Klimatické změny v daních

1. Klimatické změny v daních Dana Trezziová VŠE, prosinec 2008

2. Výběr zpráv roku 2008 (1/2) Teplá mořská voda zabíjí korály. Umírají ve velkém Londýn/Norfolk - Oteplování vody v mořích ničí korálové útesy. Kvůli nadměrnému rybolovu nestíhají ryby likvidovat přemnožené řasy a korály se dusí. Až třetině všech světových druhů korálů tak hrozí vyhynutí, tvrdí zpráva britských vědců, otištěná v časopise Science. Austrálii zasáhnou smrtící sucha, varují vědci Perth - Austrálii čekají horší a častější období sucha. Tvrdí to vědecká studie, kterou si objednala australská vláda. Arktida by mohla zůstat bez ledu už letos, je to 50 na 50 K dramatickým změnám v Arktidě se pro americké a britské sdělovací prostředky vyjádřil Mark Serreze, přední expert z Národního centra pro údaje o sněhu a ledu (National Snow and Ice Data Centre, NSIDC) v Coloradu. Tání arktického ledu je rychlejší než loni,zřejmě padne další rekord Přestože zima byla za polárním kruhem poměrně chladná a v prvních měsících roku pokrývalo Arktický oceán více ledu než v předchozích letech, s nástupem jara se zalednění zmenšovalo rychleji než minulý rok, kdy padl historický rekord. Mořský led je oproti minulosti velmi tenký a zdá se, že kolem roku 2013 by mohl ze severního pólu zmizet. Aktuální situaci komentovala pro BBC Julienne Stroeveová, expertka z amerického Národního centra pro údaje o sněhu a ledu (NSIDC). Další varování pro planetu: v mořích se objevily pouště Kiel - S globálním oteplováním roste i teplota vody. A kvůli tomuto jevu mizí z oceánů kyslík, což vytváří takzvané mrtvé zóny. To by mohlo dramaticky ovlivnit život ve vodě, varoval na své webové stránce britský časopis New Scientist.

3. Výběr zpráv roku 2008 (2/2) Vědci se zmýlili, hladina moře do konce století stoupne víc než se předpokládalo Tající ledovce, mizející pevninské ledové příkrovy a teplem expandující voda zvednou úroveň mořské hladiny do konce tohoto století o 0,8 až 1,5 metru. Zaplaveny budou rozsáhlé části pobřeží a desítky milionů lidí si budou muset hledat nový domov. Nová studie korigující prognózu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) byla představena 15. dubna 2008 na konferenci Evropské geofyzikální unie (European Geosciences Union, EGU) ve Vídni. New Scientist:Globální oteplování může ohrozit život v tundře PRAHA/ALJAŠKA (Ecomonitor) - Globální oteplování způsobuje změny vegetace v arktické tundře. To může mít ve svém důsledku vliv na zvýšení výskytu požárů v této oblasti. Třetina světových zásob uhlíku vázaného v půdě je ale uložena právě v oblastech s velkou zeměpisnou šířkou. V případě požáru se uhlík z půdy bude uvolňovat ve zvýšené míře, což bude významnou měrou přispívat k dalšímu nárůstu globálního oteplování. Informoval o tom server New Scientist Environment. Cirkulace mořských proudů v Arktidě slábne,kolaps je nepředvídatelný Vědci z Leibnizova institutu mořských věd (Leibniz-Institut für Meereswissenschaften, IFM-GEOMAR) v severoněmeckém Kielu zjistili, že současná cirkulace vodních proudů v Severním ledovém oceánu je ve srovnání s geologickou minulostí výjimečná. V posledních 15 miliónech let byl cirkulační systém po většinu času závislý na tvorbě mořského ledu, zatímco dnes je (stejně jako v teplých periodách minulých 400 tisíciletí) důležitější přítok vody z Atlantského oceánu. Nové poznatky vycházejí z geochemických rozborů usazenin vyzvednutých z mořského dna poblíž severního pólu. Zvláštní pozornost vědci věnovali změnám v poměru izotopu neodymu, z čehož odvodili původ vodních mas. Článek se objevil koncem roku 2007 v časopise Nature Geoscience.

4. Klimatický systém Schematické znázornění klimatického systému a jeho složek

5. Klimatický systém – vývoj v posledním tisíciletí Vývoj průměrné teploty za posledních 20 000 let (semilogaritmické měřítko) Zdroj: http://www.who.int/globalchange/climate/summary/en/index.html

6. Změny klimatu – změna teploty Odchylky globálního ročního průměru teploty vzduchu při zemském povrchu od průměru za období 1861-1995.Délka vertikálních úseček je rovna dvojnásobku standardní chyby. Zdroj: IPCC - TAR

7. Změny klimatu – klimatický systém se otepluje Změny jsou vztaženy k odpovídajícím průměrům za období 1961 – 1990. Křivky zobrazují desetileté průměrné hodnoty, kolečka označují roční hodnoty. Vystínovaná pole představují intervaly neurčitostí.

8. Změny klimatu - budoucnost

9. Změny klimatu MEZIVLÁDNÍ PANEL PRO ZMĚNY KLIMATU (IPCC) připravil v roce 2007 shrnutí pro politické představitele: „Většina pozorovaného nárůstu průměrných globálních teplot pozorovaných od poloviny 20. století je velmi pravděpodobně vyvolána pozorovaným nárůstem koncentrací skleníkových plynů“ (předcházející zpráva: „většina pozorovaného oteplování v posledních 50 letech byla pravděpodobně způsobena vyššími koncentracemi skleníkových plynů“) „Pokračování produkce emisí skleníkových plynů v současné či vyšší míře by v průběhu 21. století způsobilo další oteplování a vyvolalo by v globálním klimatickém systému mnoho změn, které by velmi pravděpodobně byly větší než změny pozorované ve 20. století.“

10. Skleníkové plyny Skleníkové plyny = plyny, vyskytující se v atmosféře Země, absorbující dlouhovlnné infračervené záření, díky čemuž je ohřívána spodní vrstva atmosféry a zemský povrch; mají různou intenzitu vlivu na globální oteplování (GWP) • Skleníkové plyny • Vodní pára • Oxid uhličitý (CO2) (GWP = 1) • Metan (CH4) (GWP = 21) • Oxid dusný (N2O) (GWP = 310) • Fluorované skleníkové plyny (GWP = 140 – 24000) • – nejznámější jsou chlorofluorouhlovodíky (CFC) • Zdroje emisí skleníkových plynů v EU v roce 2003 • Zemědělství 10 % • Doprava 21 % • Energetika bez dopravy 61 % • Odpady 2 % • Průmyslové procesy 6 %

11. Zvýšení skleníkových plynů v atmosféře Globální koncentrace oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného v atmosféře se od roku 1750 (Změny koncentrace skleníkových plynů odvozené z dat z ledových jader a současných měření)

12. Koncentrace CO2 – vývoj v minulosti Vývoj atmosférické koncentrace CO2 za posledních 400 000 let (úÚdaje byly získány z rozboru vzduchu v bublinkách "uvězněných" v Antarkickém ledovci) Zdroj: http://cdiac.ornl.gov/trends/co2/vostok.htm

13. Skleníkové plyny Trendy v oblasti emisí skleníkových plynů Celosvětové emise skleníkových plynů se od doby nástupu průmyslu zvýšily (v letech 1970 – 2004 činil nárůst 70 %) Při současných strategiích zmírňování změny klimatu a souvisejících postupů k udržitelnému rozvoji se budou globální emise skleníkových plynů v následujících několika desetiletích i nadále zvyšovat.

14. Skleníkové plyny Globální emise skleníkových plynů v letech 1970 – 2004 vážené potenciálem globálního oteplování (GWP). Pro převod emisí na ekvivalent CO2 byly použity stoleté potenciály GWP ze zprávy IPCC z roku 1996 (SAR) Zahrnuty byly CO2, CH4, N2O, částečně a úplně fluorované uhlovodíky a SF6 ze všech zdrojů. Dvě kategorie emisí CO2 odrážejí emise CO2 z výroby a spotřeby energie (druhá zdola) a ze změn ve využití půdy (třetí zdola).

15. Skleníkové plyny Rozložení regionálních emisí skleníkových plynů na obyvatele v roce 2004 (všechny plyny dle Kjótského protokolu) oproti populaci různých seskupení zemí. Procentuální hodnoty uvedené ve sloupcích představují podíl regionů na globálních emisích skleníkových plynů.

16. 2000 2050 Skleníkové plyny Emise skleníkových plynů dle regionů (v %) Zdroj: Memorandum Evropské komise, únor 2005: Winning the battle against global change

17. Skleníkové plyny • IPCC ve své zprávě volá po snížení globálních emisí do roku 2050 o 50 % za účelem udržení „pouze“ zvýšení teploty o 2°C oproti „předprůmyslové“ době (o 1,6°C nad 1990 globálními teplotami) • Naplnění tohoto cíle předpokládá snížení emise skleníkových plynů na úroveň 20 mld. t v roce 2050. Při předpokladu 9 mld. obyvatel v roce 2050 cíl znamená dosažení emisí ve výši 2 t na obyvatele. • Tento cíl podpořen: • schůzkou zemí OSN ke globálnímu oteplování (červen 2008, Bonn) • G8 summitem (červenec 2008, Hokkaido) • Evropskou unií • řada zemí / politiků žádá cíle vyšší, např. snížení o 80 – 90 %

18. Skleníkové plyny Zdroj: IEA World Energy Outlook 2006, OSN

19. Kjótský protokol • text smlouvy přijat v Kjótu v prosinci 1997 • vstoupil v platnost v únoru 2005 (po ratifikaci Ruskem) • USA nikdy neratifikovaly • cíl je boj proti změnám klimatu prostřednictvím snížení emisí skleníkových plynů (každá zúčastněná země v průměru o 5,2 %) • průmyslové země mohou splnit svůj cíl snížení emisí prostřednictvím uhrazení snížení emise skleníkových plynů v rozvojových zemích (Clean Development Mechanism – CDM); za snížení emise skleníkových plynů o 1 tunu CO2 ročně obdrží certifikát (Certified Emissions Reductions – CER)

20. Kjótský protokol Současný stav: objem snížení emisí prostřednictví CDM projektů se celkově předpokládá do roku 2012 ve výši 2 600 mil. t, tj. ve výši, která měla být dosažena jako minimum každý rok Zdroj: UNEP Risoe, CDM - pipeline

21. Skleníkové plyny Různé studie naznačují, že v následujících desetiletích existuje významný ekonomický potenciál ke zmírnění globálních emisí skleníkových plynů, který by mohl vykompenzovat prognózovaný nárůst globálních emisí nebo snížit emise pod současné úrovně. U makroekonomických nákladů na takové zmírňování emisí, které by vedlo ke stabilizaci ekvivalentu CO2 na úrovni mezi 445 ppmv a 710 ppmv, se pro rok 2030 odhaduje rozmezí od 3% poklesu celosvětového HDP až po jeho malý nárůst ve srovnání s referenční úrovní.

22. Nákladová křivka snižování emisí Zdroj: „A cost curve for greenhouse gas reduction“ Enkvist et al., McKinsey & Company, 2007 (strana 38)

23. Možnosti snižování emisí dle sektorů Zdroj: Enkvist et al., McKinsey & Company, 2007 (strana 41)

24. Nákladová křivka snižování emisí Zdroj: „The Climate Change Threat – Can humanity rise to the greatest challenge of our time?“ Vattenfall AB, 2008 (strana 8)

25. Politiky, opatření a nástroje ke zmírňování změny klimatu Vlády mohou využívat širokou paletu národních politik a nástrojů k vytváření pobídek pro realizaci zmírňování. Jejich uplatnitelnost závisí na konkrétní situaci země a na pochopení jejich vzájemného působení (každý jednotlivý nástroj má své výhody a nevýhody). • K vyhodnocování politik a nástrojů se využívají čtyři hlavní kritéria: environmentální efektivita, efektivita nákladů, distribuční účinky včetně vlivu na sociální spravedlnost, institucionální proveditelnost. • Každý nástroj se může navrhnout dobře nebo špatně a lze jej uplatňovat přísně nebo nedbale. Navíc je u všech nástrojů velmi důležité monitorování za účelem jejich lepší implementace.

26. Ekonomické nástroje • definice: „prostředky ochrany životního prostředí, jejichž účelem je podnítit zájem na ochraně životního prostředí ekonomickou stimulací“ • druhy: - platební nástroje - fondy - povinné environmentální pojištění - trhy s obchodovatelnými kvótami a limity - zálohové systémy - výdaje z veřejných rozpočtů - cenová regulace

27. Zelenající se daňový systém • zdanění energií • zdanění osobních automobilů • nastavení pravidel veřejné podpory • DPH • úlevy v daních z příjmů • zdanění obalů

28. Zelená kniha k tržním nástrojům ochrany životního prostředí • EK publikovala v březnu 2007 (COM (2007) 140 final) • veřejná diskuse do konce července 2007 • koncem července 2008 – EK publikovala souhrnnou zprávu k výsledkům veřejné diskuse (172 odpovědí) • myšlenka revize Směrnice o zdanění energií nebyla plně podpořena podnikatelskou sférou • nevládní organizace podporují EDR • diskuse, zda daně mají plnit jinou než fiskální funkci

29. Zdanění energií - historie • 2. polovina 20. století: • začaly být využívány tržní nástroje k ochraně životního prostředí (povolení, návratné vklady, ekologické daně a poplatky...) • čl. 22 Smlouvy o Evropském Společenství opravňuje Evropskou komisi k zavedení ekologických daní a čl. 93 Smlouvy o ES stanoví, že všechna opatření v daňové oblasti musí být jednomyslně schválena členskými státy • 1992: vydány dvě směrnice ES ke zdanění minerálních olejů • 1993: v ČR zavedena spotřební daň z minerálních olejů • od 1.1.2004: Směrnice 2003/96/ES o zdanění energetických výrobků a elektřiny • od 1.1.2008: Směrnice 2003/96/ES implementována do daňového systému ČR třemi novými zákony o zdanění elektřiny, zemního plynu a pevných paliv

30. Evropský program pro klimatické změny European Climate Change Programme (ECCP) • ECCP I (zahájen v roce 2000) • cílem, v souladu s Kjótským protokolem, bylo snížení do roku 2008 až 2012 emisí skleníkových plynů o 8 % pod úroveň, kterou měly EU země v roce 1990 ( program zahrnoval široký okruh iniciativ a politik, včetně podpory energetiky z obnovitelných zdrojů a energeticky úsporná auta). • ECCP II (navázal na ECCP I v roce 2005) • významným nástrojem programu byla implementace EU schématu pro obchodování s emisemi skleníkových plynů (EU ETS - Emission Trading Schneme); schéma je založeno na Směrnici 2003/87/ES a umožňuje společnostem, které překračují svoje cílové limity emisí CO2, aby si nakoupily emisní povolenky od firem, kterým povolenky díky implementovaným opatřením přebývají • zahrnuje pouze větší průmyslové podniky (přes 10 tisíc) zabývající se výrobou energie či působící v železárenském, ocelářském, sklářském a cementářském průmyslu, které se podílejí na znečištění ovzduší vypouštěním CO2, jako je doprava a stavebnictví • schéma pokrývá pouze asi 40% celkových emisí CO2 v EU • EU přidělila neúměrně mnoho povolenek na emise CO2, což v řadě států vedlo k poklesu jejich cen a omezilo možnost dosažení emisních cílů EU.

31. EU plán boje proti klimatickým změnám • v březnu 2007 vrcholní představitelé EU schválili plán: „Do roku 2020 EU sníží emise skleníkových plynů o 20% ve srovnání s rokem 1990, vzroste podíl obnovitelných energií na celkovém energetickém mixu na 20 %, zvýšení energetické účinnosti o 20 % a biopaliva budou tvořit 10 % všech používaných paliv.“ • 23. ledna 2008 předložila komise balíček opatření pro dosažení definovaných cílů, který obsahuje např. nový systém obchodování s emisními povolenkami.

32. Revize Směrnice 2003/96/ES • Deklarovaným cílem revize Směrnice je „její užší propojení se záměry EU v oblasti energií a klimatických změn“ • Balíček opatření z ledna 2008 je klíčovým dokumentem, z kterého vychází revize a následné navržení změn ve Směrnici 2003/96/ES o zdanění energetických produktů a elektřiny.

33. Revize Směrnice 2003/96/ES Legislativní návrh očekáván v listopadu 2008 a pravděpodobně bude obsahovat: • možné rozdělení zelených daní na zdanění CO2 emisí a energetické daně • koexistence zdanění CO2 a zatížení poplatníků v rámci obchodování s emisními povolenkami • použití daňových příjmů, včetně možných pobídek (snížené sazby DPH, slevy/odčitatelné položky v DPPO, přímé dotace) • výběrová řízení ovlivněna „zeleností“ dodavatele • rozdílné řešení pro společnosti, které nejsou přímo dotčené systémem ETS?

34. Revize Směrnice 2003/96/ES – Názor podnikatelů • Podnikatelé deklarují zájem na snížení emisí skleníkových plynů a odpovědnost v boji proti klimatickým změnám. • Podnikatelé zdůrazňují, že cílem by měla být snaha o globální iniciativy a implementace opatření dohodnutých v celosvětovém měřítku tak, aby iniciativa lokálně omezená pouze na EU (vypouští 14% skleníkových plynů) nenarušila konkurenceschopnost evropských podniků. • Podnikatelé podporují názor, že dnes již neexistuje žádný důvod pro Směrnicí stanovenou minimální sazbu zdanění CO2 emisí, politiku snižování emisí v EU reprezentuje především ETS, tzn. všechny společnosti platí za emise (přímo v rámci ETS nebo nepřímo prostřednictvím vyšších nákladů na elektřinu). Další zdanění CO2 by tedy vedlo ke dvojímu zdanění emisí.

35. Revize Směrnice 2003/96/ES – Názor podnikatelů • Směrnice je revidována za odlišné situace než v době jejího vzniku. Současné návrhy Komise však v podstatě vycházejí ze stejných základů jako v 90. letech, přestože se změnila ekonomická i politická realita: • současné a očekávané ceny energií jsou daleko vyšší než v době, kdy byla původní Směrnice zpracována, ibez dodatečného nákladu na zdanění emisí CO2 jsou již dnes ceny energií tak vysoké, že jednoznačně ovlivňují chování spotřebitelů a vedou je k šetrnému užití energií • zatížení EU podnikatelů dalším zdaněním je neefektivním nástrojem v boji za snižování emisí a plní pouze fiskální funkci • ceny elektrické energie v EU již dne obsahují náklad na emise CO2 a to na základě schématu obchodování s emisními povolenkami • ceny energií budou růst a to i pod tlakem na zvyšování poměru použití energie z obnovitelných zdrojů

36. Klimatické změny v politice EU • Vedoucí úloha EU v boji proti klimatickým změnám bez jednoznačné podpory a propojenosti použitých nástrojů globálně je politickým a morálním gestem, které může být velmi nákladné s devastujícím účinkem na hospodářství EU • EU je závislé na průmyslu a podílí se na světových emisích CO2 pouze 14% • Velmi sporný dopad pro ŽP, obrovský možný dopad do cen (inflace) a do hospodářského výsledku podniků (pokud zvýšené náklady nepůjde promítnout do cen, např. s ohledem na globální konkurenci)

37. Zdanění osobních automobilů • Není v kompetenci EU (není harmonizovaná daň) • V červenci 2005 Komise zveřejnila návrh Směrnice Rady o daních v oblasti automobilů • Návrh Směrnice tak zavádí tři hlavní opatření, dvě z nich by měla zamezit dvojímu zdanění (zrušení poplatků za registraci a zřízení systému náhrad poplatků za registraci) a třetím je restrukturalizace výchozího základu poplatků za registraci vozidla a daňového základu silniční daně, aby zcela nebo částečně vycházely z objemu emisí CO2.

38. Zvýšení minimální sazby spotřební daně u nafty • cílem je snížit cenové rozdíly (u tzv. komerční nafty) a zamezit tzv. tankovací turistice, v jejímž důsledku spotřebitel ujede řadu kilometrů navíc a zatíží životní prostředí nadbytečnými emisemi • z 302 EUR/1000 l na 359 EUR (2012) a 380 EUR (2014) • v ČR již dnes sazba 9 950 Kč/1000 l, tj. 414 EUR/1000 l při kursu 1 EUR = 24 Kč

39. Zdanění osobních automobilů • Země EU jsou jednotné v názoru na potřebu používat fiskální opatření v oblasti zdanění osobních automobilů za účelem odrazování od chování poškozujícího životní prostředí. • Neexistuje však jednotný názor na způsob, jakým tohoto cíle dosáhnout (otázkou je, zda je vůbec EU iniciativa potřebná). Na podzim 2007 odmítli ministři financí zemí EU návrh, který měl více navázat zdanění osobních automobilů na emise CO2. Návrh Směrnice Rady o daních v oblasti osobních automobilů je tedy i nadále předmětem diskuse.

40. Snížená sazba DPH EU: Směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty poskytuje v článcích 93 až 130 a v přílohách III a IV zákonná ustanovení pro aplikaci sazeb DPH v zemích EU. Základní sazba DPH nesmí být nižší než 15% a současně si každá země může zvolit maximálně dvě snížené sazby DPH, které však nesmí být nižší než 5%. Sníženou sazbu lze aplikovat na zboží a služby uvedené v přílohách Směrnice III a IV. Vedle obecných ustanovení Směrnice obsahuje derogace. ČR: • Zejména v §47 zákona o DPH; snížená sazba DPH (9 %) lze uplatnit u zboží a služeb uvedených v přílohách č. 1 a č. 2 zákona o DPH. • V rámci programu současné koaliční vlády je rozšíření aplikace snížené sazby DPH u „zelených“ výrobků. Část tohoto programu byla naplněna v roce 2007, kdy vstoupila v platnost novela zákona o DPH zavádějící sníženou sazbu DPH u palivového dříví, kůry, štěpek a jiného dřevěného odpadu.

41. Revize EU legislativy v oblasti snížených sazeb DPH • v březnu 2008 EK předložila k diskusi materiál Revize existující legislativy v oblasti snížených sazeb DPH, summit Evropské rady vybídl EK, aby „prozkoumala oblasti, ve kterých ekonomické nástroje včetně výše DPH mohou přispět ke zvýšení použití energeticky výkonného zboží a energeticky úsporných materiálů“. • v červenci 2008 předložen legislativní návrh • řeší pouze nejpalčivější problémy – restaurační služby, lokálně dodávané služby s vysokým podílem lidské práce, apod. • snížená sazba DPH a „zelených“ výrobků není součástí - bude součástí revidované Směrnice 2003/96/ES: • u služeb (např. revize, energetické audity, certifikace energetické výkonností • u zboží (např. energeticky úsporné materiály, zařízení s vysokou energetickou účinností • zrušení možnosti snížených sazeb DPH např. u pesticidů Omezené možnosti využití tohoto nástroje; pouze pro finální spotřebitele neplátce

42. Další daňové úlevy zohledňující faktor ŽP • EU: • u daní, které nejsou harmonizovány • nesmí být považovány za veřejnou podporu ČR: • daň z příjmů - současné výjimky - budoucí výjimky • daň z nemovitostí

43. Veřejná podpora v daňové oblasti • pravidla veřejné podpory jsou v EU součástí pravidel pro hospodářskou soutěž (cílem je zajištění existence kompetitivního a integrovaného trhu EU - zakotveno v článcích 87 až 89 Smlouvy o ES) • „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem“ • existují výjimky; v daňové oblasti dle článku 87 odstavec 3 písmeno c) Smlouvy, který stanoví, že za slučitelné se společným trhem mohou být považovány „podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“ • EK vydává pokyny k zajištění sjednocených názorů a pro svá rozhodnutí

44. Veřejná podpora v oblasti životního prostředí • Nejčerstvější pokyny v oblasti zeleného zdanění: Pokyny Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí byly přijaty Komisí 23. ledna 2008 a jsou platné od února 2008 až do konce roku 2014 (zasahují i do obchodování s emisními povolenkami). • Daňová část Pokynů ke státní podpoře na ochranu životního prostředí se nachází v článcích 151 až 159. Dle definice použité v Pokynech je ekologickou daní „daň, jejíž specifický zdanitelný základ má zřejmý negativní dopad na životní prostředí nebo jejímž cílem je zdanit některé činnosti, zboží nebo služby tak, aby se náklady na životní prostředí zahrnuly do jejich ceny a/nebo aby se výrobci a spotřebitelé zaměřili na činnosti, které více zohledňují životní prostředí“.

45. Veřejná podpora v oblasti životního prostředí • Pokyny stanoví, že na omezenou dobu deseti let je podpora poskytnutá formou daňové úlevy nebo osvobození od harmonizovaných ekologických daní slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES za předpokladu, že bude dosaženo alespoň minimálního zdanění stanoveného platnou Směrnicí ES (Směrnice pro zdanění energetických produktů a elektřiny Směrnice 2003/96/ES). V ostatních případech, tj. u ekologických daní, které nejsou předmětem úpravy ve Směrnici či u daní upravených ve Směrnici pod minimálními limity zdanění danými touto Směrnicí, se za slučitelné se společným trhem považuje po dobu 10 let snížení ekologických daní nebo osvobození od ekologických daní pokud jsou nezbytná a přiměřená.

46. Zdanění obalů • používáno v několika zemích EU • nová daň • příklady: • Dánsko - zdaňovány všechny obaly na dánském trhu • Maďarsko - při překročení maximálních a snižujících se limitů objemu obalů, které nejsou určeny k recyklaci či jsou nevratné • Belgie - od 1.7. 2007 daň z vybraných obalů a zboží (např. hliníková fólie, igelitové sáčky, příbory na jednorázové použití, tašky na jedno použití,...) • Holandsko - od roku 2008 zdanění obalů, sazby zdanění na bázi CO2(skleněné obaly jsou dražší než PET či ocelové a hliníkové obaly, nejlevnější jsou papírové obaly nebo z obaly bioplastů)

47. Klimatické změny v daních v ČR • Výroční zpráva Vlády ČR za 2007: „Vláda aktivně spolupracovala na společné evropské politice ochrany klimatu.“ • zelené daně a další opatření zaměřená na boj proti klimatickým změnám (zejména pramenící v EU) budou v budoucnu představovat vyšší náklady a zatížení českých podniků a občanů • chybí široká diskuse k možným negativním dopadům • chybí jasná politická linie podpořená ekonomickými argumenty a zohledňující zájmy ČR (jaké pozice bude ČR v rámci EU hájit, jak bude EU legislativu implementovat do české legislativy, jak ČR se zvýšenými daňovými příjmy naloží,...)

48. Ekologická daňová reforma v ČR • ekologické daně uvažovány od 1992 • práce na EDR (implementace Směrnice) započaty v 2004 • řada materiálů a verzí • Usnesení vlády č. 25 z 3. ledna 2007 - tři etapy EDR (2007 -2017)

49. První etapa EDR • implementovat Směrnici 2003/96/ES, o zdanění energetických produktů a elektřiny do českého daňového systému (s účinností od 1. 1. 2008) – MF připravuje od 2009 novelu! • předložit do vlády zprávu o průběhu realizace koncepce EDR a návrhy na další etapy EDR do 30. 11. 2007 (prodlouženo do 30.6.2008 a dále prodlouženo…) • Současné hodnocení první etapy EDR a existujících ekonomických opatření: - malá účinnost (nemotivuje k vyšší ochraně ŽP) - administrativní náročnost výběru

50. Druhá etapa EDR • termín stanoven 1.1.2010 (legislativa měla být do 31.12.2008) • oproti původním záměrům vládního usnesení představuje současný návrh MŽP změny: • zaměřuje se prioritně na ochranu ovzduší (transformace poplatků za znečišťování ovzduší) • zvažováno použití ekonomických nástrojů s cílem podpořit investice do moderních nízkoemisních technologií • zvažována podpora podniků provádějících environmentální investice (odpočty od základu DPPO, zrychlené odpisy) • MŽP upouští od návrhu zavedení daně z CO2 • MŽP čeká na revizi směrnice 2003/96/ES (větší propojení se systémem EU ETS)