Místní akční plány pro rozvoj vzdělávání (Systémový leadership v české realitě)

1. Místní akční plány pro rozvoj vzdělávání(Systémový leadership v české realitě) Pavla Růžková a experti prioritní osy 3 O PVVV

2. Účel místních akčních plánů: • Systémové zlepšení kvality škol • Dostupnost kvalitního vzdělávání každého dítěte • Zavedení priorit vzdělávací politiky do praxe škol • Zlepšení spolupráce v území • Zavedení metodiky akčního plánování na úrovni školy a území • „Objevení“ a podpora systémových lídrů v místě • Vzdělávání dítěte jako ústřední bod

3. Teoretická a praktická východiska

4. Click to open expanded view http://books.google.co.uk/books?hl=en&lr=&id=NsXkd9UTn_8C&oi=fnd&pg=PP1&dq=system+leadership&ots=VfrUwzeBrf&sig=qmMSS5eFK4bQbCl21mgrqv14CzY#v=onepage&q=system%20leadership&f=false http://www.mcgraw-hill.co.uk/html/0335236111.html

5. Vize – Strategievzdělávací politiky ČR do roku 2020 vzdělávání se nachází v popředí zájmu společnosti i jednotlivců a je považováno za významnou hodnotu, lidé využívají rozmanité příležitosti k učení v průběhu celého života, kvalitní vzdělávání je přístupné pro každého, funguje efektivně, spravedlivě a dává všem stejnou šanci, žáci a studenti vědí, co se od nich na každé úrovni a v každé oblasti vzdělávání očekává a co mohou oni očekávat od něj, žáci a studenti se rádi učí a jsou motivováni k celoživotnímu učení, vzdělávání vychází vstříc dlouhodobým potřebám společnosti a trhu práce, učitelé jsou dobře připraveni na výkon své profese, provázejí žáky a studenty vzdělávacím procesem, pomáhají jim dosahovat maxima jejich možností a spolu s nimi se rozvíjejí.

6. Hlavní principy systémových změn Teaching & Learning School improvement System Leadership System-wide reform Hopkins, 2007: 15

7. Thinker & Leader http://www.strategicproductmanager.com/2010/07/16/professional-thinker/ “No-one can claim to be a system leader unless they are also a system thinker. “ Nikdo se nemůže nazývat systémovým lídrem, pokud nepřemýšlí systémově (Hopkins, 2007: 15)

8. Kdo jsou systémoví lídři? “Systémoví lídři jsou ředitelé, kteří si jsou ochotni nést na svých bedrech systémovou roli, to je podporovat zlepšování v jiných školách stejně jako ve své vlastní.” (Hopkins & Higham, 2007: abstract)

9. Bývalí učitelé / ředitelé jsou často starostové v obcích • … Montessori Vlašim a další podobné NNO • Kariérní systém učitele • Kariérní systém ředitele • Vzdělávání zřizovatelů

10. Question? Otázka? • Jakna místníúrovninajít, podpořit a usnadnitsystémovým lídrům převádět politiku do praxe a provéstzměnyveškolách? • How, at the local level, can we find support and make it more easy for system leaders to put policy into practice and make effective change in schools?

11. Šetření ČŠI (2013) www.csicr.cz Zpráva o výsledcích šetření potřeb aktérů. Technická zpráva z šetření. Posouzení systému evaluace a monitoringu v České republice . IPn Kompetence III.

12. www.csicr.cz . Zpráva o výsledcích šetření potřeb aktérů. Posouzení systému evaluace a monitoringu v České republice . IPn Kompetence III.

13. www.csicr.cz . Zpráva o výsledcích šetření potřeb aktérů. Posouzení systému evaluace a monitoringu v České republice . IPn Kompetence III.

14. Závěry šetření

15. Otázky, které to vyvolává Střed zájmu zřizovatelů – co to je, když ne pedagogický proces? Decentralizace – opravdu funguje, pokud školy stále chtějí podporu pouze od centrálních orgánů? Odpovědnost – je zřizovateli vůbec akceptována odpovědnost za kvalitu vzdělávání ve školách, které zřizují? Výběr ředitelů – bez informací o kvalitě školy? ….. Systémový leadership – v této situaci?

16. Systémový leadershipPartnerství v území jako příležitost Spolupráce s partnery v území přinese zřizovatelům více relevantních informací o kvalitě škol Propojení partnerů posílí odbornou kapacitu v území – odborná kapacita nemusí být závislá jen na pracovnících úřadů

17. ORP není jednolité území Pakt spolupráce – základní teze spolupráce v území Území ORP jako skladebná jednotka „Nasávací efekt velkých škol“ Bylo by vhodné partnerství MAS/ORP/mikroregion/jiné. Využít stávající sítě. Nutná provazba na kraj Setkání hejmmana se starosty – S3 manažeři

18. Partnerství pro území Hnací motor změn v území Skládá se zejména z ředitelů škol Zapojuje organizace neformálního a zájmového vzdělávání Tvoří místní akční plán rozvoje vzdělávání Collaborative learning – společně se učí Přenášejí metodiku akčního plánování do svých škol Pravidelná setkávání a hodnocení pokroku zapojených škol

19. Zacílení partnerství Předškolní vzdělávání Základní vzdělávání

20. Zacílení partnerství • Kvalita – aktivitya DVPP - základem je čtenářská a matematická gramotnost - vybavení a investice • Otevřenost škol (inkluze) • Dostupnost škol

21. Klíčové kompetence 1. Komunikace v mateřském jazyce 2. Komunikace v cizich jazycich 3. Matematická schopnost a základní schopnosti v oblasti vědy a technologii 4. Schopnost práce s digitalnimi technologiemi 5. Schopnost učit se 6. Sociální a občanské schopnosti 7. Smysl pro iniciativu a podnikavost 8. Kulturni povědomi a vyjadřeni

22. Školy • Autoevaluace „co a jak se žáci učí“: ČG, MG = základ • Příprava vlastního akčního plánu školy - to je projektu pro šablony • Implementace a vyhodnocení akčního plánu školy - to je toho projektu pro šablony • Pravidelná setkávání, přenos zkušeností, vzdělávání s ostatními školami (a dalšími partnery) v území • Příprava následného akčního plánu pro samostatný a udržitelný rozvoj školy (příprava další ho plánu je také součástí projektu šablon) • Implementace a vyhodnocení akčního plánu školy • Pravidelná setkávání s ostatními školami v území • Dlouhodobá podpora pro zavedení pravidelného rytmu pro stálé zlepšování

23. Podpora vedení partnerství • MŠMT • komunikace Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 veřejnosti • monitoring a zpětná vazba všech procesů, včetně podpůrných • NIDV / NÚV • metodika akčního plánování v partnerství, facilitace v území • motivace a zapojování zřizovatelů • propojování míst a expertů dobré praxe • doporučování příkladů dobré praxe • Facilitátoři z místních akčních skupin • jednání partnerů • zapojení veřejnosti • Agentura pro sociální začleňování (facilitace, metodika, zejm. v místech se soc. vyloučenými lokalitami)

25. Neformální a zájmové vzdělávání Zapojují se do všech částí akčního plánování v území Mapují svou nabídku Informují se o prioritách vzdělávací politiky a potřebách škol Přinášejí návrhy a modely řešení Slaďují nabídku s akčními plány škol nebo přímo vytvářejí společné akční plány se školami

26. Role zřizovatelů • Informovaný a aktivní účastník v partnerství • Konzultace výstupů se zřizovateli • Společné vzdělávání • Zázemí pro setkávání a vzdělávání • Vedení databází, zdrojů informací, knihoven dat • Komunikace s veřejností - získání podpory aktivit • Kontaktní místo v území

27. Postup přípravy Společná setkání partnerů v území: zřizovatelé, ředitelé škol, zástupci NNO, MAS Podpora práce na akčním plánu ve škole Společné setkání partnerství dává všem: • Informaci o současném stavu • metodiku dalšího postupu • Možnost setkávání, diskuse a řešení společných problémů Základ akčního plánu území je ve školách. Na úrovni území jsou prezentována, synchronizována a skládána anonymizovaná data ze škol.

28. Postup přípravy Vize. Priority vzdělávací politiky. Data. Metodika. Autoevaluace Reflexe a sebereflexe Analýza území, reflexe. Priority. Priority rozvoje školy Priority územíInspirace Plán akcí – projektový záměr školy Akční plán území Realizace a monitoring projektu školy Realizace projektu území/téma Sdílení zkušeností, monitoring

29. Vize. Priority vzdělávací politiky. Data. Metodika. Autoevaluace Reflexe a sebereflexe Analýza území, reflexe. Priority. Priority rozvoje školy Priority územíInspirace Plán akcí – projektový záměr školy Akční plán území Realizace a monitoring projektu školy Realizace projektu území/téma Sdílení zkušeností, monitoring

30. Vize. Priority vzdělávací politiky. Data. Metodika. Autoevaluace Reflexe a sebereflexe Analýza území, reflexe. Priority. Priority rozvoje školy Priority územíInspirace Plán akcí – projektový záměr školy Akční plán území Realizace a monitoring projektu školy Realizace projektu území/téma Sdílení zkušeností, monitoring

31. Podpora vedení partnerství • MŠMT • komunikace Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 a cílů OP VVV veřejnosti • monitoring a zpětná vazba všech procesů, včetně podpůrných • NIDV/NÚV • odpovědnost za tvorbu MAP na každém území • metodika akčního plánování, facilitace, komunikace se zřizovateli a krajem • přímá podpora učitelů • propojování míst a expertů dobré praxe • doporučování příkladů dobré praxe • Facilitátoři z místních akčních skupin • jednání partnerů • zapojení veřejnosti • Agentura pro sociální začleňování (facilitace, metodika, zejm. v místech se soc. vyloučenými lokalitami)

32. Metodická podpora školám v územív oblasti pedagogické práce Ředitelé a učitelé úspěšných škol, v území i mimo území Vzdělaní a vedení mentoři, koučové, lektoři ČŠI Vysoké školy, fakulty vzdělávající učitele (Ontario)

33. Přínosy partnerství

34. Základní a mateřské školy Implementační strategie PO 3 na úrovni území ORP: Základem pro smysluplnou podporu škol a zacílení výzev nebo šablon je zpracování akčního plánu rozvoje škol a souhrn plánu na úrovni území obce s rozšířenou působností, v souladu s cíli vzdělávací politiky ČR, kraje a specifickými cíli OP VVV. Reakce na doporučení EK k OP VVV /IROP: odůvodnění investic do škol v území Reakce na doporučení evaluace OP VK: škol mají projekty na základě akčních plánů

35. Základní a mateřské školy Metodické vedení ze strany NIDV / MŠMT zajišťuje aplikaci cílů státní vzdělávací politiky do praxe v území Akční plán vzniká v partnerství zástupců MŠMT (NIDV), kraje, zástupců území zejména v oblasti vzdělávání na úrovni MŠ a ZŠ (zřizovatelé, ředitelé, neformální a zájmové vzdělávání, sociální služby související), MAS. Je vhodné, aby v akčním plánu byly zahrnuty i podněty z MAS, ITI a IPRÚ, pokud plánují akce pro MŠ a ZŠ a aby se jejich podněty staly součástí diskuse a vytváření akčního plánu v území. Akční plán vzniká „zdola“ složením z akčních plánů škol. Metodické vedení ze strany NIDV / MŠMT zajišťuje aplikaci cílů státní vzdělávací politiky do praxe v území ORP. Podpora školám plyne ze systémové akce KLIMA. Na územích vybraných 60 ORP, na kterých se nachází sociálně vyloučené lokality, bude MŠMT rozvíjet spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování s cílem propojit oblast vzdělávání a sociální oblast.

36. Základní a mateřské školy Nutnost řízení podpory rozvoje kvality a rovného přístupu z centra, při zohlednění místních potřeb. Možnost společného vzdělávání v území. Pilotní zapojení zřizovatelů do informovaného rozhodování o potřebách pro rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání a do zodpovědného plánování rozvoje vzdělávací soustavy, infrastruktury a vybavení škol Konsensuální řešení situace, kdy do implementace nejsou zapojeny místní akční skupiny metodou komunitně plánovaného místního rozvoje (CLLD), ani není plánování postaveno na vytváření formálních strategií ze strany obcí s rozšířenou působností

37. Základní a mateřské školy Priority– na co budou akční plány na území ORP zaměřené: • Rozvoj kvality vzdělávání MŠ, ZŠ • aktivity, DVPP • vybavení a infrastruktura • Otevřenost vzdělávání v MŠ, ZŠ • Dostupnost kvalitního vzdělávání MŠ, ZŠ Plán akcí bude financován z: • OP VVV – kvalita a otevřenost vzdělávání a související vybavení (šablony, IPo) • IROP – stavby a související vybavení pro zvyšování kvality a otevřenosti vzdělávání • Popř. z jiných zdrojů – např. OP ŽP – zateplování budov škol apod.

38. Schvalování místních akčních plánů Kraj vytváří Dlouhodobý záměr v souladu s DZ 2016-2020, spolupracuje s MŠMT. Krajský úřad vydává pouze potvrzení o souladu akčního plánu s Dlouhodobým záměrem rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy v kraji. Akční plány se tedy stanou nástrojem pro financování Dlouhodobého záměru. Investiční priority si definují zřizovatelé na území spolupráce – dohoda o prioritách je součástí akčního plánu. Plán investic schvaluje zřizovatel.

39. Co je nutné udělat Metodika pro vedení akčního plánování ve školách – připraveno ze zahraničních zdrojů, přeloženo, nutná lokalizace, ověření Metodika vedení partnerství – zdroje: zahraniční (přeloženo), podklady z AZS, metodika SMO, metodika, MAS, další metodiky - nutná syntéza a ověření Metodika komunikační strategie, sběr a prezentace dat v území – školy, MAS, zřizovatelé - ověření Metodika rozhodovacích procesů a výběru priorit – návrh struktury a jednacího řádu partnerství v území. Formalizované partnerství x hodnocení přijatelnosti projektových záměrů Zajištění rychlé zpětné vazby – reakce přípravy výzev Zajištění stálého propojení s ostatními částmi KLIMA (lidé, informace) Spolupráce s metodikou MPSV - sociálně vyloučené lokality Spolupráce s IROP – stavby, stavební úpravy a související vybavení

40. Otázky z diskuse Doporučení více unifikovat přístup dle jednotné metodiky pro plánování zlepšení ČG a MG Nová role NIDV? Více regulovat možnosti škol ESF i ERDF intervence Očekávání: předvýběr projektů – akční plán v souladu se strategií 2020 a s metodikou přípravy – snížení admin. zátěže IPo Přistoupí zřizovatelé na to, aby měli akční plány pouze podle priorit strategie 2020? Malotřídní školy – již nyní NÚV – potřeby a možnosti komunikace s malotřídními školami. Komunikační plán pro různé typy / velikosti škol Počet facilitátorů / konzultantů / počet škol na ORP Náklady na akci, souvislost s KLIMA Stávající pracovníci NDV – noví pracovníci jako facilitátoři Jak akční plán / projektové záměry / projekty pokryjí ostatní SC OP VVV

41. References Hopkins D (2007) Every school a great school: realizing the potential of system leadership Maidenhead: McGraw-Hill Hopkins D & Higham R “System leadership: mapping the landscape”, School Leadership & Management, volume 27, Issue 2, 2007 , pp.147 -166 Published online: 28 Mar 2007 http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/13632430701237289#.Ur7JvdJdWE4 (accessed 29122013) Higham R, Hopkins D & Matthews P (2009) System leadership in Practice Maidenhead: Open University Press DEMOS (2011) “System leadership and governance” London: Leading Education Limited http://www.innovationunit.org/sites/default/files/System%20leadership%20and%20governance%20leadership%20beyond%20institutional%20boundaries.pdf (accessed 02012014) Thorsten Bella*, Detlef Urhahneb, Sascha Schanzec & Rolf Ploetznerd Collaborative Inquiry Learning: Models, tools, and challenges International Journal of Science Education Volume 32, Issue 3, 2010 pages 349-377 http://www.edu.gov.on.ca/eng/literacynumeracy/inspire/research/CBS_Collaborative_Teacher_Inquiry.pdf A school example of collaborative enquiry http://www.youtube.com/watch?v=Vo_zkRti5Bw