Jakou roli hrají technologie při rozvoji společnosti?

1. Konference: „Svět informačních systémů 2010“ 16. – 17. září 2010 v hotelu Voroněž v Brně. Ing. Jiří Majer Jakou roli hrají technologie při rozvoji společnosti?

2. Profil DDL • založeno v roce 1953 • výrobce řeziva a deskových materiálů na bázi dřeva • specializace na výrobu nábytkových dílců z • laminovaných desek • surových MDF – vhodné pro následné lakování • více než 50% produkce exportujeme po Evropě • certifikovaná výroba ISO 9001:2000, IKEA IWAY, Bezpečný podnik …

3. Profil DDL • 900 zaměstnanců (vč. DHD) • roční obrat 100 mil. EUR • 2 výrobní závody - Lukavec - Humpolec • dceřiná společnost DH Dekor s.r.o. • ekologie, příprava certifikace ISO 14 000 • bezpečnost

4. Výrobní program • Nábytkové dílce • Nábytkářské přířezy • Laminované desky E1 • Dýhované desky • Hoblované výrobky • Dřevovláknité desky MDF (LUHOPOL) • Dřevotřískové desky (LUKAPOL) • Jehličnaté řezivo • Impregnovaný papír • Dřevotřískové a MDF desky pero-drážka • Tvarové dílce pro čalouněný nábytek (LUKAFORM)

5. Využití VT v DDL Kancelářské aplikace • DATA SAAB (1975) • JPR 12 R (1980) • Robotron (1985) • Interní síť PC (1994) V řízení zařízení • Allen Bradley (1983) • Simatic 5… Programy • DPVT na COBOLu • ASSEMBLER • DB • Poslední verze IFS • MS Office • InPlan od InSophi

6. Strategie využití IT • Snižování nákladů • Zvyšování výroby • Zlepšování služeb zákazníkům • Problémy s implementací • Přes účast uživatelů od počátku slyšíme: • Nedělá to co jsme chtěli! • My si to představovali jinak! • Tohle nám práci neulehčí, ale přidělá! Jsou to lokální, nebo obecné problémy?

7. Zjištění „Báječný chaos“ - E.Abrahomson, D.H.Freedman • V roce 2004 zastavila FBI práce na vývoji počítačového systému za 150mil.$. • Výjimka? • „Více než polovina velkých, na míru stavěných IS se nikdy nezačne užívat „ – JosephGoguen z Kalifornské univerzity ze San Diega • Náklady na opravy vad projektů: • 20% je chyba v programování nebo v návrhu systému • 20% je neschopnost projektu plnit požadavky organizace • 60% je vlivem neschopnosti organizace definovat účel projektu Jsou zúčastnění opravdu hloupí ignoranti? NE? OČ TEDY OPRAVDU BĚŽÍ?

8. Proč je tolik peněz vyplýtváno? Co vlastně pohání vývoj? Jak změny k novému probíhá? Jak hluboké změny probíhaly a jak nejspíše budou opět probíhat?

9. Co je hnací silou vývoje? Hnací silou vývoje je rozvoj technologií!!! Jenže!!!* Technologie sama o sobě nikdy není primární příčinou skvělosti nebo úpadku. Proto technologii nelze používat jako prvotní příčiny k podnícení transformace. *Jim Collins:„Jak z dobré firmy udělat skvělou“, („GOOD TO GREAT“)

10. Jak probíhá vývoj? Začněme u lovce • Kdysi dávno všichni členové tlupy obstarávali potravu. • Zdokonalovali techniku lovu tak dlouho až zbyla volná kapacita - nevyužití členové tlupy. • Ti začali domestikovat a chovat zatím lovená zvířata – v obstarávání potravy se objevila zásadní inovace. Začalo se rozvíjet zemědělství. Ale to je již v jiném věku.

11. Postup vývoje společnosti Věk znalostí Průmyslový věk Co je charakteristické pro každou novou éru? Věk zemědělců Věk lovců

12. Co tyto změny přináší nyní? Nové technologie umožňují naplňovat stávající potřeby lidí s mnohem menším počtem zaměstnanců než dosud. Překotný růst produktivity vyvolává masivní nezaměstnanost. Tu nelze řešit zvyšováním produkce stávajících – nadbytečných produktů (není po nich dostatečná poptávka).

13. Co je charakteristické pro nástup nové éry • Rozvoj stávajících, vývoj a výroba zcela nových produktů uvolňují lidské zdroje pro přípravu nových dosud neznámých oblastí podnikání. • Volné lidské zdroje začnou pomocí nových technologií uspokojovat jiné dosud nenaplněné potřeby. Nové oblasti podnikání pak generují nové potřeby. Tedy ne boj o stávající koláč, ale jeho zvětšování je charakteristické pro pokrok. Proč by to nyní mělo být jinak?

14. POZOR!!! Změny jsou opravdu hluboké! • Promítají se např. i do netypického chování finančních trhů. Příklady: • Např. poté co FED v r.2004 zvýšil sazbu na federální cenné papíry s cílem zmírnit boom v bytové výstavbě, ale trh cenu stáhl proti očekávání opět dolu.* • V SRN ztratili v r.2004 vlivem událostí mimo hranice SRN odboráři z IG Metall vyjednávací pozici a byli nuceni souhlasit se snížením platů.** Alan Greenspan „Věk turbulencí“ * str.393, ** str.397

15. Firmy které přežívají? Ty které mají kvalitní, žádané portfolio produktů a: ..jsou rychlé ..jsou flexibilní ..mají akceptovatelné ceny

16. Firmy budoucnosti* Základem úspěchu vůdčích firem zítřka nebudou vítězné střety s konkurenty, ale vytváření „modrých oceánů“ tj. svrchovaného tržního prostoru zralého pro další růst. Některé modré oceány jsou vytvářeny opravdu mimo hranice existujících odvětví, většina z nich je vytvářena uvnitř rudých oceánů. Praxe vyžaduje, aby firmy byly schopny úspěšně obstát ve vodách obou oceánů a aby zvládaly strategie vhodné pro každý z nich. * “Strategie modrého oceánu“ – W.ChanKim&RenéeMauborgne

17. Firmy budoucnosti Rychlost, flexibilita a nízké náklady jsou a budou mantrou. Tak jak se v produktech zvyšuje podíl nehmotné hodnoty potřebné kompetence se v mnohem větší míře než dosud přesouvají od hrubé síly ke kreativitě. Kreativita musí být podpořena znalostmi. Získávání, udržování a rozvíjení znalostí je úkolem životního vzdělávání.

18. Zásadní podmínka úspěchu Lidé musí akceptovat zásadní změny ve společnosti. Přitom dokážou přijmout pouze velmi omezenou rychlost změn. Podle knihy „Věk turbulencí“ Alana Greenspama 3% změny HDP za rok. Navíc mnohé problémy spojené se nutnými změnami nejsou zatím ani definovány natož řešeny. Celá záležitost je mnohem složitější. Hodně se hovoří o systémovém přístupu. Hovoří se o procesním řízení. Přesto máme problémy s vypovídající schopností a integritou používaných měřítek.

19. Problémy propojení IS na všech úrovních Abychom dokázali propojit kancelářské aplikace s plánováním výroby a dokonce se strojním zařízením musíme se vypořádat s vnitřními rozpory které v sobě má SW zabudován. Pokud jsou jednotlivé agendy „odděleny“ pracovníky, kteří díky dlouholetým zkušenostem dokážou údaje systém korigovat, pak obě agendy fungují. Bez lidských zásahů to „automaticky“ nejde. PROČ?

20. Co je systém? • Systém je seskupením prvků navzájem spojených organizovaným způsobem. • Prvky jsou navzájem ovlivňované svojí přítomností a chování systému se změní když z něj některá složka vypadne nebo se změní její chování. • Díky vzájemným vazbám prvků se systém jako celek chová jinak než soubor vzájemně neprovázaných prvků. • Toto organizované seskupení prvků vykonává určitou činnost. • Toto seskupení prvků je definováno za určitým účelem. • Snaha získávat výsledky celku součtem výsledků dílčích přináší chybné výsledky (např.výsledky středisek vs. výsledky celku). • Důvod - nelinearita ekonomických jevů (jde o komplikované systémy).

21. Je firma systém? Firma odpovídá shora uvedené definici a je tedy systémem. Jeho prvky jsou hospodářská střediska. Prvky jsou spojeny vazbami. Co se stane, pokud rozhodnutí jsou prováděna podle potřeby jednoho prvku? S největší pravděpodobností nebudou rozhodnutí ve prospěch celku, ale právě a jen ve prospěch prvku. U řady rozhodnutí pak výkonní pracovníci říkají: „Fajn, budeme šetřit ať to stojí, co to stojí“.

22. N O L P T V L T P N O L N O P O N L O P N L O P N T Vazby mimo řetězce pro výrobky ze dřeva! V T T Struktura dodavatelského řetězce Konečný zákazník Každý dodavatelský řetězec je součástí sítě!

23. Mechanismy chování prvku sítě Na trhu vzniká cenová válka Prvek plně využívá výrobní zařízení a fond pracovní doby a zvyšuje výrobu Je to strategie více prvků Činnosti generující fixní náklady nelze eliminovat Prvek musí najít vnitřní rezervy ke snížení svých jednotkových nákladů Zákazníci jednotlivých prvků sítě tlačí na snižování cen Náklady díky inflaci rostou Nejsou alternativy pro prodej novým zákazníkům Každý prvek sítě je posuzován samostatně Stávající výrobní kapacity jsou větší než spotřeba Je mimo rámec této přednášky analyzovat situaci kdy firma investuje!

24. Řešení cenové války Má řadu možných výstupů jejichž analýza je mimo rámec této přednášky. Dále se budu zabývat situací, kdy je na trhu ještě dostatek soutěžitelů kteří mohou zavírat přebytečné kapacity. Je nutné si uvědomit, že tak jak klesá jejich počet roste jejich dominance a schopnost řešit SVÉ problémy na úkor ostatních – v konečném důsledku na úkor konečného spotřebitele. Co udělají? Donutí své dodavatele ke snížení a své zákazníky ke zvýšení cen.

25. Koncentrace na tuto možnost Řešení tlaku na snížení prodejních cen Na trhu vzniká cenová válka Prvek ještě lépe využívá výrobní zařízení a fond pracovní doby a opět zvyšuje výrobu Je to strategie více prvků Činnosti generující fixní náklady nelze eliminovat Prvek musí najít vnitřní rezervy ke snížení svých jednotkových nákladů Zákazníci jednotlivých prvků sítě tlačí na snižování cen Náklady díky inflaci rostou Nejsou alternativy pro prodej novým zákazníkům Každý prvek sítě je posuzován samostatně Stávající výrobní kapacity jsou větší než spotřeba Zvyšuje se kapacita tak, až je opět větší než potřeba!

26. To je stěžejní závěr Dopady na flexibilitu Flexibilita sítě musí být vytvořena mimo výrobní zařízení Plně využité zařízení navržené pro vysokou kapacitu s nízkými investičními náklady není flexibilní Síť musí poruchy absorbovat – být flexibilní. Zejména výkonově Je plně využíváno výrobní zařízení a fond pracovní doby Zařízení je jednoduché Vznikají poruchy Poruchy nesmí mít dopad na koncového zákazníka Zařízení musí mít nízké provozní náklady Prognózy nejsou přesné Síť musí vyrábět podle prognóz Zákazník není ochoten prodloužit CTT Průběžná doba výrobku sítí je větší než CTT

27. Základní rozpor - problém! Pokud jsou stěžejní prvky sítě – výrobní zařízení plně využívány tvoří úzká místa systému. Tato úzká místa jednak nemají kapacitní rezervy a navíc jsou tato úzká místa řetězena. Tím, jak se snažíme snížit jednotkové náklady, schopnost nárazového zvýšení výkonu prvků sítě klesá. Přitom tato schopnost je pro řešení dopadu poruch na síť jako celek rozhodující. Klesá tedy jedna z požadovaných vlastností – FLEXIBILITA!

28. „MŘÍŽOVÝ“ PARADOX Tedy čím více se snažíme využít jednotlivých zařízení v síti, tím méně jsou schopné nárazového zvýšení kapacity a… …z pružné sítě se stává nepružná mříž! Ta pak přenáší následky poruchy z jednotlivých prvků na prvky okolní. Čím je mříž méně pružná, tím více prvků je poruchou zasaženo. Vzniká chaos! V případě absolutně nepružné mříže je porucha jakéhokoli prvku přenesena na všechny její prvky.

29. Směr řešení Na trhu vzniká cenová válka Proč se zaměřovat jen na tuto příčinu? Prvek plně využívá výrobní zařízení a fond pracovní doby a zvyšuje výrobu Je to strategie více prvků Činnosti generující fixní náklady nelze eliminovat Prvek musí najít vnitřní rezervy ke snížení svých jednotkových nákladů Zákazníci jednotlivých prvků sítě tlačí na snižování cen Náklady díky inflaci rostou Nejsou alternativy pro prodej novým zákazníkům Každý prvek sítě je posuzován samostatně Stávající výrobní kapacity jsou větší než spotřeba Neprávem opomíjena je tato příčina „dole“!

30. Jak jsme kalkulovali • S rozpouštěním režií: • Klasická kalkulace • Pomocí příspěvku na krytí fixních nákladů • Rychlostí generování peněz na úzkém místě * • Jde krásný příklad kdy je místo sledování hospodářských středisek (jako firem ve firmě), hodnocen tok peněz. Nejlepší výrobek je ten, který na úzkém místě produkuje peníze nejvyšší rychlostí. * Aplikováno za podpory firmy Goldratt

31. Na co se zaměřit? Na základní paradigma které praví že: Efektivita sítě je daná součtem efektivit jejích prvků a proto je každý prvek posuzován samostatně. Které musíme nahradit novým paradigmatem: Je potřeba posuzovat síť jako celek. Lhostejno zda jde o organizační útvary uvnitř firmy, firmu jako celek, nebo dodavatelský řetězec.

32. Závěr Firma (stejně jako ekonomika) je nelineární. Proto firma musí být posuzována jako celek, nikoli jako součet prvků. Pokud je posuzována podle měřítek která postihnou vlivy lokálních rozhodnutí na výkon celku jsou eliminovány vnitřní rozpory. Pak je možné definovat požadavky na IT které nevedou do slepé uličky.

33. Děkuji za pozornost Jiří Majer majer@scmvd.cz