Lucie Cviklová Metodický list číslo 4

1. Lucie CviklováMetodický list číslo 4 Problémy s komunikací (pokračování) a případové studie konkrétních zemí Evropské unie

2. Sociální vnímání IV • Ukazuje se, že je individuálně odlišná citlivost k vnímání lidí; někteří lidé jsou mimořádně citliví k vnímání všech komunikačních signálů, někteří jsou citlivější k paralingvistickým aspektům, jiní k neverbálnímu chování, mnohdy to může být způsobeno také emociální závislostí na některé skutečnosti, na některých zkušenostech, které člověka poznamenaly; ti, kteří jsou citlivější, s těmi je potřeba jednat opatrně, ti, kteří postrádají jakoukoli citlivost, s těmi je mnohdy nutno jednat velmi polopatisticky – míru citlivosti je možno zlepšovat tréninkem • Existují určité rysy osobnosti, které zvyšují míru efektivnosti při vnímání jiných lidí, například inteligence, zejména sociální inteligence, tvořivost, zkušenost z určité oblasti, zvýšená citlivost k lidem, schopnost adjustace, vysoká míra intuitivního vnímání, estetická orientace, schopnost vcítit se • Míra schopnosti posuzovat z dvojných vazeb a různých vnějších projevů, které jsou v diskrepanci s verbálním chováním (metakomunikační signály) • Schopnost rozlišovat mezi stálými rysy osobnosti a situačními reakcemi, posuzování rysů osobnosti z různých vnějších znaků, z výrazů obličeje, z gestiky, z postoje, z očního kontaktu, z paralingvistických projevů chování

3. Sociální vnímání V • Podle Nakonečného vnímaný jedinec je registrován podle vnějšího vzhledu, podle upravenosti, podle stavby těla, podle rysů obličeje a podle demonstrovaných způsobů chování, protože to jsou nejbezpečnější dostupné indikátory poznání před komunikací • Vnímaná osoba je v další fázi registrována podle hlavních osobnostních rysů, které jsou orientačně rozpoznatelné (plachý, zdrženlivý, klidný, afektovaný a podobně) • V další fázi je osoba vnímána ve formě sčítání rysů v podobě souvisejících projevů v podobě typologizování (velký muž je popisován jako osoba, která si věří) • V poslední fázi dochází k určité diferenciaci popisu rysů, mnohdy až v také formě, kdy odlišnost jednotlivých rysů se může jevit jako naprosto spolu nesouvisející • Teprve ve třetí fázi vnímající percipuje charakterové vlastnosti, osobní charakteristiky, osobní předpoklady a schopnosti sociální žádoucnost předpokladů a charakteristik vnímaného jedince, projevuje se jemná diferenciace

4. Přisuzování příčin • Existuje dvojí postup interpretace chování – jde o to, zda je posuzováno chování určitého jedince jako důsledek jeho vlastních schopností a jeho charakteru, anebo jako výsledek objektivních podmínek • Své vlastní úspěchy považujeme za důsledek vlastní aktivity a neúspěch za důsledek objektivních podmínek – naopak úspěch někoho jiného považujeme spíše z důsledek objektivních podmínek a neúspěch za jeho vlastní neschopnost • Naše tendence přisuzovat osobní odpovědnost za něco špatného jiným se zvětšuje zejména v takových situacích, kdy se nás to osobně týká, kdy nás to ovlivňuje • Manažeři, kteří musí hodnotit práci svých podřízených, potřebují dobrý úsudek v rozhodování, mají velkou odpovědnost za spravedlivé posuzování lidí, a proto musí za zdánlivě jasným chováním hledat ještě motivační příčiny (chovají se ostatní v podobných situacích podobně, chovala se určitá osoba odlišně i v jiných situacích, je chování jedince konstantní v čase ?

5. Problémy komunikace I • Problémy v komunikaci nastávají tehdy, když je narušena forma porozumění a shody, to může být způsobeno nevhodným chováním na pracovišti (harassment, mobbing, diskriminace, kouření, nadměrné pití alkoholu), důsledky tohoto nevhodného chování (disciplinární pohovory, kritika, stížnosti), ale i jinými formami nechtěného negativního působení na pracovní prostřední (tělesný zápach, neadekvátní reagování v důsledku duševních poruch) • Při ověřování faktů je nutno provádět pohovory nejen s lidmi, kteří se dopustili některých prohřešků, ale i s lidmi, kteří se nějakým způsobem podíleli na skutečnosti, která je posuzována • Veškeré přestupky pracovníků v tomto smyslu je nutno písemně podchycovat, neboť je v celé řadě případů pravděpodobné, že podobné chování se bude opakovat, a to může být podnětem pro rozvázání pracovního poměru

6. Problémy komunikace II • Pokud se dělá záznam o disciplinárním prohřešku, měl by mít tyto postupové kroky: • a)charakteristika důvodu disciplinárního řízení • b)popis přestupku a jeho příčiny, případné uvedení předchozích přestupků podobného rázu • c)konkretizování průběhu i podmínek a účastníků • d)způsob sankce a případné další postihy při opakování podobného jednání • Některé krize mohou mít celopodnikový charakter, na takové situace je pak třeba připravovat celý tým pracovníků, může jít o problémy s výrobky či se službami, o personální problémy, politické a společenské změny, případně o přírodní katastrofy • Jsou to situace výjimečné, ale mohou se stát a interpersonální komunikace v takových situacích hraje rozhodující úlohu

7. Problémy komunikace III • Pasivní a nepřímé strategie (nevede k přímé diskusi o problému) • 1)nechat problémy rozplynout, problém zmizí sám od sebe, bez nějakého aktivního úsilí, problém je zamítnutý jako nedůležitý, pohrdání problémem • 2)empatické přizpůsobení a porozumění mezi oběma stranami, problém se vyšetří bez nutné reciproční antagonistické komunikace • 3)vyvarování se problémů, minimalizování záporných reakcí partnera, problém je tolerován jako nezbytné zlo • 4)vyhýbání se lidem, s nimiž bychom se do sporů mohli dostat • 5)nepřímá strategie v podobě narážek, formou neverbální komunikace • 6)zlehčování a žertování, účastník neodkrývá úplně své pocity, problém se zdá být méně vážný, než ve skutečnosti je • 7)submisivní reagování v podobě transparentní slabosti, jako je pláč, naprosté podřízení, poddajnost

8. Problémy komunikace IV • Individuálně zaměřené strategie • a)prosba, žádost, aby partner změnil své chování, naléhavost může být různě silná a asertivní, nebo až agresivní, přemlouvání, donucování, prosazování vlastních zájmů agresivní formou • b)hrozba, výhrůžky trestem nebo selháním • Integrační strategie (diskuse o konfliktu, nenulové řešení) • a)odhalení, snaha porozumět důvodům, pocitům, dojmům, nejsou hledána alternativní řešení, pouze je tady snaha dosáhnout souhlasu a potvrzení ze strany opozičníka • b)jde o hledání možných alternativních forem řešení, které jsou přijatelné pro obě strany • Ke konci diskuse je nezbytné hledat cestu ke kompromisům, a to tím, že vyzvedneme alespoň něco pozitivního v názorech opozičníka a ve svém přístupu sebekriticky zhodnotíme alespoň nějaký detail jako negativní, neboť to je jediná možná cesta, jako výzva k podobnému jednání u účastníka sporu

9. Harassment, discrimination, mobbing • Pokud použijeme pojem harassment, českým ekvivalentem tohoto slova je obtěžování, pokud použijeme pojem mobbing, českým ekvivalentem je psychický teror • Když použijeme slova diskriminace, znamená to obecně omezování a znevýhodňování určité skupiny lidí, například rasově či národnostně odlišné (rasismus, xenofobie a seximus), ale může jít i o diskriminaci věkově odlišných skupin, nově přijatých pracovníků, homosexuálně orientovaných lidí, apod. • Způsoby projevování mobbingu mohou mít například podobu odmítání spolupráce, ignorování, odmítání podporu, zatajování informací, informační lži, mizení podkladů a dokumentů, pomluvy, posmívání, zveličování, zlomyslného osočování, falšování, štvaní, vyhrožování, svedení odpovědnosti za přečin, který způsobil někdo jiný • Mobbing i harassmentmohou mít velmi závažné psychické následky v podobě depresí, stavů úzkosti, neurotických potíží, psychosomatických potíží oběhu krevního, dýchací a zažívací soustavy, jako tomu bývá v důsledcích stresu

10. Nezdravá komunikace I • Nezdravá komunikace je taková komunikace, která vyvolává pocity tísně a naprostou diskrepanci ve sdělování a chápání • Na poradě může podřízený zůstat potichu, bez reagování, aby na sebe nestrhl pozornost, protože by se mohla prozradit jeho nekompetentnost nebo neinformovanost • Ten, na něhož stres působí negativně, se projevuje chaotičností, nekontrolovanými projevy v neverbálních signálech i ve stylistice, ale také ve snížené kontrole myšlení a úsudku – potenciální důsledky stresového chování je možno postupně snižovat prostřednictvím duševní hygieny • Nezdravou komunikací se může projevovat člověk duševně nemocný (patogenní komunikace), ale také člověk poznamenaný nevhodnou výchovou v primární rodině a člověk v zátěži • Nezdravá komunikace se projevuje nedostatečnou flexibilitou, přizpůsobivostí individuálním zvláštnostem komunikačních partner, nedostatečnou citlivostí vůči jiným lidem, nedostatečnou chápavostí a porozuměním

11. Nezdravá komunikace II • Ellis uvádí kritéria psychického zdraví, která se promítají nejen do komunikace, ale i do veškerého lidského chování • a)zájem o svou vlastní osobu • b)zájem o jiné lidi, tzv. sociabilita • c)sebeřízení a vnitřní autoregulace • d)vysoká míra frustrační tolerance • e)flexibilita myšlení (myšlení není rigidní, nýbrž flexibilní, připravené k vývoji a ke změnám) • f)akceptování nejistoty jako stavu otevřenosti • g)dlouhodobě orientovaný hedonismus • h)sebeakceptování • i)ochota riskovat • j)logické přemýšlení o argumentech, bez zátěže fanatismu a předsudků • k)realismus • L)odpovědnost za vlastní jednání a za vlastní chyby, problémy a potíže

12. Poruchy komunikace I • Komunikace hysterické osoby – hysterická osoba se chová a také komunikuje afektovaně, se snahou připoutat na sebe pozornost, charakteristické jsou pro ni teatrální slova a gesta, velká nadsázka, snadno mění téma hovoru, když argumentuje, tak naprosto svévolně a nelogicky mění cíle a záměry, nekontroluje příliš sled svých myšlenek • Nutkavá komunikace - pro obsedantní neurózu je charakteristické nutkavé chování, stereotypně se opakující, mnohdy proti vlastní vůli postiženého, stereotypnost je charakteristická i ve verbálním projevu • Fobická komunikace – fobie je nepřiměřený strach (arachnofobie je strach z pavouků, klaustrofobie je strach z omezenných a uzavřených prostor, agorafobie je strach z velkých prostranství…), který se v komunikaci může projevovat určitou strnulostí, zejména při jednání o tématech, která nějakým způsobem souvisí s jejich fobií

13. Poruchy komunikace II • Úzkostně neurotická – se projevuje obavami z nezvládnutí situace, komunikace je úsečná a jednoslabičná • Depresivní komunikace – procity prázdnoty, zoufalství a beznaděje se promítají do komunikace tím, že depresivní člověk se stahuje do sebe, komunikuje jen minimálně a úsečně • Paranoidní – zvýšená podezíravost a vztahovačnost může vést k obviňování lidí, k demonstraci a dokazování pravdivosti svých bludů (bludy jsou nevyvratitelné, takže nemá smysl je vyvracet) • Hyperthymní komunikace – přehnaná dobrost a veselost, nerealisticky a neadekvátně nadsazené pohodové komunikování • Komunikování schizoidní osobnosti - z chování takového člověka vyzařuje uzavřenost a emoční chlad, preferování astraktního myšlení před konkrétním • Neurastenik – snadno odbíhá od tématu, velmi často používá fráze, hovoří dost hlasitě a impulzivně, hodně gestikuluje

14. Poruchy komunikace III • Psychastenik – hovoří rád barvitě, květnatě, rád používá přirovnávání, mazlí se se slovy, důrazně je vyslovuje • Narcistická osobnost – komunikuje s egoistickou orientací, chce být obdivován, chce, aby jeho verze, jeho názor, byl přijat • Psychopat – komunikuje úsečně, krátce, tvrdě, rázně, některý typ až agresivně • Zabíhavé myšlení – se projevuje tím, že komunikátor úplně ztratí počáteční téma hovoru, často následující věta reaguje na poslední slova věty předchozí, z nichž se stávají nová témata proslovu; určitou obdobou je také roztržitá komunikace • Zpomalená komunikace - často je projevem zpomaleného myšlení, verbální projev je stylisticky i myšlenkově chudší • Překotná komunikace – může být projevem hyperthyrerózy, řeč je těžko sledovatelná., často dochází k tomu, že mluvčí v důsledku myšlenkového trysku neříká celé věty, konce vět chybí

15. Belgie • Kulturní dimenze Belgičanů se mnohem více blíží francouzským, než nizozemským. Velmi vysoká hodnota indexu vyhýbání se riziku (UAI 94) se projevuje v silné byrokracii, jakož i lpění na předpisech, vyhláškách a nařízeních. V porovnání s nizozemskou vykazuje belgická kultura podstatně vyšší úroveň maskulinity (MAS 54), téměř identickou hodnotu individualismu (IDV 75) a vyšší hodnotu vzdálenosti mocenských pozic (PDI 65) • Zatímco ve valonské části se nepoužívá ani titulů ani funkcí, ve vlámské části se uvádí jak funkce, tak i dosažené vzdělání • Při obchodním jednání se vyžaduje přesnost. K předmětu obchodu se přechází přímo, příliš asertivní jednání však může být věci na škodu. Vlámové jsou při jednání často velmi formální a svědomití a Valoni mají větší fantazii a smysl pro humor • Pro argumentaci při samotném jednání je dobré mít k ruce relevantní fakta, číselné údaje a těžko vyvratitelné argumenty a velmi negativně je posuzován náš případný pozdní příchod – k předmětu jednání se přechází velmi rychle po několika neformálních větách, Belgičané jsou tvrdými obchodníky, jsou však v jednání pružní a ochotní přistupovat na kompromisy

16. Lucembursko • Lucemburské velkovévodství patří mezi nejmenší státy Evropy, Lucembursko je známé zejména svým silným bankovním sektorem • Z celkového počtu 400 000 obyvatel této země je rodilých Lucemburčanů pouze 67,4% a největší zde žijící menšinou jsou Portugalci, Italové, dále Francouzi, Belgičané a Němci – více než devadesát procent obyvatelstva se hlásí k římskokatolickému náboženství • Úřední řečí je od roku 1982 lucemburština (připomíná němčinu), francouzština a němčina – většina obyvatel této země ještě ovládá čtvrtý jazyk, většinou angličtinu • V osobním i obchodním styku jsou Lucemburčané příjemnými, otevřenými a seriózními partnery – v obchodním styku a jednání jsou však velmi konzervativní • Při jednání se očekává oblek, ten je vyžadován i v některých restauracích a klubech, kam můžete být hostitelem pozváni • Setkání je nutné domluvit včas a dopředu a datum a hodinu je vhodné upřesnit dopisem s výbornou angličtinou • Na jednání, pokud neovládáme perfektně francouzštinu nebo němčinu, je vhodné přizvat tlumočníka • Samotná jednání jsou věcná a konkrétní, nejsou vhodné agresivnější metody přesvědčování ani osobní narážky či humor

17. Německo I • Jedním z kulturních standardů, které ovlivňují jednání Němců a odlišují je od jiných národů, je vysoká snaha vyhnout se nejistotě (UAI 65) • Jejich snaha dosáhnout optimálního stavu ve svém konání se projevuje snahou o vyloučení nejistoty, nejednoznačnosti a nespolehlivosti • Toho se snaží dosáhnout stanovením dokonalých zákonů, předpisů, norem a organizačních struktur a samozřejmě i jejich dodržováním • To se projevuje v typicky německé zálibě v dokonalé organizaci, smyslu pro přesnost a detail, důrazu na funkční hierarchii a v jejím respektování • Typické je pro ně i oddělení osobních pocitů a projevů od objektivních faktů, argumentů a informací • Racionalita a věcnost v chování podložené objektivními informacemi, argumenty a normami jsou pro ně výrazem profesionálního přístup – projevy emocí, osobních dojmů a názorů mohou být vysvětlovány spíše jako neprofesionality a určitá slabost • Vyšší hodnota individualismu (IDV 67) a nižší hodnota indexu mocenských pozic (PDI 35) se projevuje v německé kultuře tolerancí k názoru jiných a možností vyjádření vlastního názoru – individualismus a vyšší hodnota standardu maskulinních hodnot (MAS 66) se projevuje rovněž v jejich zaměření na výsledek a věcné orientaci • Němci chtějí řešit věci přímo, rychle přejít k problému (nízký komunikační kontext), volí cestu „rychlého tahu na branku“ • Orientace na sociální vztahy, která je charakteristická pro naši kulturu, je jim vzdálená

18. Německo II • Němci nesměšují svůj pracovní čas se svým soukromím, v práci se pracuje a „netlachá“ • o rodinných a jiných problémech – když se jde do společně do restaurace či na výlet, tak se naopak „nepracuje“ • Němci rovněž nespojují svou pracovní roli s osobními sympatiemi či známostmi vůči jiné osobě –formální a neformální stránka jejich práce je striktně odděleno • Německo je regionální –Bavoři jsou veselí a bezstarostnější a svým chováním, projevy, kuchyní a zálibou k pití piva se asi nejvíce podobají Čechům – ve srovnání s tím obyvatelé hansovního města Hamburg mají blíže k Dánům či Nizozemcům atd. přesto je řada kulturních standardů všem • Němcům společná – němečtí dělníci mají reputaci tvrdě pracujících pracovníků a délka dovolené a velký počet církevních a státních svátků umožňují německým pracujícím ve srovnání s jinými vyspělými státy světa trávit více času mimo zaměstnání a věnovat se svým osobním aktivitám • Regionální rozdíly se projevují i v jazyce a množství místních dialektů vede k tomu, že i cizinec se znalostí formálního jazyka má problémy se v řadě spolkových zemí domluvit • Němci mají zálibu ve známých značkových výrobních, které považují za lepší – image je velmi důležitá nejen při kupním chování Němců, ale chování vůbec • Rovněž mají sklon k uniformitě a pořádku, společnost zejména mimo velká města silně určuje, jaké chování je či není akceptovatelné • Německá společnost je značně rozškatulkovaná – každý někam přináleží a dělá to, co se od něj očekává

19. Rakousko • Češi a Rakušané mají díky dlouhému historickém vývoj společného státu podobné kulturní základy a až dějiny dvacátého století vedly osudy obou národů ke vzájemnému vzdalování a zřetelnějším odlišnostem • Při troše zjednodušení můžeme rakouské kulturní standardy umístit někde mezi krajní polohy kultury německé a české – v mezikulturním srovnání jsou vidět značné rozdíly v úrovni vzdálenosti mocenských pozic (nejnižší hodnota PDI ze všech měřených zemí – 11) a vysoké míře maskulinity (79) • Vysoký index vyhýbání se riziku (UAI 70) přibližuje rakouskou kulturu blíže německé a snaha vyhýbat se riziku se projevuje v typicky silné rakouské byrokracii a spoustě předpisů • Při srovnání českých a kulturních dimenzí je znatelný rozdíl pouvze v jedné z nich, dimenzi maskulinity –zatímco Rakušané mají tyto hodnoty velmi vysoké, české hodnoty patří dle získaných údajů mezi nejnižší v Evropě • Pracovní a obchodní jednání probíhá racionálně a věcně a smluvní morálka rakouských partnerů je velmi vysoká, slíbené slovo platí a totéž se očekává i od druhé strany. Při pracovním setkání s Čechy nám někdy může připadat způsob jednání z rakouské strany jako mírně paternalistický

20. Velká Británie • Nacionalismus (kromě Severního Irska, kde je příčinou víceméně náboženská nesnášenlivost), neexistuje v extrémní podobě a o vzájemné nenávisti národů obývajících Velkou Británii nelze vůbec hovořit, přesto však není možné nazývat všechny obyvatele Velké Británie Angličany. Některým Skotům, Welšanům či Irům by to nemuselo být zrovna milé • Britové z příčin výše uvedených mají některé specifické vlasnosti – mají rádi řád a respektují zákon – jsou disciplinovaní, trpěliví, houževnatí a neprojevují emoce • Ve styku s lidmi, se kterými ještě nebyli seznámeni, jsou spíše rezervovaní – na rozdíl od vnější rezervovanosti a formálnosti převládají často velmi neformální vztahy uvnitř pracovního kolektivu, kde je naprosto běžné oslovování křestním jménem • Co se týká podnikání a pracovních kontaktů, panuje zde pevná hierarchie a velmi vhodné a důležité je získat reference ze strany důvěryhodné osoby nebo instituce – tím si také zajistíme, že příslušná pracovní setkání proběhnou na odpovídající úrovni

21. Francie • Francouzi nejsou příliš přátelští k cizincům a pokud nemají osobní vazbu na jinou osobu, když se nejedná a o přátele, známé, rodinu, atd. nepociťují jako závazek a velkou povinnost se s touto osobou vybavovat obzvlášť zdvořile • Konverzace je ve Francii považována za druh umění. Projevy inteligence vzdělanosti, jakož i správný verbální a neverbální projev, jsou často považovány za mnohem důležitější než přesnost sdělovaných informací • Je normální, že současně mluví více lidí, skákají si do řeči, přerušují jeden druhého, dokončují věty, které začal jiná osoba, atd. • Pracovní nebo obchodní jednání s francouzskými partnery je třeba sjednat písemně, samozřejmě v co nejlepší francouzštině • Dopis adresujeme hlavě firmy, francouzské firmy jsou silně hierarchizované podle funkce, připravme se na to, že Francouzi jsou vynikajícími řečníky a často se snaží dostat své partnery do pozice, ve které je chtějí mít, svými teoretickými a těžce zpochybnitelnými argumenty založenými na karterziánské logice – naslouchání cizí prezentaci a argumentům nepatří u Francouzů zrovna k oblíbeným činnostem • Veškeré dohody mají být zachyceny v písemné smlouvě a důležité otázky se často projednávají u jídelního stolu, často při pracovním obědě

22. Itálie • Průběh obchodního jednání je rozdílný na jihu a severu země – na severu se blíží pojetí středoevropskému, vyžaduje se dochvilnost a přesnost, a to zejména u velkých organizací a firem • Při jednání je vhodné připravit jasnou a stručnou dokumentaci, výhodou je kvalitní barevné a grafické provedení – u malých a středních firem je vhodné použít italštinu • Italové jednají otevřeně, srdečně, ale často velmi emotivně – součástí jejich projevu a komunikace je i živá neverbální komunikace, při prezentaci svých návrhů použijí Italové minimálně desetkrát více slov než například Skandinávci • Úspěch při jednání závisí z velké části na vytvoření důvěry a na solidním přístupu – v jižní části země se velký důraz klade na vytvoření dobrých osobních vztahů • Pro osobní jednání je v Itálii typický bližší tělesn kontakt, což může někomu připadat nezvyklé a nemusí být každému příjemné • Italové rovněž, podobně jako Francouzi, spojují rádi život a práci s dobrým jídlem a pitím – proto je velmi nevhodné odmítnout pozvání na pracovní oběd nebo večeři • Pozvání na pracovní večeři je výrazem pokroku v jednání nebo projevem bližších vztahů mezi pracovními a obchodními partnery – pracovních obědů či večeří se zůčastňuje jen omezený počet důležitých osob

23. Španělsko • Mezi jednotlivými regiony Španělska existují výrazné rozdíly (podobně jako mezi severem a jihem Itálie), a je proto dosti obtížné generalizovat standardy a projevy španělské kultury. Galijci kromě toho, že je jejich jazyk podobný portugalštině jednají a chovají se jako Portugalci, Katalánci mají pověst pracovitých lidí a Baskové se často za Španěly vůbec nepovažují • Španělé jsou velmi otevření, ve svých projevech neformální a po krátké době nabídnou hostu tykání a oslovují partnera křestním jménem, což ovšem ještě neznamená výzvu k větší důvěrnosti – jih země si poněkud více potrpí na formální projevy chování, proto také k nabídce tykání dochází mnohem později • Španělsko je silně byrokratickou zemí a index vyhýbání se riziku je vysoký (UAI 86), spíše nadprůměrnou hodnotu má i index vzdálenosti mocenských pozic (PDI 57), zatímco index vyjadřující maskulinní hodnoty je naopak spíše podprůměrný (MAS 42), hodnota indexu individualismu je průměrná (IDV 51) • Způsob řízení v organizaci je byrokratický a autoritativní, jsou jasně vymezeny vztahy nadřízenosti a podřízenosti, existuje zde pevný řád a disciplína • Oslovení nesprávné osoby může celé jednání zhatit – před jednáním je dobré si zjistit co nejvíce informací o příslušné firmě nebo instituci i o jejích představitelích • Pro úspěch ve vzájemném obchodě a podnikání jsou velmi důležité osobní kontakty, spolupráce je založena na vzájemné důvěře

24. Portugalsko • V Portugalsko je vysoká míra vyhýbání se nejistotě (UAI 104) a Portugalsko mělo vždy v minulosti silně stratifikovanou společnost • Rozvrstvení a vyšší nerovnost ve společnosti prokazuje i vyšší míra indexu PDI (63) • Portugalci vyznávají filozofii, že pracujeme proto, abychom dobře žili – to se mimo jiné projevuje i ve velmi nízké úrovni indexu individualismu – osobní jednání je třeba sjednat předem a je vhodné si nechat potvrdit platnost jednání den či dva předem – nečekejme přesnost od našich partnerů, pokud si nejsme jisti, zda partner titul má, raději jej použijeme • Oblékání je spíše konzervativní, záleží to ovšem na ročním období a počastí – v průběhu léta můžeme volit i lehčí letní oblečení, podobně jako ve Španělsku věnujeme pozornost i obuvi, ta by měla odpovídat oblečení, být kvalitní a vždy vyčištěná a lesklá – při setkání je běžné podání rukou • Při jednání jsou Portugalci spíše neformální a nekonfrontační, chovají se více méně zdrženlivě, důležité jsou osobní vztahy – vedle snahy vyhnout se za každou centu konfrontaci platí i to, že Portugalci velmi neradi prohrávají • Doporučuje se dát partnerovi dostatek času pro vytvoření důvěry, velmi důležité jsou osobní kontakty – vhodnou příležitostí pro obchodní nebo pracovní jednání jsou pracovní obědy – ty probíhají v neformální a přátelské atmosféře a při společné večeři jsou velmi často pracovní problémy tabu – soukromý i pracovní život jsou v této zemi propojeny

25. Řecko • Znalost jiných jazyků není na vysoké úrovni, mezi mladými lidmi, podnikateli nebo vysokoškolsky vzdělanými lidmi se domluvíme • Anglicky, starší lidé v menší míře hovoří francouzsky nebo italsky, velmi je vítán jakýkoliv pokus, který cizinec učiní v řeckém jazyce • V řecké národní kultuře převažuje sklon ke kolektivismu (IDV 35), nadprůměrný je index vzdálenosti mocenských pozic (PDI 60), index maskulinity je spíše průměrný (MAS 57) • Velmi vysoký je index vyhýbání se riziku a nejistotě – jedná se o nejvyšší naměřenou hodnotu ze všech států světa, ve kterých bylo měření prováděno (UAI 112) • Řekové nemají rádi spěch a nátlak, jsou společenští a rádi si povídají, jsou velmi sdílní • Pro přípravu pracovního nebo obchodního jednání stejně jako pro jeho průběh je podstatné, zda-li jednáme s firmou mezinárodního charakteru nebo s místní malou nebo středně velkou firmu – v prvním případě se příprava i průběh jednání odehrává podle evropských standardů a norem jednání, v případě druhém se setkáme s přístupem typickým pro tuto zemi – jedná se o volnější přístup k dodržování termínu a času schůzky, atd • Na jednání přicházíme korektně oblečeni, sako a vázanka jsou zejména v zimních měsících nutné • Vizitky je vhodné mít natištěny z jedné strany řecky a z druhé strany anglicky a vizitku předáváme vždy řečtinou navrch

26. Irsko • Irové, přestože byli mnoho staletí pod nadvládnou Angličanů, si uchovali některé specifické projevy své kultury. V porovnání s kulturními dimenzemi Britů je znatelnější rozdíl v nižší míře individualismu (IDV 70) a vzdálenosti mocenských pozic (PDI 28). Úrovně zbývajících dvou dimenzí jsou víceméně shodné s britskými, Irové mají velmi silné národní cítění a často rádi dělali věci naopak než Angličané • Přesnost nikdy nebyl v Irsku nejdůležitější věcí – přijít na schůzku o pár minut později či zahájit o něco později pracovní jednání není nic neobyyklého • Irové jsou korektními partnery a dodržují slovo, i když někdy s mírným zpožděním a při jednání se běžně užívá angličtina • Akademické tituly se nepoužívají ani v písemném ani v osobním styku a při jednání je nutné mít vizitky v angličtině včetně funkčních titulů • I když v obchodním styku jsou méně striktní než například Britové nebo Němci, přesto se pro pracovní jednání očekává formální oblečení, to je oblek a vázanka, u žen elegantní oblečení • Termíny schůzek je nutné domluvit předem, Irové jsou velmi přátelští a neformální, důraz se klade na osobní vztahy • Menší dárky jsou obvyklé, zejména pokud jsme pozváni na jídlo, Iry neurazíme kvalitním propagačním předmětem nebo dárkem typickým pro naši zemi

27. Skandinávské země • V mnoha případech není pro cizince jednoduché rozlišit příslušníky čtyř skandinávských zemí, protože jsou si v řadě rysů podobní • S vyjímkou finského jazyka, který patří do rodiny ugrofinských jazyků, mají jazyky Dánska, Norska a Švédska stejný základ, patří do rodiny germánských jazyků a jsou si podobny • Finština je jazyk, který má v Evropě příbuzné v maďařštině a estonštině a finská jména se značně liší od jiných jmen obyvatel ostatních skandinávských zemí, typická jsou dvojitá písmena, která mají podobnou s funkci jako u nás čárky • U národů Skandinávie je rovněž zajímavý velmi nízký index maskulinity, nenižší ze všech sledovaných zemí ve výzkum Hofstedeho – příčiny silně femininní společnosti je třeba hledat v historických souvislostech, v těchto zemích se muži zabývali obchodem nebo námořní dopravou a pobývali většinu času mimo své domovy – femininní hodnoty se ukázaly vysoce funkční v zabezpečení celého systému a ženy v něm hrály důležitou úlohu • Vzájemná nevraživost severských národů je již pryč, co však zůstalo, je časté vtipkování na účet sousedních národů a vzájemné vymezování a citlivost na to, pokud se cizinec u identifikace příslušníků těchto národů zmýlí • Norské přísloví charakterizuje základní dovednosti jednotlivých skandinávských národů následovně: Finové navrhnou produkt, Švédové jej vyrobí, Dánové prodají a Norové jej kupují

28. Švédsko • Hofstedeho indexy kulturních dimenzí vyjadřují způsob chování a jednání Švédů – nízká úroveň indexu vzdálenosti mocenských pozic (PDI 31) a velmi nízký index maskulinity (MAX 5) má za výsledek decentralizované a demokratické rozhodování založené na vyjádření všech pracovníků a zdůrazněném konsensu • Švédská kultura je silně feminní, což se mimo jiné projevuje i v silném sociálním cítění jeho obyvatel, štědrosti a charitativní činnosti a v tradičně silném sociálním státu s vysokou mírou přerozdělování • Vysoká míra individualismu (IDV 71) a nižší úroveň indexu nejistoty (UAI 29) vede k podpoře inovací, možnost svobodně vyjádřit svůj názor, který je respektován • Pro Švédy také není tak důležité to, co je na papíře, ale to, co se libí • Švédové předpokládají, že slovo se dodržuje a dohoda se zpečetí podáním ruky • Švédové jsou velmi pracovití a výkonní, ve svém jednání jsou racionální a jsou oprávněně hrdí na to, čeho dosáhli, švédská poctivost a čestnost se projevuje i vtom, že tato země patří mezi země s nejnižší mírou korupce na světě • Ve svém chování jsou Švédové málomluvní, rezervovaní, formální a konformní a nemají v lásce komplimenty, ale ani vychloubání a nadsázky, soukromí a osobní záležitosti jsou tabu, je považováno za neslušné se na ně vyptávat

29. Dánsko • Dánské království se rozkládá na Jutském poloostrově a přilehlých ostrovech • Ve srovnání s ostatními Skandinávci jsou Dánové otevření, přístupní a neformální – rádi se smějí, jsou většinou pozitivně a optimisticky naladěni, mají přirozenou zvědavost, rádi s každým pohovoří, jsou čestní a dodržují slovo, Dánsko je země s nejnižší mírou korupce na světě • Odlišnosti dánské kultury například ve vztahu k naší můžeme charakterizovat i pomocí Hofstedeho kulturních dimenzí – velmi nízký index vzdálenosti mocenských pozic (PDI 18) se projevuje ve velké otevřenosti a přístupnosti řídících pracovníků, rozhodnutí je výsledkem konsensu s ostatními zaměstnanci (podobně probíhá rozhodování v rodině), řízení je demokratické až liberální • Vysoký individualismus v dánské kultuře (IDV 74) se projevuje v uznávání podnikatelských hodnot a respektuje se individuální úsilí vyniknout • Velmi nízká hodnota maskulinních hodnot v kultuře tohoto národa (MAS 16), tak typická pro severské země, je sice o něco vyšší než v případě Švédska, projevuje se však podobným způsobem, ve zdůrazňování kvality života včetně pracovního a silným sociálním cítěním Dánů • V organizaci či podniku platí nutnost společné odpovědnosti za výsledky, a tím i nutnosti podílet se na všech úkolech a cílech organizace, rozhodování je především uskutečňováno na základě komunikace, pochopení a konsensu – zejména mladší generace zdůrazňuje otevřenou komunikaci a konzultaci před každým důležitým rozhodnutím a na všech úrovních

30. Finsko • Z pohledů kulturních dimenzí jsou indexy finské kultury blízké švédským – nízká vzdálenost mocenských pozic (PDI 33) vysoká míra individualismu (IDV 63), nízký index maskulinity (MAS 26), rozdíl je především ve vyšší míře indexu vyhýbání se nejistotě (UAI 59) • Kulturní dimenze ovlivňují chování Finů například v tom, že Finové jsou považováni za individualisty a nesnaží se o kolektivní spolupráci a týmovou práci – při pracovním či obchodním jednání se nedodržuje vždy služební hierarchie, takže zahraniční partner například střední úrovně řízení může jednat i s vrcholovým manažerem, pokud má zajímavé nabídky ke spolupráci • Kontakty s finskými partnery se navazují písemně, pak teprve následuje osobní styk – časté je i kontaktování přes důvěryhodného prostředníka, který obě strany představí • Osobní návštěva musí být předem ohlášena a sjednaný termín návštěvy je nutné dodržet, přesnost a dochvilnost jsou samozřejmostí a nutností pro obě strany • Při samotném jednání jsou Finové rezervovaní, málomluvní a minimálně využívají neverbální komunikace, používají pouze tolik slov, kolik je pro jednání potřeba • Pokud není zcela jasné, co měli na mysli, sumarizují své argumenty do jasné strukturované podoby a málokdo nám bud také tak pozorně naslouchat jako Finové • Nabídka by se měla zaměřit na moderní a kvalitní produkt s výrazným designem a svá tvrzení dokládáme dostatečnou podporou tištěných materiálů obsahujících technické parametry produktu, u lidí starší a střední generace se očekává pro jednání konzervativní oblečení, u mladších lidí jsou požadavky tolerantnější

31. Spojené Státy Americké • Existují relativně velké rozdíly mezi kulturními normami ve velkoměstech a na malých městech (rozhodně mnohem větší než v České Republice) • Nízká vzdálenost mocenských pozic, kterou je do značné míry možné spojovat se slabou rolí • státu a intenzivním fungováním občanské společnosti (do značné míry implikující aktivní • Přístup jednotlivce k veškerému dění • Nejrozvinutější kapitalismus (na rozdíl od francouzské tradice aristokracie a tak přetrvávajících rozdílů mezi jednotlivými stavy) • Podobně jako v případě Francie je však možné hovořit o velkých rozdílech mezi Jihem a Severem • Americký kapitalismus je do značné míry také určen relativně vysokou mírou konkurence, která se tam od začátku rozvinula (neexistence rolnické • otázky), v obchodních domech jsou zákazníci nalákáváni na nakupování i hudební produkcí –emotivní podbarvení nákupu