ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY

1. ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY ÚVOD a příslovečné určení

2. anotace • určeno žáků 6. ročníku • seznámení s rozvíjejícími větnými členy, jmenovitě s příslovečným určení a jeho druhy • očekávány výstup: žák pozná a dovede určit jednotlivé druhy příslovečných určení • použitá literatura: učebnice SPN pro 6. ročník

3. ZÁKLADNÍ POJMY • rozvíjející větné členy • příslovečné určení • místa • času • způsobu • předmět • přívlastek shodný • přívlastek neshodný • několikanásobný předmět • několikanásobné příslovečné určení • několikanásobný přívlastek

4. Co jsou rozvíjející větné členy? • Základní větné členy – přísudek a podmět – mohou být dále rozvity rozvíjejícími větnými členy. • Základní větné členy jsou řídící, rozvíjející větné členy jsou závislé a blíže určují, zpřesňují význam členů základních. • Rozvíjející větné členy jsou: příslovečnéurčení, předmět, přívlastek a doplněk

5. Ukázka větných členů Malá Gábina kreslí hezký obrázek novými pastelkami.

6. příslovečné určení • zpravidla rozvíjí sloveso, někdy také přídavné jméno nebo příslovce a blíže určuje okolnosti, za kterých děj probíhá (místo, čas, způsob, míru, příčinu, důsledek, účel, podmínku…) • proto se nejčastěji ptáme pomocí různých příslovcí • velmi často to bývá příslovce, ale i podstatné a přídavné jméno i zájmeno půjdu tam večer, mluv nahlas, utíká rychle, utíká do lesa, utíká ke mně, utíká jako jelen; stojí vzadu, stojí před domem, stojí jako panák

7. příslovečné určení

8. Příslovečné určení místa • ptáme se otázkami kam?, kde?, odkud?, kudy? + řídícím slovem • značíme jej PUM nebo podtrháváme • byl doma – Kde byl? • šel ven – Kam šel? • pochází z Moravy – Odkud pochází? • šel lesem – Kudy šel?

9. Vyhledej PUM Pohladil jsem psa za ušima. Proč jste sem přijel? Na čele mu vystoupila hněvivá vráska. Vlak odjíždí z Masarykova nádraží ve čtyři hodiny. Lovci štvali zajíce přímo k lesu. Nedaleko nás zastavilo auto. V lukách je velký rybník. Musíme jít touto cestou až na náměstí a pak zahnout doprava. Rychle se podívej oknem ven. Ze síně zavanul do místnosti chlad. Venku fičel ostrý a studený vítr. Odtud se ven nikdo nedostane. Jdeš už domů? Pohladil jsem psa zaušima. Proč jste sem přijel? Načele mu vystoupila hněvivá vráska. Vlak odjíždí z Masarykova nádraží ve čtyři hodiny. Lovci štvali zajíce přímo klesu. Nedaleko nás zastavilo auto. Vlukách je velký rybník. Musíme jít touto cestou až nanáměstí a pak zahnout doprava. Rychle se podívej oknemven. Zesíně zavanul domístnosti chlad. Venku fičel ostrý a studený vítr. Odtud se ven nikdo nedostane. Jdeš už domů?

10. Příslovečné určení času • ptáme se otázkami kdy?, odkdy?, dokdy?, jak dlouho?, jak často? + řídícím slovem • značíme jej PUČ nebo podtrháváme • přišel v šest – Kdy přišel? • je nemocný od úterý – Odkdy je nemocný? • výstava trvá do ledna – Dokdy trvá? • píšeme si léta – Jak dlouho si píšeme? • chodí každý den – Jak často chodí?

11. Vyhledej PUč Představení trvalo dlouho. Za chvíli jsem našla v mlází několik kozáků. Nikdy se tam už nevrátím. Kdy se to stalo? Potom bylo slyšet, jak v křoví zapraskaly větvičky. Zítra máme školu od osmi do dvou. Hodinu nikdo nepromluvil. Do půlnoci byla silná bouřka, ale k ránu se již vyjasnilo. Denně cvičí na klavír O přestávce nesmíme vycházet z budovy školy. Maminka ti stále říká, že máš vždycky všechny sousedy zdravit. To auto nám opravili během hodiny a k večeru jsme už byli na horách. Představení trvalo dlouho. Zachvíli jsem našla v mlází několik kozáků. Nikdy se tam už nevrátím. Kdy se to stalo? Potom bylo slyšet, jak v křoví zapraskaly větvičky. Zítra máme školu odosmidodvou. Hodinu nikdo nepromluvil. Dopůlnoci byla silná bouřka, ale kránu se již vyjasnilo. Denně cvičí na klavír. Opřestávce nesmíme vycházet z budovy školy. Maminka ti stále říká, že máš vždycky všechny sousedy zdravit. To auto nám opravili běhemhodiny a kvečeru jsme už byli na horách.

12. Příslovečné určení Způsobu • ptáme se otázkami jak?, jakým způsobem + řídícím slovem • značíme jej PUZ nebo podtrháváme • utíká rychle – Jak utíká? • odpovídá s úsměvem – Jak odpovídá? • vyřešil to pohlavkem – Jakým způsobem to vyřešil? • Příslovečné určení způsobu může být uvozeno spojkou jako

13. Vyhledej PUZ Najednou ho něco prudce udeřilo do čela. Všichni se tvářili překvapeně. Musíme jít rychle domů. Pes zavětřil a rozhlédl se pátravě kolem sebe. Zahanbeně se na ni zadíval. „To je správné,“ řekla maminka s uspokojením. Vlídně se na mě usmála. Zvěd se tiše plížil strážemi k ohni. Dědeček se smál pod fousy, když viděl, že se Jára tváří zaraženě. Neměj strach, nějak to dopadne. Najednou ho něco prudce udeřilo do čela. Všichni se tvářili překvapeně. Musíme jít rychle domů. Pes zavětřil a rozhlédl se pátravě kolem sebe. Zahanbeně se na ni zadíval. „To je správné,“ řekla maminka suspokojením. Vlídně se na mě usmála. Zvěd se tiše plížil strážemi k ohni. Dědeček se smál podfousy, když viděl, že se Jára tváří zaraženě. Neměj strach, nějak to dopadne.

14. vyhledejte PU a určete jejich druh Bakterie jsou dobře pozorovatelné pod mikroskopem. Dopis je špatně formulovaný a není napsaný na počítači. Mléko je uskladněné v chladničce PUZ PUZ PUZ PUM

15. vyhledejte PU a určete jejich druh Vaše děti jsou krásně opálené. Balíček je zalepený lepidlem. Malý zajíček byl přikrčený v trávě PUZ PUZ PUM

16. vyhledejte PU a určete jejich druh Tato skladba bude zahrána čtyřručně. Dalekohled je zaměřený na Mars. Jeho ruce byly studené jako led. PUZ PUM PUZ

17. Spoj, co k sobě patří • moudrý • hbitý • rychlý • v obličeji rudý • pomalý • pilný • silný • falešný • zbabělý • lstivý • věrný