JAK PŘICHÁZEJÍ PERLY NA SVĚT

1. JAK PŘICHÁZEJÍ PERLY NA SVĚT

2. PERLORODKA rod sladkovodních listožábrých mlžů s masivními lasturami opatřenými zubovitým zámkem. Perlorodka říční Margarita margaritifera u nás žije na šumavských potocích. Patří mezi chráněné živočichy A KDO ZA TO MŮŽE ? PERLOTVORKA rod mořských mlžů s masivními plochými lasturami. Perlotvorka velká Pinctada margaritifera žije u pobřeží většiny teplých moří

3. Perly byly od pradávna nazývány "děti světla" či "kameny moře". Lidé jim přičítali božský původ

4. Jak jinak než za pomoci nadpozemských sil mohl v nevzhledných skořápkách primitivních živočichů vzniknout tak nádherný a dokonalý šperk ?

5. Perly prý mají magickou moc a léčivou sílu. Podle jedněch přinášejí štěstí, podle jiných se v nich skrývají slzy a žal...

6. Staré perské legendy praví, že perly jsou slzy bohů, které klesly ke dnu, a polapeny schránkami měkkýšů proměnily se v okouzlující šperk

7. Čínské báje vyprávějí o drakovi, bohu deště, který letí nad mořem a z otevřené tlamy mu kanou krůpěje vláhy. Každá kapka, již zachytí otevřené čekající lastury perlotvorek, se v měsíčním světle promění v perlu

8. Podle starých indických legend zase nejsou perly nic jiného než měsíční rosa proměněná božskými silami uvnitř schránek v perly

9. Od antických dob až do začátku 20. století byly za nejbohatší naleziště perel považovány tři oblasti. Ta první se nalézala v zálivu Mannar (moře mezi Cejlonem a jižní Indií), druhá v Perském zálivu a třetí v Rudém moři

11. Vznik přírodní perly Cizí tělísko se dostane mezi plášť a lasturu perlotvorky. Vnější epitelové buňky je obklíčí a začnou vylučovat konchyolin a aragonit. Pokud se celá kapsa oddělí a ponoří hlouběji do meziplášťového pojiva, vznikne přírodní kulatá perla

12. Typickou barvou perel je bílá - bílé perly, to jsou ty, v nichž se "smutek tají"... Ale perlotvorky produkují - snad v závislosti na barvě pláště či složení potravy - i perly jiných barev

13. Jsou perly nažloutlé, stříbrošedé, zlaté. Za nejkrásnější jsou považovány černé perly. Ve skutečnosti nejsou antracitově černé - bývají obsidiánově černé, stříbřitě šedé až nazlátlé, a ty nejvzácnější mají nádech do zelena

14. Posledním zázrakem je japonská sladkovodní perla vypěstovaná v roce 1994, která je růžová až načervenalá

15. Cena se určuje podle velikosti perly, čím větší, tím dražší. Dále platí, že čím je dokonalejší kulatost, tím je vyšší cena

16. Zajímavé jsou i tvary jako kapky, ovály, rýhované, nepravidelné. Existují perly nejrůznějších podle tělíska vloženého do měkkýše (u umělých perel), kapkovitý tvar je vhodný zejména pro náušnice

17. Důležité pro hodnotu perly je také rovnoměrné rozložení barvy, hodnotí se tzv. pigmentace

18. Důležitý je lesk perly, čím vyšší a rovnoměrný lesk, tím jsou perly kvalitnější a dražší

19. Povrch perly by měl být dokonale hladký, ale i některé nerovnosti jsou natolik vzácné a zajímavé, že cenu perly můžou zvýšit

20. Záleží však na vkusu nositelky, někdy vybere raději perlu, která má zjevné nepravidelnosti, neboť tak více vynikne jejich pravost

21. Již od 12. století se v čínských jezerech uměle pěstují sladkovodní perly. Jsou stříbřité a mají pozoruhodné, nikdy však kulaté tvary. Tyto čínské perly se však od mořských neliší jen tvarem, ale také tím, že nemají jádro

22. Do dutiny čínské perlorodky se vsune jen malinký, 1 mm široký a 2 mm dlouhý kousíček pláště z jiného mlže. Vložený kousek pláště začne produkovat perleť - po roce a půl obsahuje perlorodka drobnou, nepravidelnou perličku bez jádra

23. Z čínských zkušeností vycházel Japonec Kokichi Mikimoto, který založil první farmu pro chov perlotvorek a pokoušel se vypěstovat umělé perly. První poloperly získal již v roce 1890, a přestože měly k dokonalosti daleko, začaly se rychle šířit do světa pod jménem "japonské perly“. Vypěstovat pravidelné, kulaté perly se mu však stále nedařilo. To dokázali o téměř deset let později nezávisle na sobě dva jeho krajané, Japonec Tatsuhei Mise a Tokichi Mishikawa

24. Vznik umělé perly Do zárodečného vaku se vloží perleťové jádro a nepatrný kousíček pláště dárcovské perlotvorky. Meziplášťová tkáň se rozpustí až na vnější epitelové buňky. Ty se začnou množit a postupně obkličovat cizí tělísko. Přitom vylučují perleť, která vrstvou po vrstvě obalí jádro

25. Perlotvorky ale musí být ve svém původním prostředí – v moři

27. Takovýmto umělým zásahem může perlotvorka vyprodukovat až 50 perel. Doba tvoření a zrání perly je obvykle 3 - 5 let, někdy však i 6 let

30. Místa uložení „rostoucích perel“ jsou řádně označena

32. Zajímavé je, že farmáři se svými chovy perlorodek příliš nechlubí. Nemají zájem vystavovat se kritice milovníků přírody

34. Navštívit farmu se proto podaří jen málokomu

35. Ve farmách se opatrně zachází jen s některými z perlorodných mlžů. U těch se zjišťuje rentgenem jak perla vypadá, a její odstranění z pláště lastury je téměř chirurgické

36. Jiná situace je ale u ústřic, tam se po vybrání perel ledem zasypané, ještě živé lastury předkládají v restauracích k přímé spotřebě, jindy se zabíjejí a vybrané maso se dává do konzerv

37. Zpracují se ale všechny schránky, část poslouží k výrobě perleti, a to, co zbude, je dobré hnojivo. Ještě dnes se někdy z lastur vypaluje velmi čisté vápno pro kosmetické účely

38. Jde skutečně o bezodpadovou technologii, vidět to ale v reálu žádného milovníka přírody nepotěší

43. Jak ošetřovat perly? Šperk před sprchováním a mytím rukou sundejte. Perly by neměly přijít do přímého kontaktu s kosmetickými přípravky, parfémy, laky na vlasy. Dbejte na to, aby jiné šperky s kameny nepoškrábaly povrch perel. Příležitostně perly ponořte do roztoku jemného mýdla a teplé vody a pečlivě je vyleštěte měkkou látkou. Perlové šperky je vhodné ukládat do vzdušných obalů, uzavřené obaly jim nedělají dobře, šperk potřebuje ”dýchat”. Pokud se budete o perlové šperky dobře starat, zajistí jim trvalou krásu, lesk a trvanlivost

44. K o n e c Český text z materiálů na internetu sestavil