1 / 31

Lucie Cviklová Metodický list číslo 4

Lucie Cviklová Metodický list číslo 4. Problémy s komunikací (pokračování) a případové studie konkrétních zemí Evropské unie. Sociální vnímání IV.

Télécharger la présentation

Lucie Cviklová Metodický list číslo 4

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Lucie CviklováMetodický list číslo 4 Problémy s komunikací (pokračování) a případové studie konkrétních zemí Evropské unie

  2. Sociální vnímání IV • Ukazuje se, že je individuálně odlišná citlivost k vnímání lidí; někteří lidé jsou mimořádně citliví k vnímání všech komunikačních signálů, někteří jsou citlivější k paralingvistickým aspektům, jiní k neverbálnímu chování, mnohdy to může být způsobeno také emociální závislostí na některé skutečnosti, na některých zkušenostech, které člověka poznamenaly; ti, kteří jsou citlivější, s těmi je potřeba jednat opatrně, ti, kteří postrádají jakoukoli citlivost, s těmi je mnohdy nutno jednat velmi polopatisticky – míru citlivosti je možno zlepšovat tréninkem • Existují určité rysy osobnosti, které zvyšují míru efektivnosti při vnímání jiných lidí, například inteligence, zejména sociální inteligence, tvořivost, zkušenost z určité oblasti, zvýšená citlivost k lidem, schopnost adjustace, vysoká míra intuitivního vnímání, estetická orientace, schopnost vcítit se • Míra schopnosti posuzovat z dvojných vazeb a různých vnějších projevů, které jsou v diskrepanci s verbálním chováním (metakomunikační signály) • Schopnost rozlišovat mezi stálými rysy osobnosti a situačními reakcemi, posuzování rysů osobnosti z různých vnějších znaků, z výrazů obličeje, z gestiky, z postoje, z očního kontaktu, z paralingvistických projevů chování

  3. Sociální vnímání V • Podle Nakonečného vnímaný jedinec je registrován podle vnějšího vzhledu, podle upravenosti, podle stavby těla, podle rysů obličeje a podle demonstrovaných způsobů chování, protože to jsou nejbezpečnější dostupné indikátory poznání před komunikací • Vnímaná osoba je v další fázi registrována podle hlavních osobnostních rysů, které jsou orientačně rozpoznatelné (plachý, zdrženlivý, klidný, afektovaný a podobně) • V další fázi je osoba vnímána ve formě sčítání rysů v podobě souvisejících projevů v podobě typologizování (velký muž je popisován jako osoba, která si věří) • V poslední fázi dochází k určité diferenciaci popisu rysů, mnohdy až v také formě, kdy odlišnost jednotlivých rysů se může jevit jako naprosto spolu nesouvisející • Teprve ve třetí fázi vnímající percipuje charakterové vlastnosti, osobní charakteristiky, osobní předpoklady a schopnosti sociální žádoucnost předpokladů a charakteristik vnímaného jedince, projevuje se jemná diferenciace

  4. Přisuzování příčin • Existuje dvojí postup interpretace chování – jde o to, zda je posuzováno chování určitého jedince jako důsledek jeho vlastních schopností a jeho charakteru, anebo jako výsledek objektivních podmínek • Své vlastní úspěchy považujeme za důsledek vlastní aktivity a neúspěch za důsledek objektivních podmínek – naopak úspěch někoho jiného považujeme spíše z důsledek objektivních podmínek a neúspěch za jeho vlastní neschopnost • Naše tendence přisuzovat osobní odpovědnost za něco špatného jiným se zvětšuje zejména v takových situacích, kdy se nás to osobně týká, kdy nás to ovlivňuje • Manažeři, kteří musí hodnotit práci svých podřízených, potřebují dobrý úsudek v rozhodování, mají velkou odpovědnost za spravedlivé posuzování lidí, a proto musí za zdánlivě jasným chováním hledat ještě motivační příčiny (chovají se ostatní v podobných situacích podobně, chovala se určitá osoba odlišně i v jiných situacích, je chování jedince konstantní v čase ?

  5. Problémy komunikace I • Problémy v komunikaci nastávají tehdy, když je narušena forma porozumění a shody, to může být způsobeno nevhodným chováním na pracovišti (harassment, mobbing, diskriminace, kouření, nadměrné pití alkoholu), důsledky tohoto nevhodného chování (disciplinární pohovory, kritika, stížnosti), ale i jinými formami nechtěného negativního působení na pracovní prostřední (tělesný zápach, neadekvátní reagování v důsledku duševních poruch) • Při ověřování faktů je nutno provádět pohovory nejen s lidmi, kteří se dopustili některých prohřešků, ale i s lidmi, kteří se nějakým způsobem podíleli na skutečnosti, která je posuzována • Veškeré přestupky pracovníků v tomto smyslu je nutno písemně podchycovat, neboť je v celé řadě případů pravděpodobné, že podobné chování se bude opakovat, a to může být podnětem pro rozvázání pracovního poměru

  6. Problémy komunikace II • Pokud se dělá záznam o disciplinárním prohřešku, měl by mít tyto postupové kroky: • a)charakteristika důvodu disciplinárního řízení • b)popis přestupku a jeho příčiny, případné uvedení předchozích přestupků podobného rázu • c)konkretizování průběhu i podmínek a účastníků • d)způsob sankce a případné další postihy při opakování podobného jednání • Některé krize mohou mít celopodnikový charakter, na takové situace je pak třeba připravovat celý tým pracovníků, může jít o problémy s výrobky či se službami, o personální problémy, politické a společenské změny, případně o přírodní katastrofy • Jsou to situace výjimečné, ale mohou se stát a interpersonální komunikace v takových situacích hraje rozhodující úlohu

  7. Problémy komunikace III • Pasivní a nepřímé strategie (nevede k přímé diskusi o problému) • 1)nechat problémy rozplynout, problém zmizí sám od sebe, bez nějakého aktivního úsilí, problém je zamítnutý jako nedůležitý, pohrdání problémem • 2)empatické přizpůsobení a porozumění mezi oběma stranami, problém se vyšetří bez nutné reciproční antagonistické komunikace • 3)vyvarování se problémů, minimalizování záporných reakcí partnera, problém je tolerován jako nezbytné zlo • 4)vyhýbání se lidem, s nimiž bychom se do sporů mohli dostat • 5)nepřímá strategie v podobě narážek, formou neverbální komunikace • 6)zlehčování a žertování, účastník neodkrývá úplně své pocity, problém se zdá být méně vážný, než ve skutečnosti je • 7)submisivní reagování v podobě transparentní slabosti, jako je pláč, naprosté podřízení, poddajnost

  8. Problémy komunikace IV • Individuálně zaměřené strategie • a)prosba, žádost, aby partner změnil své chování, naléhavost může být různě silná a asertivní, nebo až agresivní, přemlouvání, donucování, prosazování vlastních zájmů agresivní formou • b)hrozba, výhrůžky trestem nebo selháním • Integrační strategie (diskuse o konfliktu, nenulové řešení) • a)odhalení, snaha porozumět důvodům, pocitům, dojmům, nejsou hledána alternativní řešení, pouze je tady snaha dosáhnout souhlasu a potvrzení ze strany opozičníka • b)jde o hledání možných alternativních forem řešení, které jsou přijatelné pro obě strany • Ke konci diskuse je nezbytné hledat cestu ke kompromisům, a to tím, že vyzvedneme alespoň něco pozitivního v názorech opozičníka a ve svém přístupu sebekriticky zhodnotíme alespoň nějaký detail jako negativní, neboť to je jediná možná cesta, jako výzva k podobnému jednání u účastníka sporu

  9. Harassment, discrimination, mobbing • Pokud použijeme pojem harassment, českým ekvivalentem tohoto slova je obtěžování, pokud použijeme pojem mobbing, českým ekvivalentem je psychický teror • Když použijeme slova diskriminace, znamená to obecně omezování a znevýhodňování určité skupiny lidí, například rasově či národnostně odlišné (rasismus, xenofobie a seximus), ale může jít i o diskriminaci věkově odlišných skupin, nově přijatých pracovníků, homosexuálně orientovaných lidí, apod. • Způsoby projevování mobbingu mohou mít například podobu odmítání spolupráce, ignorování, odmítání podporu, zatajování informací, informační lži, mizení podkladů a dokumentů, pomluvy, posmívání, zveličování, zlomyslného osočování, falšování, štvaní, vyhrožování, svedení odpovědnosti za přečin, který způsobil někdo jiný • Mobbing i harassmentmohou mít velmi závažné psychické následky v podobě depresí, stavů úzkosti, neurotických potíží, psychosomatických potíží oběhu krevního, dýchací a zažívací soustavy, jako tomu bývá v důsledcích stresu

  10. Nezdravá komunikace I • Nezdravá komunikace je taková komunikace, která vyvolává pocity tísně a naprostou diskrepanci ve sdělování a chápání • Na poradě může podřízený zůstat potichu, bez reagování, aby na sebe nestrhl pozornost, protože by se mohla prozradit jeho nekompetentnost nebo neinformovanost • Ten, na něhož stres působí negativně, se projevuje chaotičností, nekontrolovanými projevy v neverbálních signálech i ve stylistice, ale také ve snížené kontrole myšlení a úsudku – potenciální důsledky stresového chování je možno postupně snižovat prostřednictvím duševní hygieny • Nezdravou komunikací se může projevovat člověk duševně nemocný (patogenní komunikace), ale také člověk poznamenaný nevhodnou výchovou v primární rodině a člověk v zátěži • Nezdravá komunikace se projevuje nedostatečnou flexibilitou, přizpůsobivostí individuálním zvláštnostem komunikačních partner, nedostatečnou citlivostí vůči jiným lidem, nedostatečnou chápavostí a porozuměním

  11. Nezdravá komunikace II • Ellis uvádí kritéria psychického zdraví, která se promítají nejen do komunikace, ale i do veškerého lidského chování • a)zájem o svou vlastní osobu • b)zájem o jiné lidi, tzv. sociabilita • c)sebeřízení a vnitřní autoregulace • d)vysoká míra frustrační tolerance • e)flexibilita myšlení (myšlení není rigidní, nýbrž flexibilní, připravené k vývoji a ke změnám) • f)akceptování nejistoty jako stavu otevřenosti • g)dlouhodobě orientovaný hedonismus • h)sebeakceptování • i)ochota riskovat • j)logické přemýšlení o argumentech, bez zátěže fanatismu a předsudků • k)realismus • L)odpovědnost za vlastní jednání a za vlastní chyby, problémy a potíže

  12. Poruchy komunikace I • Komunikace hysterické osoby – hysterická osoba se chová a také komunikuje afektovaně, se snahou připoutat na sebe pozornost, charakteristické jsou pro ni teatrální slova a gesta, velká nadsázka, snadno mění téma hovoru, když argumentuje, tak naprosto svévolně a nelogicky mění cíle a záměry, nekontroluje příliš sled svých myšlenek • Nutkavá komunikace - pro obsedantní neurózu je charakteristické nutkavé chování, stereotypně se opakující, mnohdy proti vlastní vůli postiženého, stereotypnost je charakteristická i ve verbálním projevu • Fobická komunikace – fobie je nepřiměřený strach (arachnofobie je strach z pavouků, klaustrofobie je strach z omezenných a uzavřených prostor, agorafobie je strach z velkých prostranství…), který se v komunikaci může projevovat určitou strnulostí, zejména při jednání o tématech, která nějakým způsobem souvisí s jejich fobií

  13. Poruchy komunikace II • Úzkostně neurotická – se projevuje obavami z nezvládnutí situace, komunikace je úsečná a jednoslabičná • Depresivní komunikace – procity prázdnoty, zoufalství a beznaděje se promítají do komunikace tím, že depresivní člověk se stahuje do sebe, komunikuje jen minimálně a úsečně • Paranoidní – zvýšená podezíravost a vztahovačnost může vést k obviňování lidí, k demonstraci a dokazování pravdivosti svých bludů (bludy jsou nevyvratitelné, takže nemá smysl je vyvracet) • Hyperthymní komunikace – přehnaná dobrost a veselost, nerealisticky a neadekvátně nadsazené pohodové komunikování • Komunikování schizoidní osobnosti - z chování takového člověka vyzařuje uzavřenost a emoční chlad, preferování astraktního myšlení před konkrétním • Neurastenik – snadno odbíhá od tématu, velmi často používá fráze, hovoří dost hlasitě a impulzivně, hodně gestikuluje

  14. Poruchy komunikace III • Psychastenik – hovoří rád barvitě, květnatě, rád používá přirovnávání, mazlí se se slovy, důrazně je vyslovuje • Narcistická osobnost – komunikuje s egoistickou orientací, chce být obdivován, chce, aby jeho verze, jeho názor, byl přijat • Psychopat – komunikuje úsečně, krátce, tvrdě, rázně, některý typ až agresivně • Zabíhavé myšlení – se projevuje tím, že komunikátor úplně ztratí počáteční téma hovoru, často následující věta reaguje na poslední slova věty předchozí, z nichž se stávají nová témata proslovu; určitou obdobou je také roztržitá komunikace • Zpomalená komunikace - často je projevem zpomaleného myšlení, verbální projev je stylisticky i myšlenkově chudší • Překotná komunikace – může být projevem hyperthyrerózy, řeč je těžko sledovatelná., často dochází k tomu, že mluvčí v důsledku myšlenkového trysku neříká celé věty, konce vět chybí

  15. Belgie • Kulturní dimenze Belgičanů se mnohem více blíží francouzským, než nizozemským. Velmi vysoká hodnota indexu vyhýbání se riziku (UAI 94) se projevuje v silné byrokracii, jakož i lpění na předpisech, vyhláškách a nařízeních. V porovnání s nizozemskou vykazuje belgická kultura podstatně vyšší úroveň maskulinity (MAS 54), téměř identickou hodnotu individualismu (IDV 75) a vyšší hodnotu vzdálenosti mocenských pozic (PDI 65) • Zatímco ve valonské části se nepoužívá ani titulů ani funkcí, ve vlámské části se uvádí jak funkce, tak i dosažené vzdělání • Při obchodním jednání se vyžaduje přesnost. K předmětu obchodu se přechází přímo, příliš asertivní jednání však může být věci na škodu. Vlámové jsou při jednání často velmi formální a svědomití a Valoni mají větší fantazii a smysl pro humor • Pro argumentaci při samotném jednání je dobré mít k ruce relevantní fakta, číselné údaje a těžko vyvratitelné argumenty a velmi negativně je posuzován náš případný pozdní příchod – k předmětu jednání se přechází velmi rychle po několika neformálních větách, Belgičané jsou tvrdými obchodníky, jsou však v jednání pružní a ochotní přistupovat na kompromisy

  16. Lucembursko • Lucemburské velkovévodství patří mezi nejmenší státy Evropy, Lucembursko je známé zejména svým silným bankovním sektorem • Z celkového počtu 400 000 obyvatel této země je rodilých Lucemburčanů pouze 67,4% a největší zde žijící menšinou jsou Portugalci, Italové, dále Francouzi, Belgičané a Němci – více než devadesát procent obyvatelstva se hlásí k římskokatolickému náboženství • Úřední řečí je od roku 1982 lucemburština (připomíná němčinu), francouzština a němčina – většina obyvatel této země ještě ovládá čtvrtý jazyk, většinou angličtinu • V osobním i obchodním styku jsou Lucemburčané příjemnými, otevřenými a seriózními partnery – v obchodním styku a jednání jsou však velmi konzervativní • Při jednání se očekává oblek, ten je vyžadován i v některých restauracích a klubech, kam můžete být hostitelem pozváni • Setkání je nutné domluvit včas a dopředu a datum a hodinu je vhodné upřesnit dopisem s výbornou angličtinou • Na jednání, pokud neovládáme perfektně francouzštinu nebo němčinu, je vhodné přizvat tlumočníka • Samotná jednání jsou věcná a konkrétní, nejsou vhodné agresivnější metody přesvědčování ani osobní narážky či humor

  17. Německo I • Jedním z kulturních standardů, které ovlivňují jednání Němců a odlišují je od jiných národů, je vysoká snaha vyhnout se nejistotě (UAI 65) • Jejich snaha dosáhnout optimálního stavu ve svém konání se projevuje snahou o vyloučení nejistoty, nejednoznačnosti a nespolehlivosti • Toho se snaží dosáhnout stanovením dokonalých zákonů, předpisů, norem a organizačních struktur a samozřejmě i jejich dodržováním • To se projevuje v typicky německé zálibě v dokonalé organizaci, smyslu pro přesnost a detail, důrazu na funkční hierarchii a v jejím respektování • Typické je pro ně i oddělení osobních pocitů a projevů od objektivních faktů, argumentů a informací • Racionalita a věcnost v chování podložené objektivními informacemi, argumenty a normami jsou pro ně výrazem profesionálního přístup – projevy emocí, osobních dojmů a názorů mohou být vysvětlovány spíše jako neprofesionality a určitá slabost • Vyšší hodnota individualismu (IDV 67) a nižší hodnota indexu mocenských pozic (PDI 35) se projevuje v německé kultuře tolerancí k názoru jiných a možností vyjádření vlastního názoru – individualismus a vyšší hodnota standardu maskulinních hodnot (MAS 66) se projevuje rovněž v jejich zaměření na výsledek a věcné orientaci • Němci chtějí řešit věci přímo, rychle přejít k problému (nízký komunikační kontext), volí cestu „rychlého tahu na branku“ • Orientace na sociální vztahy, která je charakteristická pro naši kulturu, je jim vzdálená

  18. Německo II • Němci nesměšují svůj pracovní čas se svým soukromím, v práci se pracuje a „netlachá“ • o rodinných a jiných problémech – když se jde do společně do restaurace či na výlet, tak se naopak „nepracuje“ • Němci rovněž nespojují svou pracovní roli s osobními sympatiemi či známostmi vůči jiné osobě –formální a neformální stránka jejich práce je striktně odděleno • Německo je regionální –Bavoři jsou veselí a bezstarostnější a svým chováním, projevy, kuchyní a zálibou k pití piva se asi nejvíce podobají Čechům – ve srovnání s tím obyvatelé hansovního města Hamburg mají blíže k Dánům či Nizozemcům atd. přesto je řada kulturních standardů všem • Němcům společná – němečtí dělníci mají reputaci tvrdě pracujících pracovníků a délka dovolené a velký počet církevních a státních svátků umožňují německým pracujícím ve srovnání s jinými vyspělými státy světa trávit více času mimo zaměstnání a věnovat se svým osobním aktivitám • Regionální rozdíly se projevují i v jazyce a množství místních dialektů vede k tomu, že i cizinec se znalostí formálního jazyka má problémy se v řadě spolkových zemí domluvit • Němci mají zálibu ve známých značkových výrobních, které považují za lepší – image je velmi důležitá nejen při kupním chování Němců, ale chování vůbec • Rovněž mají sklon k uniformitě a pořádku, společnost zejména mimo velká města silně určuje, jaké chování je či není akceptovatelné • Německá společnost je značně rozškatulkovaná – každý někam přináleží a dělá to, co se od něj očekává

  19. Rakousko • Češi a Rakušané mají díky dlouhému historickém vývoj společného státu podobné kulturní základy a až dějiny dvacátého století vedly osudy obou národů ke vzájemnému vzdalování a zřetelnějším odlišnostem • Při troše zjednodušení můžeme rakouské kulturní standardy umístit někde mezi krajní polohy kultury německé a české – v mezikulturním srovnání jsou vidět značné rozdíly v úrovni vzdálenosti mocenských pozic (nejnižší hodnota PDI ze všech měřených zemí – 11) a vysoké míře maskulinity (79) • Vysoký index vyhýbání se riziku (UAI 70) přibližuje rakouskou kulturu blíže německé a snaha vyhýbat se riziku se projevuje v typicky silné rakouské byrokracii a spoustě předpisů • Při srovnání českých a kulturních dimenzí je znatelný rozdíl pouvze v jedné z nich, dimenzi maskulinity –zatímco Rakušané mají tyto hodnoty velmi vysoké, české hodnoty patří dle získaných údajů mezi nejnižší v Evropě • Pracovní a obchodní jednání probíhá racionálně a věcně a smluvní morálka rakouských partnerů je velmi vysoká, slíbené slovo platí a totéž se očekává i od druhé strany. Při pracovním setkání s Čechy nám někdy může připadat způsob jednání z rakouské strany jako mírně paternalistický

  20. Velká Británie • Nacionalismus (kromě Severního Irska, kde je příčinou víceméně náboženská nesnášenlivost), neexistuje v extrémní podobě a o vzájemné nenávisti národů obývajících Velkou Británii nelze vůbec hovořit, přesto však není možné nazývat všechny obyvatele Velké Británie Angličany. Některým Skotům, Welšanům či Irům by to nemuselo být zrovna milé • Britové z příčin výše uvedených mají některé specifické vlasnosti – mají rádi řád a respektují zákon – jsou disciplinovaní, trpěliví, houževnatí a neprojevují emoce • Ve styku s lidmi, se kterými ještě nebyli seznámeni, jsou spíše rezervovaní – na rozdíl od vnější rezervovanosti a formálnosti převládají často velmi neformální vztahy uvnitř pracovního kolektivu, kde je naprosto běžné oslovování křestním jménem • Co se týká podnikání a pracovních kontaktů, panuje zde pevná hierarchie a velmi vhodné a důležité je získat reference ze strany důvěryhodné osoby nebo instituce – tím si také zajistíme, že příslušná pracovní setkání proběhnou na odpovídající úrovni

  21. Francie • Francouzi nejsou příliš přátelští k cizincům a pokud nemají osobní vazbu na jinou osobu, když se nejedná a o přátele, známé, rodinu, atd. nepociťují jako závazek a velkou povinnost se s touto osobou vybavovat obzvlášť zdvořile • Konverzace je ve Francii považována za druh umění. Projevy inteligence vzdělanosti, jakož i správný verbální a neverbální projev, jsou často považovány za mnohem důležitější než přesnost sdělovaných informací • Je normální, že současně mluví více lidí, skákají si do řeči, přerušují jeden druhého, dokončují věty, které začal jiná osoba, atd. • Pracovní nebo obchodní jednání s francouzskými partnery je třeba sjednat písemně, samozřejmě v co nejlepší francouzštině • Dopis adresujeme hlavě firmy, francouzské firmy jsou silně hierarchizované podle funkce, připravme se na to, že Francouzi jsou vynikajícími řečníky a často se snaží dostat své partnery do pozice, ve které je chtějí mít, svými teoretickými a těžce zpochybnitelnými argumenty založenými na karterziánské logice – naslouchání cizí prezentaci a argumentům nepatří u Francouzů zrovna k oblíbeným činnostem • Veškeré dohody mají být zachyceny v písemné smlouvě a důležité otázky se často projednávají u jídelního stolu, často při pracovním obědě

  22. Itálie • Průběh obchodního jednání je rozdílný na jihu a severu země – na severu se blíží pojetí středoevropskému, vyžaduje se dochvilnost a přesnost, a to zejména u velkých organizací a firem • Při jednání je vhodné připravit jasnou a stručnou dokumentaci, výhodou je kvalitní barevné a grafické provedení – u malých a středních firem je vhodné použít italštinu • Italové jednají otevřeně, srdečně, ale často velmi emotivně – součástí jejich projevu a komunikace je i živá neverbální komunikace, při prezentaci svých návrhů použijí Italové minimálně desetkrát více slov než například Skandinávci • Úspěch při jednání závisí z velké části na vytvoření důvěry a na solidním přístupu – v jižní části země se velký důraz klade na vytvoření dobrých osobních vztahů • Pro osobní jednání je v Itálii typický bližší tělesn kontakt, což může někomu připadat nezvyklé a nemusí být každému příjemné • Italové rovněž, podobně jako Francouzi, spojují rádi život a práci s dobrým jídlem a pitím – proto je velmi nevhodné odmítnout pozvání na pracovní oběd nebo večeři • Pozvání na pracovní večeři je výrazem pokroku v jednání nebo projevem bližších vztahů mezi pracovními a obchodními partnery – pracovních obědů či večeří se zůčastňuje jen omezený počet důležitých osob

  23. Španělsko • Mezi jednotlivými regiony Španělska existují výrazné rozdíly (podobně jako mezi severem a jihem Itálie), a je proto dosti obtížné generalizovat standardy a projevy španělské kultury. Galijci kromě toho, že je jejich jazyk podobný portugalštině jednají a chovají se jako Portugalci, Katalánci mají pověst pracovitých lidí a Baskové se často za Španěly vůbec nepovažují • Španělé jsou velmi otevření, ve svých projevech neformální a po krátké době nabídnou hostu tykání a oslovují partnera křestním jménem, což ovšem ještě neznamená výzvu k větší důvěrnosti – jih země si poněkud více potrpí na formální projevy chování, proto také k nabídce tykání dochází mnohem později • Španělsko je silně byrokratickou zemí a index vyhýbání se riziku je vysoký (UAI 86), spíše nadprůměrnou hodnotu má i index vzdálenosti mocenských pozic (PDI 57), zatímco index vyjadřující maskulinní hodnoty je naopak spíše podprůměrný (MAS 42), hodnota indexu individualismu je průměrná (IDV 51) • Způsob řízení v organizaci je byrokratický a autoritativní, jsou jasně vymezeny vztahy nadřízenosti a podřízenosti, existuje zde pevný řád a disciplína • Oslovení nesprávné osoby může celé jednání zhatit – před jednáním je dobré si zjistit co nejvíce informací o příslušné firmě nebo instituci i o jejích představitelích • Pro úspěch ve vzájemném obchodě a podnikání jsou velmi důležité osobní kontakty, spolupráce je založena na vzájemné důvěře

  24. Portugalsko • V Portugalsko je vysoká míra vyhýbání se nejistotě (UAI 104) a Portugalsko mělo vždy v minulosti silně stratifikovanou společnost • Rozvrstvení a vyšší nerovnost ve společnosti prokazuje i vyšší míra indexu PDI (63) • Portugalci vyznávají filozofii, že pracujeme proto, abychom dobře žili – to se mimo jiné projevuje i ve velmi nízké úrovni indexu individualismu – osobní jednání je třeba sjednat předem a je vhodné si nechat potvrdit platnost jednání den či dva předem – nečekejme přesnost od našich partnerů, pokud si nejsme jisti, zda partner titul má, raději jej použijeme • Oblékání je spíše konzervativní, záleží to ovšem na ročním období a počastí – v průběhu léta můžeme volit i lehčí letní oblečení, podobně jako ve Španělsku věnujeme pozornost i obuvi, ta by měla odpovídat oblečení, být kvalitní a vždy vyčištěná a lesklá – při setkání je běžné podání rukou • Při jednání jsou Portugalci spíše neformální a nekonfrontační, chovají se více méně zdrženlivě, důležité jsou osobní vztahy – vedle snahy vyhnout se za každou centu konfrontaci platí i to, že Portugalci velmi neradi prohrávají • Doporučuje se dát partnerovi dostatek času pro vytvoření důvěry, velmi důležité jsou osobní kontakty – vhodnou příležitostí pro obchodní nebo pracovní jednání jsou pracovní obědy – ty probíhají v neformální a přátelské atmosféře a při společné večeři jsou velmi často pracovní problémy tabu – soukromý i pracovní život jsou v této zemi propojeny

  25. Řecko • Znalost jiných jazyků není na vysoké úrovni, mezi mladými lidmi, podnikateli nebo vysokoškolsky vzdělanými lidmi se domluvíme • Anglicky, starší lidé v menší míře hovoří francouzsky nebo italsky, velmi je vítán jakýkoliv pokus, který cizinec učiní v řeckém jazyce • V řecké národní kultuře převažuje sklon ke kolektivismu (IDV 35), nadprůměrný je index vzdálenosti mocenských pozic (PDI 60), index maskulinity je spíše průměrný (MAS 57) • Velmi vysoký je index vyhýbání se riziku a nejistotě – jedná se o nejvyšší naměřenou hodnotu ze všech států světa, ve kterých bylo měření prováděno (UAI 112) • Řekové nemají rádi spěch a nátlak, jsou společenští a rádi si povídají, jsou velmi sdílní • Pro přípravu pracovního nebo obchodního jednání stejně jako pro jeho průběh je podstatné, zda-li jednáme s firmou mezinárodního charakteru nebo s místní malou nebo středně velkou firmu – v prvním případě se příprava i průběh jednání odehrává podle evropských standardů a norem jednání, v případě druhém se setkáme s přístupem typickým pro tuto zemi – jedná se o volnější přístup k dodržování termínu a času schůzky, atd • Na jednání přicházíme korektně oblečeni, sako a vázanka jsou zejména v zimních měsících nutné • Vizitky je vhodné mít natištěny z jedné strany řecky a z druhé strany anglicky a vizitku předáváme vždy řečtinou navrch

  26. Irsko • Irové, přestože byli mnoho staletí pod nadvládnou Angličanů, si uchovali některé specifické projevy své kultury. V porovnání s kulturními dimenzemi Britů je znatelnější rozdíl v nižší míře individualismu (IDV 70) a vzdálenosti mocenských pozic (PDI 28). Úrovně zbývajících dvou dimenzí jsou víceméně shodné s britskými, Irové mají velmi silné národní cítění a často rádi dělali věci naopak než Angličané • Přesnost nikdy nebyl v Irsku nejdůležitější věcí – přijít na schůzku o pár minut později či zahájit o něco později pracovní jednání není nic neobyyklého • Irové jsou korektními partnery a dodržují slovo, i když někdy s mírným zpožděním a při jednání se běžně užívá angličtina • Akademické tituly se nepoužívají ani v písemném ani v osobním styku a při jednání je nutné mít vizitky v angličtině včetně funkčních titulů • I když v obchodním styku jsou méně striktní než například Britové nebo Němci, přesto se pro pracovní jednání očekává formální oblečení, to je oblek a vázanka, u žen elegantní oblečení • Termíny schůzek je nutné domluvit předem, Irové jsou velmi přátelští a neformální, důraz se klade na osobní vztahy • Menší dárky jsou obvyklé, zejména pokud jsme pozváni na jídlo, Iry neurazíme kvalitním propagačním předmětem nebo dárkem typickým pro naši zemi

  27. Skandinávské země • V mnoha případech není pro cizince jednoduché rozlišit příslušníky čtyř skandinávských zemí, protože jsou si v řadě rysů podobní • S vyjímkou finského jazyka, který patří do rodiny ugrofinských jazyků, mají jazyky Dánska, Norska a Švédska stejný základ, patří do rodiny germánských jazyků a jsou si podobny • Finština je jazyk, který má v Evropě příbuzné v maďařštině a estonštině a finská jména se značně liší od jiných jmen obyvatel ostatních skandinávských zemí, typická jsou dvojitá písmena, která mají podobnou s funkci jako u nás čárky • U národů Skandinávie je rovněž zajímavý velmi nízký index maskulinity, nenižší ze všech sledovaných zemí ve výzkum Hofstedeho – příčiny silně femininní společnosti je třeba hledat v historických souvislostech, v těchto zemích se muži zabývali obchodem nebo námořní dopravou a pobývali většinu času mimo své domovy – femininní hodnoty se ukázaly vysoce funkční v zabezpečení celého systému a ženy v něm hrály důležitou úlohu • Vzájemná nevraživost severských národů je již pryč, co však zůstalo, je časté vtipkování na účet sousedních národů a vzájemné vymezování a citlivost na to, pokud se cizinec u identifikace příslušníků těchto národů zmýlí • Norské přísloví charakterizuje základní dovednosti jednotlivých skandinávských národů následovně: Finové navrhnou produkt, Švédové jej vyrobí, Dánové prodají a Norové jej kupují

  28. Švédsko • Hofstedeho indexy kulturních dimenzí vyjadřují způsob chování a jednání Švédů – nízká úroveň indexu vzdálenosti mocenských pozic (PDI 31) a velmi nízký index maskulinity (MAX 5) má za výsledek decentralizované a demokratické rozhodování založené na vyjádření všech pracovníků a zdůrazněném konsensu • Švédská kultura je silně feminní, což se mimo jiné projevuje i v silném sociálním cítění jeho obyvatel, štědrosti a charitativní činnosti a v tradičně silném sociálním státu s vysokou mírou přerozdělování • Vysoká míra individualismu (IDV 71) a nižší úroveň indexu nejistoty (UAI 29) vede k podpoře inovací, možnost svobodně vyjádřit svůj názor, který je respektován • Pro Švédy také není tak důležité to, co je na papíře, ale to, co se libí • Švédové předpokládají, že slovo se dodržuje a dohoda se zpečetí podáním ruky • Švédové jsou velmi pracovití a výkonní, ve svém jednání jsou racionální a jsou oprávněně hrdí na to, čeho dosáhli, švédská poctivost a čestnost se projevuje i vtom, že tato země patří mezi země s nejnižší mírou korupce na světě • Ve svém chování jsou Švédové málomluvní, rezervovaní, formální a konformní a nemají v lásce komplimenty, ale ani vychloubání a nadsázky, soukromí a osobní záležitosti jsou tabu, je považováno za neslušné se na ně vyptávat

  29. Dánsko • Dánské království se rozkládá na Jutském poloostrově a přilehlých ostrovech • Ve srovnání s ostatními Skandinávci jsou Dánové otevření, přístupní a neformální – rádi se smějí, jsou většinou pozitivně a optimisticky naladěni, mají přirozenou zvědavost, rádi s každým pohovoří, jsou čestní a dodržují slovo, Dánsko je země s nejnižší mírou korupce na světě • Odlišnosti dánské kultury například ve vztahu k naší můžeme charakterizovat i pomocí Hofstedeho kulturních dimenzí – velmi nízký index vzdálenosti mocenských pozic (PDI 18) se projevuje ve velké otevřenosti a přístupnosti řídících pracovníků, rozhodnutí je výsledkem konsensu s ostatními zaměstnanci (podobně probíhá rozhodování v rodině), řízení je demokratické až liberální • Vysoký individualismus v dánské kultuře (IDV 74) se projevuje v uznávání podnikatelských hodnot a respektuje se individuální úsilí vyniknout • Velmi nízká hodnota maskulinních hodnot v kultuře tohoto národa (MAS 16), tak typická pro severské země, je sice o něco vyšší než v případě Švédska, projevuje se však podobným způsobem, ve zdůrazňování kvality života včetně pracovního a silným sociálním cítěním Dánů • V organizaci či podniku platí nutnost společné odpovědnosti za výsledky, a tím i nutnosti podílet se na všech úkolech a cílech organizace, rozhodování je především uskutečňováno na základě komunikace, pochopení a konsensu – zejména mladší generace zdůrazňuje otevřenou komunikaci a konzultaci před každým důležitým rozhodnutím a na všech úrovních

  30. Finsko • Z pohledů kulturních dimenzí jsou indexy finské kultury blízké švédským – nízká vzdálenost mocenských pozic (PDI 33) vysoká míra individualismu (IDV 63), nízký index maskulinity (MAS 26), rozdíl je především ve vyšší míře indexu vyhýbání se nejistotě (UAI 59) • Kulturní dimenze ovlivňují chování Finů například v tom, že Finové jsou považováni za individualisty a nesnaží se o kolektivní spolupráci a týmovou práci – při pracovním či obchodním jednání se nedodržuje vždy služební hierarchie, takže zahraniční partner například střední úrovně řízení může jednat i s vrcholovým manažerem, pokud má zajímavé nabídky ke spolupráci • Kontakty s finskými partnery se navazují písemně, pak teprve následuje osobní styk – časté je i kontaktování přes důvěryhodného prostředníka, který obě strany představí • Osobní návštěva musí být předem ohlášena a sjednaný termín návštěvy je nutné dodržet, přesnost a dochvilnost jsou samozřejmostí a nutností pro obě strany • Při samotném jednání jsou Finové rezervovaní, málomluvní a minimálně využívají neverbální komunikace, používají pouze tolik slov, kolik je pro jednání potřeba • Pokud není zcela jasné, co měli na mysli, sumarizují své argumenty do jasné strukturované podoby a málokdo nám bud také tak pozorně naslouchat jako Finové • Nabídka by se měla zaměřit na moderní a kvalitní produkt s výrazným designem a svá tvrzení dokládáme dostatečnou podporou tištěných materiálů obsahujících technické parametry produktu, u lidí starší a střední generace se očekává pro jednání konzervativní oblečení, u mladších lidí jsou požadavky tolerantnější

  31. Spojené Státy Americké • Existují relativně velké rozdíly mezi kulturními normami ve velkoměstech a na malých městech (rozhodně mnohem větší než v České Republice) • Nízká vzdálenost mocenských pozic, kterou je do značné míry možné spojovat se slabou rolí • státu a intenzivním fungováním občanské společnosti (do značné míry implikující aktivní • Přístup jednotlivce k veškerému dění • Nejrozvinutější kapitalismus (na rozdíl od francouzské tradice aristokracie a tak přetrvávajících rozdílů mezi jednotlivými stavy) • Podobně jako v případě Francie je však možné hovořit o velkých rozdílech mezi Jihem a Severem • Americký kapitalismus je do značné míry také určen relativně vysokou mírou konkurence, která se tam od začátku rozvinula (neexistence rolnické • otázky), v obchodních domech jsou zákazníci nalákáváni na nakupování i hudební produkcí –emotivní podbarvení nákupu

More Related