Jsou společenské vědy skutečnými vědami?

1. Jsou společenské vědy skutečnými vědami?

2. Spor ve spol. vědách Spor o společenské vědy • Předpoklad: • Aby fungovaly jako vědy, musí obsahovat kauzální vysvětlení. • Aby obsahovaly kauzální vysvětlení, musí obsahovat zákonitost. Předpoklad: zákon resp. přírodní zákon se paradigmaticky přebírá z fyziky. • Zákon umožní formulovat hypotézu v rámci teorie a účinně předvídat.

3. Spor ve spol. vědách Reakce na problém: • Odmítnutí zákona s tím, že spol. a humanitní vědy jsou něco zvláštního a zákonitost a kauzalita se na ně nevztahuje. Mentalistické pojmy stačí na interpretaci/adekvátní popis, který funguje jako měřítko „inteligibility“. • Přijetí podmínky, ale (a) zákon nemáme, protože máme chybné (mentalistické) pojmy; (b) zákonitost není problém, pokud se zbavíme neadekvátních požadavků na takovou zákonitost (sem Kincaid). • Odmítnutí spol. věd jako takových (Winch).

4. Funkcionalizmus vrací úder HaroldKincaid • Potřebujeme zákon, protože jenom tak můžeme adekvátně vysvětlovat. Kritika spol. věd je neadekvátní a podmínky, o kterých uvažuje nesplňuje skoro žádná z přír. věd. Námitky proti spol. vědám: • Sociální entity mají různé úrovně výskytu. • Společenskovědní teorie nejsou „uzavřené“. • Není zde žádný zákon spojující přesvědčení, touhy, intence a jednání.

5. Funkcionalizmus vrací úder Možnost spol. věd • Námitka uzavřenosti a „různých úrovní“ spočívá na předpokladu, že to tak musí být. V reálu nejsou uzavřené ani na stejné úrovni další přír. vědy (biologie) • Absence „psychologického zákona“ spočívá na metodologickém individualizmu (je nutné najít zákon pro mikro-úroveň, abychom mohli adekvátně uvažovat o makro-úrovních)

6. Funkcionalizmus vrací úder Možnost spol. věd

7. Funkcionalizmus vrací úder • Kincaid argumentuje tím, že pro makro-úroveň není nutné znát zákonitost na mikro-úrovni. Předpokladem jeho tvrzení je (a) „metodologický holizmus“ (celek je víc než součet částí… při bližším pohledu to zní divně a funkcionalisté mají tendenci jedno vysvětlovat druhým: jako pejsek a kočička…a tak tam viseli oba); (b) pro platnost zákonitosti na „makro-úrovni“ nemusíme znát subsumované zákonitosti (pro evoluční teorii není nutné chápat DNA) Př: [ německá sebevražda vs. Dürkheimova sebevražda]

8. Funkcionalizmus vrací úder Kincaid dále užívá funkcionalistický argument: vysvětlení ve spol. vědách je často teologické povahy, ale neztrácí takto na kauzální účinnosti (něco existuje, protože je to užitečné). [To je velký problémPopperova námitka proti funkcionalizmu: fci je prázdná tautologie a nikoli vysvětlení; 0 prediktivní síla] Jako příklad uvádí Marxovu teorii třídního boje a to nezprostředkovává žádná „střední“ teorie lidského chování: NÁMITKA neobstojí (a) není-li to v M teorii, tak to ještě neznamená, že tato námitka je bezpředmětná (b) dokazuje funkcionalistickou teorií pravdivost funkcionalizmu?

9. Funkcionalizmus vrací úder Dále: Není nutný psych. Zákon : stačí, když uvedeme seznam možných intervenujících příčin a když si je „pohlídáme“, tak se „psych. Zákonu vyhneme“. NÁMITKA: problém je to, že pokud nepřijmeme holizmus, pak zásadní intervenující příčinnou jsou přesvědčení, žádosti a intence, tj. jednání V důsledku: zavedením „funkce“ se mentalistickým problémům nevyhneme.

10. Funkcionalizmus vrací úder Ceterisparibus: není pro Kincaida relevantní, protože s modelovými situacemi při předpokládaných konstantních podmínkách je standardní součást vědecké práce. Je možné souhlasit, stejně i tak, že zákony se od generalizace neliší, pokud nebudeme trvat na metafyzickém rozlišení „pravých zákonů“ a „pouhých generalizací“ („pravý zákon“ je pouze kompliment pro generalizaci, kterou s úspěchem používáme)

11. Funkcionalizmus vrací úder Je nutné kontrolovat ceterisparibus. Jako příklad fungující spol. vědy uvádí ekonomii (NÁMITKA: tvrdí, že ekonomie má „nepochybně“ nejlepší teorii X Feyeraband rozhodně nesouhlasí) Poznámka: užívá evoluční teorie jako příkladu, protože evol. teorie je kompatibilní s funkcionalizmem.

12. Funkcionalizmus vrací úder Proč jsou spol. vědy tak očividně neúspěšné: • Nejsou neúspěšné, pokud odmítneme „fyzikalizmus“. • Komplexita • Statistika je interpretovaná v mnoha různých směrech. • Problém s absencí kontrolovaného experimentu, opakovaného výzkumu, výzkumného vzorku… • Hodnotová kontaminace • Spol. vědci nejsou nadáni k matematice 

13. název kapitoly Toto je hezký obrázek.