1 / 50

Základy pěstování zemědělských plodin, permakulturní způsob hospodaření + legislativa

Základy pěstování zemědělských plodin, permakulturní způsob hospodaření + legislativa. Doc. Dr. Ing. Milada Šťastná Ústav aplikované a krajinné ekologie, AF MENDELU v Brně. Základy pěstování zemědělských plodin v agrolesnictví.

prentice
Télécharger la présentation

Základy pěstování zemědělských plodin, permakulturní způsob hospodaření + legislativa

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Základy pěstování zemědělských plodin, permakulturní způsob hospodaření + legislativa Doc. Dr. Ing. Milada Šťastná Ústav aplikované a krajinné ekologie, AF MENDELU v Brně

  2. Základy pěstování zemědělských plodin v agrolesnictví • Agrolesnictví představuje koexistenci jak stromů, tak zemědělských / zahradnických plodin na stejném pozemku. • Liší se od tradičního zemědělství a lesnictví svým zaměřením na interakce mezi komponenty, spíše než jen na jednotlivé komponenty samotné.

  3. Přínosy agrolesnictví • Regulace odtoku a snížení eroze • Zachování půdní organické hmoty a biologické aktivity pro vhodnou úrodnost půdy (závisí na přiměřeném počtu stromů v systému – obvykle min. 20% stromů s korunovým zápojem) • Příznivější fyzikální vlastnosti půd než v samotném zemědělství díky lepšímu udržování organické hmoty a účinkům kořenů stromů. • Větší uzavřenost koloběhu živin než v zemědělství, a tudíž jejich efektivnější využívání. • Snížení stávající toxicity (jak acidifikace půdy, tak zasolování). Stromy k rekultivaci kontaminovaných půd.  

  4. Efektivnější využití sluneční energie než u monokultur (různá výška rostlin, tvary listů a zápoj). • Snížení počtu hmyzích škůdců a s nimi souvisejících onemocnění. • Rekultivace erodované a degradované půdy. • Zvýšení biodiverzity (5% rozlohy zemědělské půdy využívané agrolesnictvím zvýší více než 50% biologickou rozmanitost, výskyt divoké zvěře a ptactva, regulace hmyzu – škůdců plodin). • Regulace mikroklimatu (Stín stromů přispívá k vyšším výnosům plodin a chrání hospodářská zvířata - snížení stresu). • Dostupnost vody v půdě (konkurence mezi stromy a plodinami je hlavním problémem suchých oblastí)

  5. Fixace dusíku stromy a keři zvýší přísun N do systému. • Snížení ekonomických rizik produkcí více produktů. Hlavní agrolesnické typy: Lesopastviny (Silvopasture / Wood-pasture) - kombinace stromů a pastvin / luk.Lesoorný typ (Silvoarable) - dřevo / polní plodiny, meziplodiny nebo aleje – kombinace stromů a zemědělských plodin na orné půdě nebo zahradnické plodiny.Lesní zemědělství (Forestfarming) - pěstování vysoce kvalitních výrobků v zalesněných oblastech.Lesní zahradnictví (Forestgardening)- imitace komplexu lesních ekosystémů, produkce mnoha produktů.Víceúčelové větrolamy, břehová ochranná pásma, kontura výsadby protierozního typu, a výsadba dusík-fixujících stromů.

  6. Lesopastviny • Tyto systémy zahrnují stromy záměrně zavedené do systému pícninářství (nebo, zřídka, krmné plodiny do systému lesa). Pícninářství: - Obvykle víceleté pastviny, pravidelně spásány. • Další možnosti jsou louky kosené na seno nebo na siláž. Jetel plazivý (zejména volně žijící druhy) je tolerantnější k zastínění než jiné druhy leguminóz. Do směsi by měly být zahrnuty vyváženě. • Pasoucí se zvířata spíše poškodí stromy než utuží pastvinu, vhodná i drůbež. • Listnaté stromy jsou lépe průchozí než jehličnany. Stromy: Dřevo k těžbě, topení, ovocné stromy (jablka, švestky) nebo ořechy (lískový ořech nebo kaštan). Forma výsadby: Stromy mohou být vysazeny rovnoměrně v širokých mezerách (např. 10 x 10 m) s pícninami v řádcích (od 10 do 30 m šířky) nebo ve skupinách. Všechny metody vyžadují určitou formu regulace plevelů např. černé plastové folie.

  7. Pícninářství • vědní disciplína zabývající se pěstováním pícnin na orné půdě, TTP, dále způsoby využívání, sklizně, konzervace a skladování Zastoupení pícnin na orné půdě (17 %) 1) Víceleté pícniny8% : jeteloviny (jetel luční – 58421 ha), vojtěška setá – 70 322 ha) v nížinách 15 – 16 % na OP, v ohrožených oblastech na OP 25 % 2) Ostatní víceleté pícniny: pícní trávy (jetelotravní směsi), Výnosový potenciál: Jeteloviny – vojtěška, jetel; 7,5 – 8 t [8 – 10 t suš. / ha v provozních podmínkách]. 3) Jednoleté pícniny necelých 9% z orné půdy (OP): kukuřice na siláž – 7% z OP ostatní jednoleté pícniny – 2% 4) Krmné okopaniny: krmná řepa, ostatní okopaniny Víceleté pícniny – 1. Jeteloviny – vojtěška, jetele dle výrobní oblasti 2. Trávy – na OP monokultury - Základní trávy,jílky (Jílek mnohokvětý, J. vytrvalý ) v jetelovinotravních směsích sečení a pastva , Srha říznačka – raná tráva, Kostřava luční – poloraná, Bojínek luční – pozdní, Mezirodové hybridy, Jílek mnohokvětý x kostřava luční, k. rákosovitá – vhodné k silážování místo kukuřice 3. Jetelovinotravní směsky - jetel luční, trávy, mezirodové hybridy zabraňující erozi, snížené požadavky na dusíkaté (N) hnojení, udržování úrodnosti. Jejich porosty se zakládají podle druhu na 2 – 5 let a po dobu vegetace jsou využívány sečením / pokosem

  8. Funkce • 1. Produkční (výroba píce) • 2. Mimoprodukční – ochrana půd před vodní erozí + kořenový systém představuje vysokoúčinný biologický filtr proti úniku nitrátového N do podzemních vod • 3. Fytosanitární účinky na půdu (zvláště jetel) Výnosy sena z TTP Louky (se sečou) 5t/ha, Ø 3,5t/ha Pastviny (se pasou) 3t/ha, Ø 2,5t/ha – horší ekologické podmínky, nižší výnosy Konzervace píce Sušením: sluncem do požadované sušiny 82 % nebo předsušení na louce a dosoušení ve sklenících předehřátým vzduchem Silážováním čerstvé píce (kukuřice), sušina 15 – 20 %, pH 3,8 – 4,2 velký odtok silážních šťáv, ztráty až 35%; Ze zavadlé píce, sušina do 40% (od 28%), pH 4,3-5, bílkovinná píce, nižší ztráty 18 – 20%, chutnější, kvalitnější Senážováním – konzervace píce o nejvyšší sušině (40 – 50%), pH 5,2, Nejmenší ztráty do 15%, Vojtěška setá – sušina 42 – 45 %, Jetel luční – suš. 40 – 45 %

  9. Agrotechnika • VÝBĚR STANOVIŠTĚ • OSEVNÍ POSTUP (SLED), MEZIPLODINY, NEPŘÁTELSKÉ ROSTLINY • PŘÍPRAVA A ZPRACOVÁNÍ PŮDY • HNOJENÍ VČETNĚ ORGANICKÉHO • VÝSEV, VÝSADBA • OŠETŘOVÁNÍ BĚHEM VEGETACE • SKLIZEŇ A USKLADNĚNÍ • LIKVIDACE POSKLIZŇOVÝCH ZBYTKŮ

  10. Leso-orný typ Zemědělské nebo zahradnické plodiny jsou pěstovány současně s déle-rostoucími stromy. Plodiny poskytují roční příjem. Stromy jsou pěstovány v řádcích s širokými mezerami pro pěstování meziplodin. Aleje: Pěstování jakékoliv zemědělské nebo zahradnické plodiny/rostliny • Aleje vyžadují prořezávání, vhodný podzimní výsev plodin (meziplodin), které přezimují. Forma výsadby: Stromy jsou od sebe vzdáleny min. 10-14 m pro dostatek prostoru k pěstebním operacím. Řádky jsou nejlépe směrovány sever-jih. Jak jednoduché, tak dvojité nebo trojité stromořadí, plodiny sendvičově uloženy mezi řadami stromů (obvykle jehličnanů). Keře a ostatní rostliny mohou být vysazeny pro lepší ochranu před větrem. Forma regulace plevelů: černá plastová fólie, kultivace několik cm od fólie je možná. Výnosy (na jednotku plochy) plodin nejsou sníženy zastíněním, dokud stromy nedosáhnou výšky a šířky aleje (v této fázi může být systém převeden na lesopastviny).

  11. Ozimé meziplodiny hlavní uplatnění je pro zajištění čerstvé objemné píce v časném jarním období. využívají meziporostní období koncem léta, začátkem podzimu a časně zjara umožňují krmení čerstvou pící od května do poloviny června. využívají dobře zimní vláhu - poměrně jisté výnosy účinek v omezování rozvoje plevelů. Letní meziplodiny Úspěch jejich pěstování závisí především na: délce meziporostního období mezi hlavními plodinami dostatku vhodných časně sklízených předplodin rychlém provedení včasné přípravy půdy a výsevu meziplodiny vlhkostních podmínkách po zasetí a v průběhu růstu zajištění dostatečné výživy především dusíkem Krmný sléz (Malva veticillata)

  12. Dotační titul „Pěstování meziplodin“ Zpomalení povrchového odtoku vod na půdě a snížení odpovídajících environmentálních rizik na orné půdě bez vegetačního pokryvu. - snížení úniku dusíku do vod - omezení vodní a větrné eroze • zvýšení přísunu organické hmoty do půdy Přehled Agroevironmentálních programů pro období 2007 - 2013 Podopatření A: Postupy šetrné k životnímu prostředí • Ekologické zemědělství • Integrovaná produkce Podopatření B:Ošetřování travních porostů Podopatření C: Péče o krajinu (AE pro ornou půdu) • Zatravňování orné půdy • Pěstování meziplodin • Biopásy NV 242/2004 Sb., metodika k jeho provádění Světlice barvířská (Carthamustinctorius, (saflor)

  13. Dotační titul „Pěstování meziplodin“ Popis managementu 1. Zemědělec vyseje meziplodinu na pozemky orné půdy ve sjednaném rozsahu nejpozději do 10. října. Lze využít přezimující i vymrzající plodiny. Celkový rozsah takto pěstovaných meziplodin musí být minimálně 3 % z plochy orné půdy podniku. 2. Na jaře bude porost zapraven do půdy (pokud nebude uvažováno se setím do nezpracované půdy) a následně vyseta hlavní plodina Přínosy a rizika dotačního titulu • Vlastní dotace 4580 Kč/ha • Snížení ztrát půdního dusíku na podzim a v zimě • Snížení nebezpečí vodní a větrné eroze • Zařazení přerušovačů mezi hlavní plodiny (obiloviny) • Zvýšení přísunu organické hmoty do půdy. • Pozitivní vliv na půdní prostředí - fytosanitární účinky, zlepšení strukturního stavu půdy • Možnost aplikace kejdy k meziplodině v podzimním období, vazba na Nitrátovou směrnici Svazenka vratičolistá(Phaceliatanacetifolia)

  14. Dotační titul „Pěstování meziplodin“ Nevýhody a rizika: • Náklady na založení porostu meziplodiny • Náklady na likvidaci meziplodiny • Problémy se založením následné plodiny - Zhoršení podmínek pro setí, zhoršená kvalita setí vlivem zbytků meziplodiny - Zpoždění setí - nutnost likvidace meziplodiny - pozdější vysychání půdy a vyzrávání půdy pod zbytky meziplodiny • Možnost nepříznivého ovlivnění výnosu následné hlavní plodiny • Závazek dodržovat zásady správné zemědělské praxe (jsou povinné již ze zákona) Vhodnost meziplodin pro jednotlivé výrobní oblasti: • KVO – ředkev olejná, hořčice bílá, svazenka vratičolistá, světlice barvířská, pohanka, slunečnice, •ŘVO – ředkev olejná, hořčice bílá, svazenka vratičolistá, sléz krmný, pohanka, slunečnice, světlice barvířská, lesknice, žito trsnaté • BVO nižší – ředkev olejná, svazenka vratičolistá, hořčice bílá, jílek mnohokvětý, svatojánské žito, sléz krmný • BVO vyšší – svazenka vratičolistá, hořčice bílá, sléz krmný, svatojánské žito

  15. Lesní zemědělství Vysoce hodnotné speciální plodiny se pěstují pod lesním zápojem, který je vhodně upraven k zajištění vhodných podmínek. Je to způsob, jak využívat lesy ke krátkodobým příjmům, zatímco kvalitní stromy jsou pěstovány k výrobě produktů ze dřeva. Množství světla je regulováno prořezáváním, nebo přidáváním stromů s korunovým zápojem (5-40 %). Stromy mohou být doplněny jednoletými plodinami, trvalkami nebo dřevinami. 5 účelových kategorií: - Potraviny(houby, ořechy, zelenina, bylinky, ovoce, med…) • Botanické produkty (léčivé rostliny pro použití v lékařství) • Dekorace(mechy, kapradiny, vánoční stromky) • Materiál k ruční výrobě (košíkářské materiály, vrbové proutí) • Výrobky ze dřeva (kadidlo, materiál pro řezbářství, dřev.uhlí) Před investováním do pěstování speciálních produktů je třeba:1. Získat pěstební, výrobní a zpracovatelské informace k pěstování, sklizni, skladování a dopravě (maximalizují návratnost).2. Vyhledat zdroje (odborníky, odborné informace).3. Vyhledat nebo vytvořit potenciální trhy, často v místních obchodech nebo družstvech.

  16. Potraviny(houby, ořechy, zelenina, bylinky, ovoce, med…) Přehled dřevin vhodných pro pěstování jednotlivých druhů hub Hlíva ústřičná + penízovka a šupinovka roste prakticky na všech listnatých dřevinách včetně ovocných. Vyhněte se dubu, akátu, habru, švestce. Méně vhodné jsou jasan, javor, hruška. Nejlepší je použít buk, břízu, ořešák, jabloň, třešeň, topol, olši. Šitakeroste v podstatě na všech listnáčích včetně těch velmi tvrdých, které se nehodí pro hlívu - dub, habr, švestka. Reishije vhodné pěstovat na buku a dubu. Václavkajako jediná z nabídky roste na smrku. Ucho jidášovopreferuje černý bez, ale lze jej pěstovat i na buku. Korálovec ježatý amaitakepěstujte nejlépe na buku. • Snadnější a produktivnější je pěstovat víceletou zeleninu a byliny než klasickou jednoletou a ovocné stromy • Lísky a červený a bílý rybíz • Některé byliny a zeleniny pěstované v lese které stínu odolávají, jsou také původními obyvateli lesů, například česnekviniční, merlík všedobrý nebo trvalý špenát, a dávají dobrou úrodu na slunečných i stinných místech, zatímco petrželi se daří lépe ve stínu než na plném slunci. Některé byliny plní významnou funkci při kontrole škůdců a nemocí, například okolíkokvěté (z rodu třebulek), libeček lékařský a čechřice vonná, protože lákají do zahrady hmyz, který se živí škůdci, jako jsou housenky a vešky.

  17. Botanické produkty (léčivé rostliny pro použití v lékařství) Použití především k léčbě, ale také v kosmetice a drogerii a zároveň také jako koření. Tvoří porosty luk a lesů a mají velký význam v biodiverzitě. • Brutnák - kvete od června až do prvních mrazíků (srdeční nemoci; v kuchyni jeho listy na salát). • Mateřídouška - roste planě v trávě, na suchých mezích od června do podzimu (využívána proti bronchitidě). • Smetanka lékařská - kvete na přelomu dubna a května. Mladé listy jsou velmi výživné - salát. V našich podmínkách poskytuje velmi dobrou nektarovou a pylovou pastvu • Vřes- kvete od července do září v lesích. Jakost vřesového medu je střední. • Yzop- pochází z jihu Evropy. Kvete od července do září. Používá se jak v léčitelství, tak jako vynikající koření. • Dobromysl - využití má zejména v kuchyni, kde slouží jako náhrada místo majoránky. • Kostival - roste na vlhčích místech poblíž řek a potoků, kde od května do podzimu kvete fialovými květy. Pro lidové léčitelství se využívá kořen. • Levandule - využití má v kosmetickém průmyslu. • Šalvěj- původ má v jižní Evropě, teplá, suchá a slunná místa, kde kvete od května do července. Používá se jako koření a jako léčivka. Šalvěj má velmi dobré desinfekční účinky. • Tymián - původem je z jihu Evropy, a tudíž je teplomilný. Obsahuje silici Thymol, která byla součástí balzamovacích směsí ve starém Egyptě. Využíván je jako koření a samozřejmě v lidovém léčitelství. • Léčivé rostliny samozřejmě poskytují také pyl, ale pouze jen v průměrném množství a kvalitě.

  18. Lesní zahradnictví (Forestgardening) Lesní zahrada je navržený zemědělský systém založený na stromech, keřích a víceletých rostlinách. Jedná se o kombinaci, která napodobuje strukturu přirozeného lesa - nejstabilnější a udržitelný typ ekosystému. Obvykle na ploše 0,1-1ha, především v tropických oblastech, do 2ha v mírných. V mírných oblastech inovace (díky nedostatku slunečního svitu). Volba vhodných plodin tolerujících stinné podmínky. Možnost alternativního způsobu hospodaření, organické zahradnictví. Vhodné stromy: Olše, Janovec metlatý Plodiny: Podběl, šťovík, lékořice (hluboce kořenící) Organizace výsadby: Lesní zahrada je organizována v max. sedmi "vrstvách". To závisí na mnoha proměnných, včetně jejich požadavků na světlo, vlhkost, minerální látky, opylování, ochranu proti škůdcům, atd.

  19. Jednotlivé vrstvy: • Korunní patro (Stromový pokryv) – nejvyšší vrstva (kaštany, třešně, hloh) z ovoce kdoule, jablka mišpule, moruše, švestky, hrušky a brusinky. • Nižší stromové (Malé stromy a velké keře) – většinou vysázené mezi a pod stromy. Může obsahovat porost podnoží, a dalších jako bambusy, [Amelanchierspp], [Cephalotaxusspp] a japonské papriky [Zanthoxylumspp] nebo keře/stromy s léčivými účinky: Eucalyptusspp, a buk [Fagussylvatica] a [Tiliaspp] s jedlými listy. • Keřové patro (Keře tolerantní k zastínění) – běžné druhy bobulovin, [Rubusspp], [Aroniaspp], [Berberisspp], Čínský dřín [Cornuskousachinensis], [Mahoniaspp], [Phormiumtenax] a [Poncirustrifoliata]. • Bylinné patro (Bylinné trvalky) - léčivé byliny samovýsevné, např. [Campanulaspp], [Symphytumspp], [Melissaofficinalis], [Menthaspp], šalvěj [Salviaofficinalis], [Tanacetumvulgare]. • Půdopokryvné rostliny (Půdní pokryv) - rostliny, které tvoří mulč. Některé mohou být bylinné trvalky (viz výše), nebo zázvor[Asarumspp], a pokryv ostružiní (např. Rubuscalycinoides & R.tricolor). • Popínavé rostliny a vinné révy - obecně pozdní přírůstky, protože se pnou po vzrostlých stromech. Kiwi [Actinidiaspp], a hrozny [Vitisspp]. • Kořenové patro (zóna) – lékořice, dřišťál (barvivo, léčivé účely), vhodné i houby.

  20. Postup při zakládání: • První rok až dva po vysazení pod stromem pouze mulčujte (např. přesličkami, kostivalem, meduňkou nebo jetelem), aby dobře zakořenil. • Poté prostor pod stromem (ve vnější oblasti šíře koruny) osázejte keříčkovými fazolemi, vlčím bobem, hrachorem (tyto rostliny obohacují půdu o dusík). Dále můžete vysít měsíček a aksamitník. Obě letničky vylepšují půdu. • Rychle se rozrůstající máta vytvoří hustý koberec a dokáže odradit škůdce na třešních a jabloních. • Další výbornou letničkou do společenstva stromu je lichořeřišnice. Krásně vypadá a působí proti vlnatce krvavé. • Dále lze vysázet meduňku, křen, kostival, cibuloviny, mochyni, mělce kořenící zeleninu. Ostatní rostliny se pod stromem zakoření časem samy.

  21. Udržitelné zemědělství Musí naplňovat: • Ekonomickou funkci, to znamená výrobu zboží a služeb, které přímo nebo nepřímo podporují vytvoření zemědělského povolání. • Sociální funkci, která je spojena s hospodařením s půdou, v tomto ohledu podporuje zemědělce a ukazuje cenu zemědělství jako speciálního kulturního dědictví. • Ekologickou funkci, která je vyjádřena zachováváním životního prostředí a zemědělské krajiny.

  22. Permakulturní způsob hospodaření • Uplatňuje principy přírodních ekosystémů, ověřené tradiční praktiky různých kultur i poznatky vědy. • Čerpá obzvlášť z poznatků systémové ekologie a využívá principů systémového myšlení.

  23. U zrodu celého systému stáli v 70. letech minulého století Australané Bill Mollisona David Holmgren, kteří definovali permakulturu takto: „Uvědomělá přeměna krajiny napodobující přirozené vztahy a vzorce, která poskytuje dostatek potravy, rostlinného materiálu a energie k uspokojení místních potřeb.“ PRINCIPY: • Pozoruj a jednej.• Zachycuj a uchovávej energii.• Získávej výnos.• Usměrňuj sebe sama a přijímej zpětnou vazbu.• Využívej obnovitelných zdrojů.• Nevytvářej odpad.• Navrhuj od vzoru k detailům.• Dej přednost začleňování před oddělováním.• Využívej malých a pomalých řešení.• Využívej rozmanitosti a važ si jí.• Využívej okrajů a važ si okrajových systémů.• Využívej změnu tvořivě a tvořivě na ni reaguj.

  24. http://2.bp.blogspot.com/-EvcLpzTgP88/TX66g8K6M3I/AAAAAAAAFU8/IJkxmwEJCls/s1600/PermaculturePrinciples.jpghttp://2.bp.blogspot.com/-EvcLpzTgP88/TX66g8K6M3I/AAAAAAAAFU8/IJkxmwEJCls/s1600/PermaculturePrinciples.jpg

  25. http://www.csustan.edu/AGStudies/Permac1.jpg

  26. Dům v permakulturním konceptu má být racionálně začleněn do kontextu energetických toků krajiny a přírody, aby byl schopen vytěžit z okolního prostředí co největší energetické zisky, dokázal obstát před náporem živlů a umožňoval majiteli efektivní přístup k obhospodařovaným pozemkům. Dva nástroje permakulturního designu – sektorování a zónování. SEKTOROVÁNÍ se týká přírodních sil, které pronikají na pozemek a k domu z vnějšku, tedy větru, vody, ohně, slunečního záření, případně divoké zvěře. Stačí zmapovat jejich působení a každou z nich lokalizujeme do jejího specifického sektoru. Víme-li například, že převažující zimní větry přicházejí ze severu, je tato světová strana naším zimním větrným sektorem Vítr pak lze tlumit výsadbou větrolamu na severní straně pozemku nebo ho naopak využít třeba pro pohon turbíny. ZÓNOVÁNÍ se týká vztahu nás k domu a přilehlým pozemkům. Permakulturarozlišuje šest různých zón, kdy dům představuje zónu 0 a nejméně navštěvované oblasti patří pod zónu 5. Do zóny 1 náleží části pozemku, které využíváme nejčastěji a které vyžadují nejintenzivnější péči (bylinkový záhon nebo nízké jedlé keře). V zóně 2 chováme slepice, pěstujeme zeleninu, skladujeme dřevo apod. Nejvzdálenější části (zóny 3 – 5) mají být využívány spíš extenzivně a s nejnižšími časovými vklady (pěstování palivového dříví, pastviny, divočina).

  27. SAD 2007 SAD 2012

  28. Krajinotvorné programy • Program rozvoje venkova (osy I – IV) • Operační program rybářství • Prioritní osa 2 Akvakultura, zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh • Prioritní osa 3 Opatření ve společném zájmu Doplňkové dotační programy: • Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí. METODIKA k provádění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., • SAPARDSpeciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova (2000-2006 ) • Operační program rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ)

  29. Agrární politika ve venkovské krajině • EAFRD -Program rozvoje venkova ČR - fond, ze kterého jsou financovány aktivity spojené s rozvojem venkova v období 2007 -2013. • PRV provádí strategii rozvoje venkova prostřednictvím souboru opatření rozdělených do skupin podle OS I -IV http://www.maaseutu.fi/attachments/maaseutufi/5mkc7kpXn/lippu_ja_EAFRD.gif

  30. OSA I • Zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě a v navazujícím potravinářství. • Prioritní oblastí je modernizace zemědělských podniků, dálepozemkové úpravy a přidávání hodnoty zemědělským produktům. http://www.drevoprozivot.cz/pictures/rozvoj_venkova.jpg

  31. OSA II • Zaměřena na zlepšování životního prostředí a krajiny. • Hlavní prioritou je zvýšení biologické rozmanitosti, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přidanou hodnotou a tradičníchzemědělských krajin. • Ochrana vody a půdy. • Snižování emisí skleníkových plynů. http://www.asz.cz/galerie/52922_500_338.jpg

  32. OSA III • Podporuje rozvoj životních podmínek ve venkovských oblastecha diverzifikaci ekonomických aktivit na venkově • tvorba pracovních příležitostí, • podpora využívání obnovitelných zdrojů energie • zlepšení podmínek kvality života ve venkovských oblastech, včetně vzdělávání a informování hospodářských subjektů • ochrana kulturních památek

  33. OSA IV - LEADER • Je osou metodickou a je uskutečňována prostřednictvím realizace cílů jednotlivých opatření os I – III. • Hlavním přínosem je způsob, jakým jsou akce rozvoje venkova realizovány a vzájemně propojeny. • zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, • posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova • posílení řídících a administrativních schopností na venkově

  34. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů. Dotace z EU jsou v rámci společné zemědělské politiky poskytovány z: • Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF) • V nynějším programovacím období (2007 – 2013) také z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) • Evropského rybářského fondu (EFF).

  35. Krajinotvorné programy MŽP • Program péče o krajinu • Program podpory obnovy přirozených funkcí krajiny

  36. Program péče o krajinu Postupné naplňování a realizace opatření, která povedou k udržení a zvyšování biologické rozmanitosti, a takovému uspořádání funkčního využití území, které zajišťuje ochranu přírodních i kulturních hodnot krajiny. • Program je nástrojem sloužícím k zabezpečení cílů v ochraně přírody a krajiny, které nejsou schopny zabezpečit plošněji nastavené evropské programy, zejména Program rozvoje venkova.

  37. Podprogramy: • Podprogram péče o krajinu A: Ochrana krajiny proti erozi B: Udržení kulturního stavu krajiny C: Podpora druhové rozmanitosti • Podprogram péče o zvláště chráněné části přírody a ptačí oblasti D: Péče o zvláště chráněné části přírody, ptačí oblasti a zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů

  38. A: Ochrana krajiny proti erozi • Asanace a stabilizace projevů plošné a • rýhové eroze mimo koryta vodních toků • – úpravy terénu neinvestičního charakteru • (zemní práce, násyp zeminy, meze, drobné • poldry, drobné geomorfologické úpravy) • • Tvorba biologických protierozních • opatření a realizace vymezených a • schválených prvků ÚSES • – zakládání vsakovacích pásů, průlehů, • ochranných liniových travních porostů • – výsadba liniových porostů a soliterních • dřevin mimo les http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/

  39. B: Udržení kulturního stavu krajiny • Vytváření podmínek pro • zachování/obnovu • významných biotopů • – kosení travních porostů a • rákosin • – extenzívní pastva • – obnova skladby luk • – likvidace náletových dřevin • Ošetření památných stromů a • památných alejí • • Výsadba nelesní zeleně • – včetně tradičních krajových • odrůd http://www.farmauprokopu.cz/images/gallery_images/pastva1.jpg

  40. C: Podpora druhové rozmanitosti • • Opatření k podpoře druhové • rozmanitosti • – rozrušování drnu, obnova • mezí, remízků, vytváření a • prohlubování tůní, mokřadů a • drobných vodních ploch, péče • o hnízdiště a zimoviště • – změna druhově chudých • lučních porostů na druhově • bohaté • Opatření k podpoře biologické • rozmanitosti lesů ve vymezených • a schválených prvcích ÚSES nebo EVL • – obnova síjí, podsíjí, sadbou, • – zásahy k zachování či zlepšení • druhové skladby nebo prostorové • struktury lesa http://www.historickaekologie.cz/photos/658063166.jpg

  41. D: Péče o zvláště chráněné části přírody • Vyhotovení plánu péče a • zeměměřičské práce • • Údržba a budování technických • zařízení nebo objektů sloužících k • zajištění státem chráněných zájmů • – pruhové značení hranic, tabule • vyznačující ZCHÚ, informační • tabule, zábradlí, naučné • stezky, oplocení • Odstranění dřívějších • negativních zásahů a vlivů • v předmětných územích http://www.csopvlasim.cz/psppp/obr/ostrov_3.jpg

  42. Podpora obnovy přirozených funkcíkrajiny • pro období 2008-2017 • komplementární program k Operačnímu programu Životní prostředí http://www.ulozisko.sk/obrazky/332337/krajina_2.jpg

  43. Obnova ekologické stability krajiny • celoplošném zastavení růstu či dokonce tlumení současných využívacích tlaků. (Tato cesta by ve svém důsledku vyžadovala určitá a často velmi citelná omezení spotřeby.) • posilování ekologické stability je založena na prostorovém ovlivňování sousedících, málo stabilních společenstev společenstvy vysoce stabilními.

  44. Revitalizace říčních systémů • Program revitalizace říčních systémů (PRŘS) byl spuštěn již v roce 1992 a jeho hlavním cílem byla náprava vodního režimu krajiny. V rámci programu je možno financovat opatření typu: • revitalizace vodního prostředí (revitalizace toků, zakládání a obnova prvků ÚSES vázaných na vodní režim, vodní nádrže, rybí přechody) • ČOV a kanalizací. • V roce 2008 byl ukončen příjem nových žádostí. V současné době lze z PRŘS dokončovat rozestavěné akce.

  45. Obnova vesnice • V rámci Programu rozvoje venkova • Historický vývoj, urbanistické, architektonické, kulturní hodnoty • Osídlení, obyvatelstvo a bytový fond • Občanské vybavení • Rekreace, cestovní ruch, agroturistika • Ekonomická základna • Technická infrastruktura /doprava, vodní hospodářství, energetika, spoje/ • Přírodní poměry, ÚSES, uspořádání krajiny, krajinný ráz, prostupnost krajiny

  46. Legislativa – Mze - ČR • CrossCompliance • Přímé platby • PRV • SOT víno • SOT ovoce, zelenina • Dobíhající a ukončené dotace Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu * • Nařízení vlády č. 369/2010 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor (od 15.12.2010) • Nařízení vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení druhů krajinných prvků • Nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou * • Nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování • Nařízení vlády č. 80/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování platby pro pěstování energetických plodin * • Nařízení vlády č. 69/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti u zemědělského podnikatele *

  47. Legislativa – Mze - EU • Nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína • Nařízení Komise (ES) č. 1975/2006 ze dne 7. prosince 2006 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, pokud jde o provádění kontrolních postupů a podmíněnosti s ohledem na opatření na podporu rozvoje venkova • Nařízení Komise (EU) č. 1249/2010 ze dne 22. prosince 2010, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 498/2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 o Evropském rybářském fondu • Nařízení Komise (ES) č. 607/2009 ze dne 14. července 2009 , kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů • Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce

  48. Legislativa – MŽP Zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech Zákon č.201/2012 Sb. o ochraně ovzduší Zákon č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Zákon č.334/1992 Sb. České národní rady o ochraně zemědělského půdního fondu Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí Zákon č.78/2004 Sb. o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty Legislativa – MMR Zákon č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje Zákon č. 12/2002 Sb. o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou

  49. Agroforestry a EU CAP • GuidanceDocumentAGRI/2254/2003 • Regulation R796-2004: Conditionsfor SPS (Single PaymentScheme) • The current Rural Development Regulation (Regulation 1257/99), is a single legal instrument toensure coherence between rural development and the prices and market policy of the commonagricultural policy (CAP). • Article 41 of the draft RDR (COM(2004)490) contains for the first time a mechanism tosupport the establishment of agroforestry.

  50. Děkuji Vám za pozornost!

More Related