4. ESVO a EHP • Některé evropské země, které původně nechtěly vstoupit do Evropského hospodářského společenství (EHS, později ES), založily v roce 1960 konkurenční uskupení: Evropské sdružení volného obchodu • Část států ESVO postupně „přestoupila“ do EHS či později již do EU • Členem ESVO jsou dnes pouze Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko a Island • Tyto země kromě Švýcarska se dohodly s Evropskou unií v roce 1994 na vytvoření Evropského hospodářského prostoru (EHP), kde funguje bezbariérový obchod a částečně i pohyb výrobních faktorů.

5. Schengenský prostor • Schengenský prostor představuje území části Evropy, kde mohou osoby překračovat hranice smluvních států, aniž by musely projít hraniční kontrolou • Je tvořen zeměmi, které podepsaly tzv. Schengenské dohody o zrušení kontrol pro pohyb zboží a osob na vnitřních hranicích • Součástí Schengenského prostoru není Velká Británie a Irsko, ani nové členské země střední a východní Evropy • Schengenská pravidla se od března 2001 vztahují i na dvě nečlenské země EU, Norsko a Island • Na základě referenda z roku 2005 projevilo zájem o připojení k Schengenskému prostoru i Švýcarsko.

6. Eurostředomoří • JakoEurostředomoří se označuje nový geograficko – hospodářský prostor, který vedle zemí EU zahrnuje i její sousedy • Charakteristická vzájemná závislost v politické a hlavně hospodářské oblasti • Do Eurostředomoří lze zařadit 57 zemí • EU praktikuje tzv. evropskou politiku sousedství a má s vybranými zeměmi navázány bližší vztahy v podobě dohod o přidružení.

8. Demografické ukazatele • Přirozený přírůstek= rozdíl mezi mírou porodnosti a úmrtnosti • Úhrnná plodnost (fertilita) = kolik dětí se v průměru narodí ženě za její reprodukční období (15-49 let) • Střední délka života při narození = naděje dožití (jak dlouhý život má novorozenec pravděpodobně před sebou) • Věkový medián je hodnota, která rozděluje populaci seřazenou podle věku přesně na polovinu ( v ČR 37) • Index závislosti = podíl ekonomicky závislých osob ku počtu obyvatel v produktivním věku • Kojenecká úmrtnost (v ‰) = počet živě narozených dětí, které zemřou před dosažením 1. roku života

9. Populační vývoj • V EU žilo v roce 2005 asi 7 % světové populace • Za posledních 35 let došlo v Evropské unii k postupnému zpomalení populačního růstu • Od poloviny 80. let se hlavním faktorem růstu populace v EU stala mezinárodní migrace • Přirozený přírůstek je velmi nízký, v mnoha zemích záporný. • Prognózy: • velikost populace dnešní členské základny EU se bude zmenšovat • populace EU bude stárnout- věkový průměr se zvýší ze současné úrovně 39 let na 44-53 let v příštích 50 letech

10. Jazyk • Lidé v EU mluví celkem asi 80 jazyky, z toho 20 je úředních jazyků • Pracovními jazyky v evropských institucích jsou zejména angličtina a francouzština Migrace • V zemích EU žije celkem asi 25 miliónů cizinců, což je asi 5,5 % celkové populace EU • Nejvíce cizinců žije v Německu, Francii, Španělsku, Velké Británii a Itálii. Nejvyšší podíl cizinců v populaci vykazuje Lucembursko (39 %) a nejnižší Slovensko 1 %, avšak nejčastěji je podíl cizinců mezi 2-8 %.

11. Přírodní podmínky a zdroje • Geografická poloha EU je vcelku výhodná-nezamrzající moře, členité pobřeží lze využívat pro námořní dopravu. Vysočiny a hory zabírají asi 60 % rozlohy. V nížinách je soustředěno zemědělství a celkově hospodářský potenciál. • Klimatická pásma: Oceánským podnebí, které se směrem na východ mění na kontinentální. V jižních zemích EU převažuje subtropické (středomořské) klima. Naopak v severních oblastech Švédska a Finska má klima subarktický charakter. • Hydrologické podmínky jsou dány teplotou a čistotou okolních moří a na pevnině řekami a jezery

12. Nerostné bohatství • Nerostné bohatství je v zemích EU celkově značné a různorodé • Kvůli rozsahu industrializace spotřebovává hospodářství EU velké množství nerostných surovin a jejich zdroje se rychle zmenšují • Při současné úrovni těžby se odhaduje, že budou vyčerpána do 25 let • EU se snaží podporovat výrobu energie z alternativních energetických zdrojů (hydroenergie, větrná energie, sluneční energie, výroba energie z biopaliv a z biomasy), která méně zatěžuje životní prostředí, a snižovat tak závislost na neobnovitelných zdrojích.

13. Hospodářská geografie • Životní úroveň v EU je jedna z nejvyšších ve světě. • Nejvyšší HDP na obyvatele má Lucembursko a nejnižší Lotyšsko • EU se snaží, aby se rozdíly mezi chudými a bohatými regiony spíše snižovaly • K tomu slouží politika hospodářské a sociální soudržnosti, financovaná z rozpočtu EU • Struktura hospodářství se měří jednak jako struktura produkce (HDP) a jako struktura zaměstnanosti • Je ovlivněna vyspělostí jednotlivých regionů. Ve vyspělých zemích dominují služby (70%). Průmysl se podílí na výkonu hospodářství evropských zemí z 25%. Jeho váha však klesá na úkor rozvoje služeb. Podíl zemědělské výroby je nízký (5%).

14. Zemědělství • Zemědělství lze považovat spíše za menšinové odvětví • politika EU váže přibližně 40% prostředků společného rozpočtu EU • V rostlinné výrobě převažují plodiny mírného pásu, kde je obvykle dostatek srážek. Tyto plodiny slouží především jako potraviny a krmivo. V poslední době se některé plodiny využívají také jako "energetické". • Z hlediska světového obchodu a zásobování EU má význam produkce olivového oleje a citrusů, ale také vinné révy. Ve většině zemí převažuje živočišná výroba. Vyspělé země mají vysokou spotřebu masa na obyvatele. • V přímořských oblastech je zdrojem potravy také rybolov. Nejdůležitější je oblast SZ Evropy • Celkově je EU soběstačná v produkci obilovin mírného pásu, v produkci brambor, rané zeleniny a ovoce mírného pásu. Soběstačnost v produkci masa a mléka je zajištěna dovozem krmiv.

15. Průmysl • Podíl průmyslové výroby na HDP a zaměstnanosti v zemích EU klesá • Průmysl však představuje významný sektor, který je zdrojem většiny materiální výroby. • Je soustředěn v širokém pásu od JV Anglie, přes Nizozemsko, Belgii a severní Francii, dále podél řek Rýn a Mohan přes Německo a východní Francii ke Švýcarsku a až do severní Itálie • Průmysl je tradičně rozmístěn střediskově a koncentruje se do hlavních měst a velkých aglomerací. • V evropském hospodářství jsou zastoupeny všechny průmyslové obory. Rozvíjí se především energetika, strojírenství a chemický a farmaceutický průmysl. • Významná je především výroba dopravních prostředků a elektrotechnický a elektronický průmysl. • Vznikají nové průmyslové oblasti a parky s moderními obory

17. Služby • Služby jsou nejvýznamnějším sektorem v zemích EU jak z hlediska velikosti vyprodukovaného HDP, tak z hlediska zaměstnanosti • Z hlediska fungování hospodářství je důležitý obchod, doprava, finanční služby, telekomunikační služby a celá řada dalších oborů Doprava • Automobilová doprava má vedoucí postavení v osobní i nákladní přepravě, avšak představuje značnou zátěž životního prostředí. Proto se evropské země ve spolupráci s institucemi EU podílejí na modernizaci železniční sítě. • Pro nákladní přepravu se používají i splavné vodní toky a upravené plavební cesty • Pro osobní přepravu se stále více i v rámci Evropy používá letecká přeprava - významné letecké dopravní uzly tvoří především hlavní města a velké aglomerace jako je Londýn, Paříž, Frankfurt, Amsterdam, Milán či Vídeň.

18. Cestovní ruch • Fungování hospodářství zajišťují také finanční služby, které jsou v zemích EU na vysoké úrovni. • Do sektoru služeb se řadí i cestovní ruch. Evropa je považována za kolébku cestovního ruchu a také je díky svým historickým památkám nejnavštěvovanějším světovým kontinentem. • Vhodné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu mají především země při pobřeží Středozemního moře a alpské země. • Cestování bylo také usnadněno odstraněním hraničních kontrol v rámci Schengenského prostoru a zavedením jednotné měny euro.