Mezinárodní finance A N_MF_A 5. Mezinárodní investování

1. Mezinárodní finance AN_MF_A5. Mezinárodní investování Přímé investice faktory a efektivnost. teorie zahraničního investování rating, krátkodobý, dlouhodobý, country rating portfolio investice

2. Přímé investice Investice, při nichž zahraniční investor získává podíl na základním kapitálu, který umožňuje významný podíl na řízení podniku. Kvantitativně, když investor získává min. 10 % podíl na základním kapitálu podniku Rozvinuté země se podílely v roce 2005 na celosvětovém toku zahraničního kapitálu více než 70 %, jejich podíl na přílivu kapitálu celosvětově až 60%, podíl na odlivu až 80 %. Podíl tranzitivních a rozvíjejících se zemí nedosahoval ani 30%. 2

3. Přímé investice 1. Dva názory na přímé investice : • čím více tím lépe • větší obezřetnost / obavy z budoucího transferu zisku do zahraničí, ze ztráty ekonomické a politické nezávislosti. 2. Měl by stát podporovat příliv zahraničního kapitálu výhodnějšími daňovými podmínkami, nebo by měl příliv zahraničních investic regionálně či odvětvově usměrňovat? 3. Hospodářská politika : • země lákají zahraniční kapitál daňovými prázdninami, • jiné země stanovují rozmanité formy omezení pro příliv zahraničního kapitálu /minimální kapitálové účasti domácích společností, restriktivní opatření na transfer dividend nebo požadavek určitého podílu vývozu na objemu výroby. 3

4. Přímá investice při plnění oznamovací povinnosti, pro účely devizového zákona) Vynaložení peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových práv a jiných majetkových hodnot, jehož účelem je založení, nabytí nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce nebo tuzemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce nebo cizozemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v tuzemsku

5. Přímá investice formy dle § 1 zákona č. 219/1995 Sb., devizového zákona vznik nebo získání výlučného podílu na podnikání včetně jeho rozšíření, účast v nově vzniklém nebo existujícím podnikání, jestliže investor vlastní nebo získá nejméně 10% podílu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva nebo nejméně 10% podílu na vlastním kapitálu společnosti nebo nejméně 10% hlasovacích práv nebo jiný podíl na podnikání společnosti přesahující 10%,

6. Přímá investice formy § 1 zákona č. 219/1995 Sb., devizového zákona další poskytnutí nebo přijetí finančních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo práv v rámci ekonomických vztahů založených přímou investicí finanční úvěr spojený s dohodou o podílu na rozdělení zisku nebo s výkonem účinného vlivu na řízení podniku užití zisku ze stávající přímé investice do této investice (reinvestice zisku)

7. Přímá investice zákon č. 219/1995 Sb., devizového zákona Oznamovací povinnost ČNB a)Oznamovací povinnost podle §1 odst.4: se nevyžaduje, je-li skutečnost nebo inkasa a úhrady nižší než 1 000 000 Kč. b) Oznamují se transakce podle §1 odst.1, které se týkají: přímých investic přijetí finančního úvěru od cizozemce nabytí zahraničních cenných papírů a vydání emise dluhopisů.

8. Přímá investice zákon č. 219/1995 Sb., devizového zákona Oznamovací povinnost ČNB c) Oznamovací povinnost plní podle: §1 odst.2: tuzemec, který je právnickou osobou cizozemec, který je právnickou osobou a který má v tuzemsku umístěn podnik nebo organizační složku podniku a pokud oznamované skutečnosti souvisejí s jeho podnikáním v tuzemsku fyzické osoby pouze na základě vyžádání Českou národní bankou.

9. Přímé investice z pohledu cílů Market – seeking / vyhledávající trh/ Efficiency seeking / vyhledávající vyšší efektivitu/ Resource seeking / vyhledávající zdroje/ Multinacionální společnost - činnost v zahraničí nejméně 30 % /měřená podílem zahraničních aktiv, nebo obratem/ Zahraniční činnost je prováděna prostřednictvím zahraničních poboček nebo dceřinné a přidružené společnosti 9

10. Pobočky a dceřiné společnosti(formy přílivu zahraničních přímých investic) Zahraniční pobočka: • je dílčí část v organizaci multinacionální společnosti s omezenými rozhodovacími pravomocemi. • Nese název mateřské společnosti a její bilance je součástí celkové bilance této společnosti /nemá základní kapitál/. • V mateřské zemi je zisk pobočky obvyklé zdaňován jako součást zisku celé společnosti 10

11. Pobočky a dceřiné společnosti Zahraniční dceřinná a přidružená společnost /Subsidiary/ : • napojena na mateřskou společnost pouze prostřednictvím kapitálové účasti multinacionální společnosti /není jejím vnitřním organizačním článkem/. • samostatný právní subjekt s plnou právní subjektivitou. • jméno se obvykle liší od jména mateřské společnosti. • Mateřská společnost může svou subsidiary v zahraničí nově založit nebo ji rovněž může koupit ve formě akciového podílu na již existující firmě. 11

12. Další formy přílivu zahraničních přímých investic • Licence – poskytnutí patentového know-how • Joint – venture – společný podnik / Sony Ericsson/ • Franchising – právo prodávat a používat jméno –multinacionální společnosti - Mc Donald 12

13. Význam přímých investic • PZI doplňují doma nedostatečně generovaný finanční kapitál (nedostatek úspor), If = (S-I) + (T-G), čistý příliv zahraničního kapitálu If (včetně PZI) zaplňuje mezeru v deficitu nabídky domácích soukromých (S) a veřejných úspor (T) vůči domácí poptávce po investicích (I) a potřebách vládních výdajů (G). Současně s tím se snižuje domácí cena doma nedostatečně generovaného finančního kapitálu. b) PZI přinášejí do země moderní technologie (tj. fyzický kapitál vyšší kvality). c) PZI doplňují domácí nedostatečnou vybavenost země lidským kapitálem v oblastech: • výzkumu a vývoje, • know-how ke zvládání nových technologií pracovníky, • řízení a organizace výroby a prodejů.

14. Význam přímých investic d) Rozšiřují nedostatečně vyvinutý domácí kapitál sítí v oblastech: • informačních technologií, • distribuce a marketingu, včetně lepšího přístupu na světové trhy, • přístupu k patentům, inovacím a bankovním službám, e) Zlepšují stav institucionálního systému hostitelské země v oblastech: • efektivnosti a kompetitivnosti trhů, • signalizace o věrohodnosti a budoucím rozvoji dané ekonomiky, • ochrany a vynutitelnosti vlastnických práv, • funkcí veřejné administrativy, • celkové kultury místní tržní ekonomiky.

15. Faktory motivující přímé investice využití levnějších výrobních faktorů, odbourání nákladů spojených se zahraničním obchodem, využití výhodnějších daňových podmínek, snížení devizového /kursového/ rizika, diverzifikace vstupu, výstupu a zisku, využití výhodnějších zdravotních, bezpečnostních a ekologických předpisů, následování obchodních partnerů. 15

16. Faktory motivující přímé investice- využití levnějších výrobních faktorů • Namísto exportu zboží • Výrobní faktory, které nelze importovat – pracovní síla • Nižší mzdy, zdravotní a sociální zabezpečení Nevýhody, omezení • High tech s nízkým podílem mezd • Nízké mzdy znamenají nízkou kvalifikaci 16

17. Faktory motivující přímé investiceodbourání nákladů spojených se zahraničním obchodem • Odstranění transportních nákladů U objemově náročné produkce • Odstranění celních barier / EU a jiná celní pásma/ 17

18. Faktory motivující přímé investicevyužití výhodnějších daňových podmínek • Nižší sazby daně ze zisku i nižší daňový základ • Odlišný způsob zdanění poboček a dceřiných společností • Transfery zisku do třetích zemí • Daňové ráje 18

19. Faktory motivující přímé investicesnížení devizového /kursového/ rizika, • Ekonomická a transakční devizová expozice • Změny hodnoty kursu znehodnocují, či zhodnocují pohledávky a platby ve styku se zahraničím • Zajištění zvyšuje náklady / transakční/ a snižuje efektivnost obchodu • Založení dceřiné společnosti umožňuje realizovat vstupy a výstupy a zisk v jedné měně • Přesun problému do fáze transferu zisku /fakturační ceny/ 19

20. Faktory motivující přímé investicediverzifikace vstupu, výstupu a zisku • Dva pozitivní efekty • Změny poptávky v souvislosti s hospodářským cyklem nejsou mezi zeměmi, kde jsou umístěny dceřiné společnosti související. • Cenové změny vyvolané změnou poptávky mají v jedné zemi zhruba stejný dopad jak na straně vstupů, tak na straně výstupů. To umožňuje stabilizovat míru zisku jednotlivě za dcery i vcelku za společnost 20

21. Faktory motivující přímé investicevyužití výhodnějších zdravotních, bezpečnostních a ekologických předpisů • Přemísťování špinavých a nebezpečných výrob do zemí s nižší úrovní právní ochrany pracujících a ŽP 21

22. Faktory motivující přímé investicenásledování obchodních partnerů • Banky, pojišťovny, poradenské společnosti, advokátní kanceláře, projektové kanceláře a developeři • Následování multinacionálních společnosti do nových teritorií • Posilování komparativní výhody důvěrnosti a omezování okruhu obchodního tajemství • Překonávání barier lepší znalosti domácího prostředí 22

23. Teorie zahraničního investování 1. Vernonova hypotéza tří fází: • Produkce pro domácí trh s využitím blízkosti a koordinace mezi výzkumem a výrobou • Export do zemí s vyšší životní úrovní • Přemístění výroby zastaralého výrobku do rozvojových zemí s levnou pracovní silou 2. Vertikální a horizontální investování / R.E.Caves / • Horizontální – výroba stejných, nebo podobných výrobků doma a v zahraničí /ochrana patenty proti padělání / • Vertikální - investice do získání levných prvotních zdrojů a obchodních sítí za účelem snížení vstupních a obchodních nákladů.

24. „zaplňování mezer“Hogendorn, 1992 • přenosem úspor ze zahraničí, takže domácí investice mohou převyšovat a nahrazovat domácí úspory (mezera úspor –savings gap); • generováním příjmů v cizí země, které zaplňují mezeru mezi požadovanými příjmy v cizí měně a tím, co by měla země získat tak jako tak z exportu (příp. z pomoci, půjček – foreign exchange gap); • zmírněním nedostatku manažerských, technických a jiných dovedností (knowledge gap); • mobilizací nových příjmů veřejných financí v důsledku zdanění, a tudíž vyplňováním rozpočtové mezery (government revenue gap).

25. Podpora přímých investic - investiční pobídky • Sleva na dani z příjmu na 10 let • Hmotná podpora vytváření nových pracovních míst – 200 tis. Kč/ prac. • Hmotná podpora rekvalifikace / 35%/ • Zvýhodnění ceny technického vybavení území /sítě/ a pozemků pro výstavbu Podmínky: • Investice do high-tech odvětví, či zařízení • Investovat minim. 200 mil.Kč do území s mírou nezaměstnanosti o 25% vyšší, než průměrná, atd • Otázka diskriminace domácích investorů

26. Formy investičních pobídek v České republice Novinkou je zavedení institutu strategické investiční akce. • kromě standardních investičních pobídek mohou takto označené projekty získat hmotnou podporu na kapitálovou investici až do výše 5 % nákladů. Tato podpora se týká zpracovatelského průmyslu a technologických center. • O podpoře jednotlivých projektů, které splní podmínky, bude rozhodovat Vláda České republiky.

27. Typy pobídek (Blomström a Kokko, 1997) • pobídky fiskální – daňové prázdniny, celní úlevy; • pobídky finanční – granty, zvýhodněné úvěry; • opatření – tržní preference, infrastruktura, a někdy dokonce tržní ochrana.

28. Ekonomické důvody k podpoře FDI (Kokko, 2002) • zvyšující se produktivita práce v hostitelské zemi; • transfer vyspělých technologií a manažerského know-how do hostitelské země; • vyšší četnost vazeb mezi MNC a lokálními firmami; • FDI přesouvá zisky MNC do hostitelské ekonomiky; • prostřednictvím vyšších mezd v FDI je stimulována domácí poptávka.

29. Investiční pobídky - zpracovatelský průmysl v r. 2011 Investoři zavádějící novou výrobu nebo rozšiřující stávající výrobu v oblasti zpracovatelského průmyslu mohou v případě investice vyšší než 50 mil. Kč získat investiční pobídky podle Zákona o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb. ve znění platném od 2. července 2007. Nabízené pobídky • Sleva na dani z příjmů právnických osob • úplná sleva na dani z příjmu až po dobu 5 let (nově vzniklé společnosti) • částečná sleva na dani z příjmu až po dobu 5 let (expandující společnosti) • Hmotná podpora vytvářených pracovních míst • 50 tis. Kč na jedno nové pracovní místo v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností

30. Investiční pobídky Hmotná podpora na školení a rekvalifikace • ve výši 25 % nákladů na školení a rekvalifikace v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností (A) • Celková hodnota výše uvedených investičních pobídek (kromě školení a rekvalifikace) nesmí překročit 40 % (resp. 60 % u malých a 50% u středních podniků) z investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. • Hmotná podpora na tvorbu nových pracovních míst (tis. Kč) 50 - - • Hmotná podpora na školení a rekvalifikaci velké / střední / malé -25% / 35% / 45%

31. Propočet efektivnosti zahraničních přímých investic Multinacionální společnosti k tomuto účelu tradičně používají metodu tzv. upravené čisté současné hodnoty. - má čtyři základní části: určení nákladů investičního projektu, odhad diskontovaného cash – flow po zdanění, Odhad zůstatkové hodnoty investice po ukončení projektu zahrnutí specifických zahraničních vlivů. 31

32. Propočet efektivnosti zahraničních přímých investic čistá současná hodnota /NPV/ : NPV = - SR0 * C0 + Σt=1SRet x CFet x (1 – TF)/ (1+DRD)t + ΣSRte x (Dt+ IReF,t x NPt) x TF /(1 + DRD)t + SRej * SVej / (1 + DRD)j 32

33. Propočet efektivnosti zahraničních přímých investicčistá současná hodnota /NPV/ Kde proměnné jsou: SR0 – devizový kurs výchozího období C0 - Náklady projektu ve výchozím období denominované v zahraniční měně SRet - očekávaná hodnota devizového kursu CFet - očekávané cash flow v příštích obdobích, TF - zahraniční daňová sazba DRD - domácí diskontní sazba Dt - odpisy v zahraniční měně 33

34. Propočet efektivnosti zahraničních přímých investicčistá současná hodnota /NPV/ Kde proměnné jsou / 2 /: IReF,t - očekávaná zahraniční úroková míra NPt – nesplacená jistina z úvěru v zahraniční měně SRej – hodnota devizového kursu Svej - očekávaná zbytková hodnota investice / tržní cena/ 34

35. Problémy mezinárodního zdanění – • zdanění na konsolidované bázi • Zdanění dceřiných společností buďto na konsolidované bázi, nebo při transferu zisku mateřské firmě • Rozdílná definice daňového základu • Vyšší zahraniční zdanění oproti nižšímu domácímu se nevrací – zápočet prostý Zdanění na územním základě : • Útěk do daňových rájů • Daňové úniky podfakturací transferových cen

36. Seminář

37. Metody country ratingu Názorová analýza / delphi technique/ Faktorová analýza / checklist approach/ Inspekční návštěvy/

38. Praktické měření politického a ekonomického rizikafaktorová analýza Hodnocení rizika zemí (politické i ekonomické riziko) v International Country Risk Guide Handbook. International Country Risk (ICR) je kalkulován jako vážený průměr, kde 50% podíl mají politická rizika, 25% finanční rizika a 25% ekonomická rizika. • Politické riziko PR je počítáno na základě 13 indikátorů ohodnocených 6 – 12 body v celkovém součtu 100 bodů. 38

39. Praktické měření politického a ekonomického rizika –politické riziko ekonomická očekávání vs. realita (12 bodů), selhání ekonomických záměrů vlády (12 bodů), stabilita politického vedení (12 bodů), zahraniční konflikty (10 bodů), korupce ve vládě (6 bodů), význam armády v politice (6 bodů), význam náboženství v politice (6 bodů), síla právní tradice (6 bodů), nebezpečí rasových a národnostních nepokojů (6 bodů), nebezpečí politického terorismu (6 bodů), nebezpečí občanské války (6 bodů), rozvinutost politického systému (6 bodů), kvalita byrokratického aparátu (6 bodů). 39

40. Praktické měření politického a ekonomického rizika Finanční riziko FR je reprezentováno pěti indikátory při celkovém součtu 50 bodů. Jedná se o tyto indikátory: • možnost platební neschopnosti nebo nepříznivé restrukturalizace dluhu (10 bodů), • odklad splatných dodavatelských úvěrů (10 bodů), • možnost neuznání závazků vládou (10 bodů), • možnost ztrát z devizové kontroly (10 bodů), • vyvlastnění soukromých investic (10 bodů). 40

41. Praktické měření politického a ekonomického rizika Ekonomické riziko ER je sledováno na základě šesti indikátorů o celkovém součtu 50 bodů. Jedná se o tyto indikátory: • riziko inflace (10 bodů), • dluhová služba v poměru k ročnímu exportu zboží a služeb (10 bodů), • krytí měsíčního importu čistými devizovými rezervami (10 bodů), • platební disciplína importérů (10 bodů), • podíl exportu zboží a služeb na obratu běžné bilance (10 bodů), • procentní poměr mezi černým a oficiálním kursem (5 bodů). 41

42. Praktické měření politického a ekonomického rizika Konečný výpočet rizika země :ICR = 0,5 (PR + FR + ER) • celkový součet 100 bodů - 0 bodů. Rizikovost investic lze hodnotit v jednotlivých zemích podle následujících kategorií: • velmi vysoké riziko - od 0,0 do 49,5 bodu, • vysoké riziko - od 50,0 do 59,5 bodu, • mírné riziko - od 60,0 do 69,5 bodu, • nízké riziko - od 70,0 do 84,5 bodu, • velmi nízké riziko - od 85,0 do 100 bodů. 42

43. Symbolika dlouhodobého a krátkodobého ratingu Stupně Standard and Poors, Duff and Phelps atd. /Moodys, CRA/ • Od AAA do BBB investiční stupeň • Od BB do D Spekulativní stupeň • Každý stupeň je možno rozdělit znaménkem +, bez a – • Krátkodobý rating Prime /Aaa až A/ až Not Prime /Caa až D/ • Stanovení rizikové premie: • Rozdíl mezi rizikovou a bezrizikovou reálnou úrokovou sazbou

44. Symbolika dlouhodobého a krátkodobého ratingu Stanovení rizikové premie: Rozdíl mezi rizikovou a bezrizikovou reálnou úrokovou sazbou RpXXX=RIRf,XXX-RIRf,AAA Rizikové prémie k výnosovým úrokovým mírám: AAA vlády a centr banky 10-20 basic points korporace 30-40 AA vlády a centrální banky 30-50 korporace 50-80 A vlády a centrální banky 60-100 BBB 120- a více

45. Obrana přímých investic proti politickým a ekonomickým rizikům Kontrola klíčových výrobních postupů Založení společného podniku Místní dluh Pojištění zahraničních investic

46. Portfolio investice Portfolio investice - nákup zahraničních dlouhodobých obligací, dlouhodobých zahraničních depozitních certifikátů nebo akcií zahraničních firem, pokud se nejedná o nákup kontrolního balíku. Cílem portfolio investic není kontrola zahraničního podniku, ale vytvoření optimální struktury aktiv příslušného subjektu z pohledu tří kritérií : Výnosnost Rizikovosti Likvidity. 46

47. Portfolio investice Ad 1. Výnosnost Výnosnost je u domácích cenných papírů závislá na změnách jejich tržní hodnoty a výší důchodu (dividendy, úroku), který cenné papíry přináší svému držiteli. U zahraničních cenných papírů je výnosnost dále ještě ovlivňována změnami devizového kursu. Tržní cena, úrok, dividenda a devizový kurs ovlivňují celkovou výnosnost zahraničních akcií a obligací. Tyto faktory mohou reagovat na změny v ekonomickém prostředí, na očekávané znehodnocení devizového kursu domácí měny. 47

48. Portfolio investice Ad 2. Rizikovost Rizikovost individuálních aktiv je definována jako směrodatná odchylka v jejich výnosnosti. Rizikovost celého portfolia je dána rizikovostí jednotlivých aktiv zařazených do portfolia a dále vzájemnou korelací výnosností těchto aktiv. Možnost snížení rizika prostřednictvím diverzifikace portfolia prostřednictvím nákupu zahraničních cenných papírů. 48

49. Portfolio investice Ad 3. Likvidita Likvidita je schopnost obrátit příslušné aktivum do transakční formy peněz s minimální ztrátou jeho hodnoty. Nákladem získání portfolia o větší likviditě je ztráta v jeho hodnotě, která je spojena s jeho úplnou nebo částečnou transformací do transakční formy peněz. 49