Kostern soustava

1. Kostern� soustava 2007

2. Funkce kostry podpora tela ochrana tela - skor�pky mekk��u. clenovcu, lebka savcu, �ebra a hrudn� ko� chr�n�c� pl�ce, srdce a dal�� org�ny pohyb

3. Typy kostry hydrostatick� kostra vnej�� kostra (exoskelet) vnitrn� kostra (endoskelet)

4. Hydrostatick� kostra vet�ina �ahavcu, plo�tenek, nematod a annelid plo�tenky op�raj� svaly proti teln� stene zpevnen� hydrostatick�m tlakem u nematod je cel� pseudocoelom pod velk�m tlakem u annelid je coelom rozdelen v jednotliv� septa, kter� mohou b�t pod ruzn�m tlakem obecne v�hodn� u vodn�ch organismu, kostra rovne� jak pol�t�r chr�n� vnitrn� org�ny a umo�nuje hrab�n� a plazen� se� �nen� v�hodn� pro pohyb, pokud je telo nad zem�, jak je u chuze nebo behu

5. Pohyb ��aly

6. Vnej�� kostra u mekk��u exoskelet st�le roste, nov� vrstvy se prid�vaj� na okraj st�vaj�c� u arthropod je nutn� svl�k�n� 30 % - 50 % kutikuly tvor� chitin, zbytek jsou proteiny u raku je kutikula vyztu�ena je�te v�pn�kem

7. Vnitrn� kostra Porifera: spikuly z anorganick�ho materi�lu nebo z proteinu Echinodermata: kostra z pl�tu zvan�ch osikly osikly jsou tvoreny z uhlicitanu horecnat�ho a uhlicitanu v�penat�ho a jsou spojeny proteinov�mi vl�kny Chordata: chrupavky a kosti

9. Kostra je tvorena kost chrupavka vazivo

10. Kost Kost acelul�rn� - v baz�ln� c�sti plakoidn� �upiny u �raloku Kost celul�rn�: obsahuje kostn� bunky: osteoblasty osteocyty osteoklasty

11. Osteoblasty, osteocyty, osteoklasty osteoblasty vylucuj� matrix bohatou na kolagen. Do t�to hmoty se pozdeji ukl�d� fosforecnan v�penat� po ulo�en� fosforecnanu v�penat�ho se bunky ji� naz�vaj� osteocyty osteoklasty um� kost znovu rozpou�tet v z�vislosti na fyzick�m stresu, je-li to pro organismus v�hodn�

12. Haversuv syst�m je tvorena jemn�mi koncentrick�mi kruhy zvan�mi lamellae, kter� maj� ve sv�m stredu tzv. Haversuv kan�lek Haversuv kan�lek obsahuje nervov� vl�kna a krevn� c�vy, kter� z�sobuj� osteocyty �ivinami, i kdy� jsou osteocyty uvezneny v kalcifikovan� matrix koncentrick� lamely s Haversov�m kan�lkem tvor� Haversuv syst�m

13. Tvorba kosti prob�h� dvoj�m zpusobem: u ploch�ch kost� (lebka) jsou osteoblasty um�steny v nepravideln� s�ti pojivov� tk�ne ve kter� produkuj� kost u dlouh�ch kost� je kost nejprve �vymodelov�na� z chrupavky a teprve n�sledne osifikuje n�sledne chrupavka odum�r� a je nahrazov�na kost� � v z�veru zust�v� chrupavka toliku na povrchu kloubn�ch zakoncen� a v rustov� desticce pobl� krcku kosti

14. Tvorba kosti d�te roste st�le, pokud chrupavka v techto rustov�ch z�n�ch roste rust je ukoncen ve chv�li, kdy je cel� chrupavka v rustov� z�ne nahrazena kost�

15. Kost celul�rn�se del� na Kost derm�ln� (zvan� t� kryc�) - v�dy ploch� a zpravidla um�stena tesne pod povrchem tela vznik� osifikac� ze �k�ry (= osifikace endesm�ln�) Napr. kosti lebky, c�st pletence lopatkov�ho Kost chondr�ln� (zvan� t� n�hradn�) - nahrazuje predch�zej�c� chrupavkov� stadium osifikace enchondr�ln� = z vaziva cinnost� chondroblastu a pozdeji chondrocytu vznik� chrupavka, z n� pak cinnost� osteoblastu vznik� z�kladn� hmota kostn�, do n� se kostn� bunky uzav�raj�; v tomto stavu se naz�vaj� osteocyty

16. Hojen� zlomenin V pr�pade zlomeniny se osteocyty znovu aktivuj� do podoby tzv. osteoklastu proto se kosti mohou hojit, zat�mco chrupavky nikoli

17. Intenzita osifikace se li�� u ektotermn�ch a endotermn�ch obratlovcu u ektotermu roste kost pomaleji v nepr�zniv�ch obdob�ch (za hibernace ci estivace), a vznikaj� tak �tvary podobn� letokruhum stromu

18. Intenzita osifikace u endotermu prirust� kost v koncentrick�ch vrstv�ch. Soubor techto vrstev se naz�v� Haversuv syst�m

19. Haversuv syst�m

20. Struktura kosti

21. Struktura kosti

23. Kost behem fet�ln�ho v�voje se nejprve tvor� chrupavka� �kter� pozdeji osifikuje. T�m ji� chondrocyty nejsou v�ce schopny z�sk�vat �iviny z matrixu a odum�raj� odum�raj�c� chrupavka je nahrazena kost� osteocyty, kostn� bunky zust�vaj� na�ivu i kdy� je matrix osifikov�na fosforecnanem v�penat�m, nebot k nim vedou kan�lky (canaliculi) s krevn�mi c�vkami d�ky cytoplasmatick� s�ti komunikuj� osteocyty s centr�ln�m kan�lkem (viz obr.)

24. Struktura kosti

25. Struktura kosti na pr�cn�m rezu: okostice (periosteum) hutn� tk�n (substantia compacta) houbovit� tk�n (substantia spongiosa) dren (medulla) = morek kan�lky pro c�vy a nervy

26. Struktura kosti kost je tvorena jehlicov�mi krystalky hydroxyapatitu (=fosforecnan v�penat�), kter� jsou tvrd�, ale krehk� kolagenem, kter� je pru�n�, ale slab� kost je ve v�sledku pevn� a pru�n� kost je �iv�, dynamick� tk�n, kter� se neust�le v prubehu �ivota jedince obnovuje osteoblasty vylucuj� matrix bohatou na kolagen, do kter� bude pozdeji ulo�en fosforecnan v�penat�

27. Spojen� kost� pevn�: �vy (sutura) na lebce m�lo pohybliv� chrupavka (cartilago) mezi obratly pohybliv�: kloub (articulatio): ploch�, kladkov�, kulovit�

28. Chrupavka specializovan� pojivov� tk�n, tvoren� predev��m z glykoproteinu zvan�ho chondroitin a z kolagenov�ch vl�ken v�sledkem je pevn�, pru�n� ale nenatahovateln� tk�n

29. Chrupavka Bezc�vn� podpurn� tk�n, vznik� z mezodermu. Vytv�r� ji specializovan� bunky: chondroblasty - aktivne vytv�r� mezibunecnou hmotu. Chrupavka t�m nab�v� na objemu a chondroblasty se do t�to hmoty uzav�raj�. Pot� se jejich metabolismus sni�uje a men� se na chondrocyty v��ivu chrupavky zaji�tuje tekutina koluj�c� v mezibunecn� hmote

30. Chrupavkydelen� Chrupavka hyalinn� (predchudce kost�) Chrupavka vazivov� (napr. spoje mezi kostmi) Chrupavka elastick� (napr. u�n� boltce savcu)

31. Chrupavka hlavn� l�tkou je chondroitin (glykoprotein) a kolagen (protein) je pevn�, ohebn�, nenatahovateln� tk�n u Agnatha a Chondrichthyes tvor� celou kostru u cloveka konec nosu, u�n� boltce, povrchy kloubu, p�tern� plot�nky, larynx (hlasov� apar�t), trachea a nekolik dal��ch struktur

32. Chrupavka: larynx a trachea

34. Chondrocyty Jednotliv� chrupavkov� bunky, chondrocyty, jsou um�steny v dutin�ch zvan�ch lacunae v matrixu mimobunecn� hmoty chrupavky chondrocyty jsou �iv�, i kdy� k nim nevedou ��dn� krevn� c�vky kysl�k a �iviny z�sk�vaj� skrze matrix pomoc� dif�ze dif�ze je mo�n�, pouze pokud je chrupavka hydratovan� a nikoli kalcifikovan�, jako je kost

35. Vazivo vazivov� bunky + mezibunecn� hmota v�ztu� vet�iny org�nu, �lachy, kloubn� vazy, jizvy, obaly org�nu

36. Kostra clovekaP�ter Columna vertebralis 32 � 34 obratlu (vertebrae) 7 obratlu krcn�ch (vertebrae cervicales) C1 � nosic (atlas) C2 � cepovec (axis) 12 obratlu hrudn�ch (vertebrae thoracicae) 5 obratlu bedern�ch (vertebrae lumbales) 5 obratlu kr�ov�ch (vertebrae sacrales) srostl� v kost kr�ovou (os sacrum) 3 � 5 obratlu kostrcn�ch (vertebrae coccygeae) srostl� v kost kostrcn� (os coccygis)

37. Kostra clovekaP�ter Columna vertebralis dvakr�t esovite prohnuta: lord�za = vyklenut� dopredu krcn� lord�za bedern� lord�za kyf�za = vyklenut� dozadu hrudn� kyf�za kyfoticky je zakrivena kr�ov� kost p�ter s�dvema lord�zami a dvema kyf�zami je sedmn�ctkr�t pevnej�� ne� kdyby ji tvoril jedin� oblouk

38. Kostra clovekaP�ter Columna vertebralis

39. Thorax (Hrudn�k) 12 p�ru �eber (costae) prav� (1 � 7) neprav� (8 � 10) voln� (11 � 12) kost hrudn� (sternum)

40. Nemoci p�tereSkoli�za = vych�len� p�tere do strany

41. Horn� koncetina pletenec horn� koncetiny lopatka (scapula) kl�cn� kost (clavicula)

42. Horn� koncetina voln� koncetina kost pa�n� (humerus) predlokt� (antebrachium) kost vretenn� (radius) kost loketn� (ulna) z�pest� (carpus) 8 mal�ch kost� kosti z�prstn� (ossa metacarpalia) 5 kost� cl�nky prstu (phalanges digitorum) 14 (4 x po trech, palec 2)

43. Horn� koncetina z�pest� (carpus) 8 mal�ch kost� kosti z�prstn� (ossa metacarpalia) 5 kost� cl�nky prstu (phalanges digitorum) 14 (4 x po trech, palec 2) celkem tedy od z�pest� d�l: 8 5 14

44. Doln� koncetina pletenec doln� koncetiny kost p�nevn� (os coxae) je tvorena tremi kostmi kyceln� (os ilium) sedac� (os ischium) stydk� (os pubis) p�nev (pelvis) = 2 kosti p�nevn� + k. kr�ov�

45. Doln� koncetina voln� koncetina k. stehenn� (femur) c�ka (patella) b�rec (crus) k. holenn� (tibia) k. l�tkov� (fibula) kosti z�n�rtn� (ossa tarsi) 7 (napr. k. patn�, k. hleznov�) kosti n�rtn� (ossa metatarsalia) 5 cl�nky prstu (phalanges digitorum) 14 (po trech, palec dve)

46. Doln� koncetina od kosti z�n�rtn�: 7 5 14

47. Lebka (Cranium) c�st oblicejov� (splanchnocranium) doln� celist (mandibula) horn� celist (maxilla) 2 kosti l�cn� = jarmov� (ossa zygomatica) 2 kosti patrov� (ossa palatina) jazylka (os hyoideum)

48. Lebka (Cranium) c�st mozkov� (neurocranium) kost celn� (os frontale) 2 kosti temenn� (ossa parietalia) kost t�ln� (os occipitale) 2 kosti sp�nkov� (ossa temporalia) kost kl�nov� (os sphenoidale) kost cichov� (os ethmoidale) kost radlicn� (vomer) 2 kosti slzn� (ossa lacrimalia) 2 kosti nosn� (ossa nasalia)

49. Lebka (Cranium) c�st mozkov� (neurocranium) 3 sluchov� kustky klad�vko (malleus) kovadlinka (incus) trm�nek (stapes)

50. Lebka (Cranium) �vy na lebce vencov� (sutura coronalis) ��pov� (sutura sagittalis) lambdov� (sutura lambdoidea) �upinov� (sutura squamosa)

51. Cranium

52. Nemoci kostry vady p�tere poruchy kloubn�ch chrupavek (menisky, ischias) r�dnut� kost� (osteopor�za) poruchy klenby no�n� (dna) �razy: vymknut� (distorze) vyklouben� (luxace) zlomeniny (fraktury)

53. Osteopor�za r�dnut� kost�, nel�cena mu�e v�st a� ke zlomenin�m, nejcasteji v krcku stehenn� kosti, obratlech nebo v z�pest�

54. Osteopor�za r�dnut� kost�, nel�cena mu�e v�st a� ke zlomenin�m, nejcasteji v krcku stehenn� kosti, obratlech nebo v z�pest� nebezpecn� zejm�na pro star�� �eny, nebot hormon�ln� zmeny po menopauze osteopor�zu urychluj� v USA je mezi pacienty 80 % �en, po zlomenine krcku stehenn� kosti a� tretina pacientek um�r� do �esti mes�cu

55. Osteopor�za

56. Osteopor�za Pro udr�en� zdrav�ho stavu kost� jsou tak� kl�cov� estrogeny, proto�e zpomaluj� odbour�v�n� star� kosti a�podporuj� tvorbu nov�. Mno�stv� kostn� hmoty dos�hne vrcholu ve veku okolo 35 let. Pot� se sice kost d�le remodeluje, ale preva�uje jej� �bytek nad novotvorbou - ka�d� rok asi okolo 3�procenta n�rustu oproti 5�procentum �bytku. A v�menopauze, kdy� klesnou hladiny estrogenu, se ztr�ta kostn� hmoty urychluje o�l a� 3�procenta rocne. Okolo 60 let doch�z� ke zpomalen� kostn� ztr�ty, av�ak nezastav� se. S pokrocil�m vekem ztrat� �eny okolo 35 a� 50 procenty jejich celkov� kostn� hmoty a�mu�i asi 20 a� 35 procent. Sn�en� tvorba �ensk�ho pohlavn�ho hormonu (estrogenu) vede k rychl�mu �bytku kostn� hmoty. V prvn�ch peti letech po menopauze mohou nekter� �eny ztratit a� jednu petinu celkov� kostn� hmoty.