Sportovní hry 01

1. Sportovní hry 01 Mgr. Radka Kvíčalová

2. PRVNÍ POMOC AKUTNÍ STAVY VZNIKLÉ Z ÚRAZOVÝCH PŘÍČIN

3. POPÁLENINY KŮŽE Největší orgán těla a řadou funkcí • termoregulační-udržuje teplotu organismu • protektivní-ochrana před zevní infekcí • zabraňuje ztrátám tělesných tekutin • senzorický orgán-rozlišuje mezi stimuly bolesti, dotyku, tepla • určuje identitu jedince-barva pleti

4. POPÁLENINY Závažnost popáleninového traumatu určují faktory: • mechanismus úrazu • rozsah postižení • věk postiženého • hloubka postižení • lokalizace postižení • anamnéza postiženého (choroby předchozí či probíhající)

5. Mechanismus úrazu Popáleniny vzniklé • kontaktem s horkým pevným tělesem – termické popáleniny • kontaktem s horkou tekutinou (95% dětských popálenin) • kontaktem s horkým plynem (pozor na postižení dýchacích cest – inhalační trauma)

6. Rozsah postižení • Vyjadřuje se v % celkového tělesného povrchu • Metoda užívaná u dospělých a velkých dětí je tzv. devítkové pravidlo (hlava a krk 9%, jedna DK 18%, jedna HK 9%, přední plocha trupu 18%, zadní plocha trupu 18%, genitál 1%) • U dětí toto pravidlo neplatí – speciální tabulky

7. Věk postiženého • Je opakovaně prokázáno, že jedinci mladší 2 let a starší 60 let mají vyšší úmrtnost než ostatní věkové skupiny Za rozsáhlé těžké popáleniny se považuje překročení dolní hranice • Děti do 2 let 5% povrchu těla, děti od2 do 10 let 10%, děti od 11 do 15 let 15%, dospělý 20%, nad 60 let 10%

8. Hloubka postižení • I.stupeň – zarudnutí, bolestivost, ireverzibilní změny bez následků • II.stupeň – poškození epidermis a části dermis, puchýře, IIa – hojí se spontánně, IIb – hojí se epitelizací (vznikají hypertrofické jizvy) • III.stupeň – zničení kůže v celé tloušťce – nekróza, není schopnost spontánního zhojení, chirurgická léčba (nekrektomie s následnou transplantací) • IV.stupeň – poškození hlubokých struktur kůže, svaly, šlachy (zuhelnatění)

9. Hloubka postižení Nově se dělí popáleniny dle mezinárodní klasifikace popáleninových traumat • Povrchové – částečné poškození nebo ztráta kůže se zachováním vlasových folikulů a potních žlázek, zhojení nastává spontánní epitelizací • Hluboké – ztráta kůže v celé tloušťce, event. se ztrátou podkoží, devitalizací svaloviny i kosti

10. Lokalizace postižení • Nejzávaznější lokalizace obličej, krk, ruce, perineum a genitál, plosky nohou

11. První pomoc Chlazení • nechladit kostkami ledu (stupňují lokální vázokonstrikci, ischémii a místní prohloubení léze) • nejvhodnější teplota pro chlazení je 8°C • chladit pouze obličej, krk, ruce a to i u rozsáhlých traumat • vůbec nechladit při rozsahu větším než 5% u batolat, 10% u dětí od 2-10 let, 20% u dospělých – u neuváženého chlazení hrozí hypotermie→bradykardie →srdeční zástava

12. První pomoc Poškození organismu hořením • uhasit oheň • zabránit postiženému v útěku a jakémkoli pohybu • poloha horizontální (aby plameny šlehající vzhůru nezasáhly obličej)

13. První pomoc • zabalit do vlněných pokrývek, kabátu apod. a pomalu ho koulet po zemi (vlna nehoří) nebo polít čistou vodou • zabránit prohloubení léze – co nejrychlejší ochlazení • zabránit znečištění postižených ploch sterilními rouškami nebo vyžehlenými prostěradly či ručníky • omezit manipulaci s poraněnými plochami • nepoužívat zásypy, masti a ulpívající obvazy (buničina, vata, akutol)

14. ELEKTROTRAUMA Faktory určující závažnost elektrotraumatu • typ proudu • množství proudu • napětí • odpor tkání • velikost kontaktní plochy • doba kontaktu • cesta průchodu proudu • Prostředí (uzemnění)

15. Typ proudu • stejnosměrný • střídavý Při nízkém napětí je střídavý proud trojnásobně nebezpečný, proud větší než 5 mA způsobuje ulpění na zdroji energie. Při vysokém napětí mají oba proudy stejný smrtící účinek.

16. Množství proudu • 15 mA – flexní kontraktury • 60 mA – fibrilace komor • 5000 mA – popáleninové trauma • 10 000 mA – křeče a respirační selhání

17. Napětí <24 V – zcela bezpečné

18. Odpor tkání • Odpor kůže se mění podle tloušťky, čistoty a vlhkosti • Vysoký odpor na ploskách nohou a ve dlaních • Čím větší odpor tím hlubší je lokální poškození, čím menší odpor tím rozsáhlejší je systémový účinek proudu (úmrtí ve vaně)

19. První pomoc • Vypnutí elektrického proudu • Zrušení kontaktu postiženého s elektrickým vedením • Uhašení plamenů • Zabránit poranění zachránce • Vypnutí vysokého napětí • Dodávku elektrického proudu lze přerušit zkratováním vedení vhozením vodiče • Postiženého oddálit z okruhu dlouhým nevodivým předmětem (dřevěná tyč) • Přibližovat se k oběti drobnými krůčky – „Krokové napěti“

20. Poranění bleskem • Nemusí být vždy smrtelné – 65% přežití • Bezprostřední příčina smrti je kardiopulmonální zástava – k obnově srdeční akce může dojít velmi rychle, ale příliš dlouhá apnoe (až 15 minut) bývá primární příčinou smrti • Lokálně – různě hluboké popáleniny až zuhelnatění tkání První pomoc: neodkladná KPR

21. KRANIOCEREBRÁLNÍ PORANĚNÍ(KCP) • Nejčastější příčinou jsou dopravní nehody, přibývá KCP způsobených střelným poraněním • Postižení bývají nejčastěji mladí lidé v produktivním věku (30 let) a muži 2X častěji než ženy

22. KRANIOCEREBRÁLNÍ PORANĚNÍ • Zlomeniny lebky (klenba a spodiny lební) • Fokální poranění mozku – kontuze (anatomické změny mozkové struktury), intracerebrální, subdurální a epidurální hematom • Difúzní poranění mozku – komoce

23. KRANIOCEREBRÁLNÍ PORANĚNÍ Intracerebrální hematom • Vzniká zpravidla po těžkých poraněních hlavy se zlomeninami lebky, kontuzí, epidurálním a subdurálním krvácením. Subdurální hematom • Krvácení pod mozkovou plenu. • Zdrojem krvácení jsou žíly (povrchové mozkové nebo procházející subdurálním prostorem). • Bývá pomalé a může se spontánně zastavit. • Dělí se na akutní (příznaky do 3 dnů), subakutní (od 3 dnů do 3 týdnů) a chronické (více než 3 týdny). • Příznaky - poruchy vědomí.

24. KRANIOCEREBRÁLNÍ PORANĚNÍ Epidurální hematom • Krvácení nad tvrdou plenu, jde o arteriální krvácení. • Příznaky: kvantitativní porucha vědomí, postižený se rychle probere – tzv. volný interval (může trvat minuty až hodiny)- bolest hlavy, zvracení, spavost, bradykardie, hemiparéza – bezvědomí.

25. KRANIOCEREBRÁLNÍ PORANĚNÍ První pomoc • Při zachovalém spontánním dýchání a srdeční akci – stabilizovaná poloha • V poloze v leže podložit hlavu • Nepodávat nic per os • Co nejrychleji volat RZP – hrozí rychlá změna stavu

26. PORANĚNÍ PÁTEŘE A MÍCHY(SPINÁLNÍ PORANĚNÍ) • Dělí se na úrazy páteře bez poranění míchy, s poraněním míchy a úrazy míchy bez poranění páteře. Příčiny: autonehody, pády z výše, závaly a pády hornin, skoky do mělké vody, úrazy při sportu (hokej, jezdectví) Příznaky:ochabnutí HK a DK, poruchy dechu (ochablost končetin zjistíme u postižení při vědomí)

27. PORANĚNÍ PÁTEŘE A MÍCHY(SPINÁLNÍ PORANĚNÍ) První pomoc • Vyloučit jakýkoli pohyb zraněného • Uložit jej na tvrdou podložku • Obložit hlavu tak, aby s ní nebylo možné pohybovat do stran • RZP fixuje krční páteř pomocí krčního límce • Při KPR pozor na záklon hlavy • Transport na tvrdé, rovné podložce

28. OBĚŠENÍ A UŠKRCENÍ • Jsou poranění, při nichž je příčinou smrti náhlá zástava přívodu kyslíku do mozku (stisknutí obou krkavic). • Může dojít k poranění krční páteře, míchy nebo hrtanu. První pomoc • Odstranit škrtící předmět, visících postižených tak, aby nedošlo pádem na zem k dalšímu poranění. • Uvolnit dýchací cesty obvyklým způsobem. • Zahájit KPR.